tonysojka komentáře u knih
Velmi zajímavé a poučné čtení mapující osobními zážitky historii naší republiky od roku 1918 po současnost. Líbil se mi popis vzniku trochu "vnuceného" našeho státu národnostním "menšinám" a líčení budování kultury a školství na Slovensku. Samozřejmě nejzajímavější bylo vyprávění o monstrprocesech padesátých let a zážitky z autorova odsouzení a věznění. A vlastně i jeho propuštění a návrat do normálního života poznamenaný jeho skeptickým "žil jsem zbytečně" a jeho následným odpoutánim se od toho názoru je znamenité. Je to příběh o tom, že co těžce nabyl, lehce mu sebrali komunisté. Jen mě trochu zarazil jeho názor, že :
"V roce 1939 jsme pokládali Hitlerův vpád za konec samostatnosti české, a zatím nám přinesl za šest let to největší vítězství v dějinách českého národa – odsun 3,5 milionu Němců, a tedy provedení něčeho, o čem jsme se nikdy nemohli odvážit ani snít."
Podle mne to byla spíše ostuda než vítězství, a proto dávám jen čtyři hvězdy. Závěrečný citát Olgy Scheinpflugové ohledně psaní se mi líbil velice :
" Koneckonců, nezáleží na tom, kdy vyjdou moje práce tiskem – a vyjdou-li vůbec. Že jsem je napsal, není žádná moje zásluha. Olga Scheinpflugová mi jednou řekla: „To je jako těhotenství. Člověk to nosí tak dlouho v sobě, až to porodí. Ale ven to musí. I když je to třeba potrat.“
Doporučuji.
Já také nebudu stále dookola opakovat, jak je tahle trilogie skvělá. Gemmell mi prozatím sedl. Jsem zvědav,jestli jsou i jeho další knihy tak dobré.
Při čtení jsem si připadal jako bych se díval na grotesky s Chaplinem. Místy jsem se řehtal smíchy jak kůň, místy mi bylo smutno. Jsou to taková jakoby Podivuhodná dobrodružství rodiny krejčíkovy od padesátych let do konce dvacátého století, vyprávěná originálním způsobem.
Po třetím setkání s dílem paní Klevisové se asi stanu jejím fanouškem. Bude to asi tím, že když je na mne něčeho moc, tak je to příliš. A tím myslím zahlcenost trhu různými "severskými" bestsellery anebo i jinými a třeba i tuzemskými, které obsahují spoustu mrtvol, detailního násilí, sexu a postavy se potácí v různých" raušech či se nemůžou srovnat s realitou a svým životem. Proto se mi líbí že autorka jde proti proudu a píše především o vzájemných vztazích mezi lidmi, jejich slabostech a kostlivci v jejích skříních skromně, nenápadně a pravdivě. A že kriminální čin, jeho podrobný popis a vyšetřování je v pozadí, mi vůbec nevadí. Ale nenechte se klamat tělem. Zas až tak moc v pozadí není.
Jen to chce pomalejší čtení.
Vůni lesa, hub a podhoubí, slunné i deštivé dny najdete v této knize. Ale najdete tam také děsivost rozpadu osobností rodičů, křivdu zrady a zdánlivou marnost boje s traumaty. Jak níže v komentářích uvedeno, podáno decentně bez zbytečných podrobností. O to je příběh působivější.
I mne si získal příběh jemným humorem a lidskostí a apelem k boji za spravedlnost,jakkoliv se zdá předem ztracený. Snad jen postava Atika mi připadala až příliš kladná, ale ústupek jeho poctivosti šerifově reálnému jednání v závěru knihy jí vrátil věrohodnost.
