Terva komentáře u knih

Svůj
svět
si musíme
zasloužit.

Osmnáctý svazek série JFK v pořadí.
V tomto speciálu najdete všechny dosavadní autory, plus dva, kteří ještě pro JFK nenapsali žádnou knihu, v době vydání této sbírky (2009) a jsou zde i všichni ilustrátoři. V několika povídkách je totiž zakomponován nějaký ten obrázek, u kterého najdete kdo jej nakreslil a jak jej pojmenoval.


Seznam a hodnocení povídek:

1 – Příliš mnoho lilií (Jiří W. Procházka) ***
2 – Žiješ jen jednou (Jan Hlávka) *****
3 – Hawkův vzkaz (Ondřej Neff) ***
4 – Taková malá mise (Vlado Ríša) **
5 – Navěky (Karolína Francová) ***
6 – Komando (Tomáš Bartoš) *
7 – Tichá noc, svatá noc (Františka Vrbenská) *****
8 – Kočičárna (Jan Hlávka) *****
9 – Ustoupit není kam, za námi je Moskva (Miroslav Žamboch) *

Podle hvězdiček asi vidíte, co a jak. Největší přakvapení je povídka Tichá noc, svatá noc. Tohle bych do Františky Vrbenské neřekl. Svižná, nádherná povídka. Zklamání je Komanto Tomáše Bartoše a úplným zklamáním je Povídka Miroslava Žambocha.

Ke všem povídkám jsem napsal samostatný komentář a všechny jsem ohvězdičkoval. Pokud kliknete v mém profilu na „komentáře“ a pak kliknete na „povídky“ můžete zvesela číst. Nějaký ten palec je také vítán. Předem díky.

BONUS:

Ilustrátoři a názvy kreseb:

Strana 001 – Lubomír Kupčík – Svůj svět si musíme zasloužit
Strana 021 - Jan Patrik Krásný – Bitva tří císařů a pěti tanků
Strana 065 - Petr Vyoral – Čas udeřit
Strana 091 - Marek Hlavatý – Běžící krysa
Strana 165 - Tomáš Jedno – Před odletem
Strana 209 - Dana Haferová – Kdo netančí umírá
Strana 287 - Jan Doležálek – Ta nejhorší realita

Všude myši o dvou uších.

74 20.03.2018

Noční můra ležela pohřbena vedle hrobu Franka Dodda. A nebo ne? Stephen King nás tímto zve do vymyšleného městečka Castle Rock a seznámí nás s místními obyvateli a hlavně se dvěma rodinama. Vždy manželská dvojice a jeden syn. Každý si prožívá své, ale městečko je opravdu malé. Ukáže nám, jak žijí, co sami sobě dělají a jakou chtějí mít budoucnost. Čtenář si některé postavy oblíbí, zvykne si na ně a bude je mít rád. Tady přichází mistr King a udělá nám z toho guláš. Některé postavy to odnesou, některé ne. Zlo tu zastupují dva elementy. Muž a pes. Těžko říci, který z nich napáchá větší zlo a také, co je větší zlo, zda bolest z poranění těla nebo duše? Strhující drama boje o holý život se zlem, které ve své podstatě může potkat úplně každého. Malá ochutnávka - ale pozor pro slabší povahy by to mohl znamenat vysvobozující spoiler - dále číst jen na vlastní nebezpečí - Otočil se a běžel zpět k autu. Pes ho pronásledoval a on mu utekl. Zabouchl dveře, hrábl po mikrofonu a zavolal pomoc, kód 3 (napadení zvířetem). Pomoc dorazila. Pes byl zastřelen. Všechny je zachránil.............

74 24.06.2015

Malá ochutnávka (Masky):
Tak už dost! Všichni přestaňte.
Copak nevidíte, že už tu masku nemám?
Teď sklapněte!
Nebo vás přinutím trpět ještě víc.

