topi80 komentáře u knih

Pan Macek je velice schopný překladatel obdařený schopností květnaté mluvy a obdivuhodným všeobecným rozhledem. Navíc vzhledem ke svému dobrovolně přiznávanému snobství je v podstatě k pokusu o napsání podobné knihy předurčen, neboť je vybaven znalostmi o víně a dalšími nezbytnostmi pro sepsání knihy z poněkud snobského prvorepublikového prostředí. Co mu ale chybí, je schopnost dát knize nějaký smysluplný děj. Jirotkův originál je také jen jakousi anekdotkou, ale drží uceleně pohromadě, což se o Mackově Saturninovi úplně říci nedá, takže jsme spíše svědky jakýchsi konverzačních večírků. Ale když se druhý den ke knize vracíte, tak vlastně vůbec nevíte, o čem jste četli včera. Přesto jde o čtení pohodové, příjemné a svým způsobem zábavné.

Vždycky jsem měl trochu problém s pohádkami, které se dějí věci jen tak pro nic za nic. Hlavní hrdina někam jde, někdo mu něco poradí, aniž by k tomu měl důvod, někdo mu něco dá, rovněž bez nějakého důvodu a dotyčný prostřednictvím těchto náhod dojde svému štěstí. Víc jsem se rozepsal v článku, najdete ho v sekci RECENZE.

Kniha, ze které cítíte dřinu, krev a pot. Kdybych se ji snažil popsat ve stručnosti, asi bych potenciálního čtenáře odradil. Proto bych odkázal spíše na svůj článek. Odkaz na něj najdete v sekci RECENZE.

I ten, kdo o knihu nezavadil, si díky filmům Konec starých časů či Rozmarné léto udělat obrázek o jazyku používaném Vladislavem Vančurou. A je třeba říci, že z květnatosti, obraznosti a též spletitosti své stylistiky neslevil ani v této knížce pro děti, kde se dějí věci vymykající se veškerému rozumu. V sekci RECENZE najdete celý článek, který jsem o knize napsal, ale čtenáři na Seznam Medium úplně nepochopili, že za mými nemístnými poznámkami na adresu knihy je ve skutečnosti obdiv, takže jsem to v diskusi pekelně schytal.

Václav Čtvrtek a po Rumcajsovi další umístění hlavního hrdiny do lesa. Hajný Robátko ochránil jelena Větrníka před nenechavou hlavní pana Kotrče a už se to s ním vezlo. Moc se mi líbil autorův hravý jazyk, jakmile byl na scéně pan Kotrč, zcela jsem z řádků cítil jeho majestátnost a vznešenost. O knize jsem se více rozepsal v článku, odkaz na něj najdete v sekci RECENZE.

Mluvící zvířata jsou, jak se zdá, specialitou Josefa Lady. Takže nejen kocour Mikeš se svými vypečenými hrusickými kumpány, ale též liška dokáže zažít spoustu veselých příhod a udělat docela slušnou kariéru. Zatímco Mikeš to dotáhl na ředitele cirkusu, Chytrá kmotra liška se stala... Ale to už by byl spoiler. Více jsem se rozepsal v článku, který najdete v sekci Recenze.

Prostě legenda. Pětiletý Honzík je poslán sám vlakem k dědečkovi a babičce do Koníkovic, kde prožije pár dnů takového typického vesnického života se všemi klady i společenskými sváry. Více jsem se rozepsal v celém článku, najdete ho v sekci Recenze.

6 03.12.2024

Příběh nebo spíše jednohubka. Vlastně možná ani to ne, ale v dětství mi ona příhoda přišla velmi zábavná. Přečteno i v dospělosti, a i když se dá celá knížka přečíst doslova za pár minut, sepsal jsem i článek, odkaz na něj najdete v sekci Recenze.

Kniha obsahuje vlastně tři druhy pohádek či bajek. Jeden typ pohádek je podobný těm erbenovským. Jsou výpravné, ale přesto celkem stručné. Druhý typ pohádek by zapadal do Kroniky města Kocourkova, jsou to podobně svérázné příhody založené na podobném vtipu utahujícím si z kolektivní i individuální hlouposti. A pak tady máme bajky, kde se k sobě zvířata chovají opravdu hnusně a brutálně. Což je vlastně stejné jako v příloze. V sekci recenze mám odkaz na celý článek, který jsem o knize napsal.

