Terva komentáře u knih

Není to zase tak vyčerpávající a že by to šlo do hloubky, to se také nedá napsat. Pár dobrých rad tu sice najdete, ale ostatní je jen, vlastně opisování. U některých rad bych i nesouhlasil, ale to je jen na jedincích.

39 07.06.2015

Finální kniha vše podtrhnula, vše přebila a pan Patrik tak zakončil své fenomenální dílo. Jen škoda, že se pak odmlčel a již něco podobného nerozvinul nebo nenapsal. Nejzajímavější je článek na téma Mutant nebo hybrid?

39 07.06.2015

Tak zase lepší než předcházející kniha. Vracejí se sice vzorce, ale čím déle to čtu, tím více se v nich orientuju. Zajímavý je článek na téma Den, kdy sestoupil AIDS.

39 07.06.2015

Spousty záhad, bájí a pověstí, které se nám v podání pana Dänikena podaří rozluštit, profiltrovat a uvést na správnou míru. Obsahuje i fotografie, ale jsou soustředěny doprostřed knihy.

39 07.06.2015

Rabbi Jehuda Löw ben Bezalel nepatřil k oněm desítkám pokoutných šarlatánů, léčitelů či samozvaných černokněžníků, kteří se snažili uchytit na výplatní listině císařova dvora.
Byl to opravdový a největší čaroděj, jaký kdy žil v tomto světě.

John Francis Kovář se na počátku tohoto příběhu ocitá v Praze za vlády Rudolfa II.
A setká se s tímto mistrem magie.

Jenže pak se to nějak celé posere a třetina příběhu (knihy o 115 stránkách) se dostane do fáze, které moc nerozumím. Jedna část je plná „přirovnávacích“ hlášek, těch, které zrovna od Jiřího W. Procházky nemusím a druhá část je až moc technická, které zase tak moc nerozumím a nerozumí jí možná ani samotní spisovatelé. A přibylo více sprostých slov.
Víte, je to Sci-fi a Fantasy a pokud mi pan Procházka dokáže do jednoho odstavce propašovat takové blbosti jako je „černí bojovníci zmizeli, jako když mávne modrým petrklíčem“ nebo „hlava mu rudla rychleji než zapadající slunce“ - slyšíte to?!?! To že je Fantasy?!?! Fantasy znamená, že si čtenář svá přirovnání vytáhne ze svého mozku a udělá si samostatnou představu „mizení“ nebo „rudé hlavy“. Pokud mi tu bude spisovatel předhazovat nesmyslná přirovnání, už nebudu mít šanci si utvářet své fantasy, kvůli kterému to čtu.
Procházka se s toho snaží udělat nějakou podivnou naučnou komedii – strašně to škodí příběhu.
Jinak je ale příběh opět povedený. Perfektní svět staré Prahy, mluva a prostředí a staré ulice a atd.
Navíc je tu zformovaný naprosto šílený záporák a určitě se s ním ještě John Francis Kovář a jeho Equilibrii Ferrrius setká.

Mezi tím, mistr pera, pan Žamboch, opět propašoval do příběhu PIVO.
Golem a Rabbi Jehuda Löw ben Bezalel prostě patří k sobě, ale když se do toho vloží JFK, začíná to být teprve ta správná sranda.

Malá ochutnávka:
Golem se na dešti nemůže rozpustit, byl pálený a glazurovaný. Zrovna jako jsou džbánky na pivo.
Takový „Golemový“ džbánek bych si dal líbit, řekl Kovář. Nejen, že by se nerozbil, ale sám by došel pro pivo a cestou by ještě zlikvidoval útoky žížnivců. Pak by běžel z hospody a doma by se šikovně uklidil do ledničky.........a bylo by vystaráno.

Není to špatné, ale není to zrovna ono. Krásný námět i čas, ale jakoby se spisovatelé toho sami lekli a to prostředí prostě nedokázali zcela využít.

Naopak se do příběhu poprvé dostala romantika.

Slunce svítilo, moře se vlnilo, větřík pofukoval a paralelní světy se tu a tam prolínaly. Jejich existence závisela jen na několika lidech.... a dál by to byl spoiler.