Mám pocit, že jsem nějak moc nepobral povídku Masky. Připadala mi chaotická a nesouměrná. Sice tu naoko spolupracuje Ghost-Rider se Spider-Manem, ale jejich spolupráce je spíš chaotická. Jedinou kladnou postavou tu tak byl Adam, ale s ním si čtenář nemůže být jistý, na čí straně vůbec je. Scénář zmatečný, kresba průměrná. Masky #6 - #7 za 3 (***)

Citát: A tak ďábel s démonem bojují proti sobě..... (Masky)

V povídce Úhel pohledu #8 - #12 se poprvé seznamujeme s Wolverinem. S tím Wolverinem v modro – žluté (Pardóm - Žlutomodrý) realitě. Tohle je dobrý příběh. Obsahuje násilí, krev, žalost, smrt i lásku. Tohle je víc propracovanější, akčnější s nádechem brutality. Faktem je, že tu možná má víc prostoru Wolverin než Spíďa. Hodnocení této povídky je za 4 (****)

Malá ochutnávka (Úhel pohledu):
Takže si to vyjasníme, ty jsi omylem ( s důrazem na slovo omylem) držel nůž u krku té drobné staré paní, protože si ho chtěla koupit a nemohla přečíst značku na čepeli? Zatím to zní přesvědčivě.

Tento svazek ze série Komiksový výběr obsahuje sešity Spider-Man #6 - #12. Sešity jsou rozdělené do povídek Masky #6 - #7 a Úhel pohledu #8 - #12. Obě povídky napsal a nakreslil Todd McFarlane. Z obou příběhů jsem vybral dvacet citátů. Celkové hodnocení je průměrem hvězd z obou povídek. Přikláním se spíš k 60% a přemýšlím nad tím, že pokud má vyjít 60 knih, mělo by tohle být jako návnada z toho nejlepšího. A na druhou stranu, tohle stálo jen 59 korun, tak proč za tak málo dávat něco dobrého? Čtenář jako já jen doufá, že další knihy nebudou horší. Při čtení jsem poslouchal skupinu Pink Floyd a jejich živé album The Dark Side Of The Monn.

Citát: Pravidlo je prosté: Pokud se to hýbe, zastřelit! (Úhel pohledu)

73 24.10.2019

Každá nová výzva
hrozí skončit mou
zkázou, zatracením
nebo konečným pádem
do ječícího šílenství.

Hned na prvních stranách můžeme vidět zbytečně chaotickou a přemršenou kresbu. V obrázcích je moc věcí a některé se pletou sami sobě. Na oko příjemné barvy, ale technicky je tam něco rušivého. Mám pocit, že Chris Bachalo chtěl udělat tu chaotickou kresbu, ale ve své horlivosti to velmi přehnal. Osobně se mi kresba moc nelíbí.

Malá ochutnávka:
Bože, doktore, neříkejte, že jste se tam zase zeblil. Posledně to chtělo pořádně silnou magii, abychom to potrubí vyčistili. Co jste u všech svatých jedl?

Scénář je ještě jakžtakž dobrý. Jakoby se snažil tu chaotickou kresbu uvést na své pravé místo, ale moc se mu to nedaří. Pár zádrhelů v akci, některé nedořečené věci a celkem málo humoru. Třetí sešit v tomto svazku, nazvaný Požírači magie, to už byl vysloveně otřes. Jsem zklamán.

Citát: Mám vyhlídku na mnoho let utrpení, než budu moci zemřít.

Na to jak mám rád komiksy a hlavně celou tu Marvelovskou sérii o Avgers a Strážcích, tak o to více jsem z tohoto svazku zklamán . Opravdu mě doktor Strange skoro vůbec neoslovil. Vybral jsem pět citátů a vložil je Jasonu Aaronovi na profil. Při čtení jsem poslouchal skupinu Soufly a její zvuk mi připadal méně chaotický než tento svazek pěti sešitů na téma Doctor Strange.

73 08.07.2019

Proč se vzdával?!
Je na palici?!
Ten mě ale vytočil,
já mu to vysvětlím!
Sklapni veleblbe!!!

V tomto svazku jsou příběhy #109 - #117.

Hned na počátku příběhu se Naruto rozčílí. Ale fandy to už ani nepřekvapuje, je to obvyklí jev a pro Naruta skoro povinností – se rozčilovat. Opět spousty bojových umění a zápasů v aréně. Tentokrát poteče i krev.

