tomas0851 komentáře u knih
Méně morbidní, více nutí k zamyšlení, ale stále skvělé.
Druhý díl série Inferium je v první řadě překvapující svým objemem.
Kniha má téměř 700 stran a při čtení se hůře drží.
Ale to jsou asi jediná negativa.
I přes svůj objem je kniha čtivá, člověk je zvědavý, jaký vývoj jej čeká na další straně.
V prvním díle Ronan opustil peklo, zanechaje tam Amálku, která jak to vypadalo, byla obětována za záchranu Inferia.
S její ztrátou se Ronan nemůže smířit a tak stále hledá cestu do Pekla.
Příběh Inferia II je vyprávěn ve třech rovinách. Události v Pekle, na Zemi pomocí Ronana a nově v Nebi.
Co mně osobně se líbí je, jak autor do děje vkomponoval historické události, data, osoby.
Dále, jak v knize naráží na problémy dnešní doby. Manipulace populace pomocí médií. Nepřehlednost volebního zákona a další hnusné politikaření.
Druhý díl je vícenež důstojným pokračováním. Je fajn, že si autor připravil dvě linky k případnému třetímu dílu.
Za mne dobrý. Hodně dobrý
František Kotleta - Operace Petragun
Tak tu máme dnes osmý díl série Legie.
Po prvních asi 50ti stranách jsem přemýšlel zda díl vůbec dočtu. Takových hlášek, u kterých se člověk smál až se za břicho popadal. Začátek fakt hodně dobrej.
Pak jsme trochu zvážněli, dali si trošku nechutnou kapitolu, pak trochu erotiky. ...
A propó mistře. Vzala mu ho celý do ruky a sála. Takovou ručku bych chtěl taky Str. 159/160.
Operace Petragun je opět příjemně čtivé. Opět se v boji o osvobození Země posouváme o kousek dál.
A že je v každém díle šokující překvapení? Bude i tady? To už musí každý zjistit.
Díl bych řadil v sérii k těm lepším, i když na vyloženě špatný jsem ještě nenarazil.
Mistře díky za příjemné pokračování
Veronika Doskočilová - Skleněné ztráty
Prvotinu této autorky, Přítel z domova, jsem loni zcela nečekaně zařadil na první místo mnou přečtených knih, proto jsem byl zvědav na tuto její druhou knihu.
Téma příběhu se opět týká 2. Světové války, ale naprosto odlišným způsobem.
Sledujeme život dívky, která se dostane do Terezínského gheta, které přežije, až do dnešních dní. Příběh možná není tak chytlavý jako v první knize, nicméně jeho poutavost je daleko větší.
Obzvláště, když jsme loni Terezín 2x navštívili
Protože moje krevní skupina je sci-fi a fantasy, tak to možná nepojmenuji úplně správně, ale podle mne je to psychologický román.
Krom osudu oné dívky je v knize spousta témat k zamyšlení. Dá se vymanit ze společenské škatulky? Tím, že stále ustupuji milované osobě, činím náš vztah lepší? Dokážu se smířit se svojí či partnerovou minulostí ?
Doporučuji číst naráz nebo po větších celcích. Já to kouskoval a není to ono.
Skleněné ztráty jsou opět napsány velmi dobře, poutavě, čtivě. Opět bude patřit k tomu lepšímu v knihovně. Navíc u obou knih je naprosto úžasná obálka.
Nejsem až takový znalec, ale určitě by mohla najít místo povinné četbě humanitních oborů.
Abych jen nechválil. V jednom místě je záměna příjmení a jméno, aby to časově sedělo. Prkotina.
Co je ale, z mého pohledu, horší a co se bohužel nese celou knihou, tak kategorizace Terezína. První, co se při návštěvě gheta dozvíte je, že v Terezíně NIKDY nebyl koncentrační tábor. Bohužel celou knihou se nese synonymum Terezín/koncentrační tábor.
