tonysojka
komentáře u knih
Procházka s andělem
Marta Veselá Jirousová
"
Píseň
Bojím se toho všeho Pane
bojím se co je zakopané
bojím se na svých nohou stát
Moje nohy jsou tenké Pane
moje nohy jsou slabé Pane
bojím se na svých nohou stát
Bojím se velkých vášní Pane
bojím se prázdných slov ach Pane
bojím se na svých nohou stát
Bojím se kroků do samoty
bojím se kroků do prázdnoty
bojím se na svých nohou stát
Bojím se velkých chyb ach Pane
bojím se že je vyčerpané
všechno co zašlo za hranici
že už je jenom padající
Bojím se nechat stopy v písku
bojím se že se otočím
a najdu velký šedý stín"
Moc se mi to líbilo.
Deník venkovského faráře
Georges Bernanos
Souhlasím s níže Mirkemtrubakem.Dodám k tomu jen,že čtení je fakt šichta. Ale mzdou je to,že na tuto knihu jen tak nezapomenete.
Prosím stručně
Václav Havel
Po životopisu Havel od Žantovského ,který se mi hodně líbil jsem sáhl po této knize,abych se o Havlovi ještě víc dozvěděl jako o člověku. Nebyl jsem zklamán. Z jeho zamyšlení se mi nejvíc líbilo toto:
"Krása jazyka spočívá v tom, že nikdy nemůže přesně vystihnout to, co vystihnout chce. Je totiž nespojitý, tvrdý, tak říkajíc digitální, a už proto, ale nikoli jen proto nemůže kompletně uchopit něco tak spojitého,jako je skutečnost, prožitek či naše duše. Což otevírá prostor nádhernému zápasu o vyjádření a sebevyjádření, který provází celou historii člověka,který nemá konce a dík němuž se vlastně vždy znovu a vždy trochu jinak vyjasňuje či zpřesňuje všechno lidské, ba co víc, tímto zápasem se člověk stává teprve sám sebou. Jako jedinec i jako druh. Snaží se prostě stále lépe uchopit slovy, obrazy či chováním svět i sebe, a čím víc se mu to daří, tím víc si uvědomuje, že kompletně nikdy nepostihne ani svět, ani sebe, ani jakoukoli součástku světa. Ale tím spíš se o to musí dál a dál snažit, a tím vlastně sám sebe stále lépe definovat. Je to sisyfovský úděl.Nic naplat: kompletní pravdu o sobě si odnese člověk do hrobu. Ale znát ji přece jen někdo bude: ne-li Pánbůh, tak aspoň paměť bytí."
Vladař
Christopher John Sansom
Za ještě větší množství opakujících se scén výslechů,rozvláčnosti popisů rodinných vztahů ,než v minulém díle,nemůžu dát plný počet .Přesto pro mne toto pracné čtení bylo velmi obohacujícím vhledem do doby Jindřicha VIII,života a politických intrik na dvoře.
V čtení série budu pokračovat.
Dítě v pravý čas
Ian McEwan
Co jsem zatím četl od Ewana, tak kromě Betonové zahrady, jsem měl zatím setkání příjemná. Vždy mne četba nutila k zamyšlení a hodnocení témat, které autor vybral, přednesl na ně svůj názor a to literárním stylem a jazykem, který mi velmi imponuje. U této knihy jsem obdivoval, jak až drásavě popsal spolužití manželů po únosu dítěte , zákulisí britské politiky, anebo použil citlivě špetičku magického realismu při popisu vize svých rodičů. Prozatím ale ze všech jeho knih u mne vede Pokání.
Těším se na další setkání. Snad v sobotu?
Nejlepší pro všechny
Petra Soukupová
Přehlídka sobectví a nenaplněných tužeb, které vyplývají ze, snad, určité neukotvitelnosti postav v nějakém řádu, či idejích. Zajímavá je dějová linie popisující pobyt Viktora na venkově, jeho zocelování při lumpačinách s vrstevníky a zrání vztahu k babičce i mamince. Přesto na mne příběh působil nevěrohodně, možná je chyba na mé straně. Styl vyprávění mi vyhovoval, pomáhal mi úspěšně přeskakovat odstavce při absenci ztráty kontinuity děje.
