Turlogh komentáře u knih

A máme zde další dobrou knihu staršího data od J. K. Čemuse, snad trošku zapomenutého autora skvělých dobrodružných příběhů pro děti a mládež z let převážně čtyřicátých. Velice dobrodružný děj od začátku až do konce, kdy chlapci Ivan, Čeněk a Pavel, kamarádi doslova na život a na smrt, díky dědečkovi Ivana, starému, zkušenému lesákovi mají možnost prožívat část prázdnin v lesích nedaleko Prahy v pro ně postavené chatě. Máme krátce po strašné druhé světové válce a některé otevřené účty mezi Němci a Čechy odstartují podivný, trošku strašidelný a velmi nebezpečný zážitek hochů hrdinů. Kým je Němec Zulegr? A co má společného s čeledínem Franckem? Kdo se chce pomstít dědovi lesákovi na jeho vnuku Ivanovi? Odpověď na tyto a mnohé další otázky se dozvíte v knize. Spád příběhu se zvyšuje a hraje se velmi ostře! Povídání v knize vhodně doplňují ilustrace Miloše Nováka.

1 04.12.2017

Přiznám se vám přátelé, že mě vždy mrzí, že když hledám popisy některých starších knih na netu za účelem zjištění, zda jsou pro mě vhodné ke koupi v bazaru anebo v některém z antikvariátů a kde nic tu nic. Jeden pak často koupí nějakou naprostou hloupost... A tak jsem se rozhodl, že se pokusím toto alespoň částečně napravit. Máme tady další velice povedený dobrodružný příběh z dávných let. Není to sice skautské prostředí, leč prázdninová stanová osada má k tomuto velice blízko. Hlavní hrdinové chlapci Jindra, Mirek a Lojzík se při bouři, kterou zažijí při táborové hře v přírodě ukryjí v troskách staré katovny a dobrodružství může začít! Karty jsou rozdány, následuje podivný objev a nebezpečné trio darebáků je chlapcům na stopě. Nebudu samozřejmě prozrazovat zápletku děje knihy ale doporučím vám tento vydařený akční a dobře čtivý román k přečtení. Děj knihy výborně graduje a např. z Lojzíka strašpytla se v průběhu stává odvážný chlapík, který pevně stojí za svými kamarády. Nadmíru skvělé jsou i kvaše Miloše Nováka. Originalitou ovšem příběh nehýří a proto dávám jen čtyři a půl hvězdy.

04.12.2017

A máme zde další prastarý skautský komiks! Po povedených komiksech Tajemství žlutých skal a Družina Lišek přichází vypráskaná dvojice skautíků Lešek a Pešek. Známému ilustrátorovi Františku Škodovi (bože, jak já ho měl v dětství v oblibě, Dobrodružství Cvalíka, Alíka a strýce, to bylo moje) a V. Thielemu se povedla hezká taškařice o dvou vlčatech na cestách pro menší čtenáře. Kniha vyšla v roce 1948! Na skautskou knihu v poslední chvíli. Je to vlastně takové kreslené leporelo, které pobaví a snad i zaujme. Doporučuji čtenářům od 0 do 12 let. Jen těžko k sehnání! Na aukru občas od 400 Kč výše. V hodnocení dávám pět hvězd neboť skautských komiksů je tak málo....

