Terva komentáře u knih

„Billy neměl ponětí
jak „ho“ zabije.
Věděl, že to udělá
a že to bude
k posrání brutální.“

Billy Silver byl násilník, feťák a grázl. Navíc, mluví strašně sprostě. Neměl jsem tedy vůbec důvod mu fandit. Naopak, čím krutějším trestem za své činy bude pykat, tím lépe. Tetování, které vás nutí k určitým činům jsem již viděl. Je použit v jednou dílu Akta X. Tak že v tomto směru mi pan spisovatel nepřinesl nic nového. Ostatně našel jsem tu několik spojitostí s různými příběhy, které jsem četl. Celé mi to připadalo jako vykrádačka mnoha spisovatelů.

Citát: Ty zajebaná, smradlavá děvko! Radši tě zabiju, než abych se zbavil kytary.

Vím, že je dnes problém vymyslet něco originálního, protože skoro vše už bylo napsáno, ale takhle okatě „vykrádat“, to je i na mě trochu moc. Příběh se mi nelíbil, hlavní hrdina neměl tu čest, že bych mu jako fandil a bylo mi ho líto – právě naopak. A tak jen dvě hvězdy za celkem zdařilé prostředí a jakž takž „vypálený“ konec. Mimochodem, ten konec by vám určitě připomněl Žhářku od Kinga.

Citát: Buď vás lidi nemají rádi a nakopou vám prdel, nebo jste jim ukradení.

103 29.04.2024

„Měli jsem tu
drobný problém . . .
který ovšem
přerostl
v globální.“

Já mívám při čtení těchto příběhů v poslední době vize nekonečna. Jakoby tvůrci prostě jen kreslili a psali, ale k cíli se jim moc nechtělo. Zdá se mi, že těch příběhů a odnoží je v poslední době nějak moc. Tohle je sice šestý příběh z Ú.V.P.O. Peklo na Zemi, ale přiznejme si, že předcházející Ú.V.P.O. mělo sedmnáct dílů, k tomu připočtěte sérii Hellboy (asi patnáct dílů), zatím vyšlé dva svazky Abe Sapiena a teď jeden díl Ú.P.V.O. a Hellboy a v nedavno vyšlé Hellboy v Pekle první díl.

Malá ochutnávka:
Otče Lazare! Jsou tu a útočí. Co máme dělat?
„Pokračujte v tom, co děláte.“
Ale my jen umíráme pane!
„Umírejte tedy dál.“

Tak že abych se dostal k tomu, co chci napsat o tomto svazku. Opět se nic zvláštního nestalo. Příběhy v těchto pěti sešitech jsou ještě rozdělené na několik příběhových linií a tak jen skáčeme od události k události, až na pár drobných akčních scének se vlastně jen chodí a nebo mluví. Zase si tu zavzpomínáme na Hellboye, zase si vzpomeneme na Abeho, a obsahovou linii vlastně vedou lidi, které moc neznáme, a upřímně, osobně mě ani moc nezajímají. U mě tedy zklamání. Nejzajímavější postavou byl vlastně Lazar.

Citát: Každý z vás, padlý v této bitvě, mne posiluje!

103 01.04.2024

Okko – jizva přes oko a ronin.
Noburo – červená maska.
Nošin – Mnich, co pije saké.
Tikku – S vypáleným cejchem zloděje na čele.
Po-ko-si-la – Budóka a průvodce s tecubó.

Druhý příběh ze série OKKO nese podtitul: Cyklus země.
Těm, co se komiksům moc nevěnují jen pro pořádek prozradím, že kreslíř a scénárista HUB je pseudonym jména Humbert Chabuel. Tento Francouz si vlastně na tomto komiksovém dobrodružství dělá v podstatě všechny důležité partie. A je to jen dobře. Mám rád, když si scénárista kreslí příběh podle svého námětu. Ví, co dělá a ví, do čeho se pouští. Musím uznat, že jak scénář, tak kresba jsou prostě velmi povedené složky. Už jen ten první obrázek je zajímavý. Ano, v prvním příběhu vody to byla rybička, v tomto příběhu země je to Tecubó – zbraň, kyj obitý železem.

Citát: Jsou tady, cítím to! Jejich šílenství je temné jako peří nejčernějšího havrana!

A nejde tak ani o ten kyj, ale o tu panenku na něm přivázanou. Opět nás provází celým příběhem, stejně jako v prvním příběhu rybička. Navíc dokonalá kresba jen doplňuje temný příběh. Hub má cit pro prostor a ten je na každém obrázku zaplněn velkými detaily. Ano, už jsem minule psal, že příliš detailů zakryje hlavní děj, ale při delším prohlížení si každý najde cestu. Navíc, Po-ko-si-la, majitelka tecuba, je fakt jako rozjetý tank. Všude projde. Ano, Po-ko-si-la je dočasně pátý člen již známé čtyřky. Na této pouti se první zimní den k naší partě přidala, aby dělala průvodce. A je to žena činu – akční, nebojácná a umí zpívat. Jen poslyšte sami: „Cestou na Bílou horu, zkřížil mi cestu Tanuki. Vzala jsem do ruky tecubó a praštila jsem ho, ho hóóóó . . .“

Citát: Fuj, cos mi to dal k pití? Vodu!

Musím však přiznat, že první kniha tohoto svazku mě zas tak nešla. Ono se totiž šlo a šlo a šlo . . . Naše pětice prošla sedm chrámů sedmi bratrstev a ve své podstatě se celou cestu nic zvláštního nestalo. Dokonce i sám tvůrce měl asi pocit, že je to zdlouhavé a tak někdy docela dost přeskakoval děj. Avšak konec knihy první má epickou a hororovou atmosféru. Druhá kniha v tomto svazku je akčnější. Konečně se něco děje, ale sranda to nebude. Akorát mě strašně naštvalo, že to, jak dlouho trvalo, než přišla závěrečná bitva, bylo všechno strašně rychle ukončené. 70%

Citát: Proklatě!! Znal jsem věštce, co nebyli tak morbidní . . .

