Tyna44 komentáře u knih
Nejsem úplně fanynka povídek, takže jsem ke knížce od začáku přistupovala trochu s předsudky, ale hned první povídka mě tak chytla, že jsem pak musela číst dál a dál. Napětí, hororové motivy, vyústění příběhů jen v náznacích... Lituju, že jsem knížku už dočetla... mám chuť číst dál.
Z této knížky mám trochu smíšené pocity. Strašně mě bavila, měla jsem ji během týdne přečtenou, ale konec mě nějak neuspokojil. Líbily se mi tři roviny příběhu, ale to vyústění mi přišlo trochu laciné. Ale jinak moc zábavné, čtivé, zajímavá kostra příběhu... v některých částech knihy poutavé větné konstrukce tvořené zajímavými slovními spojeními a silnými myšlenkami. Za použitý jazyk body nahoru. Ale něco mi tam chybělo...
Okamžiku, kdy dočtu i poslední část příběhu, jsem se bála. Celé vyprávění příběhu geniálních přítelkyň mě dlouhé dny naplňovalo a často jsem se nemohla od příběhu odtrhnout. Úplný závěr mi málem urval srdce - jak z důvodu dočtení, tak ze silného závěru. Tahle tetralogie mi dlouho zůstane v paměti. Jsem z ní zcela nadšená a vnitřně naplněná. Krásně napsané věty a popsaný příběh (ne)obyčejného přátelství dvou dívek.
Dlouho jsem odolávala, než jsem se do Geniální přítelkyně pustila. Přehnaná chvála mě spíše odrazovala. Když jsem se pak konečně ke knížce dostala, neměla jsem žádné očekávání. O to víc mě to překvapilo a strhlo. V současnosti jsem u třetího dílu a nemůžu přestat číst. Vyprávění příběhu a popisování postav je velmi detailní a popisné, že mám někdy pocit, jak kdybych v Neapoli přímo byla a sama se hrdinčiných životů účastnila.
Na knihu jsem se moc těšila, doufala jsem v silnou atmosféru, do které se ponořím spolu s šumavskou poustevnicí, a přenesu se do lesa a vlasy mi bude čechrat horský větřík. Nojo, to jsou ta očekávání. Asi jsem neměla předem číst komentáře a v nich přirovnávání ke knize Do tmy. Tyto knihy vnitřním prožitkem mají pramálo společného.
Atmosféru z knihy jsem moc nenasála, bylo to o jedné ztracené holce, které přežívá tak, jak umí, protože ji nic jiného nezbývá. O splynutí s přírodou a opěvování prostého života obsahem nebylo. Kniha byla hezká, ale pro mě nijak speciální.
Knížka je napsaná krásným jazykem, Hájíček skvěle vykresluje krajinu, atmosféru i pocity. V tomto ohledu nemám jedinou výtku. Trochu mě zklamal příběh - zaprvé jsem se od začátku ztrácela ve jménech spojených s genealogickým pátráním a v souvislostech a to se vleklo velkou část knihy (což nepopírám, že mohla být moje chyba a nepozornost). Navíc románek Pavla s Danielou mi trochu zaváněl červenou knihovnou a vyústění se mi zdálo trochu laciné. Každopádně kniha se četla po literární stránce moc pěkně a neurazila.
K této knize jsem se dostala opět trochu oklikou a to přes film Capote, který mě hodně oslovil a uvízl mi v hlavě. Vliv měla asi i speciální atmosféra při sledování - v jurtě, během letní noci... Knihu jsem pak četla, abych se dostala blíže Capotemu a taky abych se mohla díky tomu vracet zpátky do té chvíle u filmu. Kniha je skvěle napsaná, do detailů a na každé stránce je znát, jaký čas tomu autor věnoval a že ho dané téma silně pohltilo (až tak fatálně, že ho to nejspíš stálo život). I když téma knihy je brutální a informace jsou podávány fakticky, tak jsem se s vrahy sblížila a do poslední chvíle knihy a ani teď si vlastně nejsem jistá, jaký z nich mám pocit a jaké city k nim chovám. I když vražda byla chladnokrevně, tak obsah knihy takový rozhodně nebyl. Bylo to lidské a i vrazi do velké míry působili lidsky, což je na tom asi nejděsivější.
Před chvílí jsem knihu dočetla a ještě asi nedokázala všechno vstřebat, ale jsem nadšená... ale tak to mám u Hesseho knih... je to zážitek, na každé stránce je něco, co mě nutí přemýšlet, ale i tak se to čte snadno a s lehkostí, i když je to tak hluboké.
Chvíli mi trvalo, než jsem se odhodlala tuto knížku vyndat z knihovny a začít číst. Odradil mě film, který jsem viděla a vyvolal ve mě dost negativní pocity. O to víc jsem byla z knížky nadšená. Skvěle napsané, čtivé, faktické, obohacené o další příběhy, abychom co nejlépe dokázali pochopit jednání mladého člověka, který potřebuje utéct, aby zjistil, že utíká před něčím, co k životu nejvíce potřebuje. Ve mně to zanechalo silný dojem a jistým způsobem i určitý nový pohled na život.
Naprosto skvělá knížka, která ve mně zanechala tak silné pocity, vůně a chutě, že na ni nejde zapomenout. Knihu nasáváte všemi smysly.
Po přečtení "Do tmy" jsem se nemohla dočkat další knihy od Anny Bolavé. Moje silné očekávání, jak už to tak bývá, bohužel nebylo naplněno. I když kniha je to dobrá se zajímavou atmosférou, ve srovnání s knihou "Do tmy" je to slabý odvar. Kniha ve mně nijak silný dojem nezanechala a po dočtení jsem měla pocit nenaplnění. Ale toto mé hodnocení je způsobeno naprostým uchvácením "Do tmy", která ve mně žije i několik měsíců po přečtení
I když je tato kniha v přihrádce "bestseller", kterým se obloukem vyhýbám a dlouho jsem přečtení této knihy odkládala, musí říct, že mě obsah velmi mile potěšil. Od prvních řádků jsem se do knihy intenzivně začetla a četla, dokud nepřečetla. Propojení jednotlivých příběhů a velmi promyšlené napojení postav na sebe mě opravdu fascinovalo. Autorka má vskutku brilantní fantazii
Byla to moje první kniha, kterou jsem četla od čínského spisovatele. Moc jsem nevěděla, co od toho očekávat a v úvodu jsem si myslela, že ji odložím a nepřečtu. Časem mě však příběh začal zajímat a poté jsem ji přečetla již rychle. Kultura a příběh hrdiny je od našich dost vzdálený, jeho těžký osud je obtížné si představit v našich podmínkách. Ale jeho "žít" i za těchto okolností se mi na knize líbilo a vnitřně mě obohatilo