Malá ochutnávka:
Urvu mu hlavu...
Potom ji rozlousknu aby vylezl mozek...
Vytečou potoky krve....
Všechnu ti nechám, protože jsem hodný kluk.

I do tohoto manga přidal scénárista a kreslíř v jednom, pan Kišimoto své „Historky z dětství“. Někdy je sranda je číst a prožívat s ním as někdy jsou i smutné. Tak na ně musíte opatrně. I s těmi historkami je toto další z průměrných příběhů. Překvapením pak je Čidori – Technika tisíce ptáků. Ale nic to nemění na mém rozhodnutí – tři hvězdy a basta!

Citát: Existuju, abych zabil každého kromě sebe.

Při čtení tohoto manga jsem poslouchal Ozzy Osbourne a jeho album Ozzmosis z roku 1995

73 07.06.2019

Hej!
Přestaň!
Mě!
Podceňovat!


Další várka dobrodružství s Narutem. Tato antologie obsahuje příběhy #100 - #108. Tedy osm příběhů. A já jsem připraven na vše...!! I na „Techniku Stínových klonů“, kterou se Naruto snaží zvítězit v jednom souboji. Takže se radši připravte na všechno!

Malá ochutnávka:
Ale..snad to nebolí?
Jen kleč před silou, kterou nezmůžeš a konečně si uvědom svojí neschopnost.
Tvé představy, jak dřinou dosáhneš čehokoliv.....to je jen iluze!

V tomto příběhu na mě bylo moc akupunkturních bodů. Někdy jsem se v nich ztrácel. Navíc je to tam samá čakra, až se mi z toho zamotala palice. Tohle opět kleslo do klasického průměru. A tak jedinou zajímavostí v tomto svazku je dvojstrana k příběhu #107 nazvaného „Kluk bez motivace“. Dvojstrana má podtitul „Výsledky druhého ročníku oblíbenosti postav“ Je to krásně nakreslený a možná by to bylo dobrý jako plakát na zeď. Jo a je tam patnáct postav a hádejte, kdo vyhrál druhý ročník oblíbenosti postav? Jasně – trefa.

Citát: Který z nich je Naruto?

Při čtení tohoto manga jsem poslouchal Ozzy Osbourne a jeho album No More Tears z roku 1992

73 07.06.2019

Zdá se,
že celé Tokio
zaměstnává jediná otázka -
Kde je
doktor Kanó?

Každému je trochu podezřelé, že doktor, který provedl operaci i ten operovaný pacient najednou zmizí. Jen Kaneki ví své, ale stále netuší, kde se doktor Kanó ukrývá.

Malá ochutnávka:
Tak co bys radši? Řekneš mi to tajemství a dáš se bezbolestně sežrat? Nebo mi ho neřekneš a pak to bude bolet? Co ty na to?
„Co je? Omdlela?“

V čísle 092 nazvaném Dáma jsem se trochu ztratil. Tohle jsem moc nepochopil. Co to bylo za hon a hlavně proč?
Pasáže „Když ikony mluví“ vložená mezi sešity jsou sice vtipné, ale vůbec nechápu jejich význam. Kazí kontinuitu příběhů.
První polovina knihy mi připadala celá zmatená, dokonce i kresba sem tam nevyzařuje tu klasickou čistotu a připadá mi někdy odfláknutá.
Druhá část knihy už byla trochu lepší a hledání doktora Kanó dostalo finální logickou podobu.

Citát: V branži jsem skoro 20. let, ale teplýho ghúla jsem ještě neviděl.

Ne, s tímto dílem nejsem moc spokojený. Nějak to kolísá nahoru a dolu, je to nesourodé a mnohdy zmatené. Tři hvězdy, na víc to nemá.

73 04.08.2018

Plán už byl v pohybu.
Rozhodnutí bylo jednohlasné.
Jestli v jeho důsledku někdo na Covenantu zemře,
bude to proto, aby miliardy mohli žít.

Tak tohle je konec. První kniha a první příběh v historii série A v.P (Vetřelci vs. Predátoři) bez vetřelců. Pokud tohle někdo zfilmuje pošle vetřelce navždy do filmového zákulisí.

