tyrkysoveknihy komentáře u knih

Pokud hledáte akcí a bitvami natřískané fantasy od začátku do konce, tak hledejte dál. Ovšem pokud vám sedí spíše více intrik a politiky, ve které převládádají záhady a napětí okořeněné sem tam nějakou akcí či zvratem, tak jste u Bezvětrného města na správné adrese.

Na knize mě právě nejvíce zaujalo ono prostředí - město, jež je rozdělené do sedmi úrovní, plné kanálů po kterých jeho obyvatelé cestují na želvách, což příběhu dodalo i jistou hravost, rozvernost či rozpustilost. Magický systém mi přišel zajímavý, ale mohl klidně dostat o něco více prostoru - ráda bych se s Arkou podívala více do její výuky. Zrovna tak bych se ráda víc mrkla do jednotlivých úrovní města (tedy kromě první a sedmé ze kterých jsme viděli nejvíc) a na ministry a jejich funkce. Celkově vzato, svět má kniha vážně super - je promyšlený, je uvěřitelný, je funkční. Myslím, že v té hromadě fantasy světů vážně dokáže zaujmout.

Příběh je napsaný ve třetí osobě a vyprávěný z pohledu více postav - hlavně tedy Lastyanaxe a Arky. Postavy jsou to rozmanité a dobře vykreslené - jejich motivy jsou jasné a pochopitelné. Doufám, že se ve dvoce dočkám i mé oblíbené feministky Pyrrhy. Tady bych chtěla zmínit, že více mě bavily právě části Arky, které mi přišly asi trochu více akční (díky závodu, zkouškám…), a jejíž komentáře a svéhlavost příběh… odlehčovaly. Její hovory s Lastem mi sedly a bavily mě. Zmatek jsem v postavách neměla, ale musím říct, že by nebylo špatné jejich pohledy ještě více stylem psaní odlišit (jak jsem si časem všimla… i část třináctileté Arky totiž obsahuje slova jako vyluzovat, obsedantní či licoměrnost), což souvisí i se závěrečným bodem této recenze.

Děj bych zajímavou směsicí odhalování korupce a vyšetřování vraždy protkané Arčiným pátráním po otci a jejím zasvěcováním do magie. Tak akorát, aby to udrželo čtenářovu zvědavost. Rozuzlení pro mě nebylo nějak šokující, ale musím říci, že to má autorka dobře promyšlené a vyplatí se u čtení vážně dávat pozor.

Všimla jsem si, že celkem dost lidí říká, že se tato kniha pohybuje mezi middle grade, YA a fantasy pro dospělé. No, já mám v tomto celkem jasno. Zařadila bych jí díky pomalému tempu, trochu i rozsahu, tématům (politika, postavení a práva žen, sociální rozdíly a nevraživost mezi vrstvami, první zaměstnání právě dostudovaného devatenáctiletého hrdiny), věku hlavních hrdinů (19 a 13) a jak jako celkovému pocitu do NA fantasy - funkce NA je být mostem mezi YA a fantasy pro dospělé. No a i new adult kniha může být místy hravá .

Za poskytnutí výtisku knihy na recenzi děkuji nakladatelství Host.

2 23.10.2022

Hyacinth Bridgertonová je prostě číslo a hravě se vyrovná své sestře Eloise. Gareth St. Claire si mě získal. Stejně jako Simon a Anthony si prochází drama s otcem, který ho nesnáší a vytravule ruinuje jejich rodinný majetek, ale nepřišel mi tak zarputilý jako ti dva. Hyacinth s Garethem se výborně doplňují. Mají mezi sebou skvělou chemii a jejich slovní přestřelky jsou prostě suprové. Culila jsem se u čtení jak připitomnělá .

Na své si tu přijdou i fanoušci Garethovy babičky, lady Danburyové. Ta má v příběhu nečekaně celkem velkou roli a je tu opět fenomenální. Lady Danburyová už nějakou chvíli v mých očích zachraňuje nepřítomnost lady Whistledownové jejíž komentování společenských událostí mi celkem chybí .

Hodně zábavnou součástí knihy byla dějová linka s hledáním drahokamů! Po čase se to sice začalo trochu táhnout, ale stále si to dokázalo udržet mou poznornost, protože jsem byla vážně zvědavá, jak to celé nakonec dopadne. Je trochu škoda, že ty drahokamy nebyly po všem tom hledání důležitější a neměly větší finanční dopad na Garethovu svízelnou situaci.

