Tlapka komentáře u knih
Po vší té náročné četbě během semestrů jsem chtěla něco velmi, velmi jednoduchého. Tím jsem ovšem šeď silně přecenila. Přidávám se na stranu kritiků. Nemám ráda ten rádoby-cool-nad-věcí-ale-vlastně-ne styl. Hlavní "hrdinka" je s prominutím blbá, jako čtenářka jsem neviděla důvod jí fandit. Její kamarádka je samozřejmě prototyp dokonalé slečny. Docela se povedla postava Greye, ten je sice taky "jako ze škatulky", ale u něj to má jakýsi (možná omylem vytvořený) smysl...
Co mě iritovalo - neustálé omílání stále stejného stále stejnými slovy. Možná to mělo nějakou funkci, která ovšem nefunguje. Hrdinka na vše reaguje Páni!, U všech svatých! a neustálým vlhnutím svého pohlavního ústrojí. Ano, na vše. Komunikace s její kamarádkou se neobejde oslovením celým jménem včetně příjmení, a to u každé druhé repliky.
SPOILER: Závěr je pro mě ztělesněním toho, co chlapi posměšně nazývají ženskou logikou. Ona mu dovolí, aby ji ztřískal. On se třikrát zeptá, jestli opravdu. Pak to udělá - a ona mu vynadá, jak jí to mohl udělat a rozchází se s ním... Ovšem nutno dodat, že tento závěr byl překvapivý. Čekala jsem zázračné zromantičtění Greye, svatbu a kupu dětí. Jenže to bylo jen proto, že jsem zapomněla, že jde o trilogii, takže na to zřejmě dojde až v dalších dílech. :D
Nejvíce sado-maso pro mě bylo samotné čtení této knihy. Zlatá Lady Fuckingham, u té se člověk aspoň zasmál! :D
Vše už bylo asi řečeno, ale musím pochválit propracování postav. Všechny mají své osobní slabiny, ale jejich jednání dává smysl. Je pravda, že počet postav je vysoký, to nemám moc ráda, ale právě díky jejich dobrému propracování jsem se v nich neztrácela.
Silně zkoncentrovaný hnus, krutost, zloba... pro citlivého čtenáře něco odporného, co se týče námětu a toho, jak realisticky je kniha napsána. A proto je to geniální kniha, protože tohle naturalismus chce. Nečíst: před spaním, v těhotenství a jiných citově nevyrovnaných stavech!
Drama o uražené mužské ješitnosti a kouzlu vztahů české vesnice. :) Děj trochu předvídatelný, ale celkově se mi kniha líbila mnohem více než třeba Tylova dramata.
Mám ráda pověsti z dob kněžny Libuše a jejího rodu, takže se mi líbil i Vyšehrad. Líbilo se mi prohloubení notoricky známých motivů (Proč jen Bivoj zabil toho kance, no?) i poměrně dobrá čtivost, jen v Libuši zkomplikovaná množstvím vkládaných příběhů. :)
Ne všechny balady či romance se mi líbily, ale na výběr je jich dost na to, aby si každý našel tu svou. Takže za mě 4*. Pokud se člověk na četbu nesoustředí, bude mít se vstřebáním a doceněním problém, je třeba vnímat každé slovo - ale pokud tak učiníte, pochopíte toho dost a dost. :)
Červi mezi těly, kritika pokrytectví, pocit marnosti, všeho je tu dost. A není to vůbec špatné! A to nejsem zastáncem a milovníkem této ponuré atmosféry.
Kulturních a společenských podtextů by se v textu dalo najít několik, ovšem můžete je vynechat - a přečíst si zkrátka jednoduchý pohádkově lazený příběh.
Báseň se mi s pochopením podařilo přečíst až na třetí pokus. Člověk musí být nalazen na správnou vlnu... pak je to dobrá báseň. Pokud ne, tak je jen jakýmsi depresivním obrazem, ke kterému potřebujete prozaický výklad.
