Torino Torino komentáře u knih

Autismus & Chardonnay Autismus & Chardonnay Martin Selner

Tato sbírka fejetonů se mi velmi líbila. Alespoň trošku nám autor touto knihou otevírá jinak zcela uzavřený svět autistů. Konkrétně autistických dětí, o které se v rámci své práce stará. Snaží se je popsat jako děti se specifickými potřebami a specifickým světem, ne jako ty "divné a zvláštní". Některé příhody jsou vtipné, některé na zamyšlení, ale všechny jsou lidské a ať to zní jakkoli pateticky, proudí skrz ně láska až ke čtenáři.
Vzhledem k tomu, že jsme léta pracovala s dětmi, často jsem si při čtení říkala "Pracuje s autistickými dětmi nebo se zdravými?" Protože z mé praxi vím, že i "normální děti" se často chovají stejně, ne-li hůř...

17.04.2018 4 z 5


Tisíc polibků Tisíc polibků Tillie Cole

Tato kniha je rozhodně romantická a smutná. Je romantická a smutná až do morku... stránek! Autorka popisuje lásku a vztah tak, jak by to každá mladá slečna chtěla prožít. Každá dívka by chtěla, aby ji její partner znal do detailu a zbožňoval, jako to umí Rune. Každá dívka by chtěla být tak nádherná, bezprostřední a jedinečná jako Poppy. Každá by chtěla zažít takovou velkou lásku, kdy při polibcích pukají srdce, kdy je chlapec tak slepý láskou, že pro něj není problém ani výlet do New Yorku... Je to tak sladké, tak sladké, že z toho někoho můžou i rozbolet zuby... Ale aby to nebylo jen romantické, celou knihu nás provází i smrtelná nemoc. Při takové kombinaci je trochu patosu dovoleno. Já u toho brečela několikrát, já u toho řvala několikrát. V nejednom momentu je čtenář do knihy doslova vtažen. Ale pokud je někdo cynik nebo nevěří v lásku, nečtěte to!

30.01.2018 4 z 5


Sexkomiks: První komiksové dějiny sexuality Sexkomiks: První komiksové dějiny sexuality Philippe Brenot

Mě se tato kniha opravdu líbila. Byla poučná, byla zajímavá, byla vtipná, měla hezké malby, ale vůbec nebyla sprostá, nechutná, perverzní, ani nevhodná. Některé kapitoly mě tak zaujaly, že bych si o nich klidně přečetla i více informací, ale chápu, že tato kniha je komiks a ne encyklopedie. Celkem mi je líto, že jsem knihu měla půjčenou z knihovny a nemám ji nastálo ve své knihovně.

20.02.2018 5 z 5


Hana Hana Alena Mornštajnová

Hana je kniha, která měla silný marketing, mnoho se o ní řeklo, člověk ji viděl na každém kroku a dalo se tudíž předpokládat, že ani nemusí být tak dobrá. Dobré knihy přeci nepotřebují silný marketingový tlak na kupující. Ale tato kniha je skvělá!!! Je bez debat jedna z nejlepších, kterou jsem letos četla, možná i úplně nejlepší. Možná předčila i Smrtku (která byla vynikající) a to asi proto, že vychází z reálných událostí. Moc se mi líbil celý příběh, jeho smutek, spletitosti, propojenosti a beznaděj, která z něho trčí. I přes to, že je to vlastně skrz na skrz smutná kniha, tak jí hodnotím kladně, což je skoro neuvěřitelné, mám raději knihy s dobrým koncem. Také mám raději knihy s přímými řečmi bez zbytečných popisných scén, tady je přímé řeči relativně málo, stejně mě to dostalo. Kniha se mi četla snadno a rychle. Líbilo se mi, jak byly části příběhu na sebe navázány, jak některé spojitosti člověku docházely postupně. Je to prostě kniha, kterou by si měl přečíst každý a každý by měl pocítit to, co jsem při čtení cítila já.

18.08.2018 5 z 5


Nekonečná noc Nekonečná noc Agatha Christie

Tohle bylo úžasné!!! Úplně jiné než ostatní knihy od autorky, ale přesto skvělá.