30.11.2017

Konečně! Konečně jedna kniha o junácích, která byla napsána před mnoha lety a kterou mohu doporučit k přečtení... Správná kniha pro skauty a mládež od 10 do 15 let. Nadšenci si mohou přidat až + 30. Kniha velice pěkně a čtivě popisuje život na dvouměsíčním táboře oddílu junáků na ostrově v řece Otavě. Postavy 12 skautů dvou družin, Havranů a Srnců jsou velice dobře vylíčeny, stejně jako postava vůdce Jarouše a jeho maminky, kuchařky a dobré duše tábora. Také ostatní rázovité postavičky lidiček z okolí tábora se autorovi povedly a žijí si svým životem. I když se jedná o oddíl suchozemských skautů, autor výtečně zapracoval dvě postavy, Třísku a Dudu, kteří horují pro vodní skauty a plaví se občas po Otavě na kánoi. I zajímavé pověsti z okolí tábora se podařilo autorovi výborně zapracovat do čtivého a akčního děje knížky. Uvažoval jsem nad čtyřmi či pěti hvězdami, leč jsem opravdu nadšen a tedy 5! A souhlasím s dalším komentářem, ilustrace páně Novákovy jsou opravdu skvělé.

1 30.11.2017

Já asi toho pana Adolfa Veselého nebudu moc číst. Po Vodácích z olivové zátoky jeho další kniha o které jsem se domníval, že by mohla být zajímavá a snad i se skautskou tématikou. Pracně jsem si ji sehnal přes antikvariáty a opět jsem vcelku zklamán. Skautské tam jsou snad jenom půvabné obrázky od malíře všech malířů Zdeňka Buriana a možná jedna zmínka v textu o družinách chlapců v táboře a jinak nic. Kromě toho opět pan Veselý neustále odbočuje od námětu tábora a dobrodružství, kupříkladu popisy okolí, nepříliš zajímavými vyprávěními chlapců v táboře u táborového ohně, která jsou jak se říká, každý pes jiná ves, najdeme zde např. rádoby sci-fi povídku z Martu (to má být asi Mars) spoustu příhod o hmyzu, včelstvech, sršních, o tom jak malý chlapec spadl do sudu s vodou, apod. Tyto příběhy vyplňují asi 70 % textu knihy, takže zase skoro žádné napětí a spád děje díla. Trochu situaci zachraňují začátek a konec, kde se řeší ztráta zvonu z vesnice u tábora a pak jeho nález a záchrana ze dna řeky, právě táborníky. Taky kresby páně Zdeňka B. vylepšují situaci, takže jenom díky tomu dávám tři hvězdy. Ale ke čtení nedoporučuji. A ještě jedna věc, nalezl jsem tázací větu na začátku textu knihy, takže bod do čtenářské výzvy... a to je vše.

27.11.2017

Musím se přiznat. Mám rád kreslíře a spisovatele Emila Posledníka a taky mám v oblibě Vláďu Zíku a to už od velmi dětských let, když jsem v Hradci Králové u babičky čítával starý časopis Punťa. A právě v něm jsem se poprvé setkal s Emilem Posledníkem a jeho příhodami malého vodníčka Vency ve formě komiksu a také s Vláďou Zíkou v jeho kovbojce na pokračování Spravedlivý Chess. No a nyní si vážení představte, že se v jedné knize sejde tohle duo a to Vláďa Zíka jako autor a Emil Posledník jako kreslíř! Pak je jasné, že to bude pecka! Dobrodružné příhody malého, ale udatného mušáka Pišťuly v pohádkovém příběhu rozhodně stojí za přečtení a domnívám se, že skoro osmdesát let od jejich vydání nijak nesnížilo jejich čtivost ani přitažlivost pro malé a možná i mladé čtenáře. Řekl bych, že tato kniha připomíná například slavné příhody Ferdy mravence. Rozhodně vřele doporučuji k přečtení.

1 27.11.2017

Tak tohle je pecka, pecička! Hodnotím tuhle knihu jako jednu z nejlepších pro mládež, jaká kdy byla napsána a stavím ji na piedestal hned za nejlepší foglarovky! Marek Pihoun je borec, spád a vtip prolíná celým příběhem knihy a neotřelé originální postavičky v ději dodávají knížce na čtivosti a půvabu. Autor je rovněž borec, knihu jsem si zapůjčil v dětství z knihovny v Havířově a přečetl rovnou několikrát. Vřele doporučuji k přečtení! Plné hodnocení a musím se podívat na další knihy od tohoto autora.