Pavla Koláře známe jako toho, ke komu jdou špičkoví sportovci, když mají nějaké chronické potíže. Já se na ni podívám z netradičního úhlu pohledu, protože jsem v ní jako rodič autistického dítěte objevil i mnohé poznatky právě pro nás, ačkoliv se v knize slovo "autismus" vyskytuje maximálně tak pětkrát. Jenže první půlka této knihy je pro nás, rodiče dětí s nejrůznějšími vývojovými poruchami jak stvořená. Srozumitelnou lidskou formou (jako kdybyste s Pavlem Kolářem seděli u piva) se dozvíte o propojení mezi vývojem pohybovým, komunikačním a duševním. Jsou tam vynalézavé způsoby, jak zanalyzovat nějaký konkrétní problém. Třeba s čím mohou souviset některé případy "nešikovnosti" a jak to odhalit, popř. jakým směrem zaměřit následné učení. A proč nemá smysl děti učit mluvit dřív, než zvládne určité fyzické úkony. Přečtení té knihy může ušetřit spoustu nervů i zbytečné práce a naopak nasměrovat správným směrem. Z toho vyplývá, že kniha určitě není jen pro rodiče, jejichž děti mají potíže s pohybem a motorikou, ale skutečně může být přínosná pro všechny. A na rozdíl od jiných knih se zde opravdu nemusíte soustředěně prodírat kadencí odborných termínů. To, co jsem napsal, se týká první poloviny knihy, ta druhá už je o něčem jiném (spíše o tom pohybu a nějakých těch specifických zážitcích z praxe Pavla Koláře).

8 19.03.2024

Půlka druhého dílu se nese v podobném duchu jako ten první. Pavel je o něco rozumnější, snaží se vyhýbat riskantnějším akcím a dává přednost drobné kriminalitě. Tedy, drobné z hlediska kvality, nikoliv kvantity. Z minulosti se nám vrací mnoho starých známých s novými pokušeními, s mnoha se ale nesetkáme, což je trochu škoda (zajímal by mě další osud Jitky, Petra a dalších). Odlehčující ráz a trochu humoru dodává ději věrný parťák Láďa se svou posedlostí šlapkami. V polovině knihy však začíná jít do tuhého a při mnohých situacích skutečně tuhne krav v žilách a čtenář se ocitá přímo v dění. A to autor Pan Ká není žádný Klostermann nebo Jirásek, nezdržuje se popisem reálií, ale jeho stručné vyjadřování bohatě stačí k tomu, abyste se ocitli v cikánském doupěti v Praze nebo cítili atmosféru v autě se světskými. A do největších průserů padá ve chvíli, kdy se rozhodne k vlastní nápravě. A na samém konci přijde takový kolotoč, že těch posledních pár desítek stránek přečtete na jeden zátah, to vám mohu garantovat. A když si říkáte, že je po všem, připravil si pro vás autor opravdu pěkně vypečený konec.

1 02.01.2023

Několik stručných básniček. Stručných tak, aby přitáhly pozornost k obrázku. Ale moc pěkné.

2 30.12.2022

Knihu jsem našel pod stromečkem a za 3 dny byla přečtena. Autor vskutku neztrácel čas a během stránky a půl bylo ohledně hlavního hrdiny jasné, s kým máme tu čest. Leč upřímnost, přímočarost, do jisté míry vtip a samozřejmě ich forma zapříčiňují, že čtenář má tendence vypravěčovi místy fandit, což je dáno výhradně tím, že se povětšinou dostává do konfliktu s ještě horšími existencemi. Ale to se nekonalo nepřetržitě, ve chvílích popisu dobrodružné cesty s teplým kamioňákem do Hamburku jsem si moc přál, aby tu gay děvku musel dělat. A na samém konci jsem mu taky nepřál žádný happyend. I když se děj točí v kruhu kolem všelijakých čórek, vykradaček a kurev, autor skvěle pracuje s novými motivy či útržky příběhů, které se do děje zase vracejí, stejně jako vypečené postavy všeho druhu, takže jsem se od knihy doslova nedokázal odtrhnout. Gramaticky citlivějšího čtenáře je třeba upozornit, že kniha absolutně ignoruje i ta nejzákladnější gramatická pravidla (v čele se shodou přísudku s podmětem), kupodivu mi to po chvíli přestalo vadit, vlastně to tím bylo ještě o něco autentičtější.

2 30.12.2022

Ačkoli je autismus diagnóza, která radikálně změní život celé rodině, obvykle mají tyto vyprávěcí knihy o autistech pozitivní vyznění. Ono to asi ani jinak nejde, neboť kdyby si vypravěč nenašel i tu pozitivnější stránku věci, asi by se z toho musel zbláznit a ne psát knihy. O této knize to platí ještě více než o jiných, neboť tyto příběhy mohou těžko mít happyend. Tady se to podařilo zejména z toho důvodu, že Samuel patří k těm málo případům, kteří si své místo ve světě našli a při obrovské vůli v něm dokáží fungovat. Ze značné části i díky tomu, jak se ke svému autistickému členovi postavila rodina. Pokud patříte k rodinám, které mají doma takové dítě, tak právě tato kniha patří k těm nejpozitivnějším, které na dané téma byly napsány.