Jak píše maximus 13 je to čirá hrůza. A jak píše Tipsy Chipsy,některé vojáky začne válka a zabíjení bavit. Podle mne tahle hrůza a vědomí zabij, nebo budeš zabit, může na ně zapůsobit tak, že vlastně nedokáží po zbytek života dělat a myslet na nic jiného, než zabíjení. Odhodit vlastní myšlení a zodpovědnost a poslouchat rozkazy se může stát velmi pohodlné vůči svědomí. Ale nechci v žádném případě soudit. Sám nevím, jak bych se ve válce choval. Nebo byl zabit.
Glukhovskeho jsem zkoušel dvakrát s Metrem a potřetí už nevím s čím a pokaždé odložil nepřečtené. Přesto mě jeho jméno nějak láká a proto jsem zkusil přečíst "TEXT". Tentokrát jsem dočetl a musím ohodnotit za sebe plným počtem.Dovolím si tvrdit, že rozpitváním osobnosti hlavní postavy , popisům jejích citů a viny a monology se dílo blíží Zločinu a trestu Dostojevského.
No dobrá, tak ne.
Ale určitě mu chtěl Glukhkovsky šlapat na paty, což se mu za mě povedlo. Ten ponor do temnoty nekonečně širé ruské duše se mu opravdu podařil. Příběh , který je naturalistickým popisem rádoby demokratického Ruska s fungujícím právním systémem, je velmi neveselé a deprimující čtení.
Jež mne vedlo ke vzpomínání na naše veselá a demokratická devadesátá léta s Klausem, Mečiarem a dalšími výtečníky.
Ten nápad s..... Pozor, prozrazení základní části děje ( česky : "spoiler") mobilem, jehož prostřednictvím vrah ovlivňuje žití a bytí nic netušících pozůstalých a přátelů a partnerky a milenek oběti je velmi zajímavý z hlediska faktu, co vše jsme ochotni do tohoto družicemi sledovaného přístroje schovat.
Tímto to trochu voní sci _fi, ale bude to spíše realita.
Velmi překvapivě dokonalý psychothriller ze současného Ruska.
Musím se přiznat, že tato dobrodružná fantasy pohádka, která je v dnešní době vhodná spíše pro děti než dospívající, mne vrátila do mých chlapeckých let, kdy jsem hltal příběhy Julese Verna či příběhy kapitána Nema od Trosky. Pohladila mou klučičí duši,toužící po dobrodružství a záchraně světa, která navzdory mému věku, tam někde mne uvnitř ještě je.
Je to pocta zakladatelům a pokračovatelům fantasy příběhů, jejichž základ je v propagaci vítězství dobra nad zlem a ušlechtilosti rytířství.
"Kdyby se rytíři vydávali jen
do soubojů, kde jsou si jistí výsledkem, nevyrazili by nikdy nikam.“
Balabán měl dar vidět nejen utrpení a bolesti lidského bytí, ale i momenty štěstí a naděje působící "shůry" v nejneočekávánějších chvílích. A uměl tento dar ztvárnit takovým literárním stylem, že mu to mnozí musí a museli závidět.
"Myslíš, že na umření je třeba odvaha? To přece přijde samo."
"Někdy mám strach, že to nezvládnu, až to přijde."
"Ty mluvíš jako by smrt byla nějaká zkouška.
Vždyť je to jen konec, tma, jako když zhasneš světlo"
Texty jsou to reálné, úderné, Balabánovsky poetické a nutí k zamyšlení, co v životě je doopravdy pravdivé. Což je svým způsobem namáhavé a nemusí to každému vyhovovat.
Balabán není k "pobavení".
Tak války s draggy jsou za mnou a byl jsem překvapen jak epikou a fantazií celé série, tak komplexností příběhu.
Doufám, že si trilogie všimnou scénaristé a filmaři od NETFLIXU a stvoří podle ní něco, co vizuálností bude přinejmenším šlapat na paty Hrám o trůny.
Tento příběh z období normalizace není o tom, že všichni Češi jsou rasisté. Je o tom, že někteří jsou polorasisté a někteří rasisté vůbec nejsou. Je o lásce, obětování, vzdoru proti režimu, který se snažil odstranit vše, co by vyčnívalo z nalajnované řady, naplánované učením, jež odporuje zdravému rozumu.A také o strachu z represí.