1 27.11.2017

Další z knížek od Braťky. Dva bráchové vodní skauti si píší deník z plavby po řece Vltavě. Místy velmi vtipné, díky hláškám od Dáni a Sáma, občas i jiných skautů. Nicméně, jelikož je kniha psána formou deníku, nečte se zrovna lehce. Spád a akce příliš nejsou o napětí se také nedá moc mluvit, spíše jen ten občasný humor. Trvalo mi nezvykle dlouho než jsem knihu dočetl a nebyl jsem jí příliš nadšen. Z díla Braťky hodnotím spíše tuto knížku jako slabší. Napsal mnohem lepší knihy. Proto nemohu dát více, i když je to o skautech než tři hvězdy. Nazdar.

2 27.11.2017

Tady není co komentovat. Rychlé šípy jsou bezesporu nejlepším československým komiksem všech dob. Četl je již můj děd Arnošt, pokračoval můj tatík Jára, poté samozřejmě já a po mě synek Přemek. Povinnost přečíst pro každého správného kluka či holku. Troufám si zkřížit kordy, meče či šavle s každým pochybovačem tohoto legendárního komiksu. Nejlepší věk k přečtení od 8 do 12 let. (Pro duchem stále kluky či holky prodloužena hranice až do 99 let, popřípadě dále!) Slavný klub pěti správných kluků a jejich protikladů, neméně známého Bratrstva kočičí pracky zaujme, pobaví i poučí! V řadě příběhů se nalézá i důležité varování a praktická rada. Sláva Rychlým šípům!

13 27.11.2017

Dodnes vzpomínám, když jsem si tuhle knížku jako malý klučina vybral v mém oblíbeném knihkupectví u Labužníka v Havířově a doma jsem se pak začetl do zajímavých příhod šestky. Přečetl jsem tuto skvělou knihu v dětských letech několikrát, samozřejmě mne oslovily i nádherné obrázky od nezapomenutelné Helenky Zmatlíkové, která věru zanechala krásné stopy v české dětské literatuře.
I po letech si vybavuji například obrázek-plánek domků, ve kterých bydlí šestice hlavních hrdinů, ten se mi líbil i prostorovým vyjádřením. Řekl bych, že vyprávění i atmosféra této knihy je natolik povedená, že Děti z Bullerbynu jsou nejlepší z knížek Astrid Lindgren. Škoda, že dnes již děti příliš nečtou, protože tato knížka opravdu stojí za to ! V pozdějších letech se mi knížka přičiněním mladších sourozenců kdesi ztratila, ale před pár lety jsem si ji pořídil přes aukro znovu. Ovšem přiznám se, že jsem ji zatím znovu nečetl a to z obavy, že by mě v dospělém věku již jaksi neoslovila a pocítil bych zklamání. (Viz. některé z níže uvedených komentářů.) Ovšem, mám to promyšlené. Je-li pravda, že staří lidé jsou jako malé děti, počkám si ještě nějakých dvacet let a pak si knížku znovu přečtu. Již se na tu radost těším! :-)

15 27.11.2017

Tato kniha mě v mých mládežnických letech silně zaujala a oslovila. Silný příběh, skvěle čtivý a hlavně neotřele originální námět. Spousta nápadů, nejvíce mě zaujal tzv. živý meč, konkrétně provedení čepelí. Už v těch letech jsem se živě zajímal o šerm (historickému šermu jsem se později dlouhá léta věnoval) a přiznám se, že jsem se, bohužel veskrze neúspěšně, pokoušel vyrobit takový živý meč a ovládat jej. Asi nejsem dost dobrý šermíř. :-) Škoda, že Jarda Jiran nenapsal podobných knih více, mohl to být časem kult mezi fantasy šermíři. Za originalitu dávám plných pět hvězd a doporučuji k přečtení.

