TheCiko5 komentáře u knih

Pohádky a vyprávění rozličných délek a témat. Na hyjtě muselo být s takovýmto vyprávěním veselo!

2 08.04.2020

Začnu citátem z osmého - posledního - paragrafu projevu, který měl Pasolini přednést na kongresu Radikální strany v listopadu 1975. Jelikož ale Pasoliniho dva dny před kongresem zavraždili, tento projev byl pouze přečten.
"Jsem si vědom, že říkám velmi závažné věci. Je to však nezbytné, neboť pokud by tomu tak nebylo, co bych tu pohledával?"
Kdyby měl autor ve dvou větách popsat hlavní myšlenku této knížky, jistě by to neudělal jinak.
Autor Korzárských spisů a Luteránských listů tyto dvě díla velmi šikovně spojil do sbírky filosofických esejů, totiž do Zuřivého vzdoru. Pasolini si bere na mušku opravdu ožehavá témata. Dětskou kriminalitu, sex, italskou buržoazii, interrupci, fašismus, Vatikán a jiné perličky. Když pominu jeho etickou a morální (ale samozřejmě i politickou) erudovanost, musím objektivně prohlásit, že mě neuchvátil ani tak tématy a názory (ikdyž je jeho promarxismus do očí bijící), ale spíš vroucností a oddaností k italskému, byť fašistickému národu.

1 26.03.2020

Díky této knize,kterou občas za sychravých nejen podzimních večerů přibalím s sebou do tramvaje,se usmívám,či dokonce směju,jako kdyby žádný sychravý nejen podzimní večer nebyl.

2 23.03.2020

Tahle paní je prostě šílená !
Mo Hayder opět nezklamala.
Jsou tři ráno, já mám rozpraskaný žilky v očích, za čtyři hodiny vstávám do práce. Když mrknu, tak to bolí, třesou se mi prsty a dvakrát jsem se málem udusil, protože jsem přestal dýchat.
Vygoogloval jsem si, jak vypadá Sappertonský kanál a to mě taky neuklidnilo. Do práce jsem přišel pozdě, protože jsem Unesenou dal na jeden zátah. Bylo mi blbě, protože jsem nesnídal a z kafe se mi udělalo ještě hůř.
Ale v koutku duše jsem jásal! Pro dobrou knížku přece musíš něco obětovat!

8 23.03.2020

Miluju badminton!
Miluju Petra Koukala!
A miluju tuhle knihu!
Peťo, respekt!

4 23.03.2020

Citlivé dílko, které sice postrádá určitou dynamičnost a výbušnost, ale svojí atmosférou si své diváky rozhodně najde. V této knížce jde o sdělení. O sdělení ženám. Několik druhů ženství se vzájemně proplétá, mění a přizpůsobuje kolikrát nevybíravým okolnostem. Autorka zajímavě vyřešila přímé věty, které oddělila v řádkování a vlastně vystrčila do prostoru. Takže nejde ani tak o přímé věty dialogového typu, jako spíš právě o zmíněné sdělení.
Prvotina autorky?
Klobouk dolů.

8 23.03.2020

Tahle kniha je naprosto fantastická! Text ne nepodobný filmovému scénáři se čte brilantně, přehledně a hlavně lačně (jak můžu bez okolků přiznat). Fantastické tempo nádherně kontrastuje s jemnými dojemnými momenty a nenechá čtenáře téměř vydechnout. Vřele, opravdu vřele doporučuji!!!!

9 17.03.2020

Je to neuvěřitelné, ale knihu jsem více po více než osmi měsících dočetl. Samozřejmě. Dílo je rozsáhlé, rozvleklé, košaté a jaksi neubíhající. Autor se pozastavuje nad věcmi, nad kterými se dnešní spisovatel sotvakdy jen zamyslí. To knize logicky ubírá na tempu. Navíc překlad Václava Černého zasahuje možná až do samých kořenů českého jazyka, takže pro dnešní případné mladé čtenáře je to oříšek k nerozlouskutí.
Já ale tuto knihu uctívám jako jednu z nejstarších pohádek a dobrodružných vyprávění na celém světě.

5 31.01.2020

Tohle je prostě nádherná knížka !
Jakožto milovník Itálie - a Sicílie obzvlášť - jsem měl při čtení neustále pusu od ucha k uchu. Atmosféra vyprávění se v cukuletu přenesla do tramvaje, metra, i do jiných míst, kde jsem se s knížkou pohyboval. Vedl jsem si při čtení i menší slovník, abych originálním italským výrazům rozuměl (autor s nimi tedy rozhodně nešetřil). Kniha tedy docela dobře funguje pro "italofily" jako příjemné zavedení ještě hlouběji do tajů krásného italského jazyka. Hezký, lehký, volný příběh na pár dní.

2 07.09.2019

Přečteno za pár dní. Mankell výborně popsal poválečnou Rigu. Až mikroskopický náhled do Wallenderovy duše a krásně vymalované charaktery obou lotyšských plukovníků. Takhle napsaný příběh se prostě nedá nepředstavit na filmovém plátně. A Mankell by si filmové (nikoliv televizní) zpracování zasloužil.

