Terva komentáře u knih

„Někdy ráda
ubližuje lidem tím,
že jim říká pravdu.
Pravda může
bolet víc.“

Rozbalit, očuchat (áááách) a jdeme na to. I když jsem Knihu první nehodnotil zrovna nejlichotivěji, nebyl důvod se netěšit na Knihu druhou. Ostatně příběhy na sebe navazují a tak si říkám, proč to není rovnou kolosálka? Ale což, dvě knihy zaberou stejné místo. Po masakru z Knihy první se tu rozjíždí vyšetřování. Ale šerif Carter není zrovna frajer a mám pocit, že rozumu taky moc nepobral. Je z vražd rozhodně rozhozenej, a zpočátku si vůbec nevěděl rady. Tak že první část této knihy je hodně o mluvení. Akce skoro žádná.

Citát: Myslím, že když ti všechny, co znáš, sežerou příšery, můžeš bejt zlá, jak chceš.

Docela mě pobavil přílet paní Stínací do USA. Scéna s telefonistkou a záchodem vás určitě také rozesměje. Ale na druhou stranu se Stínací nebude rozhodně žádná sranda. Začal jsem se bát o osud Eriky. Už jen pár hodin – a pak začne masakr. Ke konci začíná být děj skoro až beznadějný pro osoby, kterým jsem fandil. Bylo to strhující. Chaos je však někde jinde. Opět musím upozornit na zmatená komiksová okna. Někdy jsem šel jiným směrem, než zamýšleli tvůrci. To byl asi nejhorší zážitek s kreslením tohoto příběhu. Jinak kresba je střídmá a celkem povedená. (Až na ta chaotická okna). Celkově to však na mě mělo lepší dojem, než Kniha první. A myslím si, že jako celek to za 80% obstojí.

Citát: Neumřu nějakou zasraně dementní smrtí!

87 26.08.2024

Asi pikosekundu
jsem byl tak blbej,
že jsem si myslel,
jaká to nebude zábava
bejt posledním klukem na Zemi.

Jedeme dál. Cesta pokračuje. Yorick, 355 a Dr. Mannová sdílí společnou cestu do Kalifornie. Yoric nemůže dát své sperma doktorce a jít si po svém, tak to prostě nejde. Ale cesta do Kalifornie také není žádné procházka růžovým sadem. Dojde i na skákání z jedoucího vlaku, i když vlastně Yorick tak nějak vypadne. Nebojte, to není spoiler, to je začátek příběhu. Pravda však je, že mě Yorick neoslnil v prvním příběhu a ani tady tomu není jinak. Naopak v jedné scéně se mi celkem dost znelíbil, choval se jako debil. A to tak mizerně, až jsem začal fandit Amazonkám, který ho chtějí zabít. Jenže nezabijou, protože je ještě osm knih – toliko k možnému spoileru :-)

Citát: Když si odmyslíme váhy a pásku přes oči...spravedlnost je jen žena s mečem.

Ovšem, v jedné části jsem se musel zasmát. Úděl 355 je tak absurdní, až jsem brečel...smíchy. Takovou scénu jsem rozhodně nečekal a zpočátku jsem jí ani nechtěl uvěřit. Leč, realita je tady a osud si vybírá další krkolomné situace. Sečteno podtrženo: stále se nějak nemohu celý ponořit do příběhu, nenacházím žádné záchytné body, které stojí za zapamatování........ Proto také nemohu a ani nechci dát plné hodnocení. Ještě si to tento příběh nezaslouží.

Malá ochutnávka:
Prasata? To pojedeme přes celé státy s prasaty?
No, ber to z tý lepší stránky..355...aspoň už tu nejsi jediná s někým ve při.
Akorát že tohle jsou prasnice. Vepře i kance pohroma zabila.

Také se trochu musím ozvat díky Českému překladu. Petr Zenkl používá až moc zbytečně českých výrazů. A to tak tvrdě, že u některých slov s úspěchem pochybuji o jejich výrazu v originále. Považte třeba fakt slova pikosekunda a zamyslete se nad tím, že tohle je třeba čistě České zkomolené slovo.
Vybral jsme několik citátů a vložil je Brianu K. Vaughanovi na jeho profil. Při čtení tohoto příběhu jsem poslouchal Maďarskou rockovou skupinu Omega a jejich živák „Élö“ nahraný na Kisstadionu roku 1979

Citát: Jediné, co se šíří rychleji než mor, jsou fámy o živých mužích.

87 09.09.2020

Absolutní posedlost mocí
ho žene k tomu,
aby ovládl síly samotného vesmíru...
je to Šílený Titán.
Je to... Thanos

K tomuto komiksu jsme přistupoval se znepokojením. Vzhledem k tomu, že jsem v této sérii již přestal číst jak Doctora Strangeho, Rocketa i Groota a hlavně Avengers, protože se mi skoro nic z toho nelíbilo, Thanose, alespoň ty první dva sešity, které nakreslil Mike Deodato Junior, jsem si zatím ponechal v oblibě. Jenže tento třetí svazek v sérii už nakreslil někdo jiný. Respektive Geoff Shaw a k tomu měl hned několik kreslířů na pomoc. No a to je něco pro mě, beru to tak, že série strádá, ti dobří už na ní nechtějí dělat a tak to redakce rozdělí hned mezi několik tvůrců. Proto ten strach.

Citát: Z pohledu věčnosti jsou od sebe začátek a konec téměř nerozlišitelné. (Thanos vítězí)

Zvláštní. Kresba se nakonec celkem povedla. Je zajímavá, pestrá a barevně velmi sladěná. Co se nakonec pokazilo, je scénář samotný. Vůbec se mi nelíbila ta škála naprosto vyumělkovaných postav, které vlastně patří úplně jinam. Nejhorší na tom všem však byl Ghost Rider. Udělat šaška z tak geniální postavy, byl pro mě rozhodující okamžik, kdy jsem se zapřísáhl, že už žádný komiks v této sérii nekoupím. Nemám rád tohle mísení ras, a postav vytrhnutých z konceptu svého času.

Malá ochutnávka:
Exploze, která ukončila Vesmír, zrodila nový. Dinosauři vyhynuli v téže sekundě, kdy se asteroid, který byl příčinou jejich zániku, vychýlil ze své oběžné dráhy. Člověk, který zemřel na poranění střelnou zbraní, byl mrtvý v momentě, kdy byl stvořen dotyčný náboj. Tyto události, ať už je od sebe dělí hodiny nebo miliony let, se z pohledu věčnosti dějí v časovém rozpětí jednoho úderu kolibříkova srdce....podle této logiky zanikl Vesmír v den, kdy se narodil Thanos....