2 27.11.2017

Knihu jsem nečetl, nicméně mám doma sesbírané všechny části ze sedmičky pionýrů s geniálními ilustracemi Miroslava Schönberga, jehož považuji za důstojného nástupce velkého Káji Saudka. A je to jak textově, tak obrázkově skutečná pecka! Asi nejlepší z díla Ondřeje Neffa. Vřele doporučuji milovníkům sci-fi a fantasy. Pět hvězd.

2 27.11.2017

Parádní český komiks. Všechny tři příběhy moc dobré, určitě i zásluhou skvělého Káji Saudka, nicméně přiznám se, že třetí příběh mne zaujal v mládežnickém věku nejvíce. Dodnes si pamatuji větu bouřící ve mě nadšením: "Nejmocnější zbraní nebyl Arnal, ale jeho drak! " Prostě Ondřej Neff umí! Což ostatně dokazuje např. i v Jádru pudla, Modrém meči a Čarodějově učni a dalších knihách. Ctitelům sci-fi, fantasy a komiksů lze jen a jen doporučit! Plných pět hvězd. Nazdar.

11 27.11.2017

Navazuji na některé z komentářů níže. Já tuhle knihu dočetl, nebyla špatná, ale souhlasím s některými tvrzeními čtenářů, že knize by prospěl větší spád, méně slovíčkaření kolem hlavní zápletky a snad proto jsem se musel do dočtení knihy poněkud nutit. Odložit, vrátit se, kousek přečíst a tak dále pořád znovu a znovu. Z tohoto důvodu si již patrně další knihy tohoto autora nepřečtu, leda že bych opravdu již neměl co číst. To však zřejmě nehrozí, vzhledem k dobře zásobené městské knihovně Třinec a také Havířov, jakožto i mé osobní početné knihovničce. Vidím to tak na slušný průměr, dávám dvě a půl hvězdy.

4 27.11.2017

Jsou kovbojky vynikající, dobré, průměrné a k ničemu. El Slico je bohužel poslední případ. Extrémně naivní, od první strany průhledný děj, žádné napětí. Hlavní hrdina má bratra, který je obávaný lupič v kraji a místní, světe div se, považují za padoucha hlavního kladného hrdinu. Tuto neobyčejně spletitou zápletku pochopí chytřejší čtenáři tak do strany deset, ostatní nejpozději na straně 15. Toto veledílo má stran 192, takže ten zbytek se budete už jen nudit, prokousávat se silně stupidním a často nelogickým dějem a klepat si na čelo, jací jsou ti místní tupci a s nimi patrně i autor tohoto slaboduchého románu. (Už v deseti letech jsem si psal sám pro sebe kovbojky domnívám se, lepší úrovně i když také žádná veledíla. Když si některou z nich přečtu teď, tak se jim směji.) Že tuto hloupost vůbec někdo vydal, je rovněž silně zarážející. Jediné co trochu ujde je v tomto románu titulní obrázek, bohužel též jediný. Totální odpad, před čtením důrazně varuji! A nyní jdu tento svazek dát do kotelny na podpal, což je jediné místo kam patří. Pokud si chcete přečíst dobrou kovbojku doporučuji některou od Ungera, napsal jich stovky. Zdar.

Asi nejlepší z knížek Ropima se skautskou tématikou. Velice zajímavé a skvěle napsané povídky o vodních skautech od začátku století (Josef R.-O.) Skvělá byla například příhoda "Duhy" s knížetem Schwarzenbergem, ta mě moc pobavila. Ropim měl takový výrazný, stručný a úderný styl. Psal poměrně v kratších větách a uměl v nich jasně vyjádřit to, na co jiní potřebují dlouhá souvětí. Měl dar písmáka a neznám jiného autora, který by svými příběhy uměl ve mě vyvolat vnitřní nadšení síly sluneční erupce. Třeba jak popisuje odplatu Felixe a Ruse na olympijských hrách v roce 1936 v Německu (odplatu za posměch Duhovi dříve), tohle vylíčení mě zcela nadchlo a uchvátilo. Prostě Ropim uměl! Doporučuji všem skautům, vodákům a nadšencům. Plných pět hvězd!

