tygřík2
komentáře u knih

Rozhodně bych nikomu z minulosti nepřála, aby se, vytržen ze svých okoličností, ocitl v cizí divné budoucnosti. Autoři se snaží odpovídat na tu spustu otázek, které by v takovém případě vyvstaly. (Hezky vylíčeni i "parazité", kteří, ač nezváni, osobují si právo "hájit zájmy" kohokoliv.)


Příběh a styl psaní, který mne zcela pohltil. (A když to vypráví Uthred hlasem pana Fridricha, to je teprve pošušňáníčko!)


Detektivka? Zdoláno jen díky tomu, že jsem poslouchala jako audioknihu, kterou namluvil pan Brousek ml. tak, jak si zasloužila - jemně ironicky. Ale další díly série o lordu Petrovi mě určitě minou nebo spíš já je. Komentář Vesmich - trefa do černého.


Jestli se směsici vybraných faktů, dohadů a zbožných přání určité ideologie říká historie, to teda nevím. Občas jsem se musela smát jeho vývodům, jindy mě autor svým neotřelým pohledem na věc přinutil k přemýšlení. A to poslední oceňuji na téhle rozvernosti asi nejvíc.


Jazyk pana Poláčka mě přivádí do stavu naprostého nadšení, jeho laskavost a pochopení pro chybky bližních u mne vyvolávají blaženost. Jemný humor, milá ironie, pobavený, ale ne blahosklonný, nadhled...Prostě pohlazení po duši. (A audiokniha, kterou čte pan Beneš, všechnu tuto nádheru násobí.)


Napsáno pěkně svižně, čte se dobře. Nadsázka dobrá, chybí mi více drsně vtipných hlášek. Té tajemnosti je privela. Přebal je skvělý, přihazuji za něj hvězdičku. Ale nevím, jestli se kdy k Larsovi vrátím, nevnesl do mého světa nic světoborného.


Star Trek, SGC, Marťana, a možná ještě všelicos jiného, už jsem četla a viděla. Že se autor těmito díly inspiruje mi nevadí, dokonce je sympatické, že se k tomu přiznává. Ale nepřinesl do příběhu nic nového a svého a ani trochu překvapivého. Některé odstavce jsou úsměvné ( např. když líčí, jak na Marsu a Měsíci lidé jen nadšeně pracují a protože nemají ničeho přebytek, tak si nezávidí :-))). Kniha se také ocitá na mém seznamu knih se špatným skloňováním slov soustředit se a soustřeďovat se ( a na to já jsem pes). Je to škoda, protože pan autor psát umí.


Asi takhle: nemusím mít všechno. Podivnost od Kelly Link si místo v mé knihovně nevybojovala:-))

Audiokniha. Krásně napsána, krásně namluvena. Plna životních mouder a laskavosti ( místy až neuvěřitelné) stojící proti třídní nenávisti a blbosti. Hvězdu ubírám za myšlenku záchrany dvou utečenců na ruském kolektivizovaném venkově v závěru.


Zase taková pecka, jak inzerují na obale, to nebyla. Ale četlo se to pěkně, hladce a svižně. Tři a půl, řekla bych, ale nemám půlhvězdy.


Standardní Fidelmino vyšetřování. Bohužel sáhodlouhé opakované popisy všeho možného nemožně zdržují děj. A, pane autore, věřte, že ve 28. pokračování už opravdu, ale opravdu, vím, co je to marsupium. :-)))


Legie se povedla, i když Vodička není zrovna módní návrhář:-)))


Amanda válí, ale jednu hvězdu ubírám za to, že paní spisovatelka neumí pracovat se slovy soustředit se a soustřeďovat se a používá takové patvary jako budu se soustředit. (Ty vidy, ty nám dávají, co?:-))


Pobavilo a to dost. Už jen tím názvem. A hlavně ten konec:-))) Heteša - znamenám si!


Co se dnes všechno nedá označit jako sci-fi?!!! Mistři žánru se musí v literárním nebi smát od rána do večera! Na zadní straně obalu jsou oslavná doporučení knihy, člověk by zrovna myslel, že jde o dílo hodné nobelovky za literaturu. Hahá! Jsou to jen řeči! Never more...


Milé a pohodové. Opět moc pěkné ilustrace. Tentokrát mi daly zabrat ryby tuné. Při pátrání po původu názvu i po obsahu slova jsem se dozvěděla spoustu nového a byla to bonusová zábava :-)


Občas to byly verše v próze. Krásný jazyk. Vypravěčka Smrt vnímá svět skrze barvy a vidí do ledví, či spíše duší, všech zúčastněných. Další jedinečnou dimenzi příběhu dodává interpretace a hlas paní Cibulkové. (Poslouchala jsem si audioknihu před spaním a spánek mne přemohl se sluchátky v uších. O tři hodiny později jsem se napůl probrala, protože na mne někdo mluvil. Vyděsila jsem se. Byla to Smrt! Naštěstí jen vyprávěla o Liesel:-))) A způsobila, že se mi koulely slzy jako hrachy.)