103 01.03.2024

Hej ty.
Uklidni se!
Vždyť jsem ti
dal ráno nažrat!


Docela dost jsem se na začátku ztrácel ve všech těch rodech a národech. Je v tom moc neznámých názvů a snad ještě víc politiky. Směs historické reality s nadpřirozenem se mi zdá poněkud přehnané tvrzení. Ale kde asi najdeme pravdu? Tak to prostě berme tak, že Sylvain Runberg má nastudováno a ví, co je fikce a co „pravda“. Kresba je vlastně jednoduchá. Jen pár pěkných celostránkových obrazů, jinak průměr. Vlastně to jsou jen samé lidské hlavy, nějaký ten slon, medvěd nebo kůň. A tím, že slonům a koňům dokreslíme nějaké to tetování a svázané ocasy, to z toho ještě historii nedělá. Také se mi nechce moc věřit, že část žen chodí nahoře bez a část je oblečená. A to nejsou nějaké otrokyně, ale elita. Když už tak všechny nebo žádná.

Malá ochutnávka:
Kladeš si otázku, proč jsem tě pozval k sobě? Nemám pravdu písařko Thusie?
Inu, pokud proto, abych rozhojnila tvůj harém, králi Kimmerio, tak ti mohu říct, že jsi na mě plýtval dobrým jídlem zbytečně.

A upřímně, je v tom moc emancipace. Krvavé oběti jsou na denním pořádku a přesto se najde žena, která dokáže vzdorovat a vypráská vykonavatele obřadu – jako fakt? Vlastně na mě tento příběh skoro nezapůsobil. S tímhle komiksem jsem asi střelil trochu vedle. Je v tom pár efektních situací, ale to je vše. Osobně dávám průměr (50%), ale protože to tady na DK ještě nejde, dám tomu dvě hvězdy. A navíc jsem v těchto dvou knihách vlastně nenašel ani žádné pořádné moudro, které bych mohl označit jako citát. A opravdu jsem se moc snažil. Ale výroky, jako „to je horda“, „kdo to mohl udělat“, hej, ty, pojď mezi nás“ - opravdu jednoduché věty ve kterých není žádné moudro. Tak že jsem na začátku a na konci komentáře použil něco jako citát z jedné situace, která mě opravdu rozesmála – leč byla skoro jediná.

Citát. Co se tomu medvědovi stalo?

103 26.02.2024

Nikdo nemůže
dostat sám sebe
z cely
silou vlastní představivosti.
(Problém cely č. 13 – Jacques Futrelle)

Tento svazek povídek jsem si koupil jen z jednoho jediného důvodu. A tím důvodem je Stephen King. Má v něm totiž povídku, ke které se jinak nedostanete. Je to vlastně hned první povídka. Jmenuje se Svatební štace. A musím napsat, že mě silně zklamala. Po přečtení jsem vlastně docela dlouho přemýšlel, zda se mám vůbec pustit do dalších povídek v této knize. První příběh na mě dojem neudělal a jak to asi bude s ostatníma příběhama? Ale, když už to mám, tak proč to nezkusit. V této antologii je dohromady osmnáct povídek. A věřte, že bylo docela peklo napsat ke všem rozumný komentář. Ne vždy se mi to povedlo. Ostatně posoudit to můžete v sekci „Části díla“ u této knihy.

https://www.databazeknih.cz/povidky-z-knihy/problem-cely-c-13-a-jine-povidky-1478

Citát: Řekls rukojmím, aby vynesli ze sejfu všechny prachy? (Příliš mnoho darebáků – Donald E. Westlake)

Avšak přeci jenom jsem v tom našel pár velmi dobrých námětů. První je Zločin slečny Oster Brownové, kterou napsal Peter Lovesey. Fakt nádherný příběh, zajímavý rozuzlení a docela smutná sranda. Druhým velmi povedeným příběhem je ten s názvem Příliš mnoho darebáků. Donald E. Westlake mě velice rozesmál. Fakt povedený námět i pointa. Dalším je Halloweenská povídka s krvavým tušením Nedáš-li mi . . . od Judith Garnerové. Povídka Problém cely č. 13, kterou napsal Jacques Futrelle a podle které je pojmenován celý svazek je vlastně divná. Po přečtení jsem nevěděl, zda jsem vůbec pointu pochopil. Ale její koncept byl zajímavý a tak jsem tomu dal osmdesát procent.

Citát: Ráda věřila tomu, že všichni ostatní zhřešili a sešli z cesty. (Zločin slečny Oyster Brownové – Peter Lovesey)

Pro mě je v tomto svazku docela dost velké procento příběhů, které mi nic neřekly, nebo mě nebavily. Příkladem jsou třeba povídky En famille - Ed Gorman, V lesíku – JohnO´Hara nebo ta předposlední První číslo v plynové komoře - Tony Hillerman. Jako celek je celá antologie podprůměrem, ale některé příběhy za to rozhodně stojí. Ještě snad dodám, že celá sbírka těchto povídek pojednává o zločinu. O zločinu v jakékoli formě.

Citát: Halloween jenom podporuje chuligánství. (Nedáš-li mi . . . - Judith Garnerová)

103 29.11.2023

PANDORA
je taková,
jaká kdysi byla Země.
Položil bych
za ni život . . .

Nebešťané se vrací. A s nimi i boj . . .

