Terva komentáře u knih

Tady jsem se ani moc nerozmýšlel. Jak obě povídky, tak i filmové verze jsou prostě velmi povedené, mají zajímavé, i když rozdílné náměty a hlavně jsou napínavé a velmi čtivé.

57 29.04.2015

Temná půle je lehce polovičatý příběh, než je čtenář u Kinga zvyklý. Má sice své kouzlo a velmi dobrou myšlenku, jenže ta myšlenka není zrovna moc šťastně propracovaná. Pravda je taková, že to pan King napsal dva roky před svou nehodou (drogy) a pravděpodobně už v této době roku 1989 nebyl ve své kůži. Nezbytné věci (1991) však již zase ukazují že jeho závislost už je zažehnána.Toto jedna z nejslabších knih, co se týče obsahu, od tohoto spisovatele. Má však svoje kouzlo.

57 28.04.2015

František Kotleta se po úspěšné trilogii Bratrstvo krve vrací na spisovatelskou scénu.
Tentokrát si vybral téma starých bohů, upírů, vlkodlaků a lidské populace.
Řezník z Bruntálu opět v akci!!!!

Pár citátů:

Hej debile!!! Milovala jsem Tě, ale tys byl takovej vůl!!!!!!

Odpověď zní - Sako TRG-22, ráže 7,62 milimetrů s náboji .308 Winchester, plášťová střela s expanzivní dutinou.

57 19.04.2015

Ty brambory chutnaj jako ztvrdlá křída...!
A cibule křupe jako hmyzí křídla!
Omáčka chutná jako špinavá voda.....
Co je to sakra za příchuť.

Kaneki a další jeho extempore s jídlem a to jídlo tady jí dobrovolně, ale nevydržel.
S příchodem staronového ghúla zvaného „Labužník“ se série posouvá do dalšího levelu.

Není nic tak vzrušujícího a dojemného jako odevzdat se zcela do rukou autora a kráčet jeho světem.

Hlavně když si přečtete, co se stane, když se zkříží (sexem) ghúl s člověkem. Jak dopadne embryo u ghúlky a nebo jak skončí plod v těle lidské ženy. To vše je ještě krásně a výstižně nakresleno. Fakt nekecám.

A jako třešnička na vrcholu dortu přichází kapitoly 037 a 038 nazvané jednoduše „Večeře“ a „Porcování“. Poprvé, kdy jsem se zhluboka zasmál něčímu neštěstí.
Nuže, milí čtenáři, snad si dnešní porcování patřičně vychutnáte.
Co mě však trochu zarazilo byl ten úplný konec, tady jsem trochu kroutil hlavou a ubral jednu hvězdu.

Citát: Ty vole, to je Boží! Taky začnu dělat kung-fu!

56 20.11.2017

Tak jsem se s velkou radostí zase začetl do upířiny i s démony i s vílami a říkal jsem si:
Dobrá recenze, dobrej obal, zajímavá upoutávka
to bude paráda.


A ejhle. V tomto příběhu se ve své podstatě vůbec nic neděje. Existuje tu jakási upíří policie – Lovci stínů si říkají - a maj s upíry dohodu. Nějak jsem nepochopil o jakou dohodu vůbec jde. Upír je dravec, co od něj chtěj? Pokud maj dohodu o nezabíjení „obyčejných“, jak můžou mít upíři s sebou chodící krevní banku, tedy člověka, ze kterého se můžou kdykoliv napít, a při tom neporušovat nějakou tu dohodu. Démona jsem nenašel snad ani jednoho a o vílách se slehla zem.

Do půlky knihy jsem se hodně nudil a pointy jsem znal ještě dvě stránky před jejich vyvrcholením.
Básně, kterými začíná každá kapitola jsou to nejlepší na příběhu, leč nejsou paní spisovatelky, ale jsou „ukradené“ klasikům tamní doby. Obsahově jsou ty básně kvalitnější než celý příběh.

Po celou dobu, co jsem to četl, jsem si nenašel žádnou výjimečnou postavu, které bych fandil. Naopak, co mě velmi zaráželo, že paní spisovatelka, dala všem postavám nějaký ten základ , nebo kodex chování a povahy, ale když se jí to hodilo do další kapitoly, klidně to té osobě změnila a v další kapitole už se ta postava zase chová jinak. Když je někdo cynik, má jím zůstat přinejmenším do poslední kapitoly, když je někdo bručoun to samé atd.... Ne to měnit podle toho, jak se mi to hodí do krámu.