Havel
Michael Žantovský
Trochu jsem měl obavy,aby se nejednalo o nekritický chvalozpěv přítele.Ukázaly se plané a vychutnal jsem kvalitní čtení o životě člověka,jenž byl vyjímečný svou slušnou neústupností dodržovat právo veřejně vyjadřovat svůj názor a ideje a nesl za to kůži na trh. Jistě ,měl své nedostatky a kdo chce, může ho obviňovat z pokrytectví,pokud nebude vědět o tom,že Havel byl člověk prožívající vnitřní zápasy sám se sebou.
Navnadil mne tento životopis na Havlovo Stručně ,prosím.
Nejsem fanoušek Havlových her,protože jsou pro mne složité a většinou nesrozumitelné,tato kniha mi pomohla některé z nich pochopit.
Doporučuji.
Rozmarná léta
Jiří Menzel
Poetické, lehce humorné, moudré a laskavé, jako jeho filmy. Posloucháno jako audio kniha, bohužel jedná se o výběr z knihy. Snad se k ní časem dostanu a přečtu si to celé.
Temný oheň
Christopher John Sansom
Příběhy hrbatého právníka si získaly mé literární srdce.Obdivuji jeho posedlost po spravedlnosti,chápu jeho únavu a plíživé zklamání z toho,že reformace ,v níž nadšeně věřil ,začíná požírat sama sebe a historie se neodvolatelně ubírá směrem,který si nepředstavoval.Historický popis Londýna,právnického prostředí a dvorních intrik mne velmi zajímal, a co se týče detektivní zápletky,trochu připomínající Alias Grace,kombinovanou s pátráním po tzv.řeckém ohni,proč ne?
Bylo to poučné,čtivé ,napínavé a hlavně to ničím nepřipomínalo Jméno růže.
Stáhnu si další díl.
Čtyři muži na vodě aneb Opilé banány se vracejí
Petr Šabach
Místy sranda jak u Opilých banánů a místy trochu vážnější,trocha nostalgie za chlapoblbinami,ke kterým se nelze vracet, protože ve věku postav by to už bylo téměř trapné.Ale srandovní.Dobrá oddechovka.
Sněžný měsíc
Michaela Klevisová
Vztahově řádně zamotané, uvěřitelné a motiv také. Bergman sympatický, Sylvie ještě víc a atmosféra hor a života v podhůří vykreslena podmanivě, pravdivě i lákavě. Celkově velmi dobré, ještě si od paní Klevisové něco určitě přečtu.
Šikmý kostel
Karin Lednická
Jelikož jsem se v Karviné narodil,chodil tam do tanečních,potkal životní lásku s níž jsem ruku v ruce prošel všechny místa o nichž se v knize píše,nemůžu ,než velice subjektivně, hodnotit pěti hvězdami.Konečně někdo napsal o našem razovitem regionu knihu,která nás ukazuje v lepším světle než Pestré vrstvy Landsmanna,nebo než v špatném pochopení blogu Deníku Ostravaka.Příběh začínající v r.1894 je vyprávěn více z ženského úhlu pohledu než mužského a snad proto v něm vyniká dennodenní drsnost života v okolí šachty.Při čtení jsem pochopil razovitost zdejšího regionu ,hulvátství i nekompromisnost některých názorů.Zároveň jsem obdivoval víru ,soudržnost ,naději a lásku lidí ,žijících v těch minulých těžkých dobách a která je zakořeněna v genech některých potomků dodnes.Tchán byl havíř a z jeho vyprávění o staré Karwiné a srovnáním s románem můžu říct ,že v literárním světě se zrodila nová hvězda.Karin Lednická z Karviné.Těším se na pokračování a věřím,že nezklamou.Překvapením byl i popis česko-polské války , kterýžto konflikt dokáže zde i po sto letech vyvolat vášnivé debaty,slušně řečeno.Dle mého názoru je velice objektivní ,z něhož si dovolím citovat postoj prosté ženy:
"Ano,Velká válka skončila,mocipáni sestavují nový svět,v Čechách lidé radostně prozpěvují husitské písně.Ale tady v Karwiné a kolem ní jako by jedna válka přešla v druhou.Prokletá doba,prokleté sváry!A kvůli čemu to všechno?Barka tomu rozumí stále méně a méně.Tolik nenávisti mezi lidmi!Odkud se vzala?Kde nabrala tolik síly?"