Zatím co je ve filmové tvorbě jedinou emocí řev Najtiri (mimochodem, třetí film mám mít asi pět hodin, tak si ten její řev určitě ještě užijete), je v těchto třech spojených epizodách emocí spousta a od velké škály postav. Rozsah a rozmanitost všeho je tu opravdu epická. James Cameron je borec. Dokonce i na tvorbě komiksů spolupracoval a tak každý tvůrce tohoto komiksu pochopil, co a proč nějaká osoba – postava – dělá, jaký je její záměr a jaké jsou její emoce. Obrovská škála postav v této knize vám předvede Pandoru, tak jak ji nikdo (a už pravděpodobně nikdy) na filmovém plátně nepozná.

Citát: Jsme semeny velkého stromu, jehož síla přechází do našich údů Činí naše nohy mocné jako kmeny a pažím dává sílu větví . . .

Na příbězích v této knize se vystřídalo šest kreslířů a tři tvůrci mají na starost barvy. (Píšu sice příběhy, ale jsou to tři spojené epizody, které nejsou ani viditelně rozdělené kapitolami) Naštěstí jsou tak krásně sladěné, že kdyby jste nevěděli o tolika tvůrcích, ani byste si změn v kresbě nevšimli. S trochou pozornosti se to dá poznat. Ale je to nepodstatné. Tím, že se se všichni tvůrci snaží moc nevybočovat z původního námětu, je na první pohled kniha totálně kompaktní. Ti, co viděli filmovou verzi však budou hodně překvapeni, kam že se tento Temný svět vydal. Apropó, nevěřte anotaci na DK u této knihy. Tento komiks rozhodně nebyl spojnicí mezi filmovými příběhy. Původně to totiž byl další filmový scénář k druhému filmu. Až po odmítnutí se vlastně stal tou rádoby „spojnicí“. Tohle je to, co Disney neschválil !!!! a hlavně je to to, co chtěl Cameron původně natočit a nebylo mu to dovoleno.

Citát: Co je pro jednoho smetí, může být pro druhého poklad.

Při čtení tohoto příběhu jsem si uvědomil jednu moc zajímavou věc. Pokut ve vesmíru, kde je absence vzduchu, (tedy odporu) vystřelíte z luku šíp, je vlastně mnohem průbojnější než na planetě s atmosférou. A že Nejtiri má pořádný luk. Jen není slyšet to svištění. Možná si teď říkáte, co sakra dělá Nejtiri ve vesmíru? Inu, to je Temný svět. Je to surový příběh, ale víc vám o něm neprozradím. Myslím, že tohle se bude líbit nejen milovníkům filmových verzí, ale hlavně těm, co mají rádi poctivé, necenzurované, scénáře. Při čtení jsem poslouchal Nightwish a jejich prvních pět původních albumů ještě s Tarjou Turunen. Zřím vás!

Citát: Někdy nenávidím, že mám pravdu.

103 29.11.2023

Před tmou ale neutečete.
Je všude kolem nás.
On přichází!
Bůh přichází!!!
Pohraje si s váma Carnage!

Musím přiznat, že série Venom mi moc neseděla. Ale díl nazvaný Carnage byl nejlepší v té zatím vydané části. Carnage: Naprostý masakr je samostatný neočíslovaný svazek. Ten teď právě držím v ruce a začínám číst. Je to od počátku slušný zmatek, masakr a chaos. Eddie Brock se svým synem Dylanem utíkají před Bohem Carnagem. Jediné, co mi tam nějak moc nesedělo, že Venom údajně v Eddim už není, ale pak se z ničeho nic záhadně objevuje. Prý byl v Brockovi neustále schovaný. Tak jo, trochu tu nelogičnost přehlédnu a budu doufat, že těch kiksů tam nebude víc.

Citát: Je jedno, jest-li seš mrtvej. Pro něj seš pořád cíl.

Už jednou jsem poukazoval na fakt, že když se objevuje Spider-Man, očekávám ty jeho srandovní, a někdy i trapný, hlášky . . . ale očekávám je! A i se na ně těším. Jenže on s Venomem, jako by ztratil chuť na humor. Ne jinak je tom u i zde. Tady dokonce Spider-Parker přísahá, že už nebude vtipkovat. To jako fakt? Inu, moc srandy jsem si neužil. Obsahově je do hodně zmatené. Kresba je taky někdy spíš chaotická než přehledná. Mnohdy jsem ani nepochopil, co nám tím kterým obrazem chtěl Ryan Stegman říci. Všechno to jakoby jde úplně jinou cestou, než bych chtěl já. A to je dost důležitý fakt. Tak že sérii Venom možná ještě dokoupím, ale Carnage byl posledním sešitem. Další nee.

Citát: Nevím, jest-li s tím můžeme bojovat.

103 14.11.2023

(SPOILER) Žádná ochrana
proti idiotům
nezastaví odhodlaného idiota.
V systému se vždycky
najde nějaká chyba.

POZOR!! Obsahuje spoilersismus!

Artemis je scívko o terorismu. Navíc, hlavní hrdinka je Arabka narozená na Měsíci. Pro prachy klidně spáchá teroristický zločin. Aláh by na ní byl n@$®anej, protože to neudělala zadarmo - nechala si za to zaplatit. Ohrozila všechny lidi žijící v Artemis. Příběh je prošpikovaný rasistickými hesly a to nejen proti bílé rase. Ona Jezz totiž nemá ráda i jiné barvy. Hlavně Brazilci jí lezou krkem. A já tak přemýšlím, jest-li pana Weira donutila současná situace napsat takovou knihu a nebo jest-li to pojal po svém a napsal knihu, kde jsou všechny ty povinné složky (Hnědá. Zlá bílá. Geyové a vykořisťované barevné rasy.) aby ukojil současnou tvorbu . . . a při tom se v duchu smál?

Citát: Volat policii uprostřed páchání zločinu nebyl nejlepší plán.