Toto bohužel mé hodnocení sráží řekneme na 4.25. Kniha je opravdu dobrá. Hodně dobrá .
Lucie Sombra Lukačovičová - Čepel azylu.
Druhá kniha ze série Azyl od Lucky je ještě lepší než první, která byla hodně dobrá
Se sérií Azyl jsem se seznámil v rámci podpory českých autorů. Odezva na Zákon azylu byla od čtenářů vesměs pozitivní a tak, i když duchařina není úplně můj rank, zkusil jsem. A nelitoval.
V druhé knize se setkáváme opět s Theodorem, Benediktem a jejich golemkou a sledujeme vyšetřování smrti jejich kolegy ze Španělska a ztrátu jejich přítele ducha Gabriela.
Kniha je daleko ucelenější, propracovanější a nezaznamenal jsem ani nějaký logicky přehmat.
Co jsem trošku hůř kousal byla španělština a latina. Ale to je můj osobní boj
Kdo má rád netradiční příběh, zajímavá místa, duchařinu v současném světě, neprouhloupí, když si knihu koupí
Lucko, výtečná kniha. Děkuji
(SPOILER) Sedmý díl série Legie úspěšně za mnou.
Ještě než jsem si díl sehnal k přečtení, mrknul jsem na první recenze a několikrát se opakovalo - nejslabší díl.
Já ten pocit nemám.
Tento díl je jiný než ostatní, dosavadní. Jiný v tom, že se naše divoká posádka vrací na Zemi. Na Zemi, ze které kapitán Moravec a poručík Gerasim pochází.
Posádka se vrací, aby splnila poslední přání Vodičky a udělala další krok k setkání s Batistou.
Jenže.....
Jenže to by nebyli naši hrdinové, aby při koupi větrníku v cukrárně nerozpoutali třetí světovou....
Sedmý díl je stále plný akce, ale je i pln nostalgie, vzpomínek.
A proto je jiný. Ale jiný v dobrém slova smyslu. A možná se mýlím, ale jak sleduji vývoj příběhu, mám pocit, že toto "zklidnění " je pomalou přípravou na další díly a počítám epické ukončení série.
Dobrá kniha. Kristýno díky
Míša Merglová - Píseň války
Přátelé, kamarádi. Máme tu medaili
Po přečtení prvních anotací třetího dílu série Píseň Delavy, jsem její dotčení dlouho odkládal.
Přece jen jsem romantická duše a pokud mi má konec zlomit srdce, nemusel bych to v mým věku ustát .
Patřím mezi ty závisláky, kteří dali české fantasy šanci a nelitují toho. Tato série je toho zdárným příkladem.
Když se člověk pročetl přes takový spíše klišé začátek prvního dílu prožil příjemný začátek zvláštního přátelství a putování . V druhém dílu si tato dobrodružství náramně užil. A třetí tomu nasadil tečku. Ale ne sladkou, ale lopatou .
Ve třetím díle je vidět, že je Míša více než zkušená autorka , že má vyprávění pevně v rukou.
Do Delavy přišla válka. Válka, smrt, zmar, smutek....
Co mne osobně se líbilo, byl popis bojů, bitev a s tím související zmar a neštěstí. Ne proto, že e by mne toto rajcovalo, to vůbec ne, ale proto jak to Míša, dle mého, pěkně popsala.
Píseň války je více než podařeným uzavřením výtečné série, která si, díky bohu, odpouští klasický komerční líbivý konec .
A jaký že konec nabízí? Tak to už si přečtěte
Míša Merglová dobrá práce . Díky
Píseň severu - Míša Merglová
Zdravím závisláky a příznivce české fantasy. Kvalitní fantasy.
Píseň severu je druhý díl trilogie původní české fantasy světa Písní.
První díl, Píseň oceli , byl kritiky, ale hlavně čtenáři přijat velmi pozitivně. Já si ho dal 2x a vždy si ho užil.