Asi na každé páté straně je popisováno oblečení „účinkujících“ postav a to celkem sáhodlouze. Tedy od nohou až po hlavu. Připadalo mi to jako módní časopis bez fotek.

A když se po půlce příběhu začne spisovatelka Cassandra Clareová zaplétat do milostných myšlenek hlavních postav a rozebírat, kdo koho miluje a kdo ne. A ten tamtu a tahle tajně o tomhle klukovi...bla..bla...bla..... Už jsem toho měl dost. Knihu jsem na straně 260 zaklapnul a hodil jí to Temže. Také jsem s kolonky „CHCI SI KOUPIT“ okamžitě vyškrtnul obě pokračování a přidal jsem si je do své soukromé kolonky – UŽ MIKDY VÍCE!!

Byl jsem tak nasranej, že je mi úplně jedno, jak příběh skončí.

S knihami musí být člověk vždycky opatrný.

56 12.10.2017

Tak tohle bylo velké zklamání. Kotleta tu nepředvedl nic, co by čtenáře mohlo zaujmout. Gerhard alias Radagast (Radegast) si žije svým vlastním životem a to je celkem nudný život. Chybí tu humor, akce a nějaká ta smysluplnější myšlenka.

56 17.09.2017

Bez soucitu, bez morálky,
bez pudu sebezáchovy.
Proti všem.

Docela se divím malému hodnocení. Není sice zas tak malé, ale 75% (11.září 2017) je málo.

Při tom Ondřej Nečas vymyslel velmi dobrý příběh. Takového biologického Terminátora který místo střelných zbraní používá vše ze svého okolí. V tomto případě vše, co najde na stavbě nebo v domácnosti – a že je toho dost. Jen škoda, že svůj výtvor nenechal pořádně vyřádit. Takový Vincenc si to třeba i přál – cituji – je to naše dítě, tak ho nechte. Bude sranda....

Všechny základní postavy (Felix, Vincenc, Walter a Klaudie) mají opět celkem vyrovnaný podíl na ději. Každá kapitola obsahuje paralelní příběh, který se ke konci spojí. Nic složitého, dobře se to čte a má to napětí, humor, krev, smrt i sliz.

Malá ochutnávka:
Trojka tam jde ztuha, postěžoval si Vincenc.
Zkus používat spojku, poznamenal Walter.
Ta je pro žabaře. Hele, je to stejně dobrý, že na tom makáme spolu. V a W. Jako Voskovec a Werich.
Jo, nebo Volkswagen, odsekl Walter – Jedeš po chodníku!

Pár odkazů na České legendy (V a W.), nějaké to varování (používaní mobilů dokáže oblbnout), krásní mořští tvorové (craspedacusta sowerbyi) a spousty domácích mazlíčků (Mikrovlnka, vysavač, let lampa a další)

CITÁT - Az budes mezi zivymi, ozvi se.

Ze slizu mořského tvora jsem vyškrábnul devět citátů a vlepil je panu Nečasovi do profilu.

56 13.09.2017

Muž musí udělat, co musí udělat.


Velmi specificky pojatý příběh Torstena, muže ve středním krizovém věku, který díky jednomu dědictví zažije podivný až bláznivý výlet. Koupí ojetý vůz značky WV-BUS, pojmenuje ho Lasse (i auta potřebují jména) a vyráží na trasu dlouhou 1600 kilometrů z Německa do Švédska. Na tamním statku, který zdědil, se chce zabydlet a začít psát knihy, nebo alespoň napsat jednu knihu, o mužích ve středním krizovém věku. Pravda, otec ho odrazuje od cesty a tvrdí, že Godseltorp je zatuchlá díra a že tam nepřežije ani mrtvej, ale hlavní hrdina je optimista a nenechá se odradit.
Už z prvních vět a odstavců je jasné, že to bude sice částečně smutné, ale plné ironického až černého humoru. Jen cesta samotná do Švédska si vyžádá spousty obětí a odříkání. Je vlastně fajn, že vždycky může být ještě hůř. Já osobně jsem sice hlavního hrdinu litoval, ale strašně jsem mu fandil. Když však cestou vzal jednoho podivného stopaře jménem Rainer, stal se tento člověk mým koněm nebo spíše jednookou krávou – jak chcete. Jeho slova a karmické výroky jsou boží. A hlavně, skoro každou větu zakončí slůvkem – ne. Tak proč ho nevzít, ne. Příběh je rozdělen do několika částí, ne, ale ten konec mi moc neseděl, ne. Možná je trochu přehnaný, ale i tak je to super sranda, ne.