Citát: Ne všichni lidé fungují v souladu s logikou a rozumem.

Příběh to není špatný, to neříkám, ale ta absence monster to je celé špatně. A ani jako fanoušek celé série nebudu tvrdit, že je to pro ostatní fandy povinnost. Není. Tohle je jen obyčejný thriller, který parazituje na celém tom rozjetém projektu. Pro mne zklamání.

Spisovatel se snažil, aby příběh působil jako sci-fi budoucnosti, ale některé technické věci totálně pokazil. Například mechaničtí koně, to je tak přehnané, až jsem se musel smát.

Malá ochutnávka:
Všichni členové rady akceptovali jako nezpochybnitelnou skutečnost, že vize, noční můry nebo co to Duncan Fields měl, jsou ve skutečnosti rozkaz galaxie, aby se Homo sapiens držel v bezpečné blízkosti domova a neupozorňoval na sebe vysíláním lodí s posádkou do mezihvězdných prostorů.....

Co jsem naopak přivítal, byla informace, proč Kolonizační vesmírná loď Covenant nemá dva přistávací moduly. V tomto příběhu se to dozvíte. Je to snad jediné plus na této knize.

Vybral jsem šest citátů a vložil je do profilu spisovatele Alana Deana Fostera.

73 25.02.2018

Krev, akce, zombi, upíři, Bohové, láska a smrt. To vše v jednom příběhu.
Příběh čtvrtý - KŘÍŽE
Malá ochutnávka.
Není důležité vyhrát, ale přežít.
I když vyhrát je taky fajn.
Obzvlášť, když vyhraju já.
Nemá smyl psát, proč se mi to líbí, je to prostě bomba.

73 19.04.2015

Tento rok (2012) v edici Tajemství vyšla již druhá kniha světoznámého astroarcheologa Ericha von Dänikena. Tato nese název Druhá strana archeologie s podtitulem Fascinace neznámým.
Tetokrát však ji nepíše Däniken sám, ale je to soubor několika statí a článků na téma mimozemšťani na naší planetě od několika světově uznávaných vědců, badatelů, fyziků a matematiků.
Můžeme tu vidět a přečíst články takových osobností jako je Gisela Ermelová, Ronald Rattmann, Klaus Eenboon, Rafael Videla, Ulrich Dopatka a spoustu dalších.
Všichni, kteří píšou v této knize zastávají názor, že v minulosti u nás na Planetě přistáli mimozemšťani a dali základy k vývoji lidské civilizace. Důkazů k této teorii je velká spousta a tím největší je určitě kniha knih - Bible. Jedna z nejvetší sci-fi knih všech dob. V této knize je spousta zbraní hromadného ničení, kosmických lodí, atomových výbuchů a tím nejzajímavějším je určitě dlouhověkost některých hrdinů tohoto příběhu a jejich podivná setkání z "anděli" a "bohy".
Celkově je ve všech různých náboženstvích velké množství důkazů o zásahu podivných tvorů, jejich výuka lidstva o astronomii, stavitelství, matematiku a mnoho dalších vědních oborů.
Takové knihy já prostě žeru.

73 19.04.2015

Vzhledem k tomu, že se mi zatím líbilo skoro vše, co v této edici vyšlo, jsem nadšen a tuším, že tohle bude, po zloději Lamorovi, asi nejlepší příběh.
Zde malá ukázka :
"V houstnoucí atmosféře podezřívavosti a rasové nesnášenlivosti
nezbývá Talenovi nic jiného než vést nelehký boj s vlastním nitrem
i bezprostřední hrozbou smrti. Polapený v síti lží a prastarých tajemství
musí teprve přijít na to, kdo je tím skutečným nepřítelem..........."

73 18.04.2015

Zadarmo
získaná
infor-
mace je nebez-
pečná.

Od bitvy s ghúlí organizací Aogiri, která se opevnila v II. okrsku uplynulo půl roku.

Ghůl Labužník narazil na protivníka, kterého nemůže jen tak sežrat. Policejní inspektoři tak mají více času na to, aby jej polapili. Problém je jen v tom, kde se Labužník skrývá. Nově povýšená inspektorka 2. třídy Akira Mado má však jakousi intuici, kde by se mohl ukrývat.