A to jsem ani původně netušil, že je to první díl. Ale zdál se mi ten konec jako hodně otevřený .
Ale zpátky k Písni severu. Pokud byl první díl dobrý, druhý je hodně dobrý.
Je vidět, že Míša Merglová nám autorsky dospívá a na knize je to znát. Hodně znát.
Pokud mi u prvního dílu vadila atypická jména (a to i na podruhé), tady jsem s tím problém neměl.
Úžasný je, že knihy na sebe navazují tak, že tvoří jeden celek.
Poznáváme nová dobrodružství drakobijce Cuhenana a jeho barda Minangara.
Vyprávění se dělí na pár kapitol, které tvoří jednotlivá dobrodružství, ale pořád je to jeden celek.
Oběma knihami se line jako nitka hlavní příběh obou hrdinů a dalších postav.
Na to jak jsou knihy rozsáhlé, je úžasný, že si Míša vystačí s rozumným počtem hlavních postav.
Jsem rád, že jsem kdysi dal na recenze a sáhnul po Písni oceli a nyní dočítám díl třetí. Pravdou je , že po Prokleté věži jsem byl z autorky hodně rozpačitý.
Co říci závěrem? Ano. Z prvního dílu a první kapitoly je cítit legendární Zaklínač. Ale jen trošku a malou chvilku. Následně Míša vybudovala úžasný svět, skvělé dobrodružství a parádní zážitek.
Je tu hodně slyšet- bojím se českých autorů, bojím se české fantasy. Zkuste svět Písní. Budete překvapeni. Příjemně. Hodně Příjemně.
Úchylné, morbidní, výtečné.
Na tuto knihu jsem slyšel tolik názorů, že jsem ji musel půjčit.
A rozhodně nelituji.
Je to sci-fi? Je to fantasy? Každopádně hodně netradiční , hodně jiné, hodně zajímavé.
Příběh má dvě dějové linky. Život na Zemi a život v Pekle.
Knihou nás provází Rónan, dlouhověký poutník lidskými dějinami.
Způsob, jakým je popsáno Peklo, je úžasně morbidní a když si člověk představí, že ho to po smrti čeká, normálně z toho mrazí.
Život na Zemi je situován do druhé světové války, nacistického běsnění a holocaustu. Příběh na dovede do Osvětimi. Popis událostí spíše než fikci připomíná reálný popis obludností toho místa, té doby.
Na konci knihy člověk sedí a přemýšlí.
Je to fikce? Je to skutečnost?
V knize je tolik reálných faktů, tolik detailů z historie, pekelná muka hříšníků jsou tak dokonale propracovaná, že si nejsem jist, zda se jedná pouze o fikci.
Kdo má rád neobvyklý styl, neobvyklé reálie, netradiční příběh je toto správná volba.
VELMI PŮSOBIVÉ
Moje první sci-fi, které jsem kdy četl a i když už je to skoro 30let, rád se k ní čas od času vrátím a hlavním hrdinou si prožiju tu úžasnou jízdu vesmírem.
Tohle je moje srdcovka.
Závěrečný díl série o dračích jezdcích.
Samozřejmně je zde hlavní téma draci, Alagésie a boj proti Galbatorixovi, ale další linkou, která se nám v sérii táhne je neopětovaná láska Eragona k Aríje, což příběh v některých momentech ovlivní.
SKVĚLÉ
Knihu jsem vybral v rámci podpory českých autorů a na základě pozitivních recenzí.
Skvělé fantasy vyprávění, které má tempo a styl.
Bohudík se autorka vyvarovala nějakých fantasmagorií, aby byla zajímavá a právě proto je kniha super. Letos vyjde poslední díl trilogie, takže si ji dám s chutí ještě jednou
(SPOILER) PŘEKVAPIVĚ VELMI PŘÍJEMNÉ ČTENÍ
Ačkoli tento typ knih nepatří do mé zájmové oblasti nelituji jejího přečtení. Právě naopak.