08.11.2017 5 z 5


Viděla jsem vraždu Viděla jsem vraždu Agatha Christie

SPOILER Já mám s touhle knihou jeden problém - jak mohl Leopold vědět, koho vydírat...? Když by Miranda řekla Joyce všechno, tedy i identitu vrahů, tak by se přeci Joyce o vraždě nezmiňovala před vražedkyní a hlavně i v jejím domě, tudíž mi z toho vyplývá, že to Joyce nevěděla, takže to nemohl vědět ani Leopold a tak nemohl vědět, koho vydírat... Protože nevěřím, že by desetiletému dítěti došla souvislost několika zločinů najednou a odhalil by vraha sám. A trochu mi vadí, že tam není přesně řečeno, kdo koho zabil a kdo kdy jen pomáhal... Jinak jsem ale vražedkyni tušila už od začátku, ale zase mě překvapil ten zamotanec a její komplic.

23.07.2017 3 z 5


Říkali mi Leni Říkali mi Leni Zdeňka Bezděková

Mamka mi v dětství řekla, že je to kniha o válce. To mě asi odradilo od přečtení. Ale nyní v dospělosti, zvlášť když už jsme o válce přečetla jiné knížky jsme se do ní pustila. Nejprve mě neupoutala, musela jsem jí číst na dvakrát. Ale když na ní uzrál čas, dostala mě. Je to kniha o válce, ale je vlastně úplně jiná, že všechny knížky o válce, co jsem kdy četla... Navíc se mi moc líbilo popsání myšlení a myšlenkových pochodů dítěte. Jak dítě vždycky slyší všechno, když si dospělí myslí, že neposlouchá. Jak si postupně dává různé souvislosti dohromady. Jak vnímá i ty nejmenší detaily bytí, jak intenzivně vnímá lásku a projevy citů. Krásná knížka.

18.08.2018 4 z 5


Bez šance Bez šance Neal Shusterman

Tato kniha byla velmi zajímavá. Nejspíš to bude moje první kniha ze sfi-ci žánru a začala jsem dobrou volbou.
Co upoutá asi každého je hlavně ten námět a otázky, které v nás vyvolává. Otázky, které si klademe celou dobu při čtení a na konci, když už bychom mohli mít odpověď, si některé otázky začneme vzhledem k jedné scéně pokládat častěji a znovu a možná trochu modifikovaně. Máme duši? Kam duše zmizí? Kdy zmizí? Je správné někoho zabít? Je správné někoho zabít, když on chce zabít mě? Kdy už mluvíme o zabití? Je správný potrat? Měl by být život chráněn od chvíle početí? Nebo od chvíle narození? A jak dlouho by měl být život chráněn? Kdo může o našem životě rozhodovat? Je správné obětovat někoho za život jiných? Kdyby lidé měli možnost zbavit se svých dětí v téměř dospělém věku, jak rychle by se ve společnosti ustálila myšlenka, že je to v pořádku? Že se za to nemusí cítit odpovědní? Je možný, aby rodič byl ke svému dítěti až tak bezohledný, když mu to systém dovolí? Vyvolává to prostě tolik otázek, že člověk si tuto knihu musí sám přečíst a pak si na ně sám odpovědět.
Co se děje týče, občas bych ocenila trochu hlubší informace a větší rozepsání. Jediný příběh, který mě nevzal za srdce, byl příběh CiFiho, ale chápu jeho účel v knize.

11.05.2018 4 z 5


Schůzka se smrtí Schůzka se smrtí Agatha Christie

Řekla bych, že kniha se odvíjela celkem typicky pro danou autorku. Nejprve uvedení do děje a vztahů postav, poté zločin a nakonec výslechy a rozuzlení. Nicméně v této knize mě velmi zaujala oběť. Snad ještě nikdy jsem v knihách od A. Ch. nečetla o tak otevřeně nepřátelské až tyranské osobě. Líbil se na ten psychologický náhled na ni i na další postavy. Ovšem, kdo je vrah, se nedá moc vydedukovat, protože důležitou informaci, díky které vše zapadá do sebe, se dozvíme až na konci. Ale i tak mě konec potěšil (viz níže). Knihu hodnotím jako průměrnou "Christieovku", ale oproti jiným knihám je lehce nadprůměrná.

SPOILER: Jsem ráda, že vrahem nebyl nikdo z rodiny a že v epilogu byla nastíněná jejich šťastná budoucnost. Konec dobrý, všechno dobré.