Malá ochutnávka:
Dámy a pánové, pro dnešní hostinu jsem si opět dovolil připravit nevídanou krm.
Dnešní večeří jste vy sami!!

Dostaneme nové informace ohledně buněk RC, drápů a quinque. Hlavně navštívíme i laboratoř, která tyto aspekty zkoumá. Zjeví se nám tak nová postava. Geniálního ředitele výzkumu Kóicu Čugjó si mnozí velmi rychle oblíbí.

Kresba je slušná, tak jak je čtenář už zvyklí, scénář má povedené dialogy a kupodivu nezachází do nelogických situací a celé se to rychle čte a nenudí to. Opět se tu střídá lehký vtip, ironie, spousty krve a masakru, ale i důvtipu a lásky.

Citát: Tak že moje první podřízená bude dcera mého bývalého nadřízeného.

Také se na scéně opět objevuje Králík. Tajemný muž, který nosí masku králíka. Sice se několik otázek zodpoví, ale spíš jich víc přibude.
Vše se ještě více zamotává a i Kanekimu se z toho hlava točí. Kde je doktor Kanó, který mu může odpovědět na spousty otázek? No, pokračování příště.

Citát: Jest-li se nemýlím, dřív nebo později na něco narazíme, náš největší problém je samozřejmě čas......

72 04.08.2018

V Galaxii platí
nové pravidlo:
Země se nikdo
ani nedotkne!


V tomto svazku najdete sešity
Strážci Galxie #0,1 a #1-3
Strážci Galaxie: Avengers budoucnosti #1

Akce je tu spousty. Mnoho vysvětlujících pasáží. Srandy a smutku.

Vše je celkem slušně nakreslené. Až na pár sekvencí a hlavně Avegers budoucnosti, tady je kresba strašná. První čtyři sešity nakreslil Steve McNiven. Tu horší část v „Kosmických Avenger“ kreslil Michael Avon Oeming a Rain Beredo. Jejich kresba mě moc neoslovila a mnohdy je až příšerná. Pokazila tu úžasnou atmosféru předcházejících čtyř příběhů.

Citát: Nikdo na Zemi není připraven na to, co se děje ve zbytku Galaxie.

Naprosto úžasná jízda. Zrození Petera Quilla, spojení Strážců Galaxie s Iron Manem.
A vyvrcholení ve třetím sešitě je úžasný. Spousty akce, humoru a všude je Groot.

Guardians of the Galaxy vol.3 - #0,1 Strážci Galaxie 3 sešit 0,1 *****
Guardians of the Galaxy vol.3 - #1-3 Strážci Galaxie 3 sešity1-3 *****
Guardian of the Galaxy: Tomorrow´s Avengers #1 Strážci Galaxie: Avengers budoucnosti č.1 *

Co se dá pochválit, ale co je v poslední době samozřejmostí, jsou ukázky alternativních a variabilních obálek ke všem příběhům. Zde je, jako vždy, najdete na konci této knihy. Některé jsou úžasné, některé vás rozesmějí a některé za to ani nestojí. Záleží jen a jen na
….. Grootovi.

V sekci „povídky“ v podsekcí „Příspěvky“ jsem povídky v této knize rozdělil a napsal k nim samostatné komentáře (příspěvky – lalalalala), dodal nějakou tu ochutnávku a možná i citáty.

Já jsem Groot!

72 05.05.2018

Jsem detektiv Basket Flora.
Nepotřebuji kancelář.
Mou kanceláří je ulice,
na které se každou minutu odehrává nějaký zločin.

Víte, tak kresba „mistra“ Kostiče je tak příšerná až je nádherná. No rozhodně bych to nenakreslil lépe. Scénář je také drsný a krásně s kresbou ladí. Sexuální témata, sarkazmus, sprostá slova a ironie. Jedním slovem – hnusný :-)

Malá ochutnávka:
Ti z vás policistů, kteří jsou podplaceni, mají deset minut na to,
aby odešly do své kanceláře, sepsali patřičný dopis a použili služební zbraně.
ROZCHOD!!!

