Tess.96 komentáře u knih
Při čtení knihy jsem zjistila, že jsi film opravdu nepamatuji, nebo se od knihy dost lišil. Musím říct, že se mi to líbilo. Bylo to hodně napínavé. Dokázala jsem se vcítit do postav a vše jsem prožívala s nimi. Když se jim nedařilo cítila jsem se smutně a frustrovaně. Konec byl předvídatelný, takže žádné překvápko se nekonalo, ale i tak mám po přečtení pocit, že bych v podobných podmínkách díky této knize dokázala přežít. :D
Vůbec jsem se na začátku nedokázala začíst, přišlo mi to zdlouhavé a nudné. Kniha mě chytla až od 150 stránky, což je vlastně polovina knihy a upřímně na thriller je to dost pozdě. Druhá polovina se ale četla skvěle, bylo to napínavé a závěr překvapil. Autorce dám asi ještě šanci s jinou knihou, ale vím, že Amelii si už nikdy znovu nepřečtu a pošlu jí do světa.
Kniha splnila veškerá má očekávání. Tenhle díl se mi zatím líbil nejvíce ze všech. Nabízí skvělou romantickou linku, napětí, ale hlavně se tu pořád něco děje, což je na třetí díl obdivuhodné. Postava Cress, která je inspirovaná princeznou Rapunzel byla přesně taková jakou jsem si jí představovala. Jsem tímhle dílem naprosto okouzlená a hned bych si ho přečetla znovu.
Četla jsem spoustu biografií a na knihu od Drew Barrymore jsem se moc těšila.Upřímně, četla jsem daleko lepší knihy tohoto žánru, které mě uchvátili více. Nicméně je z toho cítit, že do toho dala Drew kus ze sebe a čtenář jí lépe pozná. Co mi ale vadilo bylo přeskakování v kapitolách v rámci jejího života. Nešla postupně, ale přeskakuje z jedné etapy života do druhé, to mi moc nesedělo.
Kniha Sleduj mě se moc dobře četla. Autorka má jednoduchý styl psaní, na který jsem si rychle navykla. Ale při čtení jsem ze sebe nedokázala setřást to, že mi to přijde jako nějaká amatérská povídka z internetu, což vlastně je. Celkově mi ta kniha dala dost naivní příběh a průhlednou zápletku s otevřeným koncem.
Cca prvních sto stránek knihy bych mohla mít kratší. Autorka se hned ze začátku snaží čtenáře seznámit se všemi postavami najednou a kvůli tomu to pro mě bylo dost zmatené a zdlouhavé. Na pár dní jsem pak knihu odložila než jsem se vrátila, ale pak mě to nečekaně chytlo a nemohla jsem přestat číst. Začalo to být napínavé a zajímavé a přišlo mi, jako bych se stala nějakou drbnou v Pagfordu, která potřebovala vědět o všech všechno. Konec mě zasáhl a šokoval, měla jsem slzy v očích a musím říct, že mě vůbec neuspokojil, ale to tak už někdy bývá.
Moje první pořádná kniha od tohoto autora po té, co jsem přečetla jeho povídku Podivná knihovna. Musím říct, že mi ze začátku dělalo velký problém se pořádně začíst a často jsem se přistihla jak myšlenkami ubíhám úplně jinam, než abych se knize věnovala. Snad až v druhé polovině knihy jsem se pořádně chytla a ponořila se do příběhu. Konec mě trochu zamrzel, je to otevřený konec, který moc nemusím a přijde mi, že hlavní zápletka tam není vůbec vysvětlená.
Knihu jsem měla přečtenou ani ne za 20 minut a povídka se mi moc líbila. Upřímně, pokud někdy vejdu do knihovny, tak si tenhle příběh vždycky vybavím a budu se mít na pozoru. Akorát konec byl pro mě trošku matoucí a moc jsem ho nepochopila, nebo spíše netuším, jestli tím autor chtěl něco naznačit/říci.
Musím přiznat, že Prostá pravda se mi příběhově líbila o trošku více, ale stylem psaní je mi na druhou stranu bližší tahle kniha. Velké mínus má kniha v tom, že má šíleně dlouhé kapitoly, což nemám moc v lásce. Mám raději kratší, takhle jsem v půlce kapitoly musela vždycky přestat, což mě trošku drásalo. Jinak bych to ohodnotila jako povedené psychologické drama o dospívání a o všem, o čem rodiče teenagerů nemusí mít ani tušení. Velmi dobře zpracované aktuální téma.
První kniha od Jodi, co jsem četla. Teprve až v průběhu čtení mi došlo, že příběh znám, protože jsem před několika lety viděla zfilmovanou verzi, ale kniha je lepší. Film si sice už tolik nepamatuji, ale některé části tam jsou stejné. Kniha je ale vážně lepší, Jodi má hodně osobitý styl psaní, takový "laxní" ale v dobrém slova smyslu. Při čtení mi přišlo, jako bych četla nějakou delší povídku na internetu od neznámého autora, ale je to fajn čtení.
Moje prvotina od Jonase Jonassona a jsem mile překvapená. Je to úplně jiný styl psaní, než na který jsem zvyklá, ale o to se mi to líbilo více. Něco jiného, originálního a hlavně vtipného. Moc se mi zamlouvá, že spisovatel používá reálné postavy a události a do toho zamíchává vlastní fantazii. Funguje to na jendičku.