6 27.12.2022

Na Youtube se objevilo jako audiokniha dílo, podle kterého vznikl můj nejoblíbenější seriál (ten odpovídá právě prvnímu dílu Jiráskova románu). A tak jsem neváhal. Je tedy pravda, že při poslechu mi před očima běžely záběry z onoho černobílého skvostu, neboť ten je takřka dokonalým detailním přepisem knihy. I když rozdíly tady jsou. Třeba zamilovanost Františka do Paoly, stejně jako z toho plynoucí "rivalita" s Thámem, které jsou ústředním motivem několika kapitol, jsou v seriálu značně zjemněny, stejně jako Františkova mladická nesmělost. Bavilo mě sledovat jak tyto mírné rozdíly, tak i ty doslovné a do detailu do filmové řeči převedené scény. Snad mě to přiměje, abych se pustil do pokračování, které už zfilmováno nebylo.

5 23.12.2022

Čtu tady od dalších komentujících různé rozbory, já to vezmu o poznání povrchnějším pohledem. Neuvěřitelná úchylárna, ovšem jako čtení to rozhodně stojí za to.

Moje generace je odkojena stejnojmenným seriálem, který si však z této knihy vzal jen malý zlomek námětu. Říká se, že kniha je vždy lepší, tady to platí ještě víc než u čehokoli jiného. Je tady čas seznámit se se všemi účastníky, jejich charakterem, jejich přístupu k situaci, která je potkala. Trochu mě štval ten mirkodušínovský klaďas (tuším Briant nebo tak nějak), takže jsem tak trochu sympatizoval s domýšlivým Doniphanem, či jak se jmenoval.

8 06.10.2022

Nejrůznějších blogů i skupin na sociálních sítích, kde si rodiče porovnávají své strasti, je mnoho. A tohle je jeden z ucelených příběhů, psaný čtivou formou. Autorka se občas pustí i na hodně tenký led a nebojí se podělit ani o hodně temné myšlenky. Každá radostná chvíle je vykoupena obrovským úsilím, které předcházelo snaze jí dosáhnout. My máme jednoho autistu plus jednoroční batole (doufejme, že tomu se to vyhne), k tomu servis obou babiček a všichni toho máme docela dost. Vůbec si nedovedu představit to, co dělala rodina autorky - vzít všechny tři děti najednou na výlet nebo dokonce na dovolenou k moři. Kniha je každopádně čtivá a každý rodič autisty tam najde asi i kousek svých myšlenek.

1 18.07.2022

Pokračování knihy "A proto skáču". Už k nám nepromlouvá 13letý autistický chlapec, ale dospělý muž. Kniha je obsáhlejší, těžkopádnější, vážnější a rozhodně je zajímavou exkurzí, kam se život toho 13letého kluka z minulé knihy ubírá. S čím se dokázal vyrovnat, do jaké míry se do sebe (ne)umí postarat a hlavně, jaké překážky mu v běžném životě činí činnosti, které jsou pro ostatní úplně běžné. A na závěr nás potěší velmi povedenou povídkou.

2 08.07.2022

Plný počet, zcela bez diskuse. Naprosto originální a neotřelé poučení přímo od neverbálního autisty, který nabízí vhled do svého myšlení. Vysvětluje, proč v některých situacích nedokáže ovládat své chování, proč jsou pro něho některé zdánlivě jednoduché věci obtížné či přímo neřešitelné, proč, ač je evidentně neuvěřitelně inteligentní, nedokáže být samostatný. Neocenitelná pomůcka pro všechny rodiče, kteří se prostřednictvím svého dítěte seznamují s autismem. Kniha vlastně poskytne návod na to, co u malého autisty moc neřešit (jelikož je to zbytečné a marné) a na co je třeba možné se zaměřit. Těší mě, že knihu dle zdejších komentářů čtou i lidé, kteří autismus v rodině neřeší, přesto se ale domnívám, že stoprocentní pochopení se může dostavit jen u lidí, kterých se to týká. To slovo PROTO v názvu knihy je vlastně klíčové. Protože u mnoha odpovědí jsem si opravdu řekl: "Aháá, tak proto to dělá!"

11 08.07.2022