Thanyss komentáře u knih
Nemohu se vyhnout srovnání s knihou předešlou, kde mě nadchly oba příběhy. Tady jsem měla z Policajta i ze Slunečního psa dost zvláštní pocity. Povídky nejsou špatné, jsou výborně napsány, ale chybí mi u nich to mrazení v zádech, které King tak moc dobře umí.
Více se mi líbil Sluneční pes, který se kousek po kousku chystá opustit své vězení na fotografii a rozhodně to není milý pouliční voříšek...
Další várka povídek od pana Kinga.
Z povídky Prst se mi ježili vlasy v zátylku ještě hodně dlouho poté, co jsem ji dočetla. A poctivě jsem kontrolovala výlevku v umyvadle, zda mi z ní náhodou neleze nějaký prst...
Ale nejvíc nadšena jsem byla z povídky Zuby. Je tak jiná oproti jiným Kingovým příběhům, ale já si nemůžu pomoct, nabila mě prostě životním optimismem.
Taky bych chtěla vlastní natahovací zuby na klíček, které by mě chránili před "zlým světem".
Musím se přiznat... Že je kniha o upírech jsem zjistila asi v polovině. Perfektně zpracované napětí, které je ještě umocněno tím, že vlastně pořádně nevíte, co se v tom Salemu děje.
Upírský horor první ligy. Do opuštěného domu nad městem se nastěhuje záhadný cizinec a v Salemu se začnou ztrácet lidé, někteří onemocní...
Myslíte si, že vás Bůh ochrání? Pokud je vaše víra slabá, odvrátí se od vás jako od otce Callahana. Záchrana zůstává na bedrech jednoho spisovatele a malého kluka.
I když je Salem smyšlený, King na něj s oblibou odkazuje i v jiných svých knihách.
A otec Callahan pokračuje svou pouť v 5. dílu Temné věže...
První kniha, která byla u nás přeložena do češtiny. Jedná se tedy o 2 novely - Tělo a Nadaný žák.
První je o partičce kluků, kteří se rozhodnou vypátrat tělo mladého hocha, kterého s největší pravděpodobností srazil vlak.
Nadaný žák vypráví a nadaném studentovi, který vypátrá ve svém okolí nacistického zločince. Aby ho neudal, nutí chlapec starce, aby mu vyprávěl, co se ve skutečnosti dělo v koncentračních táborech. Vyprávění však zanechá tragické následky na obou hlavních hrdinech.
King se vším všudy, i z banální zápletky dokáže vytěžit maximum napětí.
Kingovská klasika
King zde ve velkém odkazuje na svou Temnou věž, ale naštěstí nemusíte být do ságy zasvěceni, abyste příběh plně pochopili. Provázanost dějů je spíše takovým zpestřením pro zaryté fanoušky, ke kterým se řadím i já.
Každopádně, pokud si odmyslím Věž, zůstane i tak zatraceně dobrý příběh o dvou blízkých lidech, kteří zničehonic nemohou spát. A začnou svět doslova vidět v jiných barvách. Jenže i v tomto novém a krásném světě je něco zlého a zkaženého. A na hrdinech našeho příběhu je to, aby zachránili všechny světy, které se točí okolo osy - Temné věže.
Běhá mi mráz po zádech, jen si na tu knížku vzpomenu. Zní to lákavě, když vám obchodník nabídne věc, po které toužíte nejvíce na celém světě a na oplátku chce jen pakatel a malou protislužbu, takový drobný žertík. Ale tyto malé vtípky postupně rozpoutají v městečku Castle Rock peklo. A tajemný majitel krámku s Nezbytnými věcmi si mne ruce.
Věděla jsem předem, že je knížka o mimozemšťanech, tak jsem se ní těšila o něco méně než na ostatní kingovky. Nicméně... Žádní zelení mužíčci se nekonali - díky bohu. King to prostě zase vzal po svém a naservíroval nám knížku plnou tajemna a děsivé atmosféry. Myšlenka, že mimozemšťany se postupně stávají obyčejní obyvatelé Havenu mě potěšila. Dobré čtení.
Jednoznačně jedna z mých nejoblíbenějších! Edgar v sobě po těžké nehodě objeví skrytý talent. Ostrov mě zcela fascinoval a s napětím jsem očekávala další namalovaný obraz. Závěr knihy jsem četla prakticky se zadrženým dechem, uvolněně nadechnout jsem se mohla až po dočtení.