Celkově bych o Bridgertonových chtěla říci, že se ty knihy možná v určitých věcech trochu opakují a některým lidem mohou přijít kvůli pár opakujícím se vzorcům na jedno brdo, ale já si u nich vždycky krásně odpočinu a náramně se bavím . A to vlastně i u těch, co mě něčím frustrují - jako například kniha Eloise, která mě oproti ostatním celkem zklamala.

Za výtisk knihy k recenzi děkuji nakladatelství společnosti Euromedia Group.

1 18.09.2022

4,5 ⭐

- chtěla bych říct, že tu knížku miluju
- je to DARK ACADEMIA fantasy kniha pro dospělé
- soustředí se hodně na postavy (jejich myšlenky, jejich život…) a interakcích mezi nimi, takže pokud potřebujete svižné knížky se spoustou akce (bitky, boje, nečekané zvraty…), dost možná vás tohle po začátku začne nudit
- prostředek se mi četl jako hodina filosofie, která mě nějakým zázrakem vážně bavila
- postavy mám ráda všechny... některé trochu míň a některé trochu víc, ale záleží mi nakonec na všech, tak dobře trojrozměrné jsou
- místy to působí takové hodně… abstraktní, což dělá to filosofování protkané s fyzikou (čas, červí díry apod)
- má to, tedy alespoň pro mě, vážně krásné popisy
- magie je tu fakt super... všechny postavy mají neskutečně zajímavé a komplikované schopnosti
- není to kniha na takovou tu dobu, kdy se vám nechce moc přemýšlet nebo se nedokážete soustředit

Za výtisk knihy k recenzi děkuji nakladatelství Laser společnosti Euromedia Group.

5 06.09.2022

4,5 ⭐ - Někde mezi 4 a 5, nemůžu se prostě rozhodnout. Ač jsem to nakonec dost prožívala, tak vím o jedné věci, která by to ještě vylepšila....

Emily Henry, jméno které slýchám snad na každém kroku, a kniha na kterou jsem se dlouho chystala. Pokud toužíte po příběhu, který do hloubky prozkoumává přátelství dvou postav, které se do sebe během let zamilují, pak by kniha Alex, léto a já rozhodně měla být na vašem seznamu.

Na příběhu se mi hodně líbilo, jak autorka pracuje s vývojem vztahu energetické Poppy a klidného a tak trochu bručounského Alexe. Jejich letité přátelství bylo radost sledovat. Emily Henry zjevně ví, jak psát postavy a vztahy, které působí tak upřímně a opravdově, že jsem ani na okamžik nepochybovala o silném poutu, které si mezi sebou během let Poppy a Alex vytvořili. Však k romantickému happyendu jim od jejich prvního seznámení trvalo dojít vážně dlouho - přesněji 12 let.

Poppy a Alex spolu každý rok po 10 let jezdí na jeden velký letní výlet, až do osudné dovolené v Chorvatsku, během které se stal incident jenž mezi nimi způsobil dva roky ticha. Hrdinové spolu nemluví až do momentu kdy Poppy požádá o další společnou dovolenou, aby dala všechno do pořádku a vrátila tak jejich přátelství do těch správných kolejí.

Co se mi na této knize líbilo, byly kapitoly ze všech jejich prázdnin. Příběh je napsaný (jednodušeji řečeno) ve dvou časových liniích. Jedna linka sleduje Poppy a Alexe na jejich stávajícím výletu do Palm Springs a druhá popisuje jejich první setkání a všechny jejich předešlé dovolené seřazené od té první před 10 lety až po Chorvatsko 2 roky zpět. Vzájemně se linky perfektně doplňují. Získáváme útržky z výletů tak, jak se staly, a vidíme všechny jejich interní vtípky, vzpomínky a události, které posílily jejich pouto. Bylo až frustrující sledovat jak se milují a očividně po sobě touží, ale ani jeden s tím nic nedělá ze strachu, aby nezničili jejich pro oba tak cenné přátelství. A řeknu vám… přátelství mezi Poppy a Alexem je tak nádherné, že na konci budete toužit po člověku, který pro vás bude nejlepším přítelem a milostným patrnerem zároveň.