Popravdě jsem s ní jen kdysi doplnil objednávku, protože mne zaujala povedená obálka a autorka je z vedlejšího města, tak jsem ji chtěl i trochu podpořit.
Po letošním jaru a létu plném sci-fi a postapo ve mne hlodal červíček, který volal najdi ji a pusť se do čtení.
Přistupoval jsem ke knize spíš jako k žánru pro holky (nemyslím to zle).
Opak byl pravdou.
Po prvních řádcích mne výborně napsaná kniha zaujala a do konce mne nepustila.
Kniha je spíš deník/vyprávění/ George, který skočil sice v "luxusním", ale stále domově důchodců. George je nevrlý starý pán, který má rád samotu, svůj klid a nesnáší všechny pozitivní lidi.
I přesto si jej za kamaráda vybral Paul, který je naopak velmi velmi pozitivní a optimistický.
Jednotlivé kapitoly jsou nadepsány datem konkrétního dne a my sledujeme denní život v domově pohledem George a ve spojitosti s Paulem. Bohužel, tento nečekaně zemře, což zcela nečekaně nevrlého George zasáhne a ještě více se uzavře do sebe.
Ve věcech, které po Paulovi, který neměl rodinu, zůstaly, se najde ručně psaný deník, který si vedl od dětství a ve kterém popisuje svoje prožitky imaginárnímu příteli - Georgovi. Právě proto jej v domově dají nevrlému Georgovi. S počáteční neochotou do něj nahlédne a začte se. Potud takový klasický vyprávěcí román.
Po prvních odstavcích Paulova deníku si člověk řekne - Aha klasika. Předválečné Československo, židovská dívka, to je takový klišé, to bude nuda...
Pak čtete další odstavec, další stránku a říkáte si. To jako fakt? To jsem nečekal. Co bude dál? A hltáte stránku za stránkou, protože potřebujete vědět, jak toto dopadne.
Takže když to shrnu. Člověk jako já, čeká v nejlepším případě nudu nebo knihu typu - Neosloví, neurazí, ale opak je pravdou.
Kniha mne překvapivě silně chytla a autorka odvedla výbornou práci.
Je to vlastně poprvé, co si kniha sama řekla o přečtení a super.
DŮSTOJNÉ UZAVŘENÍ VELMI POVEDENÉ SÉRIE
Třetí díl série Město v oblacích - Svět v bouři je více než důstojným uzavřením velmi povedené trilogie.
Ale upřímně. Skončí někdy snaha lidstva o svoji záchranu? Opravdu je to konec? Nechala si autorka otevřená vrátka nebo spíš vrata pro případné pokračování? NA to si musí po přečtení přijít každý sám.
Každopádně začínám opět jinde než jsme minule skončili, ale po chvíli nás Kristýna uvede do reality a příběh se začíná pomalu, ale o to zajímavěji rozjíždět.
Na svět, kdy je Země v troskách a Města v oblacích se koukáme opět z jiného místa, s jínýma lidma, ale naši staří známí, kteří knihy propojují, se k nám po chvíli připojí.
Velmi poutavě sledujeme závěrečný boj se Stvůrami, koukneme do "mýtické" Archy a ani na chvilku nevydechneme.
Za mně je dobře, že si autorka odpustila hororově "nechutné" detaily, co se týče útoku a stravování emzáků.
Je vidět, že s každou novou knihou je autorčina tvorba lepší a lepší.
Kdo má rád postapo, které je svižné, lehce hororové, sérii doporučuju.
AGA - pátý díl série Legie
Tak jak už někteří z Vás předeslali, počkej si na AGU, bude se Ti líbit, tak hlásím, že líbila. A moc.
Po šokujícím konci dílu čtvrtého vstupujeme do pátého s očekáváním, co bude.