Donny Cates to všechno obrátil vzhůru nohama. Považte například Silver Surfer s Mjolmirem, to je blbost, co? Jenže v redakci se to líbilo a oni to vydali. No, jejich rozhodnutí. Stejně jako to mé, že se mi to skoro vůbec nelíbilo. Thanos u mě klesl jen na pouhopouhé dvě hvězdy. Nejlepším se tak stává následující antologie Thanosových nejodpornějších činů, vetkané do šesti sešitů a nakreslené i napsané – považte – šesti kreslíři a šesti scénáristy. Tak že mišmaš na entou. Ale přidal jsem díky tomu jednu hvězdu.

Citát: Roztomiloušové, náš nový Bůh nás chce všechny povraždit. Kdo půjde první? (Můj malý Thanos)

Obsahuje i „Thanos Annual 1“. Šest příběhů z pečlivě zvoleného výběru kroniky krutosti. Antologie Thanosových nejodpornějších činů. Všechny příběhy vám převypráví Ghost Rider. Na těchto sešitech se podílelo šest kreslířů a šest scénáristů.
A kupodivu jsou kresby i obsahy příběhů celkem povedené, některé až geniální. Asi nejlepší je příběh, který bych sem vlastně ani nezařadil. Jedná se o příběh čtvrtý s názvem „Můj malý Thanos“. Je to dětská kresba s brutálním obsahem. Samostatné komentáře a hodnocení si můžete přečíst v sekci „Povídky“ u této knihy a nebo zde:

https://www.databazeknih.cz/komentare-povidky/terva-87261

Jaký je rozdíl mezi pohádkou a příběhem o Thanosovi?
Pohádka začíná „Bylo nebylo“
Příběhy o Thanosovi začínají „Ty vole, tak těmhle s@#&%m nebudeš věřit!“

87 16.06.2020

Tento svazek obsahuje:
The Amazing Spider-Man #290 - #292,
The Amazing Spider-Man Annual #21
a The Amazing Spider-Man: Parallel Lives.


Další důkaz toho, jak je to ujeté. Zatím co jsme v předcházejících svazcích zažili, jak se M.J. s Parkrem pohádala, jako ho opustila, jak neexistovala a jak se vrátila, tak až teprve teď ve dvanáctém svazku si Mary Jane Watsonová Petra Parkera konečně vezme. Otázka zní: Zase, nebo v tom máme jen bordel? Ano, spousta paralelních životů si se čtenářem může dělat co chce.

Citát: Nejsem zvyklý, že mě někdo bije! Moc se mi to nelíbí! (The Amazining Spider-Man #290 - #292)

Tohle je navíc ještě víc roztříštěné a tak jejich cestu ke svatbě zažijeme hned ve třech příbězích z jiných paralelních světů. Jak jsem psal již výše, obsahuje tento svazek tři příběhy. Ke každému jsem napsal obsah, komentář, malou ochutnávku, citát a přidal samostatné hodnocení. Možnost si komentáře přečíst máte v kolonce povídky u této knihy a nebo na mém profilu a to zde:

https://www.databazeknih.cz/komentare-povidky/terva-87261

Citát: Žijeme šťastně až do smrti. (The Amazing Spider-Man Annual #21)

V prvním troj příběhu jsem měl takový zvláštní pocit, že si z nás dělá scénárista srandu. V příběhu #290 se Spider-Man snaží dostat zpět svůj mikroskop, a na dražbě jej horko těžko koupí za posledních 41 dolarů, co má v peněžence. Jenže hned v další části si klidně koupí letenku do Pittsburghu a letí za Mary Jane????? Kde vzal „zase“ tentokrát na letadlo, to zde nikdo neřeší. Tato situace snížila příběh o jednu hvězdu.

Citát: To byl ten pavouk, na to vezmu jed. (The Amazing Spider-Man: Parallel Lives)

Druhá část nazvaná „Svatba“ to byla příšerná nuda. Nemám tyto speciály rád. Nic se v nich neděje. A mám pravdu. Nuda. Stejně tak, jako třetí část v tomto svazku. Paralelní světy jsou jen dalším nekonečným opakováním, kdy se Parker stal Spider-Manem a kdy potkal Mary Jane. Jo a je v tom další, opakovaná svatba.

Citát: Sebeobětování zní šlechetně, ale taky může napáchat víc škody než užitku, když se člověk obětuje ze špatných důvodů. (The Amazining Spider-Man #290 - #292)

87 13.06.2020

Vyřiďte mu,
že má padáka,
je vám to jasný? Ne! Oprava!
Vyřiďte mu, že je mrtvej!
(Tisíc)

Obsahuje komiksy Spider – Man: Pavučina #1 - #3 a #13 - #15

Další roztříštěnost ve svazku. Příběhy se Spider – Manem ve kterých ani nemusí být hlavní postavou. První příběh se jmenuje „Tisíc“ (#1 - #3) Nejhorší na tom je, že už zase (pokolikáté už?) prožíváme Spider-Manův život od začátku. Od prvního kousnutí, přes tetičku May až po jeho první rande. Jenže zde to není Mary Jane, ale někdo jiný. Ani nebudu jmenovat. Hororový nádech je k smíchu, kresba neoslňuje.

Citát: Blbě se hláškuje s pusou plnou krve, co? (Spider-man: Pavučina #13)

Další příběh ani není pořádně pojmenovaný. Prostě vyšel pod číselným označením Spider-Man: Pavučina #13. Příšerně nakreslený příběh a ani scénář není kdoví jak závratný. Vlastně je úplně jednoduchý. Pár padouchů si vypráví o setkání se Spider-Manem. Je to hodně slabé. Za pointu dvě hvězdy. Mohlo to být horší.

Citát: Jsem wrestler a zápasit fakt umím. (Spider-man: Pavučina #14)

Poslední střelec Spider-Mna: Pavučina #14 je příběh „Drtičky“ Hogana, prvního wrestlingového soupeře, jehož sílu vyzkoušel Spider-Man. Ano, tento příběh už znáte asi z deseti stran úhlu pohledu. Tohle je jen další bezduchý příběh. A je to jen další příběh, který hodnotím dvěmi hvězdami. Tohle se nedalo. Příběh, kde se vlastně Spider-Man vůbec neukáže.