Zato já se snad ani jednou nezasmál. Hlavní hrdince jsem nefandil. Ne proto, že je Arabka, ale proto, že se s lehkovážností pustila do akce, kterou jsem od počátku neschvaloval. Navíc málem zabila 2 000 lidí a ještě jí jako mám fandit? Nebo snad dokonce uznale pokývat hlavou, protože je pak vlastně zase zachránila? Ne! Takhle si sci-fi nepředstavuju. Ke knize jsem se dostal díky příběhu Spasitel, tohoto spisovatele. Naivně jsem si myslel, že jeho druhé dílo (první je Marťan) Artemis se ponese ve stejném duchu. Omyl. Artemis je špatné dílo. Mám z něho špatný pocit. Vůbec jsem si to neužíval. Knihu jsem četl strašně dlouho, protože jsem stále přemýšlel, zda se k dočtení mám vůbec vracet. Ale nakonec jsem to dal. Napsat rozumný komentář ke knize jde pouze, když příběh dočtete.

Citát: Podlomila se mi kolena. Měsíc je prima místo na omdlévání. Dopadnete na zem docela měkce.

PS Knihu jsem chtěl někomu věnovat, ale nakonec jsem se rozhodl, že toto nebudu šířit. Bůh mě pochopí. Na Měsíci by mě mohl i slyšet.

Švédsko 18. února 1988
řeka Dalbard
„Zahřmění roztrhlo oblohu,
jako by vykřikl umírající bůh
a celý sever se zachvěl“.

Abbe: „Nuže, veď nás bože hromu“

Po otevření knihy okamžitě zjistíte, že jste doma. Známá, krásná a temná kresba, Hellboyovo kecy a k tomu ještě Mjölnir...a už vám je ihned jasné, že tohle bude boj bohů a obrů. Kdo tam na severu nechá své kosti vám neprozradím, ale budete mile překvapeni. V tomto příběhu se objevuje i profesor Aickman. Ano, ten, který vyvolal kdysi v Hellboyovi nevraživost. Bylo to v příběhu Hellboy 4: Pravá ruka zkázy. Ale teď k němu Hellboy přichází v míru...možná.

Citát: Hellboy: Ještě jednou se mne dotkni a nakrmím své kozy tvými vnitřnostmi!

Když se na scéně poprvé objevuje mluvící veverka, nevěděl jsem co mám dělat. Zda jí brát jako pekelné stvoření, což by Hellboyovi bylo jedno a nebo se mám smát, což by mě Hellboy asi praštil. Ale já se prostě jen lekl mluvící veverky :-) V tom okně vypadala strašidelně. Ale kdo sleduje severskou mytologii ví, že veverce se říká Ratatosk. A k tomu ještě skřeti, trpaslíci a já jen čekal, kdy se objeví elf a nebo jeleni.

Citát: Trpaslíci? Kde máte Sněhurku, aby si vás srovnala?

Perfektní dobrodružství, krev, akce, souboje, mytologie a sranda. Ano, sranda. Pravda, z úst Hellboye je to spíš ironie, ale to on ví. Objevuje se tu snad každej ze severských mýtů. A závěrečný souboj obrů, radost pohledět. Tento příběh jsem si užíval v plné míře. Dokonce jsem učinil i rozhodnutí a hned jak jsem dočetl, začal jsem znovu od začátku. A pokud jsem nedočetl, tak čtu do dneška... ...„Sakra, to je vůl“.

Citát: Cejtím slaninu, to je dobrý znamení.

103 13.11.2022

„Za několik dní
uteču do
Maďarska
a odtud do
Francie.“

Varšava, podzim 1939

Našel jsem poklad. Když jsem viděl, že tu opět nastal čas, přečíst si, Kapitána Klosse, přemýšlel jsem, kde jsem ten hřbet knihy viděl. A věřte, nemusel jsem chodit daleko. Jen do vedlejšího pokoje a podívat se tátovi do jeho knihovny. Má jí plnou detektivních knih typu 3xS a hned dole všechny komiksové Klossy! Povídám: To je knižní nebo komiksy? A táta: To je kreslený. A já: Tak že komiks? A táta: Ne, to je jen kreslený..... Fajn, si to pučím. Jasně, na to on, ale nikomu jinýmu, to neopustí byt! Sakra, jako by věděl, že to má tak velkou peněžní hodnotu?

Malá ochutnávka.
PRACOVNÍ TÁBOR V KÖNIGSBERGU...
Máte veliké štěstí. Tohle není koncentrační tábor. Budete pracovat v loděnici. Za pokus o útěk kulka do hlavy!

Tak že jsem se s velkou opatrností pustil do prvního dobrodružství. Ano, vím, že některé dialogy a „fakta“ v těchto knihách jsou uzpůsobeny tamní době, kdy se tyto akce konají. Jsem soudný a tak nevěřím všemu, co je zde psáno. Ale věřte, že je to perfektně nakreslený, akční a zábavný. Vlastně je to špionážní a já se u toho bavil. Pravdou je, že tohle je mé první seznámení s agentem J-23 Klossem alias Moczulskim. Seriál jsem nikdy neviděl. Pro „minulostní“ propagandu dávám jen 80%.

Citát: J-23 už opět vysílá. Je to náš nejlepší agent.

103 18.10.2022

„Můžeme tu dřepět
a píčovat,
nebo pustit pár
monstrům žilou.
A můj meč prahne po krvi.“

POZOR!
Obsahuje velmi sprostá spoilerová slova! Vše v uvozovkách („“) jsou citace z knihy!