Emily Henry napsala dvě postavy, které se od sebe nemohou lišit více, a jejich historii tak bravurně, že bylo snadné uvěřit, že tito dva lidé na opačných koncích spektra v tom druhém mohou najít lásku. Líbilo se mi, jak se tito dva vzájemně ovlivňovali k lepšímu a byli vždy jeden druhému oporou. Mockrát jsem se sama sebe ptala jak je možné, že spolu ti dva nejsou už dávno a měla jsem sto chutí je popadnout za ramena a křičet: Copak nevidíte, že jste pro sebe jako stvoření? Proč jste sakriš tak zabednění? Bylo například naprosto zřejmé, jak je bolí vidět toho druhého s někým jiným. Celkově to bylo skvělé a nervy drásající zároveň.

Jediná škoda je, že je příběh vyprávěn jen prostřednictvím Poppyina pohledu a tak plně nahlížíme jen to jejích pocitů. A byť jsem na Alexovi (ač to uměl dobře skrývat) i tak viděla, že je do Poppy pravděpodobně už dlouho zamilovaný, bylo by lepší mu vidět do hlavy. Ráda bych a byla přímým svědkem jeho citů vůči Poppy. Jeho vyprávění by se mohlo zabývat právě jejich společnými dovolenými. Mohlo by být dost zajímavé sledovat city současné Poppy (přičemž by děj stále sledoval, jak a kdy se změnily) a Alexovi pocity vůči ní v průběhu let. Myslím, že by to tomu dodalo ještě víc šťávy. Jen si představte všechno to tajné toužení, frustraci, odolávání přitažlivosti, romantické city… násobeno dvakrát. Jednoduše si myslím, že Alexův úhel pohledu by to jen vylepšil a doladil k dokonalosti.

Kniha mi byla poskytnuta v rámci spolupráce s nakladatelstvím Metafora spadajícím pod Nakladatelský dům Grada.

3 19.08.2022

klíčová slova: romance, regentská éra, Anglie, period drama

Bridgertonovi a jejich prequely jsou pro mě jednoznačně feel good sériemi, kde většinu dílů přečtu na jeden zátah. Je totiž strašně příjemné se jednou za čas ponořit do světa regentské Anglie plné společenských událostí, aristokratických dramat, slovních přestřelek mezi hrdiny a vášní bublající pod povrchem.

Julie Quinn prostě ví jak si mě získat. Podařilo se jí to i u knihy Za vším hledej Bridgertonovy se kterou jsem strávila velmi příjemnou sobotu. Baví mě historické romance skládající se z chytrých, nekonvenčních žen, svižných dialogů, spousty humoru a pomalu rozhořívající se vášně.

Billie Bridgertonová si mě jako žena vymykající se tehdejším standardům naprosto získala. Billie je přesně ten typ hlavní hrdinky, o kterém ráda čtu. Je chytrá, nezávislá, tvrdohlavá, a možná může působit jako hubatá, ale je jednoduše velmi přímá a vše říká tak, jak to vidí.

Stejně tak si mě okolo prstu omotal okouzlující George Rokesby. Prostě mě strašně baví číst jak je hrdina zblázněný do hrdinky jako první.

Chemie mezi nimi rostla a rostla přesně tak jak mě to baví. Zamilovala jsem si jejich interakce a také interakce mezi nimi a jejich rodinami. Nesmírně mě bavilo jejich škádlení, jemné pohledy, diskrétní gesta. Vychutnávala jsem si jejich cestu k happyendu.

Maximálně jsem si Za vším hledej Bridgertonovy užila a teď budu nedočkavě vyhlížet další knihy od Julie Quinn.


Za výtisk knihy k recenzi děkuji Yoli a Knižnímu klubu.

3 19.07.2022

3 - 3,5 ⭐

Z Medovníku s pepřem mám upřímně trochu rozporuplné pocity.

