ThomasRuhe komentáře u knih
Nemohu napsat, že by Solaris byl špatný román, jen po dobře vymyšlené úvodní zápletce, bohužel příběh vyšumí do ztracena.
Poslední kapitola, kdy Kelvin bilancuje, je naopak povedená.
Oba příběhy mají stejný námět, vědce kteří dělají pokusy s vetřelci a využívají k tomu lidi.
Zrůda je mnohem akčnější, je zde hodně vetřelců a prakticky neustává boj mezi nimi a vojáky.
Labyrint je naproti tomu komornější a s hutnější atmosférou. Určitě byl výrazně zajímavější.
Příběh mě tedy příliš nezaujal. To se týká jak amatérské dvojice detektivů, tak řešeného zločinu i průběhu vyšetřování.
Od Christie je to lehce podprůměrná detektivka.
Asi největší zajímavostí příběhu je to, že pachatel je znám hned od začátku. Ovšem veřejnost tomu nemůže nebo nechce uvěřit, a Halley se tak stane terčem posměchu a opovržení.
Solidní Francisova detektivka.
Začátek příběhu se mi líbil, jenže pak se vše motá kolem smrti jedné z postav, probírá se to ze všech stran, ale je to neustále to samé. Prostě už jsem chtěl aby byl konec, ale vlastně ani ten mě nenadchnul.
Jinak styl Joe Hilla silně připomíná jeho otce Stephena Kinga.
První polovina knihy mě moc nebavila, byla trochu zdlouhavá a popisná, navíc jsem měl pocit, že ať už bude nakonec Dreyfus vinný či nikkoliv, nebude tím kniha ani lepší ani horší.
Ale vydržel jsem, a soudní proces v druhé půlce mi byl dostatečnou odměnou. Takže nakonec nelituji a celkově jsem s příběhem spokojený. 60%.
Sérii s Quinnem čtu celkem pravidelně, sice na přeskáčku jak se mi knihy dostanou do ruky, ale to zas tak nevadí. Tento vstupní díl vytvořil vzorec, který se pak v dalších knihách opakuje.
Kvalitu bych označil jako standard, který se pak v sérii víceméně udržuje. Závěr byl jeden z lepších, protože ten se Lutzovi pokaždé úplně nevyvede. 70%.
Osa příběhu je jednoduchá, pátrání po zmizelé dívce. Lehanův styl se dobře čte, navíc vše je trochu jinak, nežli se z počátku zdá. Celkově mi čtení knihy přineslo to co jsem od ní zhruba očekával. Slušných 60%.
Televizní seriál o CI5 mám rád už od dětství, takže možnost přečíst si knižní podobu bylo lákavé.
Kniha Zrádná operace vlastně obsahuje hned tři seriálové díly, a to : Jízda naslepo, Muž bez minulosti a Ve veřejném zájmu.
Počtení to nebylo špatné, ale přeci jen lepší jsou natočené seriálové díly.
Autorům se povedlo vytvořit originální děj s vetřelci. Občas sice využívají filmové dění, ale pouze jako vzpomínky svých hlavních postav, což ničemu nevadí.
Jen ten závěr.. tam mi přišlo, že posádka kolem Ripleyové a Wilkse spoléhá dost na tušení a náhodu... takže 70%.
Vlk, který volně navazuje na předchozí díl, s názvem Cíl Amerika je o něco horší. Zde se z Shannona stane nepřekonatelný bojovník, který si poradí i s velkou přesilou nepřátel. Ano, kdyby byl zabit na dvacáté stránce, tak by nebylo o čem psát. Utrží sice nějaká zranění, ale jinak prochází hordou protivníků jako nůž máslem. Tady mohli autoři jeho schopnosti trochu brzdit.
Naopak kapitoly, kde se řeší politické záležitosti, ty jsou povedené a vlastně mají hlavní podíl na tom, že jsem knihu dočetl. 50%.
Trochu netradiční příběh. Chybí zde TO Kingovo nadpřirozeno. Jinak to nebylo špatné, dobré postavy, solidní napětí. Závěru chyběl trochu šmrc, King popisoval finálový děj z pohledu několika postav, a tím dosáhl toho, že je závěr rozvleklý. No a protože je to série, tak možná zkusím i další díl s Billem Hodgesem.
Procházka mezi náhrobními kameny
Kenanu Khourymu unesou při nákupech manželku. On výkupné zaplatí, ale únosci mu manželku vrátí v kufru auta rozřezanou na kusy. Khoury to nechce oznámit policii, ale chce se pomstít. Zjistí, že není schopen únosce vypátrat. A tady vstupuje na scénu Matt Scudder....
Opět výborný příběh. Pátrání po únoscích je skvěle napsané. No a závěr je opravdovým vrcholem příběhu.... 100%.
Myslel jsem, že si dám opáčko toho co znám z filmu, ale k mému překvapení je knižní příběh úplně jiný. Takže, i když znáte film, můžete se do knihy pustit, protože ta v mnohém překvapí. Nicméně, co je lepší, jestli kniha nebo film, tak vtom nemám úplně jasno... obojí má své klady i zápory.
Myslím si, že autor zvolil dobře, že se katastrofě věnuje pouze na území malého městečka, a jen okrajově se věnuje dění v dalších částech USA.
Vývoj situace v průběhu jednoho roku se zdá reálný a uvěřitelný.
Celkově to nebylo špatné, za sebe dávám 60 %.
Tohle byla fakt bichle. Záčátek mi moc neseděl, protože se toho dělo hodně a na mnoha frontách. Když příběh nabral přímý směr, tak to byla opravdová pouť. Závěr se Hayesovi taky poved, takže zaslouženě 4/5.
Solidní knížka o potopě. Zároveň je to taková malá sonda do lidského chování. Je to pohled na několik postav, které na katastrofu různě reagují a při níž se různě zachovají.
Údolí není klasický válečný román, který se zabývá bojem. Poručík Black dostává za úkol vyšetřit zabití kozy při varovném výstřelu. To nejlepší je určitě vylíčená atmosféra u jednotky, dále Blackovy rozhovory s vojáky ( kteří ho moc nemusí) a určité tajemno, které celou oblast zahaluje.
Závěr je na můj vkus trochu překombinovaný, ale i tak se mi kniha líbila, byla svým pojetím jiná, než ty, které jsem na dané téma přečetl. 80%.
Kniha přímo navazuje na předešlý díl série : Poslední muž. Opět je to kombinace akce a politiky s Mitchem Rappem v hlavní roli. Díl se mi líbil, takže spokojenost 4/5.
Nemohu upřít Pressfieldovi snahu přiblížit život a uvažování žoldáků. V knize dává velký prostor i politickým hrátkám, dále se hodně věnuje bojové výzbroji, taktice v boji, vztahům mezi vojáky. Určitě tomu věnoval hodně usilí, aby tohle všechno zakomponoval do svého příběhu, který je z blízké budoucnosti, a i když je smyšlený, tak vychází z reálných skutečností a možného budoucího válečného konfliktu. Jde o ropu, takže to je vždy ošemetné...
Přesto mne čtení nebavilo. Vyprávění je zdlouhavé a částečně nudné. Velice rozsáhlé popisování všeho možného.
Finále příběhu mě taky moc nezaujalo.