Mám vám takový pocit, že už nám za chvilku začnou „píčovat“ i kojenci v kočárcích. (Nebo už to dělají?) Trend, který neustále snižuje hladinu věku v příbězích, musí někde narazit. Už jsem si tak nějak zvykl, že v příbězích musí být všechny „barvy“, ale v tomto je to ještě „okořeněné“ velkou konzumací chlastu, drog a sprostými slovy u relativně mladé společnosti. Pokud si z toho naše děti, a děti jejich dětí, vezmou příklad, bude každý denně zlitý a zfetovaný. „Vážně si jako proviant zabalila bonbóny a drogy?“

Malá ochutnávka:
BETTY: Tequila, vodka a dvě kouzelné houbičky.
DEE: Moji rodiče uctívají obrovskou létající chobotnici.
HANNAH: Vyčarovala jsem ti jedno malé „naser si.“
VIOLET: Já vím, že můj meč je trendy. Používám ho ironicky.

Ano, Tolkien by se zasmál, kdyby věděl, kam se to dostane. Betty je asi elfka, malá jako trpaslík, (má trochu ty uši spíš vodorovně špičaté, než nahoru) a ještě k tomu lační po drogách, "lesbickému sexu" a chlastu. Tak ne, prý je to pidižva. Omlouvám se elfkám. Fakt inspirativní. „Ty houbičky dorazíme cestou zpátky.“ Já vám nevím. Na „staré“ je tam moc mládí, na „mladé“ je to sprosté jako pouliční dlaždič. „To mě poser číču“.

Citát: Hannah si fakt potřebuje zapíchat.

Tento příběh obsahuje rasistické narážky na trpaslíky. A také odsuzuje jejich trpasličí světlé pivo. Což se dotklo i mě. Na trpaslíky a pivo mi nešahejte! „Prcat“. Jsem děsně zklamán. Nalákala mě celkem příjemná obálka, ale obsahově je to hnědá břečka. Sice to má jakousi snahu o humor, krve je tu taky dost, ale moc situacím jsem se nesmál. „Mrdat škopek“

Citát: Jsem cenťák od toho, abych ti načarovala trnitej keř do prdele.

103 01.03.2022

Obsahuje sešity z komiksů:
Spider-Man #310 - #314
Petr Parker
Spectacular Spider-Man #146
Web of Spider-Man #47

Tak že čtěte, Spider-Man právě vstupuje do Inferna.

Opravdu pestrá škála scénáristů i kreslířů udělala z tohoto svazku jen průměrný dobrodružství. Nejlepším scénářem se tak pro mě stal ten od Roberta Sterna (Spider-Man #310). Ale bohužel kresba dvou mistrů Johna Romita a Jima Mooneye ten příběh trochu srazila. Naopak nejlepší kresbou, alespoň pro mé oko, je od Alexe Saviuxe v příběhu Tvář v zrcadle (Web of Spider-Man #47)

Malá ochutnávka:
Shrike čili ťuhýk je vcelku malý ptáček, ovšem mimořádně drsný. Rád svou kořist napichuje na trny či ostnatý drát. Skoro jakoby si to zabíjení užíval. A i když se mezi jeho terče občas počítají hlodavci a dokonce i menší ptáci, jeho oblíbená kořist je mnohdy i menší. Kupříkladu různí brouci... kobylky...
...pavouci...

Ale nemyslete si, že jsou ty kresby nějak od sebe výrazné. Všichni se snaží uchovat tu linii barevných „žvýkačkových“ příběhů. Jednoduchá komiksová okna, všude spousty barev, ale to je tak vše. Někde je víc humoru, jinde více akce, ale mnohdy je spousta povídání a opakování. Roztroušenost příběhů a moc účastníků na sešitech je spíše pro škodu. Svazkem jsem „prošel“ se smíšenými pocity a opět zalitoval, že u nás nevychází pěkně popořadě.

Citát: Policie už tě zadrží, já tě potřebuju jen zastavit (Shrike Force!)

Nutno také konstatovat, že tento svazek knih (s důrazem na slovo KNIH) zde na Databázi končí. Od čísla 29 se sem již nesmí vkládat. Nemají tu klasickou byrokratickou koncovku ISBN a tak někdo rozhodl (pane Dane?) že to již nejsou knihy. S politováním a vzpomínkou na klasickou hlášku „jen dvě věci smrdí jako ryba“, se zde s těmito KNIHAMI musíme rozloučit a dále si číst jen v soukromí. Mám doma již (8.1.2022) 58 KNIH v této sérii. Před námi je ještě spousta dobrodružství, ale komentáře už nebudou :(

Citát: Mám pocit, jako by tu přebývalo něco zlého, sledovalo nás to a vyčkávalo. (Night of Madness!)

103 10.01.2022

„Vzpomínáte na dobu,
kdy bylo tohle místo
plné plamenometů
a cirkulárek?
To byly krásné časy“.

X-Meni jsou v mém filmovém světě někde v půlce top deseti příběhů. Je zajímavé, že komiksově je moc nevyhledávám. I tuto knihu jsem si sám nepořídil, ale přinesl mi jí Ježíšek pod stromeček. Kecy, ve skutečnosti přišla poštou z Mostu. Díky! A věřícím se omlouvám za naději. X-Meni v tomto příběhu už jsou notný kus dál, i když se kniha pyšní nápisem Ohromující, hned při vstupu Logana na scénu vám spíš přijde na mysl „stále stejní“ nebo „furt cvoci“.

Malá ochutnávka:
Nikdy nebudeme žít v míru. Proto je sebeovládání a nenásilí tak podstatné. Musíme dokázat, že jsme mírumilovní lidé. Musíme si získat respekt, akceptaci a pochopení normálních lidí. A nikdy si to nesmíme splést s důvěrou.