Když si zvyknete na kresbu, dostanete se do smogu policistů a jejich nového šéfa Basketa Floru, který z nich rozhodně udělá pravé muže a poctivé policisty. I když cestou trnitou a mnohdy bez zábran, ale vždy s jasným cílem: Potírat zločin.

Citát: Když mluví velitel, tak hovno, jak seš ty, drží hubu. Jasný?!

Když Basket Flora a detektiv čekatel Stulík vyrazí do místního hostince U jedovatého dědka a následně tam dorazí, to už jsem cestou brečel smíchy. Popis situace vně hospody, nádherně popsaný na straně 22, mě dostal pod stůl. A věřte, že popis hostinského ve výše zmíněné hospodě, ten je, milý čtenáři, na zvracení. A že se mi zvedal žaludek.

Vzhledem k tomu, že scénář dělal Honza Pelc, musí být každému znalému jasné, že se příběh nevyhne ani politickému aspektu. Pan Pelc a politika, ti jsou vždycky spolu.

Uplynulo dvacet čtyři hodin od mého prohlášení o služební zbrani a ani jeden z vás se nezastřelil. To si říkáte policisté?!?!

Vybral jsem deset citátů, ale věřte, mohlo by jich být víc. Musel bych ve své podstatě opsat celou knihu. Protože, co věta to inteligentní věc k zapamatování.

Co se mi tady válíš jako nějaká kurva!!

72 31.01.2018

Po dvou dílech je tohle prostě nutnost. A je to lepší než dvojka.
Malá ochutnávka.
Proč mě nemáš rád?
Cože? vyhrknul jsem.
Nemáš mě rád. Proč?
Ach Bože, za co? povzdechl jsem si v myšlenkách. Byl sice fakt, že jsem ji ze začátku moc nemusel. Hlavně kvůli tomu jejímu ječení ve vypjatých situacích a skutečnosti, že jen co jsme se seznámili, vystřílela do mě půlku zásobníku, ale během těch pár týdnů, co jsme se znali, jsem jí a té její komické partě z nočního klubu začínal přicházet na chuť.
Ale mám tě rád, řekl jsem a v duchu začal mlátit hlavou o latrínu. Tyhle trapné záchodové dialogy s opilými dívčinami mě deptají.
Ale nemáš, zakňučela.

72 19.04.2015

Krev, akce, zombi, upíři, Bohové, láska a smrt. To vše v jednom příběhu.
Příběh druhý - HARDCORE
Malá ochutnávka:
Taková zatrolená lapálie!
Včera jsem sám (skoro sám) převálcoval armádu prince Erika, přežil upálení,
a obrátil Dány na křesťanství.....
Prostě úspěch na úspěch.
A dnes?
Banda středověkých troubů na koních mě chytne do sítě jako nějakého motýla!
Na zbraně nedosáhnu,
bojové rychlosti sotva na dvacet vteřin....
Ale ukázal bych jim i ručně - nebýt v té proklété síti.
Jak říkám: zatrolená lapálie.
A ke všemu se dalo do deště.

72 19.04.2015

„Porazil jsem démony,
čaroděje,
monstra z jiné dimenze
a nakonec mě sežere
přerostlý medvídek Pů.“

„Kdo potřebuje slepé děti?“

Kladivo se bohužel po dokončení první série dostalo do slepé uličky. Vzhledem k událostem v posledním díle „Poslední stádium“, kdy došlo k zajímavému zvratu, se vlastně celý příběh prozatím pozastavil. Druhá série do dnes nevznikla a jen bůh a Pavlovský vědí, zda vůbec nějaká bude. No a aby si čtenář nemyslel, že bylo na Čaroděje zapomenuto, rozhodl se pan spisovatel Jiří Pavlovský napsat příběh, který se datuje do dob, kdy parta Kladiva byla ještě celá. Toto je další příběh, který mohl být klidně zařazen někam mezi třetí až desátou knihu první řady.

Malá ochutnávka:
Zatím poslední dítě, které osleplo, nemělo ani oči zavázané páskem. Jen je mělo zavřené. Holčičky brala slepou bábu vážně – nefixlovala. Když měla mít zavřené oči, měla zavřené oči. Když je pak otevřela, nechápala, proč stále vidí tmu. Dospěla k názoru, že něco udělala špatně, že prostě zapomněla, jak se otvírají oči.