Na konci knihy se ukazuje pravdivě,že viníci byli na obou stranách konfliktu stejně nesmiřitelní.
V doslovu autorka vyjadřuje přání aby kniha sloužila nejen k poctě Karvinských,ale k poznání a porozumění čtenářů,kteří jsou odjinud.Připojuji se a přeji si jako ona : Kéž by.
Prázdniny v Evropě
Ladislav Zibura
Četlo se to jako dobrodružný román,obohacený o evropské zajímavosti trochu jiné,než nabízejí cestovky.Setkání s řidiči různých charakterů a většinou optimistických nálad.Z celé knihy ostatně sálá optimismus ,že svět je krásný a lidé nejsou tak špatní,jak se to prezentuje.Navzdory nepříjemnostem,jako je déšť,horko ,komáři,či vlak který asi nepřijede ,neboť výpravčí neví,kde právě je .Okořeněno humornými postřehy.Fajně se mi cestovalo s touto knihou v ruce ,sedíce v křesle a popíjejíce kávu.
Kniha o nožích a sekerách
Carsten Bothe
Stručnější o nožích, doplněno o sekery a pily. Poučné a zajímavé.
Les přízraků
Juraj Červenák
Báječné, dokonalé, atakdále, atakdále......
Každý díl této série je zárukou dobré, komerční historické detektivní zábavy. Těším se na další případ.
Vyšlapaná čára
Sara Baume
Bravo!
Autorce se povedlo mne zcela ponořit do světa své hrdinky, vnímat ho jejími smysly, prožívat její emoce a nacházet krásu na nejnečekanějších místech.Niterně drsné. Opravdu jsem si to s ní prožil. Ležení na koberci, děsivé přelití mořské vlny přes hlavu, pocity :já chci domů, fotografování mrtvých zvířat, narovnávání ohnutých stébel trávy po bouřce, odpálkování optimistické holičky či dotěrných Jehovistů a také třesení končetin a pláč. A nechuť vstávat. Tu mám možná větší než postava Frankie.
Citát :
"Myslím na tu propast, na tu obrovskou propast, jaká je mezi tím jak žiju... a jak bych žít chtěla"
Str. 89
Nebo :
"V předvečer svých každých dosavadních narozenin jsem vždycky očekávala, že se na druhý den ráno probudím a budu se cítit nějak jinak, nějak proměněná. Nikdy se to nestalo. Pokaždé se cítím úplně stejně a jsem zklamaná"
Str. 148.
Doslov mi předložil vysvětlení, že příběh je spíš o hledání sebe sama, než o depresích. Díky za doslovy, mají svůj smysl.
A dík za Tvůj příběh, Frankie.
Zítra mě sejmou
Richard S. Prather
Vtipná, akční gangsterka, při níž si člověk odpočine. Ze spousty vtipných komentářů a dialogů mne zaujal tento :
"Sheldone, ty bys měl být doktor!“
„Jeden z nás by měl být.“
„Naštěstí je to můj koníček. Jsem zvěrolékař, a tudíž budu schopen tě vyléčit. Naordinuju ti amnézii na tvou amnézii, takže nebudeš vědět, že jsi nějakou měl.“
Spratek
Torey L. Hayden (p)
Posloucháno jako audiokniha v působivém podání Simony Babčákové.Po Divné Jadii opět bolestně krutý ,dojímavý příběh,který ale zanechává pocit,že i tam,kde je zlo a tma ,se nachází světlo a láska.Zároveň poutavý vhled do práce lidí,kteří vyučují postižené děti.