Citát: Pitomci! Červi! Nikdo neuteče mému hněvu! (Spider-man: Pavučina #15)

Poslední příběh je už snad čtenářova noční můra. Slaboduchý děj a kresba – to se ani nedá popsat. Je strašná, nevýrazná matlanina, řekl bych já. Pravda, já bych to lépe nenakreslil, ale taky bych si to dobrovolně nekoupil. Nevýhoda těchto Komiksových výběrů je v tom, že vlastně kupujeme zajíce v pytli.

Citát: Chtějí si jenom urvat kus tvé slávy. (Spider-man: Pavučina #14)

Povídky v této knize jsem osamostatnil, přidal obsahy, malé ochutnávky, nějaký ten citát a hlavně jsem k nim napsal svůj názor. Komentáře ke všem povídkám v tomto svazku si můžete přečíst v kolonce „povídky“ u této knihy a nebo zde:

https://www.databazeknih.cz/komentare-povidky/terva-87261

87 17.05.2020

Když k vám připluje veliká
dvoumetrová rakev s nápisem
POZOR! NEOTVÍREJTE TUTO RAKEW,
uhodnete, co bude dál?
Bude to pěkně strašidelné.

Musím tedy přiznat, že jsem čekal klasického filmového Bezzubku celého v černém. Tady je Bezzubka zelený a tak ukecaný, až mi to začínalo vadit. Ale příběh je zaměřen na náctileté, tak bych do toho neměl moc kecat. Mladý už dávno nejsem a do důchodu daleko. Toto beru jako přípravu na vracení se do dětství. Jsem hladov po příběhu tak mě N-N-N-NAKRMTE! Potřebuji j-j-jíst, HNED TEĎ!

Citát: Draci bývají svým pánům věrní jenom do určité míry.

Psídech Dutohlav je nejstrašidelnější kresba v této knize. Asi o něm budu mít noční můry. Fakt, nekecám. Na straně 26 se klidně podívejte, ale pozor, jen na vlastní nebezpečí. Zajímavější však je, jak paní spisovatelka Cowellová neustále Škyťáka popisuje jako poseru a slabého. Ale při tom v první knize zabil strašného mořského draka. Tak že už je skoro hrdina. To skoro si dejte do úvozovek. Cesta k tomu, aby se stal králem je ještě daleké a nebezpečná.

Malá ochutnávka:
PROKLET BUĎ, KDO SE OPOWÁŽÍŠ WYRUŠOVAT OSTATKY TRUCHLOWOUSE TRUDNÉHO, NEJSLAWNĚJŠÍHO PIRÁTA, JENŽ KDY PO OSTROWECH WNITŘNÍCH STRACH ROZSÉWAL.

Tohle je směs napětí, hororu a srandy. Neotvírejte rakev, truhlu ani dveře, je to majetek sto let mrtvého Truchlowouse Trudného. Ale ne, to můžete říct několikrát a stejně nikdo neposlouchá. Varování bylo jasné. Pak máte akorát pocit, že je něco špatně. Alvin Chudý, ale čestný farmář, je toho důkazem. S důrazem na slovo „čestný“. Jo a pak ještě ta truhla. No, kdo si chce hrát na piráty? Nemohu nic jiného, než doporučit. Čtěte svým dětem těsně před spaním.

Citát: Podle mých letitých zkušeností je zpravidla dobré neotvírat rakev, která má na sobě napsáno „NEOTWÍREJTE“...

87 16.05.2020

Malý pavouček
šplhal se okapem.
Přišla velká bouřka
a spláchla ho zas ven.
Pak přišlo slunce a vysušilo louku....

Komiksy v této sérii skoro vůbec nevoní. Spíš je z nich cítit levný inkoust a ředěné barvy. Tato série není výjimkou. Po otevření nečuchat – smrdí to krchovem. Tento svazek opět obsahuje úplně jiný druh příběhů Spider-Mana. Najdete zde sešity #1 až #4 ze série Spider-Man: Padlé město. Tyto příběhy napsal Kaare Andrews a je i spoluautor kresby s José Villarubiou. A hned úvodní kresba obálky #1 je důkazem, že tohle bude fakt temné.

Citát: Víte, co je zač kostlivec ve skříni? Loňský vítěz hry na schovávanou!

Navíc širokoúhlá komiksová okna z tohoto příběhu opravdu dělají dojem, že sledujete film .Přesně tak, jak nám to oznámil Ed Hammond v úvodníku k tomuto komiksovému svazku. První věc, která čtenáře zarazí je čas ve kterém se příběhy odehrávají. Asi třicet let po tom, co Spider-Man pověsil svůj převlek na hřebík. Dá se říci, že nekonečný příběh pokračuje. A starší kosti se lámou lépe a prý to i méně bolí. O tom se však dá s úspěchem pochybovat.

Malá ochutnávka:
Bolest nevydává zvuk. Slyšet je drcení kostí a párání masa. Když člověku pukne srdce, je to ten samý němý okamžik. Jako padat prázdnotou. V tichu. Bez tíže......
Nevím, jak se mi pod šaty dostal kostým. Zvyk je železná košile? A nevzpomínám si, že bych si nasadil masku. To si nevzpomínám nikdy. Ale zvuk to vydá vždycky stejný...

Tohle jsou opravdu speciální a ponuré příběhy. Je mi z nich smutno. Je v nich spousty bolesti a příkoří. Velmi povedená odnož ze života Spider-Mana. Ale i tak, za jistou nelogičnost v příbězích, dávám jen čtyři hvězdy. Vy bral jsem pár citátů a už je má scénárista přichycené pavoučí sítí na svém kokonu. Při čtení jsem poslouchal velmi zajímavou skupinu. Jmenuje se Witchcraft a jejich nejnovější album Black Metal (2020) zní opravdu ponuřě.

Citát:
♪Ať má kdo chce šrám ♪
♪ Ať chce, kdo chce, ♪
♪ vybrat krám... ♪
♪ Tam přijde ♪
♫ SPIDER-MAAAN! ♫

87 11.05.2020

Jsi hvězda!
Máš všechno.
Peníze, slávu, moc, holky.
Tolik holek, kolik zvládneš.
Život je fajn.