SVŮJ SVĚT SI MUSÍTE ZASLOUŽIT

38 20.06.2016

Nejasný je vždycky úděl povídkových knih. Ne všechny povídky vám padnou do oka a určitě najdete i ty velmi špatné. Tuhle knihu vlastním již asi deset let a četl jsem ji třikrát, ale jen do sedmé povídky nazvané Chodba zrcadel. To jsou totiž povídky vyloženě z Amberu a Chaosu. Ostatní, nazvané STÍNY - se už jenom tak tváří. Tenkrát, když jsem to koupil, myslel jsem si naivně, že to celé bude o Amberu, ale naletěl jsem. No a teprve v tomto roce 2016 jsem to konečně přečetl celé. A je to zklamání. (ale já nic jiného nečekal) Sedm povídek na dvě stě stranách je perfektních a lehce nadprůměrných. Jsou o Amberu, Chaosu, Corwinovi, Merlinovi a dalších z tohoto světa. Následující povídky jsou z velké části kategorie Sci-fi, tudíž jen obyčejné stíny, tvářící se jako Stíny. Byl to bezesporu kulišácký tah společnosti Banshies. Dal jsem tedy jen tři hvězdy, protože ostatní povídky mě celkem zklamaly. U každé povídky jsem přidal samostatný komentář a tak nemá smysl se tu dále rozepisovat.

38 15.02.2016

Hudba byla krásná a zvláštně vtíravá. Melodie plnila Velkou síň a dokonale doplňovala záři krbů a svící. Když zapadlo slunce, změnila se okna v černá zrcadla a nálada v síni se stala jaksi důvěrnější............Michael J. Sullivan se opět vrací k sérii Dobrodružství Riyria a k dvojici šikovných zlodějíčků, kteří to již dotáhly až ke královskému dvoru. Hadrian Blackwater a Royce Melbourne pokračují v pomoci nastolení pořádku v jejich zemi. Jak je vidět z úvodu mého komentáře, příběh dostal větší nádech romantiky, ale přitom zůstala stejná škála postav, které nás doprovází již pátou knihou. Chtěl jsem dát jen tři hvězdy, ale krutý a krvavý konec tohoto příběhu mě nadchnul a již teď jsem nedočkav dalšího, šestého dobrodružství. Doufám, že pan spisovatel u této závěrečné formy vyprávění zůstane delší dobu. Malá ochutnávka: Jak dlouho bude trvat jednomu potkanovi, než mě sní? Jak dlouho přitom zůstanu při vědomí? Spokojí se s ohlodáváním nohy, nebo přejde k měkčímu masu, jakmile zjistí, že se nebráním. Budu ještě naživu, až mi vykousne oči?................ Je velmi zajímavé, že já mám na titulní straně napsáno "Dobrodružství Ryirya", ale hned po otočení listu je seznam knih, které byly vydány a jsou označeny jako "Dobrodružství Riyria - tak, kde je zakopán pes?

38 12.01.2016

Tak jdeme do finále a určitě přišel i kouzelník. Ano, Merlin, syn Corwina, je kouzelník. Jeho cestování stínem už není tak barvité, jako jeho otce, ale o to je rychlejší, snažší a lépe pochopitelné. Posuďte sami: Jak jsme se řítili dolů a kupředu, svistot vzduchu přecházel v burácení. Zakmitly se věže a zůstaly kdesi vzadu. Hvězdy jasně zářily, právě vyšel srpek měsíce a ozářil paty nízkých mračen. Řítili jsme se vpřed, hrad a město zmizely během okamžiku. Hvězdy nás míjely, až se z nich staly jen zášlehy světla. Pásy čisté zvlněné tmy nás ovíjely a sílily............ Zde končí příběh, ale není zcela ukončen. Vadilo mi, že se v příběhu zjevují duchové známých postav a děj se tak značně komplikoval. Naštěstí jsem už u pana Zelaznyho na toto zvyklej a tak jsem se rozhodl, že některé pasáže s úsměvem přehlédnu a dvojité jedince nechám žít svým životem. Politika je tu o něco chaotičtější, než v Amberu, ale postavy, které zde vytváří děj, jsou vesměs známé tváře. Přimíchejte pár magických bytostí ze Dvorů Chaosu a máte slušnou dávku fantasie a dobrodružství. Když jste přečetly tuto knihu, nic vám nebrání vrhnout se na další. Třeba ty od mistra Johna Gregoryho Betancourta. Ty se odehrávají za vlády Merlinova dědy - Oberona.