Malá ochutnávka:
Měl jsem nepříjemný pocit. Chtěl jsem co možná nejrychleji natankovat, zaplatit a ujet. Hlavně se u čerpací stanice Stephena Kinga nezdržovat. A vyhnout se jakémukoli konfliktu.....

Musím přiznat, že skoro na každé stránce jsem se něčemu zasmál. Většinou jsou to nechtěné, ale bravůrně zvládnuté situace, dokončené nějakým vysvětlením. Zajímavé je také to, že spisovatel dokázal čtenáře zaujmout a dokonce mu dovolí předvídat. Stane se tak, že čtenář už dávno dopředu ví, že bude průser a jen čeká na které stránce to bouchne. Já jsem byl pak na sebe hrdý, že jsem to uhádnul. Ale pak jsem pochopil, že je to schválně, nutí vás to přemýšlet a těšit se, kdy to přijde. Takových situací je tu spousty a věřte, skoro každá vám pak přijde vtipná, nebo alespoň veselá, ne.
Osobně se mi strašně líbila situace, kdy Reiner prohlásí, že, to je super, ne, důsledek katalyzačního komunikačního média, ne. Fakt supr situace, ne.

Na konci knihy jsou přeložené výrazy použité v tomto příběhu. Hlavně Švédské překlady. Je to dobrá věc, jen mě mrzí, že jsem na to přišel až po přečtení knihy. Tam jsem pak zjistil, co švédsky znamená Tjugosex.

Nedám pět hvězd, ale jen čtyři, opravdu mi to ten konec trochu pokazil, ne.
Avšak příběh vřele doporučuji, je to sranda a příjemná oddychovka, ne.

Citát - To je felkem dobvej ftípek sfázat Nora norfkým sfetrem, fakt legrafe.

56 12.01.2017

Tyto povídky jsem četl s odstupem let. Jsou to jedny z nejlepších Českých povídek, jaké znám. Jsou vtipné, temné, sexuální. Vyšly v jedné knize, kterou jsem nikdy nemohl sehnat a tak jsem si je na vlastní náklady nechal vytisknout v hradní knihovně do koženkové vazby se zlatým nápisem Povídky - Jiří Kulhánek.

56 15.11.2016

Po trilogii Bratrstvo krve a duetu nazvaném Perunova krev,
každý čekal podobné téma, ale to není pravda.
Kotleta nám tu vyvrhnul zcela nový a nečekaný zážitek.
Jedná se o pět povídek,
které spojuje čtveřice vyšetřovatelů přes okultní vědy a vyvolávání démonů, sukub a jiné havěti.
Samozřejmě, že podle názvu je každému jasné, že tu bude hodně sexu,
ale není tu hodně sexu, je tu strašně hodně sexu.
Povídky nesou názvy:
Boží tango,
Příliš dlouhá swingers party,
Srdeční záležitost,
Pražské kobky
a Artefakt.

56 13.12.2015

"Nyní jsem poznal,
že větší jest Hospodin
NADE VŠECHNY BOHY;
nebo touž věcí, kterou se vyvyšovali,
on je převýšil." (Exodus kap.18 verš. 11)

Mám "Biblí svatou aneb všecka svatá písma Starého i Nového zákona", podle posledního vydání Kralického z roku 1613 vydaného v Praze nákladem biblické společnosti Britické a zahraniční, vydané roku 1929. Bibli jsem četl hlavně pro její nekonečný obsah mimozemšťanů, bohů (ne jen jednoho) jejich počínání, klonování, ničení a v neposlední řadě i pomáhání. V Bibli je velká spousta zbraní, jejichž původ dnes již nezjistíme, je plná létajících strojů, jaderných válek a samozřejmě i lásky.

Malá ochutnávka:
Ale budete mi svatí, nebo svatý jsem já Hospodin, a oddělil jsem vás od jiných národů, abyste byli moji.(Leviticus kapitola 20 verš 26)

Bohužel jsem spíše zastánce první Adamovo ženy Lilith, ale o tý se prý moc nesmí mluvit, protože je spjata se Satanem, ale každý soudný člověk ví, že to byla ona, kdož se v hávu hada do Ráje přikradla a Evu jablko sníce donutila - ale i tak jí fandím. Kniha je velkou pokladnicí všech technických vymožeností, pradávných proroctví, podivných výletů do Vesmíru, záhadných dlouhých lidských věků a spoustou smrti.