26.11.2017

Souhlasím s předešlým komentářem. Tahle Braťkova kniha se nečte špatně, ale děj je občas trošku ustrnulý, napětí v knize jen občas, některé z postav jsou poněkud nevýrazné a nepřesvědčivé, trošku mi to taky přijde spíše jako vzpomínka či citace ze skautského zápisníku. V popisu knihy nahoře je sice napsáno, že se jedná o příběh z kroniky vodní 5, slavného to skautského oddílu, leč domnívám se, že i příběh z kroniky se dá napsat zajímavěji a čtivěji, než je zrovna v této knize. (Jestli to není tím, že jestli mám správné informace, je tento titul z Braťkovy pozůstalosti, tudíž jím neupravená k vydání. Otto Janka "Ropim" mi sice jako autor knih skvěle sedí, ale mám pocit, že byl spíše mistrem pera jím slyšených či prožitých příběhů než příběhů vzatých z kronik.) Ač jsem nadšený čtenář musel jsem se občas knihou "prokousávat" a někdy knihu odložit a vrátit se k ní, což není mým zvykem. Hodnotím tedy třemi hvězdami a doporučuji jen zapáleným čtenářům Braťkova díla. Ostatní si vezměte ke čtení raději Vláďu nebojsu, Statečná srdce či Zelené jezero, to jsou pecky!

26.11.2017

Tak konečně po dvou hodnoceních knih nevalné úrovně se dostávám k této zajímavé i když ne skautské knize od Jaroslava Nováka "Braťky." Tímto sympatickým románkem jsem byl zaujat a to od strany 5 až po stranu 474. Tedy od začátku až do konce. Hlavním hrdinou knihy je Vláďa Šejnoha zvaný později Nebojsa. Je to správný klučina, který se umí postarat o sebe i o druhé. Neztrácí ve složitých situacích hlavu, je odvážný a rozhodný, vyrůstá bez rodičů, jen se starou tetou, takže je, dalo by se říci, vyspělostí o kus dál před svými spolužáky. I když sám rozhodně není dokonalý a má občas pochybnosti, umí se zastat svého kamaráda a svých sousedů i v hrozivých situacích. Taky dovede překonávat překážky a jít za svým cílem. Děj se rozvíjí svižně a s napětím celou knihu a atmosféra třicátých let Československa je v příběhu skvěle zachycena. Domnívám se, že Braťka se touto svojí knihou dostal na špici své tvorby. (Četl jsem myslím všechny jeho knihy a snad jen dvě nejlepší se tomuto chlapeckému dobrodružnému románu vyrovnají.) Závěrem chci říci, že kniha Vláďa Nebojsa dosahuje na nejlepší knihy Jestřába a vřele doporučuji! Jsem knihou nadšen a nelze než dát plných pět hvězd!