Díky roztříštěnosti pořadí se zde dostáváme opět do jiného období Spider-Manova života. Tedy do doby, kdy byl teenagerem a jeho strýček Ben ještě žil. Série se jmenuje Spider-Man: S velkou mocí... a v tomto svazku je pět dílů #1 - #5. Hned, co mě upoutalo byla obálka sešitu #1. Je velmi zajímavá a krásně nakreslená. A když jsem začal číst, celkově mě kresba Tony Harrise uhranula. Je čistá, obličeje jdou rozeznat a hlavně je tu plno barev ve zvláštním provedení. Nedá se to ani pořádně definovat, jakoby byl Spider-Man červenější a sluší mu to. Za ty barvy je zodpovědný J. D. Mettler.

Citát: To už můj život není můj?

Ano, rozvláčný a mladý. Děti ho zbožňují, jejich rodiče ho zbožňují, dcery jejich rodičů ho zbožňují. Možná bude slavnější než Elvis. Všichni to říkají. Ale s velkou mocí přichází velká zodpovědnost. A zodpovědný Spider-Man rozhodně není. Jsou to ty časy, kdy si Peter chtěl vydělat na vlastní pořádný fáro, aby mohl balit holky. Pak ho kousne pavouk a následuje wrestlingová éra. Ano, tohle všechno nám už ukázal Sam Raimi ve své, z neznámého důvodu ukončené, filmové sérii o Spider-Manovi. Je to trochu z jiného soudku, ale je to hlavně tím, že Hachette míchá díly a pořadí a tak se nám to může zdát neucelené. Mě se to však líbilo.

Malá ochutnávka:
Jmenuju se Peter Parker a právě jsem zažil tu nejúžasnější noc svého života. Chtěl bych, aby nikdy neskončila. To „nikdy“ trvalo asi dvacet vteřin.....

Jo a dokonce se tam objeví pořádně hnusnej a nasranej mimozemšťan. Já jsem spokojen. Při čtení jsem poslouchal Lurker Of Chalice a jejich studiovku „Tellurian Slaked Furnace“ (2020). Musím však přiznat, že to je hudba pro silnější povahy a k Spider-Manovi se vůbec nehodí. Přesto jsem to přežil. Vybral jsem několik citátů a připevnil je Davidu Laphamovi do jeho pavoučího hnízda.

Citát: S velkou mocí... přichází velká zodpovědnost.

87 02.05.2020

Vzrušení. Ochrana slabších.
Boj proti těm zlejm.
Místo toho žiju ve stínech
a pořád před něčím utíkám.
Tohle jsem snad chtěla?

Jeden z mála komiksů, který má na první straně u autorů místo „Kresba“ napsáno „Výtvarník“. Tak tedy mistr výtvarník se jmenuje Neil Edwards a jeho „výtvarné“ umění je opravdu nádherné. Vše to podporuje Ivan Nunes. Jeho barvy jsou lehce tmavší, ne moc křiklavé. Líbí se mi, že dost často používá zelenou a modrou barvu. Dává to probíhajícím akcím takový ten uklidňující podtext. Navíc se velká část odehrává v Incké říši a tak má zelená a modrá své využití. Na konci knihy se dozvíte o této říši i pár informací.

Citát: Nejspíš se jí zdá o škrcení Templářů.

Obsahově s tím mám trochu problém. Tenhle svět Assassinů moc nezvládám. Komiksy vlastně kupuji pro mého syna, který je do toho blázen. Já jen zvědavě do knih nakukuji a čtu je jen tak, abych byl trochu v obraze a moc se neztrácel. Jedno mi však na hlavních aktérech vadí. Neustále se hádají a hlavně mají nějaká daná pravidla, a mám pocit že závodí o to, kdo je dřív a víc poruší. Jsou nestabilní partou a je až s podivem, že jim vše vychází.

Malá ochutnávka:
Hledáme dvě ženy a muže. Bruneta má půlku hlavy vyholenou a mluví Španělsky... Blondýna má zlomenou nohu. Bez berlí nejspíš neudělá ani krok... Poslední je nějakej emo kluk – obličej plný kovu, nechutný falešný číro... A teď jdeme zabít ty „hijo de putas.

Hodnotím třema hvězdama. Moc jsem se nedokázal do příběhu ponořit, stále mám pocit, že nedostatek informací celé to dobrodružství kazí. Například v sešitě #8 se Charlotta opět přesune do Peru 1536 a čtenář vůbec netuší, jak se tam dostala. Až později je to vysvětleno, ale myslím, že kdyby to řekli před přesunem, je dobrodružství víc napínavější. Ale je to názor laika, tohle není můj svět. Při čtení jsem poslouchal Testament - Titans Of Creation 2020

Citát: Cokoliv s raptorama je klasika.

87 20.04.2020

Tobě asi hráblo, kamaráde!
Já nejsem padouch....
jsem jen váš zdejší
kámoš Spider-Man.
(Spider-man #129)

Zcela nesmyslně obsahuje sešity #129 pak velká mezera a #143 až # 150 ?!?! #@€+*

Nevýhoda této, u nás vydávané, série je ta, že svazky vycházejí na přeskáčku. Tak že například v této knize najdete spousty hvězdiček pod čarou s nápisy, kdy se věc, o které se v okně mluví, odehrála. To se stalo v #122, to zas v čísle #127 a #128 to se stalo tam a tam a já z toho hovno mám. Proč prostě společnost Hachette nezačala pěkně od prvního čísla a dále logicky popořadě? Tak mám čtení neustále prošpikované odkazy na jiná čísla a celkem mě to nebaví.

Citát: Člověk prostě nesnese, aby ho svět fackoval věčně. (Spider-man #145)

Na druhou stranu je zajímavé sledovat s jakými postavami se Spider-man ve svých příbězích setkává. Je to celkem pestrá škála hrdinů i antihrdinů. I zde máme možnost sledovat střípky osudů několika postav. Asi tou nejzajímavější je Punisher hned v prvním sešitě – tedy respektive v #129, kterému je vtisknuto číslo jedna této sbírky. Setkáme se i s Cyclonem. Ten je v následujícím sešitě, jenž má, světe div se, už až číslo #143. Hop, přes pavoučí síť hned o čtrnáct čísel do budoucnosti.

Citát: Nazdárek světe, vrací se ti Scorpion! (Spider-man #145)

Celkově se mi příběhy moc nelíbily. Je v nich strašně málo humoru a ani akcí to moc nehýří. Při čtení této nesourodé sbírky jsem poslouchal Billy Talent a jeho dvě CD z roků 2003 a 2006.
Vybral jsem ulepené čtyři citáty a zapavoučil je scénáristovi Gerry Conwayovi do jeho hnízda. Zajímavostí je, že během jednodenního čtení stačilo napadnout trochu sněhu, pak zapršelo a ke konci příběhů už svítilo krásně slunce. Ve své podstatě čtyři roční doby za pár hodin.