Logan alias Wolverin je vlastně mou nejoblíbenější postavou. Jeho přímočarost a nasranost, kdykoliv a kdekoliv, je prostě hybnou silou všech příběhů, kde vystupuje. A taky má rád pivo, což z něho dělá top 1 v mém žebříčku. „Nehodlám dělat nic, co v sobě neobsahuje slovo „PIVO“.
No a tak, na počest Logana, jsem si jedno pivo otevřel. Dal jsem si k němu česnek. Naštěstí nebyl zmutovaný ale jen bio.

Citát: Rukojmí leží na zemi. Buď se modlí, nebo počůrávají.

Opět jsem zjistil, že i když je celá parta X-Menů rozhodnuta bojovat za svá práva a za to, aby je lidé konečně pochopili a nebáli se jich, opak je pravdou. Sami X-Meni pak spíše bojují proti sobě a dění kolem nich ani moc neberou vážně a nebo vše řeší až na poslední chvíli. Tím víc pak vznikají konflikty mezi mutanty samotnými a místo aby pomáhali, škodí sami sobě. Nadaní je sérií prvních šesti sešitů z cyklu Astonishing, která se vyvíjí jako nadějná....

Citát: Tak že učitelé tu tráví celý čas tím, že se snaží vzájemně zabít?

103 02.01.2022

Co jsi?
Jsem stín, ozvěna,
možnost.
Jsem potenciál.
Jsem rezonance.

Desátý příběh Charity a jejího dobrodružství z budoucnosti, kdy válčí proti okupantské mimozemské rase Moronů, je dle mého mínění nejlepším příběhem v této sérii. Najdeme tu spousty zvratů, geniálních počinů a dokonce i lásky. Láska v těchto příbězích neměla místo, tady se to změnilo. Tohle se mi velmi rychle četlo, protože je to opravdu nadupané nápady a akcí. Navíc, co je tady novinkou, je náznak možnosti cestování časem. Další perfektní aspekt příběhu.

Citát: Tři lidé, kteří nechtějí zemřít, se spojenými silami snaží o sebevraždu.

Jen pro informaci, dívka na obrázku je poušťařka Net. Jenže to je jen taková třešinka na pomyslném dortu. Nádhernou věcí je zde Kylova proměna. Tohle bylo opravdu mrazivé a neočekávané. Na tohoto megamana jsme si zvykly, a věděli jsme, že jeho regenerační schopnosti jsou skoro neomezené, a že se mění v Jareda, to jsme věděli už dávno, jenže proměna, kterou zde projde je prostě geniální. Další věcí, která mě nadchla je všechno to, co se Moroni v čele se Shaitem (bytost, která je ovládá) snaží vytvořit uvnitř Měsíce. A pak následný vpád Charity se svojí skupinou, kteří to všechno rozbourají. Výbušné, akční, dramatické.

Citát: Takový stroj, který by Charity nedokázala zničit, ještě nebyl vyroben.

Celé to dobrodružství na odvrácené straně Měsíce je povedené, napínavé, sem tam veselé, s trochou lásky – no prostě parádní počteníčko. Jediné, co mě trochu překvapuje je fakt, že tady by to mohlo končit a bylo by to v pořádku. Jenže já mám v knihovně ještě dvě knihy. A tak se jich trochu bojím, protože mám pocit, že se to všechno může jen zhoršit. Trochu mě láká, už je prostě nečíst a ukončit to zde, kde už je to ve své podstatě ukončené. Hmmm..... Ale prostě a jistě deset půlek žlutých měsíčních motýlků to jistí. A asi dám i ty další dvě.
(Ƹ̵̡Ӝ̵̨̄Ʒ Ƹ̵̡Ӝ̵̨̄Ʒ Ƹ̵̡Ӝ̵̨̄Ʒ Ƹ̵̡Ӝ̵̨̄Ʒ Ƹ̵̡Ӝ̵̨̄Ʒ )

Citát: Za osmdesát hodin napříč Měsícem.

103 29.04.2021

Upřímně,
kdyby lidská rasa vyhynula,
planeta by alespoň
dostala slušnou šanci,
zase se nějak zmátořit.

Po přečtení celkem solidního osobního příběhu Harleen Quinzelové, který mapoval její dráhu v době kdy se seznámila s Jokerem, jsem si tak nějak uvědomil, že komiksy od DC vlastně vůbec nečtu. No a chtěl jsem udělat trochu změnu. Jenže Harley a Znovuzrození hrdinů asi nebyl ten správný krok. V tomto příběhu jsem zjistil, že DC se tak nějak upjalo na nádrže s chemikáliema a nechaj do ní spadnout nebo vhodit hned několik svých „hrdinů“. Navíc vlastně z Harley udělaj lesbu a celej ten její osobní příběh mi začal připadat jako vycucaný z prstu, jen aby uspokojil současný trend a směr. Nejhorší je její mluva.

Citát: A hele. Někdo asi zavolal 911. Před barák právě dorazili první záchranáři...áááá....už je žerou zombie.

Tak že, zatím, co mě to obsahově moc nenadchlo, rozhodl jsem se celou sérii, zatím pěti knih, přečíst a uvést se tak to světa DC, protože v tomto svazku se mi strašně líbil styl kresby a barvy. A jak jsem již jednou někde napsal, základem komiksu jsou dvě věci: scénář a kresba. A když vás alespoň jedno z toho zaujme, není důvod knihu zavřít a nedočíst. Tak že u příběhu „Umřít s úsměvem“ jsem, díky kresbě zatím zůstal. Samozřejmě asi bude hodně záležet na tom, jak se bude vyvíjet celá ta příběhová linie. Zombie příběh v tomto svazku alespoň dodává krvavou lázeň.

Citát: Nikdy, ani za héfolión let, bych nečekala, že to řeknu, ale doufám, že co nejdřív dorazej fízlové.