Na jednu stranu jsem v tom poznala a připomněla si svoje zblázněná léta, kdy jsem přesně jako hrdinka Adriana řešila dlouho a hodně jednoho klučinu (se kterým sem tedy, narozdíl od hrdinky, byla několik měsíců ve vztahu) - holt zblázněná puberťačka. Dalo by se tedy i pochopit, že právě to tato kniha ukazuje a svým způsobem chce čtenáře, hlavně tedy spíše čtenářky, které se zrovna v takové fázi života třeba nachází, popostrčit a upozornit, že to není úplně OK. Doufám v to. Však se hrdinka sama propleskává a říká si, že se musí vzpamatovat.

Na stranu druhou jsou mi jasné jistá absence pořádného děje. Příběh se točí v kolečku “divadlo - hospoda/bar - divadlo - hospoda/bar”. Menším oživením pro mě byla chvíle na přehradě (jinde než divadlo nebo hospoda!) a na červencovém festivalu (pozn. Festival Fantazie), ale to hlavně proto, že vím, o čem se mluví, protože na něj jezdím taky. A přispěl k tomu fakt, že tam Adriana celkem vypustila Matyáše z hlavy.

Autorka se snaží celkem vymezit, v jak dlouhém období se kniha odehrává (třeba pomocí poznámek, že „spolu půl roku nemluvili“, zmínky ročních období či měsíců apod.), ale nakonec vám stejně nějak nejsem schopná říct, jestli to byly 2 roky nebo 5. Chvíli jsem byla navíc trochu zmatená z flashbacků kurzívou a skoků mezi scénami.

Knize celkem chybí scény někde mimo toto prostředí a hlavně čas kdybychom sledovali Adrianu a Matyáše spolu. Víc bych potřebovala vidět do toho čím ji Matyáš tak okouzlil, abych se do hrdinky mohla plně vžít a nezačala spíš nad jejich poutem přemýšlet nad tím, že vždy kontaktuje ona jeho a pak na něj čeká.

Tím se dostáváme k propracovanosti postav. Škoda, že jsem se toho o hlavní hrdince nedozvěděla víc do hloubky. Vím, že studuje vysokou, brigádničí tak různě a k tomu má svou šperkařskou značku, ale tak trochu mi přijde, že se veškerá její osobnost schovala za brnění v podobě vtípků, sebeironie a sarkasmu. Když nad tím přemýšlím tak postrádám v textu více z jejího života bez Matyáše ve středu - víc infa o jejím zázemí a rodině, minulosti, studiu -jednoduše hlubší a silnější background a charakteristiku. To samé u Matyáše. Nemůžu říct, že bych ho po dočtení nějak znala… a aspoň trošku mu rozuměla. Tedy v rámci mezí příběhu a mezích toho, co zjistíme skrz hrdinku, která se v něm (a v tom bude ta pointa) zjevně nevyzná a zatímco ji má Matyáš těžce na háku, tak ona si namlouvá výjimečné propojení mezi nimi.

V knížce se vyskytuje celkem dost vedlejších postav, ale o většině z nich toho bohužel moc nezjistíme, jelikož s hlavní hrdinou řeší hlavně Matyáše nebo ji balí. No, trochu se mi pletli. Třeba Karel a Kamil mi v jednu chvíli splynuli v jedno, než mi díky poznámce v textu došlo, že Karel je ten z hospody a Kamil je zas někdo jiný. Chtělo by to dát jim více prostoru, aby byli zapamatovatelnější a a měli větší hloubku. Bohužel pro mě jsou nakonec jen jmény bez 3D tvaru.

Textu se rozhodně nedá upřít čtivost. Je to takové to lehké svižné čtení, které slupnete ho za jedno či dvě odpoledne u vody. Nespisovný jazyk mimo přímou řeč mě osobně nijak nepřekážel. Spíš si myslím, že podtrhával to, že jsme v Adrianině hlavě a myšlenkách. Ono, kdo reálně přemýšlí spisovně??? Jazykově mě to neštvalo.

V knížce nechybí ani dávka záměrně absurdních přirovnání a pop kulturních narážek. Tady si nejsem jistá, jestli bych trochu neubrala, aby ten sarkasmus a humor v textu v menším množství více vynikl. Už po první třetině mě totiž napadlo, že kniha jede ve stále stejném sebeironickém tónu. Celkově je to hlavně o tom jestli se s autorkou naladíte na stejnou vlnu humoru. Mě se to celkem povedlo a párkrát jsem i vyprskla smíchy.