1 26.11.2017

Tuto knížku jsem si sehnal po delší době a docela jsem se na ní těšil. Josef Kratochvíl se skautskou přezdívkou "Baby" byl totiž schopným skautským činovníkem, autorem mnoha skautských příruček i románů. Tato kniha mu však bohužel dle mého příliš čest nedělá. Děj nepříliš čtivý a navíc silně neuvěřitelný. Aby skauti na jediném táboře zachránili malou holčičku z rukou únosců, což byli dva tuláci, dále tito tuláci poštvou na tábor junáků početnou cikánskou tlupu, která tábor přepadne a junáky přemůže ve zběsilé pranici a pak náhle, kde se vzali tu se vzali četníci (asi spadli z nebe) několik cikánů postřílí a zbytek zajmou. Následně se v románu objevuje postava podivného lesního strážce, který vcelku bez příčiny mlátí skauty a vyhrožuje jim zastřelením, pak je obviní z pytláctví, načež vše korunuje střelbou!!! po synu statkáře, jenž je kamarádem vůdce skautů a mimochodem výše uvedený lesník je zaměstnancem jeho otce statkáře, majitele okolních lesů. Přitom se zmíněný strážce nachází zjevně v podnapilém stavu, syna statkáře zraní střelbou na ruce, když chce ve střelbě pokračovat je vůdcem skautů pacifikován chvatem Ju-jitsu a odveden ke svému přímému nadřízenému, nadlesnímu, také zaměstnanci statkáře. Zde je tímto nadlesním za své činy na místě propuštěn (místo aby byl předán četnictvu) a pozor! stačíte sledovat? vůdce skautů se opilce zastává a přemlouvá svého kamaráda syna statkářova, aby přece nezbavovali chudáka obživy a zaměstnání... Syn statkářův vcelku rozumně namítá, že přece nemůže nechat takového člověka jako svého zaměstnance nechat běhat po lese a střílet po lidech bez příčiny. (Jedna z mála smysluplných vět v knize.) Tímto ovšem neuvěřitelné příhody skautů na jediném táboře nekončí... objevují pytláka, který již delší dobu řádí v lesích zmíněného statkáře a kupodivu není to žádný chudák, ale movitý sedlák. (Tímto totiž padá tzv. sociální případ, a sice, že kdyby se jednalo o pytláka, který je chudák a má toto jako jediný způsob obživy, mohlo by se nad ním srdce slitovat.) Následně totiž syn statkářův po krátkém vysvětlení prohlašuje, že je to jinak pořádný člověk (pytlák) a posílá pryč přivolané četníky. A ani náhrady za množství upytlačené zvěře syn statkářův po bohatém sedlákovi nepožaduje.. To je vzácný člověk! Dále několik skautů zachraňuje malé děti před velikým psem, který je nakažen vzteklinou! Co tito skauti na táboře všechno nestihnou!!! A to ještě asi nebude všem hrdinským a silně uvěřitelným skutkům konec neboť mám jakési podivné vydání z 30. let z anděla strážného a to je jen 1. díl. Omlouvám se, že jsem se více rozepsal, ale to je fakt síla! V podtitulu je název románek ze skautského života, to asi ne. Ano, kdyby tam bylo napsáno veselá skautská taškařice, pak snad. (Sám jsem téměř třicet let skautem, takže myslím, že vím o čem mluvím. ) A ani případné úvahy o tom, že je to skoro osmdesát let starý příběh a psaný pro děti tenhle s prominutím nesmysl nezachrání. Nedoporučuji ke čtení snad leda, že by se někdo chtěl pobavit a vydržel to číst. Pro takového vtipálka bych dal jednu hvězdu.

2 26.11.2017

Tato kniha pro mě představovala spíše zklamání. Je to jakási směsice námětů, z něhož pouze jeden je vyprávění o vodních skautech z Československa u Jadranu a to nepříliš čtivé. Do tohoto je vloženo na různých místech povídání, které bych označil jako rádoby cestopisné popisy plavby podél jugoslávského pobřeží po druhé světové válce, dále dějem knihy prolíná občasné popisování výzkumu čmeláčího hnízda či života vosy kutilky a toto vše je hlavně na začátku a konci knihy doplňováno příběhy malých dětí z Brna (nedávalo to celkem souvislost s vodními skauty), kteréžto příběhy vyznívají docela dětinsky a nemají s dobrodružnou literaturou zhola nic společného. Zařadil bych tak ke čtení pro děti do pěti let. Vzhledem k výše uvedenému si myslím, že dnes by tato kniha asi jen těžce hledala čtenáře. (Sám jsem ji dočetl jen silou vůle.) Díky několika kresbám velikého Zdeňka Buriana dávám jednu hvězdu.

26.11.2017