A že se toho zase děje.
Posádka se nám rozděluje a každá jde plnit svůj úkol.
Ač název svádí, není AGA tak úplně o A ZE. Samozřejmě se dozvíme podrobnosti o ní a jejím lidu , ale hlavně je to o vztahu mezi hloupým masem a chanou.
Čím víc knih mám za sebou, tím víc se mi série líbí. Nejen jak se rozvíjí děj, ale to jak jakoby autoři dospívají.
Tento díl je opět plný akce, napětí a zvratů, ale také nadneseně řečeno romantiky.
Za mne hodně dobrý
Rudý vrabčák - 4. Díl série Legie
Když jsem sahal po prvním dílu silně všude chválené Legie byl jsem na rozpacích. Nemám takto všude preferovaná díla moc v oblibě.
Při čtení se vystřídal ŠOK s nadšením.
Ten typ vyprávění, svižnost mi sedla. Hodně sedla. Ale říkal jsem si. Jak dají 12 knih v takovém tempu? Bude to čtenáře bavit?
Ale 3. díl přinesl zklidnění a ze zběsilé kosmické jízdy se vynořil klid a spousta myšlenek na zamyšlení.
Čtvrtý díl v té linii pokračuje.
Samozřejmě je plný akce, zvratů a šíleností jak jsme zvyklí, ale opět tu máme proud děje, který vyvolává zamyšlení.
Je pravdou, že popis špionážní paranoii je pro mne trošku zmatený, ale špióni...
I když tentokrát posádka Kraksny nezničí úplně vše na co sáhnou, je po nich spoušť obrovská. Nepodaří se jim splnit další úkol mafie a tak dostanou nový. A tady si člověk říká. Na to kapitán Moravec, který bojuje za záchranu lidstva, nemůže kyvnout. Přece nepadne na úplný morální dno....
To jestli kyvne nebo nekyvne si už zjistěte sami
A konec? Tam jsem opět prohodil.. To si dělá prd....???
HARROW DEVÁTÁ - střízlivej to nedáš
První díl Gideon Devátá byl hustej, čtivej, zajímavej.
U Harrow, což je druhý díl, člověk čeká na pokračování zajímavého nekromanstského příběhu v bodě, kde první skončil.
OMYL. Prvních 100 stran přemýšlíte, jestli jste se nezbláznili. Dalších 100 stran zvažujete, zda se nezbláznila autorka. A pak už jen chlastáte...
Kecám. Kdo se o sérii zajímá, ví, že druhý díl je vic než slušná schiza.
Když asi na 350 stranách čtěte děj první knihy ale úplně jinak postavený, tak je to fakt o zdravý rozum. Je to sice proloženo další dějovou linií, ale o to snad hůř. Pořád se Vám hlavou honí Jakej Ortus snad Gideon. Ale tohle bylo přece jinak a tak pořád dokola..
Pak se děj začne rozmotávat a vracíme se tam kde první díl skončil. To jest k propojení Harrow a Gideon.
Autorka zde rozvíjí nekromantský svět, některé specifika lehce vysvětluje. Spoustu otazníků vyvolává. Dozvíme více o Bohu, liktorech, Řece a jednotlivých nekromanstkých uměních. O tom kdo je vlastně Gideon. A tak jak první kniha skončila jasně, tak tady si na konci řekněte: To si snad dělá pr#el....
Kdo má rád hodně netypické sci-fi, přijde si na své. Asi bych doporučil číst najednou nebo po větších blocích. Já, vzhledem k prostoru na čtení, to kouskoval a o to hůř.
Jsem zvědav, jak se trilogie Zapečetěná hrobka uzavře.
GIDEON DEVÁTÁ- příjemné překvapení.
Pro knihu jsem se dlouho rozhodoval. Pozitivní recenze uživatelů i odborníků mne lákaly a zároveň odrazovaly. Párkrát jsem se spálil, takže jsem byl na vážkách. Navíc téma nekromantů jsem si tak docela neuměl představit.