Citát: Myslím, že se lidem jako ty říká profesionální dement. Píše se to D-E-M-E-N-T. (Spider-man #148)

87 06.03.2020

Naprosto nesporná je skutečnost,
že astrologie je nezřídka dobrý obchod
s lidskou hloupostí a naivitou,
čehož využívají různí
šarlatáni, podvodníci a psychopati.

Tak tohle byl můj největší knižní omyl. Asi jsem se do tohoto vůbec neměl pouštět. Čekal jsem něco trochu jiného. Tady je parta vědců, předpojatých a vlastně skoro umanutých. Když jim někdo řekne, že to funguje, vyprsknou na něj spousty tabulek a grafů a vyvrátí mu jeho pravdu. Jen parta s přídavky před jméno i za něj jako je Prof. RNDr. DrSc ...atd. Tihle lidé mají většinou cestu danou, dva metry široká asfaltka, po stranách lemovaná pět metrů vysokou zdí a běda, kdo přes tu zeď přepadne – je nemilosrdně zašlapán.

Malá ochutnávka:
Shromažďování experimentálních dat, jakkoli přesných, samo o sobě nevede k vytvoření nosné teorie a k pochopení podstaty zkoumaného jevu. Lidský intelekt si nevytváří představu – tedy teorii – o nějakém jevu prostou asimilací pozorovaných dat. Jde o autonomní intelektuální proces, kde indukce hraje malou nebo nulovou roli.....

Autoři tu vesměs mluví o placebu. Akupunktura, elektromagnetizmus, Homeopatie a další jsou jen šarlatánské léčebné prostředky, které se rovnají placebu. Ale proč ne, pokud se tělo psychicky vyléčí samo, proč by to mělo být špatně? To každý musí na svou nemoc žrát tuny chemicky vyrobených prášků a nevyzkoušet nic alternativního. Mě osobně kdysi pomohla akupunktura od bolesti zad. Nikdo si s tím nevěděl rady. Tři hodinová sezení u akupunkturisty a za tři dny bylo po bolesti. Nebo elektromagnetizmus, pomocí této metody jsem přestal kouřit.

Citát: Mimozenšťani neexistují, protože zkratka UFO znamená Neidentifikovatelný létající předmět! (RNDr. Jiří Grygar, Csc.)

Prostě jsem přikloněn k alternativním léčbám, nebojím se jich a mám víru, že fungují. Proto jsem si řekl, že pokud se pustím do druhé knihy Vědy kontra iracionalita, bude to s obrovským nadhledem a možná to i bude pár měsíců trvat. Z těchto studií jsem byl celkem znechucen, co si někteří Pharm Dr, MUDr atd dokážou vymyslet za „vědecké“ postupy, jen aby oni měli pravdu. Paní Gaia by jim dala....

87 09.08.2019

Fíha.
Měl ghúly
na rychlém vytáčení.
Můj právník
je fakt hustej.

Musím se přiznat, že po nedávném přečtení trilogie Magnus Chase jsem čekal něco podobného. Mytologie tohoto příběhu je obšírnější, některé postavy najdete jak zde tak v trilogii od Ricka Riordana, je ti u Thor, ale jeho velmi horší provedení a každý ho chce zabít. V tomto prvním příběhu Kroniky Železného druida není skoro žádný humor. Jen pár ironických vtipů. Je tedy snad každému jasné, že toto je vážnější příběh a možná je tu i víc smrti.

Citát: Nejsem ten druid, kterého hledáte.

Nutno však dodat, že hlavní hrdina i když se pyšní tím, že je mu 21 století, se chová bohužel spíš jako osmnáctiletý teenager. Prostě nemá tu moudrost věků, kterou by měl mít, ale spíš blbost pudů. Místo sexu však raději baseball. Nebo si to alespoň snaží namluvit. Vítanou je však pestrá škála postav od upírů přes vlkodlaky, čarodějnice až po staré nesmrtelné bohy.

Malá ochutnávka:
Kluk v triku Meat Loaf postřehl, že Mórrígan stojí uprostřed krámu nahá, s rukama v bok a vypadá jako bohyně, a upozornil na to kámoše v tričku Iron Maiden.
„Ty vole, ta buchta je nahá“ zvolal Meat Loaf.
„Fíha“ opáčil Iron Maiden a trochu si stáhl sluneční brýle na nos, aby lépe viděl.
„A navíc je to kost“.

Příběh rozhodně nenudí a možná zjistíte i pár podivných historických faktů a pro mladistvé malé upozornění, sex tu není vůbec žádný, jen sem tam se druid podívá na kozy v tričku, ale okamžitě myšlenky zaměří na baseball. O souboje s démony a čarodějnicemi však není nouze, příběh se dere vřed celkem svižnou rychlostí a tak mi nezbývá nic jiného, než začít číst knihu druhou. Vybral jsem dvanáct citátů a vepsal je Kevinu Hearnemu na jeho profil.

Citát: Jsi hodnej kluk, že mi stříháš trávník a zabíjíš Brity, co se sem odvážej páchnout.

87 03.05.2019

Pokud budeš
upřímně sdílet
můj hněv,
pak společně získáme
celý svět.

Komentáře k samostatným operám zde:

https://www.databazeknih.cz/komentare-povidky/terva-87261

Hned poté, co jsem si přečetl Předmluvu Michaela Kennedyho a Úvod Matta Wagnera, (který tvrdí, že pokud ví, není z přízně) jsem poprvé nahlédnul do světa Prstenu Nibelungu. Co mě uchvátilo jako první, je nádherná kresba. Veselé barvy střídají temnotu a živý text, nádherně psaný v básních – pokud se to dá takto formulovat. Bohužel během čtení celého čtyřdílného příběhu však kresba kolísá až do spodních vrstev líbivosti a pak se zase rychle zvedá nad hladinu krásy.

Citát: Ty slova krásně znějí, ale příliš jim nerozumím.

Zajímavostí také určitě je, jak se všechna božstva světa dokáží prolínat a prostupovat všemi kulturami a náboženstvími. Zde je germánský bůh Wotana, obdoba řeckého Ódina. Oba si za nějakou službičku nechají vypíchnout oko. Ódin má svého Thora s kladivem, Wotana má svého Donnera, taky, jak jinak, s kladivem.

Malá ochutnávka:
Normy předou vlákna dění,
která již nelze měnit.
Já toužím pochopit tajemství změny,
jak zastavit události,
jež do pohybu se daly.