22.03.2018 4 z 5


Krysař Krysař Viktor Dyk

Já jsem se do této knihy prostě nemohla začíst. Nejvíce mi v tom asi bránila ta stará čeština, kterou je příběh psán. Díky ní, nebo spíše kvůli ní jsem tak kraťoučkou knížku četla poměrně dlouho. Často jsem se musela ve větách vracet zpět, jestli to správně čtu a správně tomu rozumím... No a děj? Jelikož znám Krysaře jako muzikál od Daniela Landy a ten má stejný pouze základ a příběh se poté rozvíjí jinak i s jinými postavami, tak musím říct, že Landovi pan Dyk sahá tak ke kolenům...

08.02.2018 2 z 5


Pravý leopardí kožich Pravý leopardí kožich Hana Oboda Kolaříková

Tato kniha mě dostala!!! Nejprve jsem byla lehce nervózní jakou linkou děj poputuje, protože bych asi nechtěla číst 200 stran o tom, jak ženě zemřelo miminko po narození. Samozřejmě je to vážné, smutné, reálné téma, ale já bych to 200 stránek nedávala. Proto mě velmi mile překvapilo, že se děj knihy proplétal s blízkou minulostí hlavní hrdinky a dávnou minulostí její židovské rodiny. Autorka velmi zajímavě vymyslela hlavní vztahový propletenec, ale já jsem stejně raději četla dějovou linku z druhé světové války. Až ke konci, když jsme se zamilovala i do příběhu ze současnosti, jsem zoufale chtěla, aby příběh Jany pokračoval, aby i poslední kapitola byla o Janě, aby příběh odhalil víc, abych si nemusela jisté věci jen domýšlet z náznaků... Ale poslední kapitola byla o Erně, babičce hlavní hrdinky, nechtěla jsem ji číst, vadilo mi, že není o Janě, ale to jsem netušila jakou tečku si autorka schovává na konec... Obě dějové linky byly skvělé, poslední kapitoly tomu daly úplně nový rozměr. Musela jsem o této knize ještě dlouho přemýšlet. Je to příběh, který se musí číst až dokonce.

19.08.2018 4 z 5


Maus I: Otcova krvavá pouť dějinami Maus I: Otcova krvavá pouť dějinami Art Spiegelman

Tato kniha splnila naprosto bezezbytku to, co od ní asi všichni očekávají. Minimálně to, co jsem očekávala já, a to je pravdivé vyprávění o druhé světové válce. Příběh je strhující, což ovšem není práce autora, ale bohužel práce největšího tyrana v novodobých dějinách. Ale autor uměl skvělému příběhu vdechnout život krásnými malbami s zvířecím podtextem, to mě asi bavilo nejvíce. Nečetla jsem souborné vydání, ale dva samostatné díly, tento první mě dějově chytil trochu více. Moc se mi líbilo propojení autorovi současnosti a minulosti jeho tatínka a celé jeho rodiny. Ovšem občas jsem měla problém s obrázky, oproti druhému díly bych řekla, že byly možná trochu "přeplácané", že tam v jednom komiksovém okénku toho bylo hodně a člověk se musel více soustředit na celou kresbu i na jednotlivé detaily.