No, a co dodat závěrem komentáře? Obsahově mi to připadá spíš smutný a některý situace až moc přehnaný. Ve své podstatě jsem se zasmál jen několikrát, ale spíše jsem nevěřícně kroutil hlavou a nechápal. Postavy jsou moc úchylný, než aby byly věrohodný. Záhadnou pro ně zůstala postava parodující marvelovského Deadpoola. Red Toole je důkaz toho, že DC neustále kopíruje cizí hrdiny a snaží se z nich udělat své. Harley Quin mě prostě nepřesvědčila, a jako celek se mi to, krom kresby, vůbec nelíbilo. Jen jsem zvědav, co na nás tvůrci připravili v další knize.

Citát: ...ani skutečný důkazy nezabrání lidem věřit v to, co se jim nejvíc hodí.

103 26.10.2020

Byly to už dva týdny,
co vystoupila ze spací kóje
a ocitla se
v naprosto cizím,
zničeném světě.

Děj se posouvá, nabývá na akčnosti a sem tam se zjevuje i nějaké to napětí. Asi o největší přínos do akčnosti a napětí v ději se zasloužil jakýsi superčlověk jménem Kyl. Dostal úkol a jde za ním i, jak se tak říká, přes mrtvoly. A to doslova. V příběhu máme i dost prolité lidské a mimozemské krve.

Malá ochutnávka:
Byl tomu už týden, co odešli z tábora Žraloků a jen během prvních dvou dní byli více než desetkrát napadeni. Osmkrát nebo devětkrát na ně zaútočili Jezdci, kterých zřejmě Daniel vyslal hned několik stovek a dvakrát byli napadeni malými plochými létajícími předměty, které se řítily z oblohy a střílely na všechno. Co se hýbalo.....

Charity opět uplatní své charisma a stačí zamrkat očíčkama a už jí každý poslouchá. Jenže jsou tu ještě nevyřízené účty z dob „před katastrofou“ a tyto skutečnosti Charity neustále pronásledují. Jsem zvědav, kam až se to celé posune. Hlavně Kyl je zajímavá a vlastně asi nejzajímavější postava v této knize. A hlavně, od té doby, co vstoupil na tuto planetu, se s ním něco děje. Uvidíme, kam ho to dovede.

Citát: Vy kradete lidem děti a ještě to nazýváte posvátným počínáním?

Nebudu dlouho otálet a zanedlouho se pustím do dalšího dobrodružství. Tak, jak jsem se tohoto knižního příběhu bál, tak teď se od něj asi jen tak neodtrhnu. A to jsme teprve u třetí knihy z celkového počtu dvanácti příběhů. Čte se to velmi lehce, děj vám přímo prokluzuje mezi prsty a protože knížky nejsou moc tlusté, rychle se čtou.

Citát: Přesvědčil mě o tom, že nemáme naději.

103 10.10.2020

Každý, kdo viděl aspoň hodinu
Discovery Channel, ví,
že Sojuz vždycky přistává v Kazašské stepi
a ne někde na poli vojtěšky
v horoucí prdeli v Kansasu!

Rozuzlení v předešlém příběhu nám tak trochu nastínilo jiný směr. Je úplně jasné, že tam ve Vesmíru ještě něco je. Co to je, však neprozradím, k tomu se musíte dopídit sami. Ovšem kam to povede – to bude ještě zajímavé. Musím však přiznat, že jsem nějak nepochopil existenci Protimužských radikálek (Dcera Amazonek), když všichni muže zemřeli. O tom, že Yorik přežil, ještě nevěděly, ale založí skupinu protimužských.....chápete, kam tím mířím? No, nebudu se v tom nadále rýpat. Příběh se mi jinak líbí a jsem zvědav, kam to Brian K. Vaughan dovede.

Malá ochutnávka:
MANNOVÁ: To je šílenost, 355! Vzdáme se svého původního záměru kvůli blábolu nějaké ženské, co nám skočila na střechu vlaku?
355: Ničeho se nevzdáváme, doktorko Mannová. Jen to dočasně vezmeme oklikou.
NATALIA: Já neříkám žádné bláboly!
YORICK: Pane bože, to bude paráda......
AMPERSAND: Grr...ak....ak.....

A příběh? No, trochu moc sprostých slov se mi zdálo až nevhodné. Ale také jsem se párkrát zasmál. Hlavně když zazní věta „ženy a děti mají přednost“ - to je tak smutná a zároveň veselá situace, o které jsem nejdříve nevěděl, jak ji brát. Nakonec jsem se zasmál. Celé je to lepší, než předchozí příběhy. Plný počet je na místě. V komiksu najdete i dvě povídky. Komentáře k nim najdete v kolonce povídky u této knihy a nebo zde:

https://www.databazeknih.cz/komentare-povidky/terva-87261

Citát: Z každýho skauta, kterýho učili „buď připraven“ je teď mrtvola.

103 21.09.2020

Poslyšte o králi Alvaru
přesmutný zpěv...
jenž dobro od zla nepoznal, co živ byl
a jemuž prokletím ztrpknula
královská krev.

Hele, má vůbec cenu mluvit o kresbě? Dongzi Liu prostě umí. Stačilo jen malé popostrčení směrem k Jodorowskému a vzniklo dokonalé dílo. Opět temně hnědé barvy a černo-rudá krev. Obrazy se nám míhají před očima, skoro jako film. Kresba za kresbou a stále žasnu nad detaily. Například syn krále Alvara, který se chce přidat k družině a být nápomocen v boji. Sledujte ten výraz, když je odmítnut.....

Malá ochutnávka:
Zatracení nuzáci! Pokaždé, když bojujeme s králem Honimem utíkají jako vyplašení zajíci. A když boj skončí, s hanbou se vracejí. Copak nevědí, že Kosmath nás chrání, pitomci!