Bohům žel jsem s podstatou příběhu lehce nespokojen a vše to pokazili některé kreslené části v knize. Někdy jsem tápal v ději, někdy jsem slzel podrážděním z barev a někdy jsem kroutil hlavou nad pasážemi, které se nelogicky posouvaly dějem bez jakéhokoliv vysvětlení. Asi je tohle na mě moc umělecké. U klasické opery bych stoprocentně usnul.

Citát: No tak jsem jen polobůh. A co má být?

Navíc se zde ukazuje, jak Wagnerovi i tvůrcům komiksu nezáleží na ději. V prvním dějství první opery Zlato Rýna, chce Wotan obrům za postavení Valhally zaplatit svou dcerou, a tu jim taky slíbil, ale když už je Valhalla postavená Wotana odmítne dceru dáti,. Jenže v druhém dějství druhé opery nazvané Valkýra, tvrdí Wotan, že obrům za Valhallu slíbil zaplatit zlatý prsten, ale prsten byl jen mini součástí obrovské hromady zlata – tak to si ze mě někdo dělá srandu!?!?!

Citát: Prstenu pán....a přec jeho otrok.

A poslední dějství už mě fakt dostalo. Tady už jsem fakt nemohl. Zase tu nějak všechny opouští logika. Abych moc nespoileroval nebudu teď jmenovat, ale co se stalo. Jedna žena klečí u nohou té druhé a celou dobu jí říká, co je potřeba udělat a ta druhá žena za chvilku povídá. Ty jsi nějaká zkroušená, co pro tebe mohu udělat, No a tak ta druhá žena začne od začátku to samé, co už říkala a ta první žena, cože!!!!! to nikdy neudělám. Musela jí to říct dvakrát. A pak další dějství. Muž se pod rouškou jiné tváře přikrade ke své milé, ta ho nepozná on jí málem znásilní, ukradne jí jistou věc a pak jí nařídí ať rozdělá oheň. Pak se promění do své podoby a přísahá, že obhájí její čest – tedy, já byl zmatenej až mě z toho bolela hlava. Soumrak na vás, ať už je klid!!!!

Citát: Ne, prsten ne! To mě radši zabte. Vždyť ten prsten je mou součástí víc než ruka, jež ho nosí, či oko, jež se pohledem naň kochá.

Pří čtení této epické fantasy jsem poslouchal neméně epickou skupinu Nightwish a jejich CD Once z roku 2004 a Angel´s Fall First z roku 1997. (Zlato Rýna a Valkýra) No a protože je příběh v tomto komiksu velmi dlouhý, rozdělen na několik jednání, zůstal čas i na další kapelu. Zde jsem byl hodně ovlivněn Richardem Wagnerem a tak jsem si pustil CD Hammerheart z roku 1990 a Soumrak bohů „Thwilight of the Gods z roku 1990 (Siegfried a Soumrak bohů) ale v podání jednočlenné švédské black metalové skupiny Bathory. (Memory of Quorthon)
A řeknu vám, ta hudba byla lepší než příběh samotný.

DĚJSTVÍ 1-4

Opera 1 - Zlato rýna – The Ring of the Nibelung 1: #1 - #4 The Rhinegold ****
Opera 2 – Valkýra - The Ring of the Nibelung 2: #1 - #3 TheValkyrie ***
Opera 3 – Siegfried - The Ring of the Nibelung 3: #1 - #3 Siegried ***
Opera 4 – Soumrak Bohů - The Ring of the Nibelung 4: #1 - #4 Götterdämmerung ***

87 29.03.2019

V naději, objevování, strachu a nezdarech
prošly zeleným světem celé generace.
Dlouho předpovídaná budoucnost
se pomalu mění
v minulost.

Nechal jsem se nalákat 86% hodnocení této knihy a pořídil si jí. Mohl jsem si uvědomit, že knihu ohodnotilo zatím jen dvacet uživatelů a jen pouhý tři napsali komentář. Tady byl zakopaný pes.

Citát: Neboť jsme bohové, jsme osamělí, proto budeme tvořit.

Děti času se mi zdá jako velká vykrádačka. Pokud bych měl vyjmenovat všechny příběhy, které jsem v něm našel, asi by to byl delší komentář, než ve skutečnosti je. Ale dám pár příkladů. Dlouhé cesty, které jsou naplánované až několik tisíc let do budoucnosti již napsal Isaac Asimov ve svém velkolepém a několika knižním díle NADACE. Adrian Tchaikovski se to snažil vtěsnat do cca 400 stran. To prostě nejde. Poznání, že nad planetou lítá něco, co je spojené s tamními obyvateli (a je jedno, zda to jsou opice, mravenci nebo pavouci) už použila Anne McCaffreyová (draci) ve svém životním díle PERN. Planetu Opic a Mravenci snad ani nebudu zmiňovat. Nadále jsem tu našel aspekty z filmové tvorby. Horizont události a hlavně podceňovaný snímek Sympton pandorum Christiana Alvarta ...a tak bych, věřte mi nebo ne, mohl přidat ještě asi deset podobných „náhod.“

Malá ochutnávka:
Chvíli jen s otevřenými ústy zíral na ty cizí mladé lidi. Namísto slov ale cítil, jak se mu kroutí ústa, a z hrudi se mu vydraly první vzlyky. Je toho příliš. Bylo toho příliš. Překládal šílené bláboly tisíce let starého strážného anděla. Unesli ho. Viděl cizí svět, po němž se plížily pozemské běsy. Bál se. Miloval. Poznal muže, který chtěl být bohem. Viděl smrt.

Na to, jakým časovým údaj příběh proplouvá, začíná velmi ztěžka. Skoro jako kdyby se hudební Petr Čajkovskij teprve zacvičoval a všechno své dílo nacpal do devíti vět, které zdánlivě nemají konce. Pak došlo k uklidnění, poznání a.... úplně zbytečnému návratu. Už tento aspekt mi hlava nebrala. Čekal jsem Space operu s několika zvraty ale dostal jsem jen směs zmatených probuzení, nedokončených časových údajů a příběh plný zmatku.

Citát: Tyranie priorit byla nesmírně silná.

87 12.10.2018

Smrt přichází k těm, kdo na ní čekají,
i k těm, kdo na ni nečekají.
Takže je to vlastně jedno....

