topi80
komentáře u knih
Gott: Československý příběh
Pavel Klusák
Než se do hodnocení knihy pustím, rád bych předeslal, že patřím k metalistům, tudíž k těm, kteří se také vždy vůči Gottovi vymezovali, čili knihu a jejího autora nehodnotím z pozice Gottova fanouška. Nicméně škvár, který Pavel Klusák předkládá, je jenom přetlumočením pavlačových drbů okořeněných touhou autora zatancovat si na Gottově hrobě a získat si tím trochu pozornosti. Povrchní bulvární styl složený v lepším případě z drbů, v horším případě z domněnek, ale nejčastěji z touhy převyprávět to rádobyšokujícím způsobem a získat si tím pozornost. Předpokládám, že Pavel Klusák bude příbuzným "filmaře" Víta Klusáka, který podobný postup aplikuje při tvoření svých "dokumentárních filmů".
Červený a černý
Stendhal (p)
Ač dílo reflektuje tehdejší společenskou situaci a mnohé dialogy kvůli tomu nemohou dávat současnému čtenáři smysl, hlavní hrdina se svým okázalým vnitřním pohrdáním vrstvami, mezi které se všemi silami snažil dostat, je dodnes nadčasovým předobrazem všech pokryteckých patolízalů. Možná i díky tomu ta kniha, které by nadčasovost nikdo neprorokoval, dodnes přežívá mezi klasikami.
Sex, drogy a islám
Martin Konvička
V podstatě soupis blogů, které spojuje téma ideologie, která už 1300 let ničí životy nemuslimů, ale i svých vlastních vyznavačů a která, co do škod na životech a na duši, nemá v dějinách lidstva konkurenci. Pohled Martina Konvičky je zajímavý v tom, že islám nekritizuje z pohledu konkurenčního náboženství ani z pohledu nějakých dogmatických ideologií, nýbrž z pohledu typického liberála (neboť právě liberalismus je islámu pravým opakem). Hovoříme o tom skutečném liberalismu, nikoliv o tom, co je dnes liberalismem nazýváno. Z knihy je patrné, jak jedna ideologie, kterou si jako zástěrku pro své genocidní choutky vymyslel před stovkami let jeden negramotný psychopat, dokáže už po několik staletí probouzet v každém svém vyznavači to nejhorší ve všech aspektech života a chování a má potenciál zničit i tak vyspělou a ještě před lety racionální civilizaci, jako je ta, kterou v současnosti nazýváme Západem.
Cesta z nevolnictví
Petr Hampl
Sociolog Petr Hampl a jeho pohled na současnost a budoucnost naší civilizace, který při objektivním pohledu a vzetí v potaz všech aspektů současného vývoje není vůbec radostný či optimistický. Přečtení knihy je takové pohlédnutí faktům do tváře. Pro ty, co jsou naladěni na světlé bruselské zítřky, čtení dozajista nesnesitelné. Pro nás, kteří máme schopnost vyhodnocovat situaci, rovněž nejde o čtení příjemné. Ale o to víc přínosné a inspirující.
Život ve Třetí říši
kolektiv autorů
Člověku by vlastně ani nedošlo, že život v Německu se tehdy skládal i z jiných věcí než hajlování, pochodování, plynování, střílení a genocidy. A právě o tom pojednává tato kniha.
Osud trůnu habsburského
Jan Galandauer
Pokud si chce člověk trochu ty Habsburky ucelit v jednom sledu, může být tato kniha pro tyto účely vhodným průvodcem.
Letadlo z Pisy obsazeno
Karel Malina
Zajímavá sonda do toho, jak se kdysi dělaly sportovní reportáže, mě to však trochu nudilo.
Zlato z bahna a kamení
Pavel Novotný
Je to už hodně dávno, co jsem to četl, ale ještě dnes si pamatuji, že po přečtení knihy jsem se cítil zmáčený deštěm, zaházený bahnem a ušpiněný olejem. Takže asi dost dobré.
Robin Hood
Alexandre Dumas, st.
Tento docela vtipný a hláškující Robin Hood s neméně povedenou družinou mě bavil.
Muži v ofsajdu
Karel Poláček
Nedá se říci, že by mě kniha nějak uchvátila, ale pár zajímavých momentů má, například když se jedna postava ptá jiné, jak je to možné, že takový jinak bezpochyby slušný člověk ráčí fandit zrovna Slavii?
Bota jménem Melichar
Jana Knitlová
Zase jedna z těch knih, kde znalců filmu bude asi více. Já však četl jako první knihu. Oproti všem zvyklostem při podobných porovnáních v sobě měla více řádu než davově poněkud rozverný film. Ale to, jak Honzík dostal jedničku z kreslení, bylo skutečně k nas.ání... :-)
Bylo nás pět
Karel Poláček
Knihu jsem nejprve slyšel v podání Františka Filipovského, které bylo tak skvělé, že moje vlastní četba už se tomu pak nemohla vyrovnat. Je vidět, že Filipovský není jen ztřeštěný Funes, ale že si úctu za to, co umí s hlasem, zaslouží i za jiné přednesy.
Dobrodruzi pěti moří
Radovan Krátký
Mořeplavecké knihy jsem četl vždy velmi rád, tato mi však připadala dost těžkopádná a po třech kapitolách mě přestala bavit.
Neznámému na stopě
Rudolf Fischer
Přečteno strašně dávno. Dojmy kniha nezanechala, to, že nejsem v komentáři schopen napsat jedinou konkrétní informaci, hovoří za vše.
Klapzubova jedenáctka
Eduard Bass (p)
Kniha, jejíž náplň zná každý, ale upřímně, nějaký větší dojem ve mně nezanechala. Vše jde až příliš snadno, celá dominance fotbalového týmu. A k prvnímu problému vlastně dojde až ve chvíli, kdy někdy na konci knihy dostanou gól a Klapzuba tak má poprvé v životě příležitost předvést se, jakým dokáže být psychologem v poločasové kabině.
Zatoulané písmenko
Oldřich Syrovátka
Chtít po mně někdo v lékárně loupáčky, sýry, másla či vajíčka, asi bych byl také na pokraji psychického zhroucení jako pan lékárník.
Pohádky z duhové zahrádky
Oldřich Syrovátka
Podobná situace jako u Rozpustilých pohádek od Marie Bieblové. Z dětství jsem si nesl dojem totální geniality této knihy, dnes, když se to snažím předčítat synkovi, obstálo jen několik pohádek v čele s Mlékárnou a Lékárnou. Ale i tak pohodové a milé čtení.
Básně
Jiří Wolker
Nad touto prací se slovy, skládáním myšlenek s rozvíjením mnohdy poutavých příběhů lze jenom žasnout. Literární skvost.
Mikeš s Pašíkem na pouti
Josef Lada
Toto leporelo jsem měl, obrázky zvířátek na trakaři či na motorce se kdysi vyjímaly v nejednom památníku. Ale co je hlavní. V životě jsem navštívil spoustu pompézních akcí. Festivaly s kapelami z celého světa, viděl jsem koncerty kapel kalibru AC/DC. Ale žádná akce pro mou mysl nikdy nebude tak honosná a obrovská jako slavná mnichovická pouť :-)