Z této knihy u mě jednoznačně vede povídka Prám. Ta mě opravdu vyděsila, dokonce mi byla při čtení i zima a nebylo to tím, že by se teplota v místnosti pohybovala na nule
A já si vás teď taky trochu přihobluju... Když tohle Anne řekla, tak mě vážně přeběhl mráz po zádech a silně mě začala brnět noha v kotníku... I povolání spisovatele může být sakra nebezpečná profese. Fanatici se najdou všude...
Musím říct, že knížka ve mě zanechala opravdu silný dojem. Naprosto úchvatně je zde popsáno, jak původní myšlenka s dobrým záměrem pro všechny je zneužita ve prospěch určité privilegované vrstvy, v tomto případě se jedná o prasata. Opravdu mě děsí představa toho, jak je vlastně jednoduché manipulovat s nevědomými stvořeními a je jedno, zda se jedná o zvířata nebo o lidi.
Doporučuji k přečtení snad každému.
Absolutně děsivé čtení. Mráz mi bude po zádech běhat asi ještě hodně dlouho.
Orwell popsal politický režim Angsocu do nejmenších podrobností, takže je velmi snadné se do děje vcítit. Zvláštní je, že mě ani tak neděsila postava Velkého bratra, jako pouhé slovo Angsoc, přesněji tedy to, co vyjadřuje. Velký bratr je vlastně takový obal knihy, Angsoc je obsah... Dodatek k newspeaku není o nic méně děsivější, o to víc, že to má svou hlavu a patu.
Doporučuji všem, kteří si stěžují na současný vládní režim v zemi - mohlo by být totiž mnohem hůř.
Z knížky mám dost rozporuplné pocity. Použitý styl vyprávění mi moc nesedl, dle mého názoru je v některých místech děj zbytečně rozbředlý. Na druhou stranu šílenství pana Kopfrkingla, který začne vraždit svou rodinu a přitom si to ještě dokáže ospravedlnit tak, že jim vlastně pomohl, to opravdu nahání hrůzu...
Můj první Čapek. Četl se překvapivě dobře, i když mi děj přišel docela předvídatelný, od počátku bylo jasné, že mločí expanze je neudržitelná, ale lidstvo si vždy dokáže najít důvody pro to, co dělá. Ve většině případů jsou tím důvodem peníze a moc. Čapek nechává za svou chybu lidstvo platit vysokou cenu, i když jim v závěru nechává nepatrnou jiskřičku naděje, lidský život už nikdy nebude jako předtím...
(SPOILER) První část knihy mě opravdu mrazilo, nemohla jsem se od čtení odtrhnout. Druhá část mi přijde poněkud slabší a závěr, kdy Humbert zavraždí "únosce" své Lo mi přišel dosti vlažný. Ve své době to muselo být dosti šokující a odvážné dílo, v dnešní době toho čtenáři nábídne již o něco méně. To ale neznamená, že Lolita nestojí za přečtení, ona za to opravdu stojí! Líbí se mi styl vyprávění, které Nabokov zvolil i neotřepaný a originální námět, který pro svůj romám zvolil.
Velmi příjemný detektivní příběh s ponurou a tajemnou atmosférou. Je mi velmi sympatické, že Sherlock řeší případy pomocí svého důvtipu a inteligence a nikoli na základě různých moderních postupů apod. Obdivuji jeho intelekt. Psa Baskervillského jsem přečetla jedním dechem během pár hodin a asi mi na dlouho utkví v paměti, jelikož příběh je naprosto dokonale srozumitelný.
Příběh jsem sice znala už odmalička, ale Dykovo zpracování mě velmi mile překvapilo. Knížka se čte lehce a krysařův příběh mě zase dojal.
Na Čapka velmi srozumitelně napsané dílo. R.U.R. se mi líbilo, ráda bych jej viděla jajo divadelní zpracování. Závěrečné poselství, že lidstvo má naději ve dvou robotech, kteří našli lásku vyvažuje alespoň trochu to, že původní lidé byli nemilosrdně vyvražděni roboty.
Jediná knížka, u které mě při čtení bolely nohy! Měla jsem pocit, že se účastním Pochodu spolu s ostatními a musím se přiznat, ke konci jsem čekala na kulku jako na smilování boží. A když jsem dočetla poslední stránku, překvapeně jsem zaznamenala gauč, ve kterém jsem si při čtení hověla. Silnice zmizela, zmizel Major i Garraty, ale nohy mě bolely pořád. Na procházku asi chvíli nepůjdu...
Rozsáhlé dílo s velkým množstvím příběhů, které se tematicky opakují a po chvíli jsem měla pocit, že už mi kniha nemá moc co nabídnout. Některé příběhy mě nicméně příjemně pobavily a říkám si, že tehdejší život vlastně zase nebyl o tolik odlišný, alespoň, co se týče lidských vlastností a neřestí.