Další příběh o Hrobech, tentokráte třetí hrob o svérázné Smrtce, která řeší kriminální případy.
Charley Davidsonová, dívka jenž se narodila Smrtkou, je možná srandovní, ale její život není peříčko. Vidí mrtvé a i když je to někdy sranda není to lehký úkol. Lehce erotický nádech, slušná zápletka, sranda a v tomto příběhu i smutek. Dokonce jsem trochu posmrkával.

Naštěstí se příběh dostal do další fáze. Reies tak neprudí, Charles si tolik necvrká do kalhotek a příběh dostal vážnější tvář, víc krve a možná i více napětí.

Citát: Místností ještě doznívala ozvěna mého vlastního výkřiku a mně bylo jasné, že to byla má reakce na orgasmus.

Neřestí paní spisovatelky Daryndy Jonesové je fakt, že neustále opakuje situace z předešlých příběhů. A protože je toto již třetí Hrob, můžeme některé opakované aspekty vysledovat až někam ke sté straně tohoto dobrodružství. Trochu se obávám, jak bude vypadat prvních sto dvacet stran Čtvrtého hrobu pod nohama.

Malá ochutnávka:
Co se děje? Kde jsi? Křičela Cookie, moje sousedka, nejlepší kamarádka a recepční v jedné osobě, když vtrhla do obýváku. Krátké černé vlasy jí trčely do všech společensky nepřijatelných směrů a na sobě měla modro-žluté pruhované pyžamo, které vhodně doplňovaly tlusté rudé ponožky. Opravdu z ní šla hrůza.

Každou kapitolu doprovází úvodní citát, převážně převzatý z nápisů na tričkách. Můžete si jej přečíst pod každým náhrobním kamenem. Zdá se mi, že v této knize jsou nejvtipnější a možná bych takové tričko s vtipným nápisem také chtěl. Na vytírání podlahy.

Citát: Zabijte je všechny. Bůh si je přebere.

Tak jak jsem již napsal, tohle je zlepšení. Vlastně není to zlepšení, jen paní spisovatelka prostě ubrala těch trapných opakovaných vtipů a situací a hned je vidět, jak je příběh lepší.

Po dvou trojkách dávám tomuto příběhu čtyři hvězdy, protože se mi, zatím, líbil nejvíc. Hlavně kvůli dramatičnosti.

Nebožtíci jsou někdy na zabití.

Vybral jsem deset citátů a zakopal jsem je do citátů přímo před nosem. Najdete je, buď v mém profilu v sekci -oblíbení- nebo je najdete v profilu Darindy Jonesový v sekci -citáty-.

87 29.11.2017

„Raději budu mít zedníka,
který mě bude hýčkat,
než lektora,
který se mnou bude jednat
jako s hovnem.“

CELÝ KOMENTÁŘ JE SPOILER!

Jedenáctý příběh z edice Zrnka temnoty, Pan nikdo, mě docela zklamal. Hlavní hrdinku jsem vůbec nechápal, nefandil jí a těch mrtvejch, které má na svědomí mi bylo docela líto. Vím, že to byli idioti, ale takhle je zmasakrovat? Když to trošku rozeberu, snad to pochopíte. Anna byla dvanáct let vdaná, pak se se svým mužem rozvedla. Proč došlo k rozvodu? To není zas tak důležité. Důležitý byl její druhý přítel. Ano, po dvanácti letech manželství se Anna vrhla do dalšího stavu a to v podstatě ze dne na den. A to byla prý psycholožka, jo.

Citát: Víš co , Kryszku? Můžeš mi políbit prdel! Nebo spíš nemůžeš! Už ne!

Hned první setkání s druhým mužem musí trknout i slepého. Paní spisovatelka (i Anna) ho hned po několika dnech společného bydlení nechala špinavého, zabláceného a v botách přejít po novém koberci, který Anna koupila. Pawel byl zedník. Už tady snad paní psycholožce mělo dojít, co bude její druhý muž za prase. Když se pak po delším společném žití, rozhodla, že ho nechá trpět tak zajela pro radu za babičkou. Tady jsem nechápal proč například nechtěla zlikvidovat svého prvního manžela. Přeci jenom dvanáct let společného žití jí muselo víc nasrat než nějaký Pawel. Ale ona ne.

Citát: K čemu je vzdělání, když nemáš laskavost.

Babička byla taky divná. Taky totiž kdysi zavraždila svého chotě. Pomohla jí v tom tenkrát jakási pohanská bohyně Devana. A požehnala jí k tomu Pana Marie. Už tady, to mísení náboženství je nevhodný. Ano, chápu, za odpustky v rámci boha můžeme vraždit, ale furt je to hřích. Devaně to je fuck, ta prostě vyhoví žádosti a požehná. Tyhle dvě náboženské kultury mě prostě nejdou pobrat. Ale k příběhu. Devana požehnala, otec Antoni dal odpustky a mohlo se začít vraždit. Že pak Anna vyvraždila celou Pawlovo rodinu mě sice rozesmálo, ale to bylo asi tak vše.

Citát: Kdybys ho nechala pít, měla bys stejně šťastný život jako já!

86 25.06.2024

Vyber si libovolný pornofil...
No, do toho, já počkám.
Jo, ty žádné pornofilmy nemáš?
No jasně... Tak jo.
Prostě se mnou chvíli spolupracuj, ano?

Lisa a Allycat mi přirostli k srdci. Jejich první dva příběhy, vložené do jedné knihy mě vzrušovali a nádherně pobavili. Být to o dvou mužích, vůbec bych to nečetl, ale dvě ženy v jedné super posteli, ne, to si nenechám ujít. Vidím to tak, že všichni máme společensky podmíněný pocit viny, kterou cítíme ohledně vlastní sexuality. Někteří z nás s ním žijí, jiní ho setřesou. Tento příběh by vás mohl nasměrovat. Neříkám, že je to možné, ale možná to opravdu pomůže.

Malá ochutnávka:
Takže, vyber si libovolný teoretický pornofilm, který nevlastníš
a uprostřed sexuální scény stiskni pauzu.
No, a pokud se ti to nepovedlo stopnout zrovna u nějakého drhnutí rozkroků,
obecně uvidíš, že lidé na snímku střídají ze tří výrazů.
Pitomý výraz,
slastný výraz plný chtíče
a pak je tu třetí – bolestný výraz......

