Tiama
komentáře u knih

Neměla jsem žádná velká očekávání a také pomohl odstup mezi jednotlivými díly. Takže jsem nakonec byla i spokojená.


Ráda bych napsala, že Lukáš něco vypátral, ale on vlastně hlavně nasával nebo myslel na ženské. Ten zbytek času se buď bil nebo utíkal a jestli něco zjistil, tak to byla spíš náhoda.


(SPOILER) Divoký princ? Že by John? Možná. A možná divoký princem mohla být i jeho žena Mary, při troše dobré vůle. Taky William, který utekl k hercům. Kdo ví, komu tuto roli autorka vlastně předurčila... Výčet sňatků a pohřbů by za tento díl byl opravdu obsáhlý, život velké rodiny je ovšem plný zvratů a překvapení.


Přemýšlím, co by se o příběhu dalo napsat, ale pravda je, že mě příliš nezaujal. Upřímně, ne že by člověk už na začátku neočekával, jaký konec to vezme. O to koneckonců jde.. Škoda, že to nebylo aspoň vtipné, nebo vůbec nějaké.


No, nemůžu říct, že by mi někdo z hlavních hrdinů byl sympatický, bohužel. Ani děj mě nezaujal, pořád omílané jedno a to samé téma do omrzení. Dočetla jsem to spíš jen ze zvyku.


Přehledné, plné informací a inspirace pro každého, kdo chce obohatit svůj jídelníček kvašenou zeleninou vlastní výroby.


Jsem opravdu ráda, že jsem tuhle knížku potkala a mohla si ji přečíst. Co všechno člověku může přinést, když se mu splní jeho přání?


Člověk nikdy není tak starý, aby si nemohl přečíst pohádku. A vánoční čas je pro ty správné konce jako stvořený.


Detektivkou bych to asi nenazvala. Ale jako román o majitelce první ženské detektivní kanceláře to vůbec nebylo špatné.


Kuchařky obvykle nečtu jako knížky, ale prostě v nich jen listuji a hledám inspiraci nebo už jdu najisto a podle konkrétního receptu se pustím přímo do přípravy, vaření, pečení.. Tato kuchařka je pro mne jiná a stejně jako předchozí dílo Upečeno s láskou jsem ji opravdu přečetla jako klasickou knihu od předmluvy po doslov. Kromě vymazlených receptů tam najdete plno užitečných postřehů a rad. Z doprovodných textů k jednotlivým kapitolám i receptům na člověka dýchá pohoda a povzbudí chuť pustit se do díla. Tak ať se všem daří...


Pro mne tam bylo toho fanatismu a nesmiřitelnosti až příliš. Složitá doba to byla a dá se říct, že ještě složitější na ně čekala.


Trvalo mi neobvykle dlouho, než jsem knížku dočetla. Proložila jsem ji několika dalšími, občas to vypadalo, že se k dočtení ani nevrátím. Přestože se obvykle s rozvláčnými popisnými pasážemi pročtu v pohodě, tady to vázlo. Část té vaty jakoby neměla vazbu ani k ději, ani už nepřispívala k popisu místa, jen tam prostě byla.
No ale dočetla jsem, jen nevím, jestli se někdy pustím i do dalšího dílu.


Po přečtení mám v sobě asi směs rozporuplných pocitů. Nijak mě nerušilo, že linka příběhu byla předem daná, překvapivé bylo spojení dvou pohádek dohromady. Bohužel byl velký nepoměr mezi popisem života na hradě, kdy Jeva zjišťovala, o co vlastně jde a zbytkem knížky, kdy se vše vyřešilo. Ani by mi nevadil všechen ten sníh, který měl dokreslit to zakletí, kdyby se pak autorka víc věnovala rozuzlení. Překotný a uspěchaný konec knížce spíš ublížil, než prospěl.


Opravdu povedený příběh, má od všech přísad právě tak akorát. Dobrodružství, humoru, laskavosti, ale hlavně fantazie.


Roztomilý příběh, dobře se četl a bavil mě, i když už dávno nemám patnáct...


Za mne jen taková výplňová knížka, aby série byla kompletní. Přišla mi vcelku o ničem a nijak zvlášť mě nebavila, i když přečíst se dala. Ale to je tak asi všechno.


Jak jsem si všimla už při čtení prvního dílu, rozjezd byl pro mne pomalejší, jako brodit se v hustém sirupu. Není to nepříjemné, ale nejde to rychle. A pak najednou koukám, že je to pryč a já chvátám ke konci knihy, abych už taky věděla, jak to dopadne. Charaktery postav často až bizarní, ale zapadaly mi tam tak, jak je autorka vytvořila.


Příběh o Poirotovi a přece téměř bez Poirota. I tak nakonec odhalí, jak to všechno vlastně bylo. Jsem spokojená.


Četla jsem Dekameron snad někdy před dvaceti lety, i tehdy se mi některé povídky líbily víc a některé míň. Ale tenkrát byl celkový dojem lepší, než jaký mám z knížky teď. Proto jsem přidala hvězdičku navíc. Asi je to vše způsobené tlakem momentální situace. Měla jsem si vybrat jinou knížku, ale když už jsem ji rozečetla....


Přiznám se, že mi hrdinky obou dějových linek byly povahově hrozně vzdálené, v podstatě mimo moje chápání. Oba příběhy na mne působily divně. Ne že by byly špatně napsané, ale nebyly pro mne, k téhle knížce se určitě nevrátím.