Slepý hon začíná nejznámější dětskou hrou Slepá bába. Ať zvedne ruku, kdo jí nikdy nehrál . . . zajímavé. Ovšem pracuje se tu z podstatou této i jiných „her“. Jedná se o její hlubokou minulost a proč vlastně vznikla tato říkanková hra. Líbí se mi, kam až byl tvůrce schopen zajít do minulosti, aby to tak nějak každý pochopil. Že za to může Němcová nechápu, ale pana Erbena jsem se vždycky bál. Například z jeho Zlatého kolovratu se mi na hlavě ježí vlasy do dnes.

Citát: Když člověk bojuje s nevidomými, neměl by u toho mluvit.

Kladivo na čaroděje – Slepý hon je dobrodružný, napínavý a strašidelný příběh. Rychle se to četlo, děj byl zajímavý a nebyl čas se zastavovat. A když už jste si konečně prošli celou slepou bábou a poznali i kohouta v koutě, vytasil na nás pan spisovatel možné pokračování. Ke konci se totiž objevuje další zajímavý námět, který by určitě stál za zpracování do literární podoby. Tento příběh ze série Kladiva na čaroděje rozhodně doporučuji. I pro ty, kteří třeba nikdy z této řady nic nečetli.

Citát: Někdy prostě nejlepší způsob, jak bojovat se zlem, je nechat ho vyhrát.

71 27.09.2024

Ka
neki
je hard
core


Dal jsem si trochu vetší pauzu v Ghúlech a tak jsem musel trochu přemýšlet o čem, že je děj. Ale netrvalo to dlouho a nakonec jsem se do toho dostal :-) Tedy ne nakonec, ale tak dvě tři stránky a už jsem byl v obraze.

Poloviční ghúl Kaneki a jeho další dobrodružství.
Ale nejdříve se dějově vracíme do let, kdy Tóko byla ještě dítětem a žila se svým bráškou a tátou. Tahle pasáž byla celkem smutná.
Co mě překvapilo byla kupodivu přehledná a libá kresba.

Citát: Lidi mě nezajímaj, je to jen potrava.

Co mě vždycky tak trochu dokáže naštvat, je skutečnost, že se v jedné kapitole mluví o něčem konkrétním, třeba o Kóto, když byla malá a pak přetočíte list, začne další kapitola, ale už je o něčem jiném. Mám v tom pak vždycky trochu chaos, než se zorientuju. Ne jinak je tomu v tomto svazku. Než se dostane děj do současnosti, musíme pročíst několik nezávazných kapitol, které jsou každá o něčem jiném. Ten chaos mě deptá.

Malá ochutnávka:
Chodíš si tady s tím svým výrazem, jako kdybys všemu rozuměl, a do zblbnutí omíláš ty svoje ujetý představy!
O co ti sakra jde?!
CHCÍPNI! Chcípni! Chcípni!
Stejně seš jenom polovičatej zmetek!

První čtyři příběhy jsou časově rozházené až od #072 se vracíme do současnosti. Jednooká Sova opět v boji proti komisařům. A nejen proti nim.
I Ajato v tom má dráp. Příběh se zamotává.

Kresby soubojů jsou nepřehledné a rozmazané. Čím více se dostávám k dalším kapitolám, tím mám větší pocit, že kresba slábne a je víc odfláknutá.

Hnusná scéna bylo lámání kostí. Fuj. A au!

Citát. Zabiju tě tak, že budeš polomrtvej.

Kapitola #076 Kouřový signál, mi připadala úplně zmatená. Nějak jsem nechápal, co to bylo?!?!

Tak že celkem jen tři hvězdy. Tohle bylo hodně roztroušené a nekompaktní.

Zajímavost
První příběh v této knize má název Tenkrát a nese číslo #069. Došlo však k tiskové chybě a na první straně příběhu je napsáno 690#.

71 01.05.2018

Jsem světlo,
jsem anděl smrti,
jsem síla, jsem volná,
jsem....nepříčetná!