18.08.2018 4 z 5


Smrtka Smrtka Neal Shusterman

Myslím, že u tohoto fantasy žánru jde hlavně o to, jaké nové prostředí autor vymyslí. V jakém světě se bude děj odehrávat, jaké tam budou zvláštnosti a odlišnosti od našeho světa, který známe. Myslím, že v této knize se toho autor zhostil skvěle! Vymyslel budoucnost, která je tak vyspělá, že nikdo nemlže zemřít ani nehodou ani na stáří, ale jen a výhradně (až na jeden jediný případ) rukou smrtky.
Ačkoli jsem čtenář, který miluje pasáže s přímou řečí a části, kde se děj posouvá svižnějším tempem, tak tady mi popisné pasáže vůbec nevadily. Ani nevím, jestli je správné je nazvat "popisnými pasážemi", spíše úvahami částmi. Úvahami nad životem, jeho cenou, úvahami nad tím jestli je něčí život cennější, než někoho jiného, úvahami nad morálkou, morální odpovědností vůči životu a svému poslání, úvaha nad tím jestli, když víme, že nemůžeme zemřít, jestli to z nás automaticky dělá bezcitná monstra, jestli naše morálka plyne ze strachu, jestli výchova má tak silný vliv na chování člověka, jestli zbavení se morálky je "nakažlivé"... Prostě kniha byla plná hlubokých otázek, na které většinou nelze odpovědět jednoznačně. To je asi poznávací znamení knih od Neala Shustermana.
Líbil se mi i děj příběhu. Hlavně to, že se odvíjel úplně jinak, než jsem čekala. Autor předložil daný svět a problematiku a já si myslela, že vím, o co tam půjde přednostně a jak se bude děj odvíjet. A najednou bum, všechno jinak. Tak jsem svoje myšlenky přehodnotila a zase to nesedělo. To se mi moc líbilo, autor nás pořád drží v určitém napění a nenechává nás "usnout na vavřínech".
Jsem neskutečně šťastná, že zrovna tuto knihu mám ve své knihovničce a nepůjčovala jsem si ji z městské knihovny. Moc se těším na další díl. Věřím, že to bude jedna z nejlepších sérií, které jsem kdy četla. A právě proto, že se očekávají ještě další díly, je moje hodnocení jen 4 hvězdy, protože 5 hvězdiček si schovávám na další díly.

27.05.2018 4 z 5


Dobře mi tak Dobře mi tak Radka Třeštíková

Tuhle knihu jsem si přečetla a zapomenu na ni... Vůbec mě nechytla za srdce, nic mě v ní nezaujalo. Začátek byl slibný, ale poté po šlo z kopce. Vlastně tam nebyla ani jedna sympatická postava. Všichni jsou buď nesympatičtí nebo totálně divní. V jednu jedinou chvíli jsem si myslela, že to začíná mít dobrý směr. Bylo to ale až u nějaké 150 stránky z 220, to jsem si říkala, že je trochu pozdě. Ale dobře, myslela jsem si, že ty předchozí stránky mi měly vysvětlit historii těch postav, abych teď dobře pochopila, jak velký zamotanec vztahů se přede mnou objevil. Doufala jsem, že posledních 70 stran bude o něm a bude to zajímavé, bouřlivé možná i vášnivé. Ale nebylo. A tu skvělou propletenost vztahů autorka vůbec nevyužila tak, jak mohla... Byla jsem zklamaná. Pak přišel druhý zvláštní okamžik - nechci spoilerovat, tak napíšu jen - Erika. To mohl být také okamžik pro zajímavé rozpletení nebo zapletení děje... Opět tato chvíle a možnost nebyly využity. Snad jen konec je překvapivý. Je prostě znát, že je to autorčina prvotina...
Jsem ráda, že jsem si ji přečetla, už kvůli tomu, že jsme chtěla mít přečtené všechny knihy od Radky Třeštíkové, ale nic mi vlastně nedala. Snad jen - je úžasné kam až se autorka posunula ve svém psaní a smýšlení.

24.04.2018 2 z 5


Verum Verum Courtney Cole

Tak tohle bylo pro mě největší zklamání! Vlastně ani ne zklamání, spíš naštvání!!! Když jsem knížku dočetla a koukala na ni jako blázen, zeptal se mě můj přítel, jaké to bylo a o čem to bylo. Já mu odpověděla "Hmmmm"... Já vážně nevím, o čem to bylo. Já vážně nevím, co bylo skutečné, co byly představy, co byly halucinace... Pro mě ta kniha byla jedna velká halucinace. Zvlášť po tak skvělém prvním díle, jako bylo Nocte!
Nocte byla skvělá kniha, která mi místy přišla lehce nudná, ale na konci to vše vykompenzovala úžasným zvratem. Po něčem tak skvělém si autorka nejspíš řekla, že bude kout železo, dokud je žhavé, a napíše rychle druhý díl. No a aby čtenáři nevyšli ze zvyku, musí je přeci i v této knize šokovat. Podle mě už je to moc. Některé věci se v obou knížkách opakují a je to úplně zbytečné, zvlášť když ty knihy mají návaznost. Kdyby autorka napsala Nocte a poté Verum s jinými postavami a lepší zápletkou a využila tam tu hlavní myšlenku, co dělá mozek, když jsme v kómatu, a ty knihy by na sebe vůbec nenavazovaly - mohlo by to fungovat. Ale za 1. tolik špatných věcí se nemůže dít jedné a té samé postavě a za 2. nelze napsat knihu o tom, co se nám děje v hlavě, když to nemá vůbec žádný děj ani pointu... Chápu, že věci jako sny, kóma nebo halucinace jsou dobrou živnou půdou pro děj knihy, ale musí se to umět daleko lépe zpracovat.