Ještě bych chtěla zmínit, že nevím, jestli jsem jen nepozorná čtenářka, ale v průběhu čtení jsem si uvědomila, že postrádám pořádnější popis prostředí, abych měla opravdu pocit, že v tom divadle či hospodě v Brně jsem. Trochu víc té (divadelní) atmošky, ale contempo se to dá prominout snadněji než fantasy.

Konec je celkem otevřený a jeden si nemůže být tak úplně jistý, jestli se Adriana poučila nebo opět nenaskočí do zaběhlého kolečka: píšu mu, jdu do divadla, čekám na něj a on nemá čas.

Na závěr chci říct, že podle mě tohle dílo jednoduše úplně vybočuje jak z YA contemporary tak z NA contempo romancí. Slaďárnu a happyend nečekejte. Spíš jednohubkovou tragikomedii u které si možná trochu připomene svá telecí léta, anebo taky ne (v tom případě dobře pro vás). Nemusí to sedět každému, ale myslím, že i takové knihy jsou nakonec potřeba.


Přečteno a zrecenzováno v rámci jednorázové spolupráce s autorkou.

3 21.06.2022

klíčová slova: YA, contemporary, bilionář, dědictví, 4 bratři, velkolepé sídlo, záhady, hádanky, pasti, tajné chodby, romance, temné tajemství, nebezpečí, pokání, smrt, soukromá škola, právníci

trigger warnings: alkohol, domácí násilí (emocionální/fyzické) mimo stránky, zobrazení krve a fyzických zranění, manipulace, opuštění rodiči, zobrazení smutku a ztráty, smrt blízkého/člena rodiny (včetně rodičů/prarodičů), násilí se zbraní, vražda/pokus o vraždu

Myslím, že fakt, že jsem Hru o dědictví zhltla za dva dny mluví úplně za vše. Minimálně za to jak čtivá tato kniha je. A navíc má dosti krátké kapitoly díky kterým máte ještě větší pocit, že to řádně odsýpá. Zápletku a hádanky to má skvělé a vážně by se mi líbilo žít v domě plném tajných chodeb a skrytých nápověd. Šokující mi závěr nepřišel, ale strašně mě bavilo postupné odhalování všech stop. Celkově se mi moc líbila ta tajemnost a napětí. Užívala jsem si jak pátrání Avery tak milostnou linku, která se nám pomalu ale jistě mění na milostný trojúhelník. No a vlastně mi to vůbec nevadí. Žiju pro knižní drama.

Postavy jsem si zamilovala. Avery mi byla sympatická a nechtějte po mě, abych si vybrala, který z bratrů Hawthorneových mě zajímal a bavil víc. Možná trochu vybočuje Grayson, aneb pan “jsem vždycky vážný a nic mě nerozhází” protože si myslím, že pod tím jeho odtažitým zevnějškem zuří hurikán emocí. Takovým knižním hrdinům propadávám poměrně snadno. Jameson je oproti němu emoční jízda na horské dráze i navenek. Je to prostě bad boy, který s Avery vlastně hraje takovou hot & cold hru, která vám nemusí, ale také může jít na nervy. Třetí bratr Xander je takové… veselé zlatíčko a zároveň tak trochu “tichá voda břehy mele” ale jak to v tomto případě myslím vám nevysvětlím. Budete si to muset přečíst. No a nejstarší bratr Nash… to je taky číslo, dost ochranitelské číslo se záchranářským komplexem. Velkým plusem je, že jsem neměla vůbec žádný problém od sebe bratry rozlišit. Nepletli se mi a za to má kniha palec nahoru.

Jediná nevýhoda je asi v tom, že na konci prvního dílu nedostanete všechny odpovědi. Dozvíte se část - dost promyšlenou část, která byla v přípravách v podstatě celé roky - a na zbytek si musíte počkat na pokračování.

Můj finální verdikt je, že Hra o dědictví je super svižné a extrémně chytlavé YA počteníčko. Není to ve všech směrech perfektní (kvůli drama, pochopitelně), ale je to děsně návykové. Kde mám druhý díl???

PS: http://edicni-plan.euromedia.cz má u pokračování uvedený říjen 2022. Tak snad to klapne.

Za výtisk knihy k recenzi děkuji Yoli a Knižnímu klubu.