Drama mi tak trochu připomínalo něco mezi nocí na Karlštejně a Slavnostmi sněženek. Celkový dojem z knihy mám zmatený, možná to bylo tím, že jsem při četbě byla nemocná, možná ne. Jestli to přečtu znova, možná hodnocení upravím. ;)
Ideální hodnocení by bylo 3,5*. Kdo má rád atmosféru ruských plání a bohatýrů, ocení.
Klasika, ke které sedá vracet znovu a znovu. Četla jsem většinu, možná všechny Křesťanovy knížky fejetonů, ale tahle byla první a nejlepší. Kraťounké, ale maximálně využité texty, milé a vtipné. Přesně to, co má fejeton být - krátký údiv nad každodenními záležitostmi. Doporučuju! :)
Odteď nebudu k filozofickým statím přistupovat s tak silnými obavami. Čtivé, působivé, má to hlavu a patu... krásně srozumitelné. Doporučuju všem, co nechtějí půl hodiny dumat nad každým řádkem, co tím chtěl autor říct. I když, k zamyšlení vás donutí... :)
Tento díl už má syndrom "X-tého dílu". Poprvé mě více bavila dějová linka v lidském světě. Konec už byl docela přeplácaný... ale protože mi knížka nedovolila se od čtení odpoutat a stále jsem se chtěla dozvědět rozuzlení toho a onoho, přidávám jednu hvězdičku.
A mě to bavilo. :) Podobně jako Dan Brown, i Werber se drží své zavedené šablony, která docela dobře funguje. Až na některé absurdity, které byly opravdu přitažené za vlasy (operace)...
Četla jsem podruhé a v budoucnu budu číst jistě potřetí... a znova...
Autor musí být v dobrém slova smyslu magor. Originální námět, který nám v podstatě ležel u nohou. Tu jednu hvězdičku strhávám za lidskou dějovou linku, hlavně za její začátek. :)
P. S. Hádanku se zápalkami jsem ke svému překvapení uhádla okamžitě, takže jsem čekala, že řešení bude nakonec jiné. :D Kružnice i se svým středem jedním tahem byla jiná liga (to bylo tuším v Tanatonautech?).
Krásná, čtivá kniha. Špetka humoru, postavy, které nejsou ploché, ale opravdu živé - jsem ráda, že jsem po několika letech sáhla po knize znovu a tentokrát ji dočetla. :) A už se těším, až se vrhnu na Svět podle Garpa!
P.S. Jen mě zarazilo, kolik hrubek jsem v knize našla, jako by dané vydání neprošlo korekturami...
Oproti Veronice jsem se do příběhu dokázala "dostat" a pastýři fandit. Knížka se mi líbila, jen scéna s proměnou ve vítr mi přišla trochu přitažená za uši. Ale zase nechala prostor pro fantazii a filozofování, asi jako scéna z King´s Cross v posledním Harry Potterovi. :)
Hodnotila bych 3,5*, kdyby to šlo. Čekala jsem trochu víc, ale nějak jsem se nedokázala do příběhu "zažrat". Možná proto, že jsem věděla, jak dopadne? Bavit mě začal příliš pozdě, až před koncem dostal spád a konec mi to všechno... no, nemůžu říct vynahradil, ale zachránil relativně kladné hodnocení této knihy.
Stejně jako Angelot jsem při čtení srovnávala s podobným příběhem - Petr a Lucie. Ovšem Pavel a Ester vítězí snad ve všech ohledech. Jsou čtivější, děj je zasazen do nám známějšího prostředí a hlavně - postavy jsou mnohem přirozenější a věruhodnější. Jejich vztah se vyvíjí postupně, snaží se udělat něco proti svému osudu, i když to znamená zvýšení nebezpečí pro a hlavně omezují sladké výlevy obou milenců. Jistě, vyznání lásky a zamilované myšlenky tady jsou - ale v uvěřitelné verzi a množství.