38 10.12.2015

Šestá a pravděpodobně závěrečná kniha o setkání lidstva s vyspělou mimozemskou civilizací Heechee završuje světoznámý cyklus, jenž je ve zpětném pohledu bezesporu jedním z nejdůležitějších v historii vědeckofantastického žánru.

2023 - Sakra, tohle ale byl duchaplný komentář :-) :-) :-)

38 15.11.2015

Kniha je o moc stránek tenčí než první příběh, ale o to více je tu napětí a temnoty. Tohle jedna z knih, které si prostě musíte přečíst. Malá ochutnávka: Bylo jasné, že než se dostanou ke dveřím, červ je zastaví..........

38 15.11.2015

Bravůrně napsané. Má to úroveň příběhů Deana Koontze a napětí jak od Stephena Kinga. Ale je to úplně něco jiného. Nádherný temný příběh. Vřele doporučuji.

38 15.11.2015

Tak jo, tohle je nejlepší z celé trilogie. Už je tu i více napětí a možná i zábavy. Ale jako celek je to jen průměr. Má-li někdo zájem prodám celou trilogii za 200 korun plus pade za poštovné.

38 09.06.2015

Taktéž jako první příběh. Celkem nezáživné, zdlouhavé a těžko čtené. Ale někdo mi tvrdil, že trojka je dobrá. Dám tomu ještě šanci.

38 09.06.2015

Malá ochutnávka z povídky nazvané Život po Vánocích:

Přišel podzim a s ním mlha.
Sychravý opar visel nízko nad posmutnělou krajinou,
až nebylo možné odlišit klidnou hladinu rybníka
od jinovatkou zkřehlých luk.
Pak jednoho dne kdosi otevřel stavidlo
a voda z rybníka začala pomalu vytékat..........

Čtěte pozorně a zamyslete se – ale ne jako ten kapr – zamyslete se nad tím, že ta předešlá slova jsou zvučná. Paní Žilková má v několika povídkách krásné přírodní obraty. Navrhuji, aby začala psát nový umělecký směr. Malíři mají Krajinomalbu, tak ať Eva Žilková vymyslí novou literární „krabičku“ Krajinopsaní.. To jí jde. Obsahově jsou však všechny povídky spíše pro malé děti, jsou naivní, nedodělané a některé bych snad ani nenazval povídkou.

Celkové hodnocení všech povídek je zde:
Povídky, tak jak jsou vložené do knihy.
Černý kocour *,
Světla promenád ***,
Pod postelí *,
Kočičí svědomí **,
Oberon nesmí zemřít *,
Hladový anděl -odpad-,
Růže pro Alberta -odpad-,
Neposlušný tulipán *,
Špína **,
Zákon chrličů ***,
Poslední zázrak Marie Lazare ****,
Konec prázdnin **,
Život po Vánocích *,
Duše bez těla *,
Křídla smrti ***,
Noc splněných přání *,
Kruh – odpad-.

a u všech povídek jsem přidal komentář.

37 27.03.2016

Konečně jsem dorazil na místo.
Dva Měsíce, barvou připomínající obrovské dýně,
visely těsně nad horizontem na temně purpurovém nebi
posetém hvězdami.
Pomalý skučící vítr přinášel zvláštní,
těžkou kořenitou vůni pouštní flory.