3 31.07.2019

Strašně se mi líbilo, že King se úplně vyprdl na nějakou pointu, na nějaký závěr, vyústění... Důraz na napětí a pozornost čtenáře je zabalený do uzounkého dialogu dvou postarších novinářů a mladé stážistky. Oba pánové vyprávějí slečně o záhadné vraždě, která se na místním ostrově stala před desítkami let. Jejich vztah je veskrze příjemný, plný vzájemného respektu a nic nenasvědčuje tomu, že by měl přijít nějaký dějový zvrat, nebo snad dokonce vyřešení případu vraždy. A teď to nejlepší: Nic takového nepřijde! Místo toho si nás King utáhl na vařené nudli a mě nezbylo nic jiného, než zavřít knížku a pomyslně zatleskat. Autor, jak ho ještě neznáte!

6 31.07.2019

Jestli jsem v knihách a jejich příbězích na něco zatížený, pak je to popis postav. V této knize postavy normálně tancují po stránkách v celé své nahotě! Autor bravurně odkrývá jejich vlastnosti, a to bez jakýchkoliv vytáček. Dobré i ty temnější. Je to seversky drsné, ale zároveň dánsky milé a šťastné. Přečteno ihned. A brzy znovu.

2 17.03.2019

Tak tohle je prostě famózní ! Co na tom, že byl autor kritizován za přibarvování historických faktů. Vždyť to je román, prokrista !

3 12.03.2019

Po knížeti z mlhy už mě nepřekvapil autorův svižný styl. Těšil jsem se na něj. Těšil jsem se, že mi zase někdo jednoduchou formou dokáže vyprávět příběh. Obyčejně, ale jasně a zřetelně. Pochopil jsem jednotlivé charaktery téměř okamžitě (absence důmyslnější rafinovanosti zkrátka někdy nevadí), děj je sice předvídatelný od začátku... Ale kdykoliv čtu Zafóna, mám pocit, že práce spisovatele není složitější než koupit v obchodě tři housky. Lazarus je opravdu fascinující postava !

1 12.03.2019

Démanty, které zaujmou oko nejen znalce tehdejší doby, ale i člověka, který si dneska v poklidu dnešní doby zapálí červenou Marlborku, posadí se do vyhřívané Audiny a který s určitou dávkou sebeironie vezme tuto knížku do ruky. Je toho plná hlava a není z toho úplně příjemně po těle...ale tak to prostě má být.

3 15.02.2019

Mravnostní povídka s nenapodobitelnou poláčkovskou satirou a ironií. Povídka? Pohádka? Je to celkem fuk, protože autorův jazyk je tak skvostný, že ikdyby psal černou kroniku, číst se to bude jako román.
Moc hezké.

2 30.12.2018

Téma skvělé. Myšlenka výborná. Zlost, nechuť, zvědavost a očekávání, nenaplnění. Text - scénář. Málo. Pan Šindelka výborný, ale nepřizpůsobil styl tématu. Málo. I přes konkrétnost nepřehlednost v charakterech. Přisuzuji to záměrnému neuvedení všech jmen. Závěrečná pointa? Unikátní. Stejně jako osobnostní a psychické propady postav. Učebnice vnitřního monologu.
Celkem? Hodně v málu.

2 02.05.2018

Síla.
Surovost, s jakou autor zachází se základními vztahovými emocemi, je podmanivá. Několikrát jsem skutečně doslova odvrátil oči od knížky, abych text rozdýchal. Verhulst si nebere žádné servítky. Na mušku si bere především svoji manželku, kterou už nemůže vystát a v neposlední řadě i systém a nastavení společnosti. Ale ten humor !!! Rozhodně nemůžu opomenout fakt, že považuji za OPRAVDOVÉ umění na poměrně malém protoru vykouzlit tak neurvale sarkastický a dojemně komický příběh. Stažení žaludku a kousání do rtů pravidelně střídaly výbuchy smíchu, po kterých se Vám chce znovu zvracet. Intenzivní zážitek, navíc velmi pohodlně přečtitelný - kniha je rozdělena do kratších situací a myšlenek.
Jak říkám. Síla. Dejte si to.

7 10.04.2018

Kniha opravdu není špatně napsaná, začetl jsem se prakticky ihned po jejím otevření. Problém bych hledal jinde. Autorka v celé knize sice krásně převypráví část Robertina života, působivě otevírá (byť ne vždy přesně dělenými útržky) i minulost Robertiny "babuiny", aby na konci knihy celý děj rázně utnula a předala divákům informace, které by na začátku příběhu předpověděl i analfabet. Pointa zkrátka není vypointovaná a chybí jí dramaturgie a vystavění. Některé postavy a vztahy mezi nimi byly nepřehledné a rovněž mi přišlo, že v případě, kdy se autorka snažila linku "zpoetizovat" nebo přidat metaforu, ocitala se zpravidla na tenkém ledě. Jak filozoficky, tak především literárně. Jinak ale bylo čtení příjemné a rychle mi uteklo.

3 03.05.2017

Nádherné malé texty, které mají sice málo slov, ale skrývají nepřeberné množství dějové barevnosti a ponoukají naší fantazii k dokreslení daných příběhů. Zároveň je autor velice "lidský". Nemilosrdná sebeironie, s jakou se ohání, není falešná a tudíž pro čtenáře nepříjemná. Naopak nasazuje do jeho hlavy správné množství hlodajících červíčků pochybností.

2 06.04.2017