Citát: Kdo by obětoval BOHŮM, kromě samému Hospodinu, jako proklatý vyhlazen bude. (2 Mojžíšova kapitola 22 verš 20)

Je snad jasné, že na Bibli pohlížím pohledem stejným jako takový velikáni jako je Ludvík Souček nebo Erich von Däniken - ano, používám nový zrak, ale nebojte solný sloup z vás nebude.

Citát. A tak bylo dnů Izákových sto osmdesáte let (Genesis 35 verš 28

56 07.11.2015

Druhá fáze, druhé dobrodružství. Ať jsem viděl film nebo četl tuto knihu, vždy jsem to prožíval a fandil hlavním hrdinům. Kdo že jsou moji hlavní hrdinové? To nechám na vás. Někdy se to nedá rozeznat.

56 28.10.2015

Nádhera. Krásné ilustrace a věrohodné mýty.

56 02.06.2015

Jako Rocker a Metalista jsem si v knize našel své oblíbence a i když je příběh krátký, ještě mu určitě nějaký ten čásek budu věnovati.

56 28.04.2015

Jedná se o dva spojené příběhy, jejímž hlavním hrdinou je voják zvaný De Klerk.
Krvavý nářez, plný mrtvol a legrace.
Velmi doporučuji, je to prostě počteníčko.
Jen malá rada - nečtěte úvodní seminář, možná vás to odradí od knihy.

Před započetím knihy je jeden citátek z filmu Komando:

Líbíš se mi, Sully. Seš fajn hošan. Proto tě zabiju jako posledního - Arnold Schwarzenegger

Pár citátů:
Část první - Aktivní olovo:

Volám, abych se omluvil za škody na svěřeném majetku, konkrétně na firemním automobilu -
nechal jsem ho zaparkovaný ve druhém patře hotelu Sawamatsu, doufám, že jste ho tam nalezli.....

Část druhá - Aktivní rtuť:

Tak se na sebe podívejte. Nejenže znáte blackmetalovou kapelu Mayhem, ale dokonce víte, kdo je papež......

56 19.04.2015

Tak už jdeme do finále
a možná přijde i kouzelník.
S naší partou rozehranou,
už možná nikdy na shledanou.

Když se mistři Žamboch & Procházka rozhodli, že ukončí sérii JFK (John Francis Kovář) byla to katastrofa. Příběh nazvaný Dlouhý černý úsvit zakončil v podstatě vše. Když se zase Ž&P chtěli k sérii vrátit – měli obrovský problém a vlastně celá série tím do dnes trpí.

Citát: Chceš posrat svět jen proto, abys byl zase borec?

Bál jsem se, že pan Jiří Pavlovský to taky tak posere a zničí si tak cestu k pokračování, pokud by byl zájem čtenářů enormně velký. Naštěstí je to cílený konec a tak není tak smutný, zbytečně krvavý a v podstatě se s tím dá ještě něco dělat.

Z toho pak vychází, že to zas tak dobré čtení není. Od strany 20 až po stranu 80 je to šílená nuda. Příběhu schází ten klasický humor, na který si čtenář za posledních jedenáct dílů zvykl, děj nemá ve své podstatě ani dobrodružnou stránku, o absenci (nebo minimalizaci) hlášek a akcí ani nemluvím.

Landa měl pro jednou úplnou pravdu: Chcíply dobrý víly.

Já prostě tyhle ukončovací knihy nesnáším. Proč se nemohlo normálně a krásně pokračovat v již rozjetém příběhu?

Malá ochutnávka:
Měli bychom udržet kruh, řekla Klaudie.
Měli bychom toho hajzla zabít, řekl Vincenc.
Měli bychom neumřít, řekl Walter.
Felix spal.

Ještě je avizována povídková kniha s názvem „O krok před Peklem“ a pak už jen budeme čekat, zda se do toho parta kolem mistra Pavlovského zase vrátí. Byl bych rád. Tahle, i když zatím jen dvanácti knižní série, mě bavila rozhodně víc, než již zmiňovaný JFK.

Citát: Ve Vesmíru vážně nikdo neuslyší váš křik.