Jednoznačně nejlepší kniha ze série. Tady už jde do tuhého.
Ubylo humoru, přibylo více akce a dobrodružství. Teče více krve.
Zrození Amberu rozhodně není pro Oberona výhrou.
Jeho boj o hrad teprve začíná.
Bohužel, mistr Betancourt se rozhodl, že už nebude pokračovat.
Avizovaný, další příběh, nazvaný Meč Chaosu, již nikdy nebyl napsán.
Spojnici mezi sérií The Classic Amber a tímto nedokončeným dílem, si tak nikdy nebudeme moci přečíst.
Mistr Betancourt tak napsal Stíny Amberu jako svou poslední knihu.
Dále už publikoval jen povídky, které se však nevztahují k Amberu nebo Chaosu – škoda.

Malá ochutnávka: Pošli Direovy s politováním zpátky domů. Jen jsi je zbytečně obrala o čas. Nevezmu si nějakou jejich šestinohou dceru, co vypadá napůl jako chobotnice.......

Je to prostě škoda.
Dále
…............již
….................nebude
…...........................napsán
…...........................žádný
….................další
…............román
Tečka.

Zazněl nezvučný výkřik beze slov.

37 23.03.2016

Oberone!!
...........I přes hřmot větru jsem slyšel, jak někdo v dálce volá mé jméno. Zdálo se mi, že pluji v malé loďce přes rozbouřené, větrem bičované moře a ten sen mne nechtěl pustit ze svých tenat........

Tak po chladnějším "Prvním Stínu Amberu" je tohle o hodně lepší. Dokonce se mistr Betancourt trochu poZelaznyl a do příběhu přidal i humor. Ten v první knize dosti chyběl. Čtenář se tak poprvé v této sérii zasměje. Nejlepší jsou scény s mluvícími dveřmi. Dveře do Oberonova pokoje se jmenují Port a je s nimi "anglická" sranda.
Konečně tu trochu poodhalíme nepřítele, který se pokouší Oberona a jeho příbuzné pozabíjet. Dworkin opět nezklame a to co jsme četli v původní sérii The Classic Amber, se tu začíná naplňovat. Příběh tak plynule navazuje na Zelaznyho sérii. A to je obrovský klad.
Jen jeden zápor to má. Spisovatel si tu v několika momentech protiřečí a to tak trochu kazí celkový dojem. Asi nejpádnější protířečení se nachází okolo strany 151 a je to scéna s krví kapající dolu, i když jsou na Dvorech Chaosu, kde krev kape nahoru.
Jinak je to lehké a příjemné čtení, pro fandy této série skoro nezbytnost.
Z příběhu jsem vytáhnul okolo šestnácti citátů a napsal je k autorovi Johnu Gregorymu Betancourtovi do profilu. Citáty jsou také k mání v mém profilu - stačí jen kliknout na "Oblíbené citáty".
Malá ochutnávka: Zaváhal jsem. "No, mrtvej ještě nejsem"

37 02.03.2016

"Devět princů Chaosu, všichni roztrženi vedví.
Šest princezen Chaosu, kde ty se choulí?
Leť sokolíku, jelene silný i ty jednorožče hrdý.
Leť mezi Stíny, pryč od své smrti."

Tak , jako každý správný vyznavač série The Classic Amber a The New Amber jsem musel zakoupit i další příběhy, i když je již nenapsal mistr Roger Zelazny. Místo něho se do těchto příběhů vložil John Gregory Betancourt. A nezačal od úplného počátku, jak by se zdálo, ale došel jen k Merlinovo dědovi, respektive ke Corwinovo otci - řečenému Lord Oberon. Ano, ten Oberon, který v původních příbězích moc nefiguroval. A hned se vyskytnul jeden zásadní problém. Oberon je vytržen ze svého světa a rovnou po hlavě vhozen do rodinných intrik a jako správný znovu nalezený syn okamžitě začíná se záchranou rodiny. Co? Znáte to a ještě jste to nečetli? - ano, přesně tak nějak začíná původní série o Amberu s Corwinem. Je to vlastně takové opisování, okořeněné novými informacemi o Dworkinovi. Dvory Chaosu jsou vládci stínů a První Stín samotného Amberu se začíná teprve formovat. Změnila se jen převážná část jmen, také sídlo je jiné - zde je to Juniper a zůstala i stejná politika. Kdo zná starší příběhy přečte tohle jedním dechem a může klidně i pár stránek vynechat - o nic nepřijde. Letěl jsem, plul jsem, vznášel se, ale nic nového mi to nepřineslo.