Krásný a dojemný příběh. Chvilku mi ale trvalo než jsem se do knihy pořádně začetla. A taky musím říct, že Nicholas má daleko, daleko lepší knihy a promyšlenější příběhy. Tohle bylo takové urychlené a konec očekávaný.
Nuda, nuda, nuda. První díl byl z celé série nejlepší, druhý a třetí už je zbytečným a ukecaným magnetem na peníze. Dokázala bych si představit, že by se celá tahle série dala zkrátit do dvou, maximálně tří knih. Nádherný zmatek sice hezky vysvětluje minulost, ale jinak je zbytečný a nudný. Vůbec mě to nebavilo.
Opět jeden krásný příběh od Remarqua. Má ale jednu malou chybičku a tím je dlouho protahovaný začátek, ty scény v Rusku, kdy hlavní představitel je ve své jednotce a bojuje mě prostě nebavily. Bylo tam až moc postav, přišlo mi to hodně zmatečné. Pak se ale dostává domů a tam přichází to nejlepší z celé knihy, to napětí a strach jestli je rodina v pořádku. Následně se kniha stává romantickou a taky musím říct, že konec mě nepotěšil. Né tím jak skončil, čekala jsem to, ale tím jak byl useknutý. Uvítala bych ještě nějaký dodatek, jak to dopadlo s ostatními.
Jedná se o moji první knihu od autora a hned od začátku mě zaujal jeho zvláštní a osobitý styl psaní. Rozhodně jsem se s ničím takovým ještě nesetkala. Opravdu se mi ale jeho styl zalíbil a hlavně jak dokázal do smyšleného příběhu jihoafrické dívky dostat kousek reálné historie. Je to příběh, u kterého se zasmějete, občas se cítíte frustrovaní a také se někdy něco dozvíte.
Příjemná oddechová kniha, která se krásně čte. Pokud si knihu vezmete na dovolenou s klidem jí přečtete za dva dny. Až tak jednoduše je napsaná. Místy je to vtipné, rozhodne ale nečekejte žádný pořádný zvrat. Celou dobu jsem čekala, kdy se ten láskyplný příběh pokazí a pořád to nepřicházelo. Možná to dramatično, ten spád v příběhu tam trošku chybí, ale je to podle skutečné událostí a i tak je to kouzelný příběh, o které by snila každá žena v nešťastném manželství.
Moje první kniha od Jodi a mám trochu smíšené pocity. Opravdu moc mě zaujal její styl psaní, líbí se mi, že je tak jednoduchý a lehký, prostě radost jej číst. Příběh mi ale přišel malinko slabší. Nevěděla jsem, jestli se má jednat o drama, thriller nebo detektivku, všechno tam bylo tak lehce naznačeno, ale celkově se kniha nevěnovala ani jednomu z žánrů. I tak se mi to ale četlo hezky, všechny postavy byly příjemné a byla jsem zvědavá, jak celý ten příběh dopadne. Navíc se mi moc líbilo nakouknoutí do světa Amišů.
Docela dobrý díl. V polovině knihy jsem sice knihu musela odložit, jelikož přestávala být chuť na čtení, ale když se člověk do příběhu opravdu začte, tak by se to zvádlo přečíst klidně za tři dny s přehledem. To já bohužel neumím, musím mít na to chuť. A teď k příběhu. Edwarda mám ráda jako postavu, přijde mi kultivovaný, nesobecký a hodně zamilovaný do Belly. Jacob je pro mě nevychovaný, sobecký Vlk, který chce Bellu jen pro sebe. Ano jsem tým Edward a nebojím se to přiznat. Ale Bella se v téhle knize chová vážně na facku. Po celou dovu příběhu jen fňuká, nebo si stěžuje, že to má šíleně těžké a nemůže si vybrat mezi upírem a vlkodlakem, i když nejšťastnější je jenom s Edwardem. Její chování a rozhodování mě opravdu dostávalo k šílenství, ale možná to byl prostě jen autorčiný cíl.
Je velká škoda jakou formou se autor rozhodl Florencin život zvěčnit na papír. První polovina knihy jsou pouhá fakta o jejích předcích a příbuzních, která nikoho nezajímají. Druhá polovina knihy už je lepší, ale tam autor dost často na samotnou Florence útočí. Ať už různými urážkami nebo zpochybňováním její života jako celku. Takhle by biografie vypadat neměla. Autor by neměl do biografické tvorby o jiné osobě psát své vlastní názory na danou osobu, pokud jí sám neznal. Tohle bylo až moc přes čáru a přišlo mi to jako ubohý pokus, jak by se autor mohl zviditelnit.
Myslím si, že by mě to bavilo více, kdyby jako první neviděla seriál. Do všech postav jsem si představovala herečky, které postavy hráli v seriálu a to vůbec nevadilo, ale spíše jsem si prostě říkala, že seriál je pojatý lépe. Hlavně velká nevýhoda je, že víte jak to skončí, takže celou knihu čtete s tím, že znáte výsledek a to vás připraví o ten šok a to správné vzrušení z thrilleru. Ale kniha je napsaná pěkně, hodně toho vysvětlila, co v seriálu nebylo řečeno, takže hodnotím vysoce.