Ale ke knize samotné.
Kniha se velmi příjemně čte. Příběh je neotřelý, zajímavý. Autorka Vás postupně šikovně vtahuje do děje, takže hltáte stránku za stránkou až do nečekaného konce.
Vzhledem ke své jazykové vybavenosti jsem četl v českém překladu. A hodně dobrý. V průběhu příběhu se semtam objeví neotřelé věty a výrazy, které knihu příjemně ozvláštňují.
Kniha je první díl připravované trilogie o světě nekromantů, jejich vzniku, dovednostech, magii. Nekromantce a její rytířce, které jsou nepřátelé téměř na život a na smrt a největší kámošky v jednom.
Doporučuji dobře si zapamatovat osoby a obsazení, bo já se chvílema ztrácel a naopak neztrácejte víru, proč a jak něco je, protože v závěru je většina vysvětlena.
Kdo má rád,podle mne, neobvyklé téma fantasy, neotřelý jazyk vyprávění, neměl by váhat.
LEGIE, díl druhý, AMANDA
Druhý díl série Legie naštěstí pokračuje v duchu prvního dílu.
Opět je průběh vyprávěn z pohledu hlavního hrdiny. Spousta sprostých slov. Velmi svižný děj, který sérii hezky rozvíjí. Kraksna získá nové členy posádky a při tom zlikviduje půlku planety.
Pravda je, že drsnost mluvy Kristýna Františka překonává, ale vůbec to nevadí.
Spíš než román je to trochu delší povídka, ale čte se dobře.
Kdo si chce odpočinout, vyčistit hlavu a nevadí mu drsná mluva pozná další osudy posádky Kraksny. A opět, co se může posr#t tak se 100% pose#e
Šprti a frajeři - třetí díl série Legie
Díky covidu mám prostor na čtení, tak jsem se pustil do dalšího dílu.
Opět psán Kristýnou. A opět pochvala.
Po prvním velmi svižném dílu a druhém svižném dílu přišlo zklidnění. A není to na škodu. Ba naopak.
Troufnu si styl tohoto dílu přirovnat k Městu v oblacích a Zemi v troskách.
Kapitán Bouchač s posádkou Kraksny plní první a zcela absurdní úkol od hunta. Jak jsme zvyklí, co se má posr... To se pose...
Tentokrát jsou se i témata k zamyšlení. Jsou ti zlý opravdu zlý??? Kdo se zm#dem narodil může se po záchraně života změnit?
Přečtěte si knihu a uvidíte
Příjemné překvapení.
Pro knihu jsem se dlouho rozhodoval. Pozitivní recenze uživatelů i odborníků mne lákaly a zároveň odrazovaly. Párkrát jsem se spálil, takže jsem byl na vážkách. Navíc téma nekromantů jsem si tak docela neuměl představit.
Ale ke knize samotné.
Kniha se velmi příjemně čte. Příběh je neotřelý, zajímavý. Autorka Vás postupně šikovně vtahuje do děje, takže hltáte stránku za stránkou až do nečekaného konce.
Vzhledem ke své jazykové vybavenosti jsem četl v českém překladu. A hodně dobrý. V průběhu příběhu se semtam objeví neotřelé věty a výrazy, které knihu příjemně ozvláštňují.
Kniha je první díl připravované trilogie o světě nekromantů, jejich vzniku, dovednostech, magii, nekromantce a její rytířce, které jsou nepřátelé téměř na život a na smrt a největší kámošky v jednom.
Doporučuji dobře si zapamatovat osoby a obsazení, bo já se chvílema ztrácel a naopak neztrácejte víru, proč a jak něco je, protože v závěru je většina vysvětlena.
Kdo má rád, podle mne, neobvyklé téma fantasy, neotřelý jazyk vyprávění, neměl by váhat.