Jako další obrovský mínus je strašně špatná tisková skladba celé knihy. Místy je to až nesnesitelné. Představte si, že čtete, vnímáte mezery mezi slovy, tečky za větou a diakritiku a nejdou se objeví tohle: žádnýnáznaktaktunebosoucitu,jenomtvrdáaneradostnápravda. Ano, to je tvrdá pravda a takové věty se vyskytují skoro na každé stránce. Strašně mi to pokazilo ten pocit dobrodružství a zcela jistě to ovlivnilo i mé hodnocení.

Malá ochutnávka z příběhu:
Byl jsem přinucen být svědkem všemožných lidských utrpení bez možnosti jim zabránit.

Byla nahlášena prvotní trilogie, později se změnila na qudrologii a byla ohlášena i pátá kniha, která však nikdy nevyšla.

Nečte se to špatně, ale není to opravdu nic nového ve Stínech.

37 23.02.2016

Příběh do kterého jsem vstoupil byl doprovázen temným bodem a ve své bludičkovosti sice ukazoval cestu vlhkem a temnotou, ale jinak od stránky 20 až po stranu 130 šíleně nudil a svět Jing-Jang se mi zdál zbytečný a velmi přeplácaný. Dal by se ve své podstatě zkrátit na jeden odstavec. Merlin, po předcích z Amberu i z Dvorů Chaosu tu bloumá od ničeho k ničemu a já vím, že až příště budu tuto sérii opět číst, velmi rád tuto část (20-130) přeskočím. Ale nikoho neodrazuji, ale zamyslete se nad tím, zda to znamenalo, že se mu máte vyhnout nebo se na něj vrhnout - to je ten problém s mystickými radami. Nejslabší příběh této série. Srdeční záležitosti jsou buď strašně jednoduché, nebo úplně neproniknutelné. Čeho ty se, čtenáři, můžeš bát? Malá ochutnávka. Usnul jsem. Spánek je možná jediná z velkých rozkoší života, která nemusí mít krátké trvání...........

37 28.11.2015

Úvod tohoto příběhu je velmi zmatený a čtenář i celkem dlouho bloudí ve Stínech grog. Merlin je tu akčnější, ale humor mu moc nejde. Vlastně je trochu suchý. I tak si ale udělejte pohodlí, tam na mostě mezi temnotami a navštivte Pevnost čtyř světů. Svět plný hrozeb, intrik, nebezpečí a záhad všeho druhu a také žen, o kterých netušíte, zda jim můžete věřit. Je to velmi čtivé a akční, jen se prokousat tím úvodem. Jako celek v celé sérii je to však působivé a nezbývá, než to vřele doporučit. Malá ochutnávka: Nemá žádný význam umět se přenést kamkoliv, když je někdo kretén všude.......

37 22.11.2015

Velice nevyrovnaná povídková kniha. První a třetí příběhy jsou vesměs hororové a druhá povídka snad ani do této knihy nepatří. Ti, kdož knihu budou číst, ať se nenechají druhou povídkou odradit od parádního třetího příběhu. Ano, dal jsem třetí povídce jen čtyři hvězdy, ale u komentáře k této Truhle ze zálivu Smrti jsem si to obhájil. Knihu bych si samostatně nekoupil, ale naštěstí vyšla jako příloha k časopisu Pevnost a já byl rád za její zakoupení. Je to mé první setkání se spisovatelem Svatoplukem Dosedělem a vůbec to nebylo špatné. Podívám se po dalších jeho dílech. Malá ochutnávka: Věřím, že existuje něco, co by možná šlo nazvat božskou silou, ale i tato síla je podle mého názoru silou přírodní. Za to, že ji většina z nás neumí pochopit, natož ovládnout, může naše postupná mentální a vjemová degenerace, která časem nejspíš vykrystalizuje v přesvědčení, že základem všeho je televize a lednička.

37 17.11.2015