17.04.2018 1 z 5


Volání netvora Volání netvora Patrick Ness

Knížka má velmi zajímavý příběh se zvláštním závěrem. Tedy závěr je předvídatelný, ale emoce, co hlavní postava cítí jsou rozhodně zajímavé a nutí k zamyšlení a i k určitému poučení. Podle názvu jsem si myslela, že půjde o "horor pro mládež". Ale ono jde vlastně o horor, který může zažít kdokoli, protože i když v knížce "netvor" skutečně vystupuje, podstatné jsou právě ty emoce. Co se mi na knize opravdu moc líbilo, byly její ilustrace, které dodávají na atmosféře. Na konci je kniha velmi dojemná. A nejen, že děj začíná být smutný a dojemný, ale je napsaný tak, že i ze mě vytáhl pocity, které s dějem knihy neměly žádnou souvislost a měla jsem je zastrčené někde hluboko v sobě. Pak jsem nebrečela jen kvůli knize... Na to musí mít spisovatel skutečně talent.

29.03.2018 5 z 5


Budulínek - veršované pohádky Budulínek - veršované pohádky František Hrubín

Nejkrásnější pohádka mého dětství. I po cca 20 letech si ty verše pamatuju :-)

21.01.2018 5 z 5


Kečupová mračna Kečupová mračna Annabel Pitcher

Vždycky je pro mě dobrým ukazatelem, že se nemohu od knihy odtrhnout, ani když čtu, je už kolik hodin na já musím ráno brzo vstávat. A přesně to se mi stalo o této knihy. Od autorky jsem četla už Moje sestra žije na krbové římse a to mě zas tolik neuchvátilo, takže jsem k této knize přistupovala uvolněněji a nakonec jí musím hodnotit kladně. Líbil se mi nápad s dopisy psanými na smrt odsouzenému vězni. Líbila se mi zápletka hlavního trojúhelníku, líbilo se mi konečné odhalení maminčina tajemství (nebo vlastně dvou tajemství) a líbili se mi dobře popsané charaktery snad všech postav. Jemná výtka k té nejdůležitější téměř závěrečné scéně (scéna u řeky), která mohla být trochu více rozepsaná. Jinak pěkné čtení i s trochou slz.

19.01.2018 4 z 5


Dřív než půjdu spát Dřív než půjdu spát S. J. Watson

Hodnocení rozhodě kladné!!! Člověk si uvědomí, co pro něj znamená paměť. Kniha se mi četla lehce a poměrně dost rychle. Ze začátku mi to ale hrozně připomínalo film 50x a stále poprvé, ale to je ze začátku. Pak se přidá ta detektivní a podezírací linka a to hodí knihu do úplně jiného světla než výše zmíněný film se stejně "postiženou" hrdinkou. Ale mám kritiku k závěru, mám takový pocit, že tento spisovatel ty konce neumí... Po tak dobré knize a skvělé zápletce ten konec tak nějak padl na zadek a je až zbytečně rychlý... Podobný pocit jsem měla i u knihy Druhý život. A ještě jedna věc, měla jsem výtisk z roku 2014 s tiskovou chybou, o které jsem si stále říkala, zda to je chyba nebo záměr autora. V dopise od Bena pro Christinu píše Ben "Nevzdávám se tě Clair." (Clair je ale kamarádky Christiny...)

18.10.2017 4 z 5


Sítě Sítě Petra Dvořáková

Mám z této knihy trochu rozporuplné pocity. Na jedu stranu skvělý námět, všech tří povídek, ale já zastávám styl více rozpracovaného a dokončeného příběhu. Ale chápu, že tady jde o to, aby člověk nad příběhy přemýšlel a procházel v hlavě, jak co mohlo být a jaké by to bylo kdyby... Každopádně se mi to ale četlo rychle a snadno.

29.09.2017 4 z 5