A Jodorowsky? Co by od něj mohl tak čtenář očekávat. Ironii, krev, nesmyslnost počínání a dlouhé proslovy ukončené bizarní situací a hesly, která ať jsou vyřčena, ne vždy jsou splněna. Když například Alvar prohlásí, že Honima opět porazí, trpaslice Giorie mu odpovídá: Nemalujte si to tolik, pane, Honim vítězí stejně často, jako my.....ano příběh začíná velkolepou bitvou dvou králů...zase.

Teď zemřeš! Vzdej se!
To ty zemřeš, jestli se nevzdáš!

Jenže i ve světě zvířat musí existovat určitý řád. Silnější sežere srdce slabšího. Temně hororové nádechy za úplňku ve vlčí smečce určitě osloví nejednoho pozorovatele. I tady bych poukázal na perfektní detaily vlčích hlav. No, řekněte, kdo by to nakreslil lépe. Já myslím, že nikdo. Liu prostě umí. A Jodorowsky přidává svůj pohár silné královské krve. „Arame, jsi silný a statečný vlk. O každém úplňku nás doprovodíš na lov“.

Citát: Nenávist nic neplodí, plodná je jedině láska.

Láska a do toho krutá hra o trůn, intriky, chlast, sex a všudypřítomné napětí. Osud sice vybírá, kdo umře, ale jen mocichtivý určí kdy. A nedej Kosmath aby některá zvířata měli spolu v některém jiném vtělení děti. Ale víte o tom, že lásky vždycky zvítězí?

Citát: Vy se nalijete chlastem, my se napijeme vaší krve!

103 27.07.2020

Já jsem člověk
a ne jeden z těch chudáčků,
co vyspávají ve hřbitovní hlíně
a třesou se hrůzou
před železem a kadidlem.

Obsahuje sešity #51 - #55

Po otevření knihy (z té správné strany) jsem užasle koukal na kresbu titulního příběhu #51 nazvaného klasicky anglicky „The cowl does not make the monk. II“ (ano, opět není přeloženo). Ale zpět k obrázku. Je vyrovnaný a zajímavě nakreslený. Asi bych neopovrhnul ani barvou, ale i tak je to velmi krásný obraz. Jinak kresba klasika, tady se celkově nic nemění.

Citát: Já se neřídím příkazy někoho, koho nerespektuji.

Ovšem v ději se to mele. Příběh začíná (možná napsat: jak jinak) hádkou. Elias Ainsworth je obviněn z pěstování dýní a jistému propadu do stereo typu. Je čas podívat se pravdě do očí. Jenže dohadujte se s upírem. Ten má jen žízeň a pak se třese v hlíně na hřbitově. Ano, opravdu, jistý hororový nádech je v tom přímo cítit. Zaujala mě nová postava. Jmenuje se Rahab. Říkejme jí čarodějka nebo třeba i Mořský démone. Taková ta hubená japonská postava s brýlemi a černými vlasy. Sluší jí to. Jenže si k sobě zavolala Čísi a to nevěstí nic dobrého. Vidím průser v mlze.

Citát: Věříš, že existují lidé, kteří nosí smůlu?

Opět příběh, který si vás podmaní. Je tu sice trochu víc náhledů do minulosti, ale mnohé se tím vysvětlí a čtenář si poskládá nějaké ty dílky a pochopí. A teď zase dlouze čekat na další knihu. Snad bude brzy. Vybral jsem několik citátů a vložil je spisovatelce na její profil.

Citát: Když tě jeden bůh ztratí, jiný si tě zase najde.

103 24.07.2020

Analýza je jen
trochu sofistikovanější hádání.
Pokud to častokrát za sebou
uhodnete správně, tvrdí o vás,
že jste úspěšný analytik.

Knihu mám doma už přes rok. Stále jsem jí z nějakého podivného důvodu odkládal. Až teď na ní přišel čas. Bohužel, není to tak dobré, jak jsme očekával. Ve své podstatě se tam nic neděje. Jeden akční moment, kdy zemřelo pár rybiček, pak dlouho zase nic, pak jeden útok a dlouho dlouho nic. Protkáno moc povídání a politikařením. Příběh je hodně o slovech a opakování. Například druhá akce v knize, odehrávající se až někdy za půlkou příběhu. Po akci si jí slovně opakujeme ještě několikrát, až mě to ani nebavilo číst. Ke konci už mě to opravdu moc nebavilo, a dočítal jsem jen ze zvědavosti. Nakonec jsem zjistil, že příběh už má dvě pokračováním, ale protože mě tohle zklamalo, další knihy si odpustím. Hlavní hrdina Daniel, který je Vylepšený je takový podivný člověk, který se jen divý a sem tam provede nějakou akci. Humoru je v příběhu pomálu a snad jediný, kdo mě dokázal rozesmát je Danielův osobní hlídací robot Kelvin.

Malá ochutnávka:
Přistoupil k nim robot-číšník.
Dobrý večer, panstvo, co to bude?
Pivo, řekly Gaborová i Ebanová současně.

Také mě zklamal protivník, který se v příběhu objevuje. Podle již několikrát opakované osnovy, kterou se asi v poslední době spisovatelé řídí, je protivník vlastně známý z dob minulých a je jedno, do jaké hluboké minulosti spadá, a opět se vynořuje, aby lidstvo ohrozil. Tento systém příchozích známých a ohrožujících protivníků jsem už četl několik a nikdy jsem nepochopil, proč si spisovatel nevymyslí úplně něco nebo někoho neznámého a opravdu tudíž neočekávaného protivníka, který by čtenáře víc ohromil. Co mě také celkem unavovalo byla oslovení osob v příběhu. Jednu chvilku to tam bylo samý komendér, poručík, kapitán, komodor a kdoví co ještě. Z celého příběhu jsem vybral jen jeden citát. Což je také důkazem, že mě nic nezaujalo a nic

103 21.06.2020