Vyprávěno vyzrálým stylem, místy s nenuceným, jemným, téměř noblesním humorem.
Tahle kniha by si opravdu zasloužila pevnou vazbu, lepší papír a hlavně pro mne trochu větší písmenka.
Doporučuji.
Škoda Tuláku,že jsem tě nepotkal tak před 15 lety,dostal bys pět hvězd.
Ale jak Tě znám,Je Ti to jedno.
Přímočaré,dobrodružné a fantastické brakové čtení na dovolenou.
Severská detektivka vyprávěná českým neotřelým způsobem. Bez potoků krve, bez detailních popisů brutálních vražd, bez krkolomných zápletek. Pomalé vyprávění, podrobné popisy charakterů postav, detailní rozbory jejich vztahů a chování. Zločiny jednoduché, motivy banální,jako v životě. Žádné senzační odhalení se nekonají.
A přesto, pro mne sice pomalé a náročné čtení, ale v záplavě severských krimi, či detektivek z jiných zemí, velmi osvěžující.
Pro mne slabší než Hvězdná hodina vrahů. Ta psychologická konstrukce kolem základního bodu vyprávění mi připadala moc košatá a zbytečná. Jazykově vytříbené, mírná kritika konzumní spotřeby těchto výletů či zájezdů a téměř básnický popis představení v kráteru hodnotím kladně. Zklamal mě záhadný odchod hlavních postav z příběhu a jakési nedořešení jejich setkání a jeho vlivu na jejich průvodce.
Anebo jsem to špatně pochopil. Ale ztráta času to pro mne nebyla.
Nechápu ,jak jsem mohl takovou dlouhou dobu Gemmella míjet. I když na rozdíl od moderních fantasy místy trochu úsměvně předvídatelné, ( zub času je trochu znát)přesto velmi epické,akční ,fantastické a někdy dojemné.Přiznám se,že na závěr jsem měl na kůži "husinu".Dialogy sice takové westernovsky chlapácké,přesto mi ve vyprávění nevadily.Celkově velmi návyková odpočinková četba .Vrhám se na další díl.
Je to skvěle namíchaný koktejl jako od barmana z jednoho z jazzových barů, které vlastní Hadžime. Pro dámy city a romantiku, pro pány porno a pro filozofy poušť, která rozkvete a ožije, jen když na ni zaprší. Ještě nějaké paralelní světy se tam krátce mihly. Koktejl chutný a opojný, po jehož vypití zůstane prázdnota jako poušť. Milostný trojúhelník, v němž jedna ze tří stran možná neexistuje.
Ale vyprávět Murakami umí. Komu čest, tomu čest!
Jak níže v komentářích uvedeno,znamenitě promyšlená kniha.Podléhání nátlaku ze strany sekty výborně popsáno a vede k zamyšlení,že slušnost a zdvořilost by asi měly mít své meze.Myslím že filmová adaptace Polanského je velmi věrná a vystihující.
Chytit tygra za ocas stálo za to. Akční jízda s hláškami jako : "Můj brácha už odbouch dva chlupatý" chlubila se "od čeho tady jinak jsou? Nebo :" tvářila se jako světice se zkaženým žaludkem "
A hromadou mrtvol. Akorát si musí dát jeden majzla, aby neskončil v tý hromadě.
Po Sněžném měsíci jsem byl velmi zvědav, jestli mě Klevisová nezklame. A nezklamala. Vyprávění pomalé, šedivé jako moře a obloha nad ostrovem, ale mající v sobě malé, ale po celou dobu trvalé napětí, které mi nedovolilo se jen tak od knihy odpoutat. Za mne skvělá práce konkurujicí tzv. světovým bestsellerům, které jsou schopny jen popisu drastických scén a vulgární mluvy pomocí holých vět.