55 25.10.2017

Život se v popel obrátí,
z masa a krve zbude stín,
však cíli na prahu před branou,
i vybledlé stíny zaplanou.

Jan Hlávka do příběhu a vlastně do celé série přinesl tak trochu jinou formu.
Přidal básně, ubral krve, vytvořil temnější svět a donutil Felixe Jonáše zamyslet se sám nad sebou.
Vyzvedl povahové rysy všech základních postav, krásně je propracoval a na konci příběhu je vyplivnul skoro do nového světa. Až jsem měl strach, že je Bůh Strachu moc rychle sežere a oni se mu poddají a nechají ho. Vzhledem k tomu, že to však není poslední příběh vše dobře dopadne, tedy podle toho z jakého úhlu se na to čitatel podívá.

Kdyby svět přišel o strach, co by asi psal takový Stephen King. Červenou knihovnu? Ne, to by si pan Hlávka nedovolil a pro jistotu se ještě zeptal Jiřího Pavlovského, zda mají některé postavy v příběhu zemřít nebo doopravdy chcípnout. Odpověď pana Pavlovského, nestora série Kladivo na čaroděje, zjistíte po dočtení tohoto příběhu.

Malá ochutnávka:
Exorcizamus te, omnis immundus spiritus, omnis satanica potestas, omnis incursio infernalis adversarii, omnis legoi, omnis congregatio et secta......chcípni zmrde!!!!

Klaudie, Walter, Vincenc i Felix zde mají před sebou obrovská dilemata. Nejen o existenci světa, ale hlavně o principu a způsobu svého života. Každý se tu musí zamyslet sám nad sebou, položit si tu správnou otázku a hlavně na ní dokázat odpovědět.

CITÁT: V knihovně začíná spousta problémů.

Opravdu velmi dobře propracovaný děj.
Nutno dodat, že se mi tento příběh velmi líbil a určitě jej zařadím, mezi nejlepší v této sérii.
Vybral jsem také nějaké citáty a pan Hlávka už je má ve svém profilu.

Jsme boží vojáci, nebo jen žebráci, vyvolení i vyhulení, všichni tu žvaní o spasení....a bohům jsme pro legraci.

55 22.10.2017

Život je výrobek určený k promarnění,
nakonec po vás stejně nic nezbude
a budete zapomenutý. Jenom další jméno na náhrobku.......


Toto je pokračování knihy „Magie pro každého“
Felix a jeho parta jdou po stopě pohřbeného muže. Jejich cesta je zavede až do vesnice, pardon, městečka, které není na žádné mapě Čech.

Opět velmi povedený příběh, plný černého humoru, ironie, smrti, démonů, chodících mrtvol a ještě mnohem víc.
Brutalita stoupá a krev přetéká. Naprosto nádherná je scéna s kombajnem – to jsem tleskal.

V příběhu je opět plno odkazů na české legendy, herce, hudbu a na známá rčení ještě známějších lidí. …........Nejezte žlutý sníh.

Není snad ani třeba připomínat, že je zde zmíněno i pivo. Někde kolem 135 strany se můžete napít.

Postavy Felixe, Vincence, Waltra a Klaudie se mi začínají zavrtávat pod kůži a žerou mě zevnitř.

Malá ochutnávka:
Felix Jonáš zastavil auto. „Jdu s nimi hodit řeč“. Klaudie, pojď se mnou.
Proč Klaudie? Ohradil se Vincenc.
Protože s ní budeme vypadat jako normální pár na dovolené. S tebou a Waltrem jako skupina homosexuálních psychopatů....

Znovu musím napsat, jak se příběh rychle čte. Pan spisovatel Jiří Pavlovský se nezdržuje nudným tlacháním a své postavy neustále postrkuje do finále. Furt se něco děje, příběh nemá nudná místa a naopak přibilo akce, již zmíněné krve a i několik postav navíc se krásně zaplete do přehledného zmatku.

CITÁT - Tenhle les byl evidentně satanista.

Do profilu mistra Pavlovského jsem nenávratně pohřbil několik citátů.

Pokud bude série pokračovat tímto směrem, máme se na co těšit. Já tedy jo, a už čtu další příběh, který dostal název „Kruté stroje“ a napsal jej Ondřej S. Nečas.

55 11.09.2017

Jsem Lara Croft, mám ráda vzrušení a vzácné artefakty.
Někteří si myslí, že na světě není nic, co bych nedokázala najít.
Mají pravdu.

