Tétéčko komentáře u knih

Chloe se přiznává, že měla jen tři kluky a jak je nevinná, a pak tam před ním onanuje na stole? Celý to vypravování je tak nelogický a vykalkulovaný, že jsem si myslela, že jde o parodii. Ale ona to asi myslí vážně! A kdyby Austenová věděla, že tenhle "kurevsky jemný gentleman" se jmenuje Bennett, musela by se obracet v hrobě.

Vždycky se divím, že mohla tato kniha vyjít ještě za normalizace, když měla takovou nepříkladnou hrdinku. Ale Loukotková je Paní spisovatelka, ať píše knihy ze současnosti, nebo historické.

2 26.10.2013

Tuto knihu jsem hned po přečtení konfrontovala s Loukotkové Není římského lidu. A obě knihy jsou výborné, i když tato je těžší.

2 26.10.2013

Dala bych i pět, ale po přečtení mi není veselo, natož příjemno. Určitě je to kniha, kterou by si měl každý přečíst. Ale fakt už se k ní nikdy nevrátím. působí na mě depresivně jako Kafka.

2 26.10.2013

kromě toho, že jsem měla možnost sledovat příběhy několika kamarádů, dověděla jsem se spoustu věcí z americké historie.

2 23.10.2013

To bylo velké zklamání. Sylvia mele z posledního a ještě natahuje děj.

1 13.03.2016

Naposledy jsem se tak nasmála u Třech mužů ve člunu, fakt. Myslím, že tuto knihu ocení především majitelé psů. Převeliká sranda.

No, čekala jsem asi něco jiného. Vůbec mi nevyhovoval styl.

1 10.08.2015

Jo jo, takové bezstarostné, narychlo, ale vtipně napsané, skoro jak kdyby si chtěla autorka jen odskočit na lehčí téma. Některé dialogy jsou fakt vtipné, ale mám za to, že je to jen jako nějaká generálka. Až bude premiéra, moc se budu těšit.

1 03.04.2015

Četla jsem to kdysi jako malá holka. A zase to bylo hezké.

1 20.11.2014

Přestože se mi Klaunovy názory líbily víc, tato kniha mě zaujala především způsobem, jakým je předávána - vnitřními monology, které umožní čtenáři porozumět názorům a postojům takřka všech postav.

1 27.10.2014

Tato kniha se mi líbila ještě víc než svého času Harry. Prostě mi sedne, jakým způsobem se spisovatelka vyjadřuje, ušmudlaný hlavní hrdina je mi sympatický a jeho asistentka je mu rovnocenným partnerem. Také se mi líbí, jak Rowlingová vytřela všem kritikům zrak. Držím jí palce.

1 12.09.2014

Dneska by se tomu říkalo román pro ženy.

1 02.07.2014

Kdepak! Mě si získala Corssfire serií, a tohle je slabý odvar.

1 17.05.2014

Typická ukázka dekadentního románu. Únik ze skutečnosti, únava ze života, zdůrazňování individualismu, smrt jako pozitivní prvek. To vše zažívá velkou měrou i hlavní postava - přemýšlivý, ale příliš senzitivní mladý muž jménem Giorgio. vše okolo něho je zoufalé. Matku podvádí manžel, který navíc defrauduje rodinný majetek, sestra má těžce nemocné dítě, bratr je zloděj a Giorgio sám si přestává rozumět se svou milenkou Ippoletou, která se kvůli němu zřekla rodiny. Vidí jediné řešení.

1 06.05.2014

No, já věděla, že to nebude šálek mého kafe. Je to zajímavé, ano, ale to téma je na mě moc, nemám ráda násilí, nerada o něm čtu, a tady není milo ani v kruzích rodinných. Já se nedivím, že je ve Švédsku tolik sebevražd.

1 04.05.2014

Před 15 lety bych byla naprosto striktní, nevěra se neodpouští! Teď už chápu, že někdy člověk musí nadřadit rodinné zájmy nad své emoce, zvláště pokud za to ten druhý stojí. Jen mi přijde, že se oba provinilí zachovali příliš ušlechtile, že v reálu to dopadá hůř. A přestože nám dala autorka nahlédnout do duše (i srdcí) obou protagonistek, já byla na straně Valérie. Tessa byla z těch dvou silnější.

1 19.04.2014

Před třemi dny jsem napsala Babyboar, že jsem ji knihu doporučila já a že zároveň nejsem bohužel autorkou. Že ji mohu se spisovatelkou seznámit, ale B. mi dodnes neodpověděla, přestože již byla několikrát online. Zároveň bych se chtěla ohradit proti termínu "fan fiction", protože tato kniha nemá se Stmíváním společnou jedinou postavu, jediný děj. Pouze snad herce Roberta Pattinsona.

1 09.04.2014

Chvilku jsem tápala, ale pak jsem si řekla, že je to nějaký druh absurdního románu a užívala si to neobvyklé téma i zvláštní styl autora.

1 20.03.2014

Jsem docela zklamaná, protože tento příběh jak kdyby nepsala stejná spisovatelka jako Manželskou smlouvu. Používá červenoknihovnická klišé tak, že jsem se až smála, no spíš posmívala. To, jak mě bavily hádky protagonistů ve Smlouvě, tady už nefunguje. Téma je natolik podobné tomu předcházejícímu, že autorka prostě ani nemůže napsat nic nového. Důvody, proč se k sobě Michaill a Maggie nedostanou, jsou nedostatečné, nelogické a zřejmě jen dobré k tomu, aby se příběh patřičně natáhl. No, ne však můj zájem.

1 03.02.2014