V tomto příběhu, alespoň na počátku, má Lisa pochyby o tom, jak se chová a co dělá, ale pak dojde k Allycat domů a je vyřešeno. Bolestné pochybovačné výrazy se mění na slastné a chtíč s ní cloumá jako bejk. Hurá na to. Akorát při jedné scéně začne Lisa šišlat, což mě strašně vadilo a po delší době čtení to bylo až otravné a trapné. Naštěstí jí jazyk s přemíry používání (nebylo to mluvením) zase brzy splaskne. Nádherný je ten přechod, kdy část příběhu v ich formě vypráví Lisa a po určité době přebere vyprávění Allycat. Domina, která o sobě tvrdí, že je majetnický úchyl. Protože chce Lisu celou a jen pro sebe. No, tak jí to dopřejme.

Citát: Viděla jsem se v zrcadle, zdivočela jako bejk a rozhodla jsem se, že se udělám.

Kresba je opět chválihodná, v červeném odstínu, prsa jsou krásná, oblečky rajcovní....
Já vím, já vím. Fakt? To už zase šukají?!? Scénář je tentokráte trochu hlubší. Je to takový výlet do BDSM duše. Vybral jsem několik citátů a mrdnul je mistru Šejiči do pi..profilu. Při čtení tohoto porno příběhu jsem poslouchal skupinu Death Angel a jejich studiové album Humanicide z roku 2019

Citát: Když řekne „Sunstone“ hra končí. Bez výjimky žádné ale.

86 10.10.2019

AŽ K NOVU VZHLÉDNE hora Ďáblova
až vzplanou slova vrytá v paměti
a Tibera svá těla pochová
pán změny pozná výzvy prokletí.


NIC SE NEZMĚNILO. Stále jsou tu nedořečené situace, málo akce a nuda. Například hádanky v labyrintu mohly být více propracované a napětí vám mohlo mrazit krev v žilách. Ale Bohům žel, ne. Dokonce i jednotvárnost odpovědí je tak nezáživná až jsem si říkal, proč to vůbec čtu. Ani mluvící šíp tu zase nedostal svůj prostor. Jsem zklamán.

Malá ochutnávka:
VŠAK SLUNCE MUSÍ nejprv jižně jít
skrz bludiště, kde v parných oblastech
tam vládce oře jako vítr dlí,
a vymámit z něj mluvčí záhad dech.

JAK JE JIŽ ZVYKEM U TÉTO SÉRIE, opět proběhla bitva o něco důležitého a opět jsme jí nemohli prožít. Byla stručně zahrnuta do jednoho malého odstavce a pak už nic. Nejhorší však je myšlenka a provedení těch padesáti lodí za sebou. To už bylo moc i na mě. Pana Riordana teď na hodně dlouho zasunu do hlubokého nevědomí a zatím se jeho dalším dobrodružným knihám zdaleka vyhnu.

A K ZÁPADU SE V PALÁC musí dát,
tam dcera matky původ rozpozná,
jen kopytnáč se vůdcem může stát
tou stezkou v soupeřových botičkách.

VLASTNĚ SE TAK PARADOXNĚ stává nejlepším na této knize úvodní Temné proroctví. To samo o sobě je dobrodružnější a tajemnější než celý příběh A tak je tu hodnocení. Není to valné a báseň prorocká mě vlastně donutila dát o jednu hvězdu víc, než jsem měl původně v plánu. Také na to měl vliv celkem hojného počtu asi dvaceti citátů, které jsem Ricku Riordanovi vložil na jeho profil.

AŽ POZNÁ TŘI a k řece přijde včas,
pak teprv bude slunce křepčit zas.

86 20.09.2019

Začíná to vypadat,
že když někoho z naší rodiny
střelí do hlavy,
tak se nic tak
hrozného neděje.

Nejde mi to. Kresba se mi skoro vůbec nelíbí. Je to temné, krvavé a ironické, Jenže je to i zmatečné a někdy i dost nepřehledné. Kresba se mi skoro vůbec nelíbí, Dal jsem tomu ještě druhou šanci, ale ne, konec. Tuhle sérii končím a další knihy už nebudu kupovat a snad si je ani nepůjčím k přečtení. Nic mě na tom nezaujalo. Nebo, ne že by nezaujalo, ale tak na půl. Například Hazel a Cha-chu jsou borci, svým chováním až brutální borci, ale ta kresba, to je otřes. Hlavně hlavy – ne, já to prostě nedávám.

Malá ochutnávka:
Co to dělá?
Nevím, chová se tak od tý doby co obživl.
On umřel?
Technicky vzato jsem umřel dvakrát.

Je to už třetí komiksová série, kterou končím po přečtení druhé knihy. A když se tak nad tím zamyslím, jsou to vcelku sobě podobné příběhy s podivnou kresbou, i když, musím znovu připomenout, že scénáristicky to není špatné. Vybral jsem sedm citátů, napsal je Wayovi do profilu, zaklapl knihu a už další neotevřu.

Citát: Proč odcházíš oknem?

86 09.08.2019

„Před mnoha a mnoha
staletími, když ještě
byli tví předkové opice-
mi, měla tato země jiné
jméno...“

Příběhy udatného Conana se konečně posouvají dál. Zde už začíná vládnou ta správná magie a souboje s tvory z hluboké minulosti i z hlubokých vesmírů se stávají denním chlebem. Ale to Conanovi nestačí, protože je spíš přesvědčen, že největším nepřítelem jsou lidé sami. A ačkoliv jej lidé zradili a chtěl utéci do divočiny, nakonec se vrací na cesty a dále vyhledává ta tajuplná města, která chce pokořit.

Malá ochutnávka:
Kde se nachází nejhorší ze všech měst? Kde je ta největší žumpa civilizace, kterou může tenhle svět nabídnout? Kde najdu ty nejzkorumpovanější úředníky, největší zloděje a lháře, zkrátka ten nejhorší odpad společnosti? Kde?

Opět parádní dobrodružství, kde krev z useknutých hlav teče proudem. Také se zde objevuje jedna moc stará mimozemská rasa plná čar a kouzel....prostě paráda. Zajímavostí pak je článek na konci knihy nazvaný Pravděpodobný průběh Conanova života. Zde získá čtenář pár dalších informací o Conanově životě a vzniku jeho příběhů.

Citát: Nadešel čas najít si hospodu a napít se.

Při čtení tohoto komiksu jsem poslouchal skupinu Abbath a jejich studiové album z roku 2019 s názvem Outstrider. Vybral jsem šest citátů a vložil je mistru Busiekovi na profil. Čtení a celé to Conanovo dobrodružství jsem si neskonale užíval.

Citát: Věděl, že sleduje neviditelný souboj obrovských mimozemských sil, které jsou nad jeho chápání.

86 24.07.2019