Tak tohle jsem si opravdu dlouho vychutnával. Dokonce jsem některé pasáže prohlédl několikrát. Ano, prohlédl, scénář není tak složitý jako spíš zmatečný. Zvláště krásné jsou dvojstránkové kresby, to je nádhera. Tohle, jako celek je prostě mistrovské a umělecké dílo.

Co se týče scénáře, skoro všude trochu hapruje. Witchlabe je nám přestavena jako majetek jednoho podnikatele, ale už nikdo nevysvětluje, kde on ji vzal. Určitě to později bude řečeno, ale já to chtěl vědět hned.
I v dalších sešitech se najde pár nesrovnalostí a oslích můstků, ale to se dá přehlédnout.
Nejhorší je to pak ve třetí fázi knihy nazvané Vítězná. Tady mi to připadalo jako pořádný chaos. Tvůrci neustále přeskakují, nic není doděláno, spěch a zmatek je cítit na každí straně. Tahle část pro mě byla obrovským zklamáním. Nejhorší a nejvíce odfláknutý je sešit #024. Příšerná, nelibá kresba a i obsahově to opět hapruje.

Citát: Začínáš bejt nezodpovědná, a to mě děsí.

Je to trochu nespravedlivé, ale každý sešit tohoto kompendia by měl být na Databázi knih vepsán jako samostatná kniha. Když vycházely tyto sešity samostatně, měl každý z nich svůj ISBN kód. Tím, že jsou svázány do jednoho svazku se z nich stala jen jedna kniha. Ale i tak jsou příběhy rozděleny do tří samostatných povídek cca po osmi sešitech.



…......................................Počátek **** Witchblade #001 - #008

Malá ochutnávka:
Cítila jsem to na sobě jako nějakou ochranou skořepinu. Divný je, že jsem taky cítila, že je to tak dobře, a nechtěla jsem se vzbudit, protože to byl tak příjemnej pocit....pocit bezpečí.

….....................................Odhalení ***** Witchblade #009 - #017

Malá ochutnávka:
…..až bude po všem, nikdo nezjistí, jak se v té helmě tváří. Nikdo nebude schopen rozpoznat, co jsou slzy a co směs krve a kostí. Svým způsobem si přeje, aby pocítili jeho smutek.....

…....................................Vítězná *** Witchblade #018 - #025

Malá ochutnávka:
To, co měl na práci detektiva z oddělení vražd rád, bylo koumat nad tím, jakým způsobem byli ti lidi zavražděný, a chytat vrahy..., ne se dívat na mrtvoly na stole v márnici.


Nelenil jsem a všechny tři jsem zaznamenal do sekce POVÍDKY u této knihy, ke všem jsem napsal obsah, přidal komentář, nějakou tu ochutnávku, citátek a vše samostatně ohodnotil.

Zajímavost:
Sara Pezziniová má ve svém bytě plakát s Michaelem Madsenem z filmu Reservoi dogs (Gaubeři), který natočil Quentin Tarantino.

Velmi povedená kniha, co se týče kresby, velmi zmatená kniha co se týče obsahů. Už mám doma Kompendium knihu 2 a tak se toho trochu bojím. Protože upřímně, i ta kresba v některých sešitech není moc kvalitní.

Váhal jsem mezi třemi nebo čtyřmi hvězdami. Nakonec dávám čtyři a to jen proto, že vše je v jednom svazku a jako celek je to prostě nádherné.

Na konci knihy je ještě vloženo několik kreseb alternativních a jiných obálek.
Pak následuje podrobný rozpis všech tvůrců u každého sešitu samostatně.

Citát: Pochváleno budiž pošťouchnutí.

Přidal jsem dvě zajímavosti a několik citátů jsem vložil Davidu Wohlovi do profilu.
David Wohl je jediný scénárista, který se podílel na všech sešitech.

71 01.01.2018

Pravda je taková, že jsem nejdříve viděl film Taylora Hackforda s Kathy Batesovou a protože mě to velmi zaujalo a navíc jsem zjistil, kdo byl autorem předlohy, sehnal jsem si knihu. Velmi emotivní příběh se spoustou zvratů a zajímavým koncem.

71 29.04.2015