Po nedávné „konzumaci“ Indiana Jonese, je dobré udělat trochu změnu. Proč furt koukat na muže a hady, když můžu koukat na ženu a ...vnady.
Tak jsem si koupil tuhle bibli o rozměrech 33x23 cm. Což znamená asi 400 stran nádherných kreseb, vynikajících hlášek, spousty akce, lehce sexu a hafo dobrodružných výprav, kde jde o život.
Ale jak jsem již několikrát řekl a napsal – povídky mají své klady a zápory. Naštěstí u těch komiksových to někdy zakryje nádhera kresby a umění barvy. I tady to není výjimkou. Některé povídky jsou úžasné a stoprocentní umělecké dílo a ty další povídky jsou jen kresby s celkem odfláknutým scénářem.
Na některých příbězích mi vadilo jak se Chase Carver neustále sexuálně vnucuje Laře. Někdy to bylo až trapné. Kazilo mi to příběhy.

Co mě naopak velmi potěšilo a na co se dá koukat stále, je galerie obálek. Obsahuje 28 velmi magických a nádherných kreseb. Lahoda pro čtenářovo oko.

Jako bonus je na konci této obrovské knihy přidán příběh Tomb Raider z roku 1996, který byl vůbec prvním příběhem Lary Croft na papíře. Vyšel v britském časopise Mean Machines.

Jako celek je to prostě nádhera. Vím, sem tam to trochu pokulhává, ale výsledek je chvalitebný.

Musím upozornit, že jsem všechny povídky ohodnotil skoro nezávisle na kresbě. Statisticky tedy hodnotím knihu, jako celek.
Čtyři hvězdy celkově jsou toho důkazem.

Povídky jsou samostatně ohodnocené takto:

Maska medusina ****

Dávná budoucnost *****

Zásah ***

Šangri-la ***

V džunglích Hondurasu ****

Krajní meze **

Tomb Raider *

Ke všem povídkám jsem vložil obsah, krátký komentář, citát, malou ochutnávku a hodnocení.
Vše je v sekci POVÍDKY.

Přeji příjemné čtenářské a umělecké zážitky. Ta kniha za to opravdu stojí.

55 14.06.2017

Dobyvatelé ztracené archy ***

Tedy na to, že tam píšou – OFICIÁLNÍ KOMIKSOVÁ ADAPTACE FILMU STEVENA SPIELBERGA – chybí tam celkem dost věcí z filmu. Vlastně skoro ty nejlepší filmové scény tu nejsou. Jsem hodně zklamaný.
Má to však své kouzle, rychle se to čte a kresba taky ujde.


Ikony z Ikammanenu ****

Jedna z těch povedených povídek v této sbírce. Vtipná, dobrodružná a pěkně kreslená. Příběh by však mohl být propracovanější. Zdá se mi odfláknutý scénář.


Ďáblovo sedlo *****

Nejlepší povídka ve sbírce.
Scénář, barvy, kresba – prostě paráda.


Stonehenge ****

Tohle by možná stálo za zfilmování. Dobrý příběh na kterém mi vadila jen jedna věc. Vyvrcholení a konec příběhu. Věřím však, že by si s tím Steven Spielberg poradil po svém, že jo pane Lucas?


Noční můra v klubu! **

Všiml jsem si nádherné kresby. Je to přímo umělecké dílo.
Leč vše okolo za moc nestojí. Odfláknutý scénář, jehož děj mě nebavil.


Afrika volá! *****

Také velmi povedený příběh. Nemohu si však představit filmové zpracování – to mi nejde.
Uchovám si tak v paměti knižní umělecké dílo plné akce, humoru a lásky.


Zlatá bohyně. **

Celkem hrůza. V první kapitole nazvané Xomecovi dobyvatelé jsem se lekl, jak bych to řekl, až příliš dětské jednoduché kresby. Druhá kapitola je lepší a skoro mi připadá, že kreslíři Dan Reedovi někdo pomohl.


Čtvrtý hřeb *****

Dobrá povídky. Jedna z těch, která nekončí devastací, ale spíš mírem.


Tak že: Sečteno podtrženo – celkem 30 hvězd : děleno osmi povídkama = 3,75.

................................Zaokrouhleno na krásné 4 ****..................................

V sekci povídky u této sbírky najdete okomentované a ohodnocené všechny příběhy.
Přeji příjemnou četbu a pastvu pro oči.

55 02.05.2017