1 24.04.2022

4-4,5

klíčová slova: NA LGBTQ+ romance, New York, dívka zakletá v čase, metro, palačinkárna, spolubydlící, současnost, záblesky 70. let, er-forma, jedna vypravěčka

trigger warnings:
Na stránkách: Pití, užívání lehkých drog (tráva), poloveřejný sex, zkoumání deprese a úzkosti, ztráta paměti a kognitivní problémy, rodinné odcizení, rodinná smrt, smutek, pohřešované osoby, naznačované PTSD
Mimo stránky (minulé a zmiňované): Homofobní násilí a nenávistné projevy, policejní násilí, aids krize, rasismus, zanedbávání v dětství, žhářství, historické zločiny z nenávisti vedoucí ke ztrátám na životech

Sice mi to čtení trvalo déle, než jsem myslela, ale Poslední stanici od Casey McQuiston jsem si i tak užila. Co mě na tomto příběhu bavilo?

Ta „pestrost“ postav. Hlavní hrdinka August má totiž parádně střeštěné spolubydlící. Mám ráda postavy, které mají neotřelé a originální hlášky – až do té míry, že si někteří musí říkat: co to ta postava zase mele? – a super popkulturní narážky. Vlastně mě ostatní bavili i o něco víc než August a Jane. Třeba Wes a Isaiah by klidně mohli dostat svůj malý spin-off. Je tam i vedlejší postava původem z České republiky.

Mimochodem, na zadní straně knihy je uvedeno „Poslední stanice překypuje laskavostí, humorem a respektem ke queer komunitě i její historii“ a já s tímm souhlasím. Byť to poslední jako heterosexuální cis žena plně nikdy neposoudím, tak z toho mám právě tento pocit. Pokud už jste knížkzu četli, co si myslíte vy?

Moc jsem si užívala tajemnou dějovou linku s uviznutím v metru. Tedy od momentu kdy August zjistila, že se s Jane děje něco divného a hlavně po tom, co si Jane začala vzpomínat. CMQ (poznámka: autorka je nebinární, na svém IG profilu má uvedena zájmena ona/oni) se nedá upřít, že to má celkem dobře promyšlené, byť jsem asi čekala o trošku zajímavější rozuzlení. Celkově mě tento nápad ale nadchnul. Stejně jako propojení s pohřešovaným strýčkem August.

Zatímco Červená, bílá, královsky modrá byla vyloženě spíše feel good LGBTQ+ romance, tohle je spíš tak trochu… existenciální krize . A ne, že by to nějak extra připomínalo Nedivitelný život Addie LaRue, jsou to DOST odlišné knihy, ale měla jsem z Poslední stanice tak nějak podobné pocity jako z Addie… díky tomu, že v obou knihách jde o čas, vzpomínky, náhodná setkání na chvíli - ať je to na pár chvil někde v minulém století různě po světě nebo v současném newyorském metru.

Příběh plyne pomalu, ale má hloubku a zanechává ve vás pocit, že vás to na konci totálně zničí. No, nezničilo mě to, ale bála jsem se. Vážně jsem se bála, že to skončí jednou velkou depkou. Některé knihy jsou holt „fancy jízda“ a některé se vám plíživě zažerou do kostí. Tiché a pomalé dostání se do vašeho srdce tahle knížka umí.

Pokud jde o délku, docela i chápu, proč se najsou tací, kteří by tu knihu seškrtali. Já mezi ně ale nepatřím. Zkrácení by ubralo charakteristiku dobře napsaným postavám, ubralo emoce, ubralo různé drobnůstky a tak změnilo celkovou atmosféru. Kdepak, nene. Jen ať je to klidně takto dlouhé a pomalejší. Ještě mě při čtení napadlo, jestli by možná nebyla o něco lepší ich-forma než vyprávění ve třetí osobě, ale nevadilo mi to. V začtení mi to nebránilo a možná je lepší mít trochu odstup než být přímo v hlavě hlavní hrdinky.

Pokud tedy chcete romantický příběh dvou holek okořeněný zajímavou nadpřirozenou zápletkou a plejádou super vedlejších postav, rozhodně Poslední stanici dejte šanci.

PS: Udělejte si ke čtení palačinky nebo něco jiného, co vám chutná… jídla ke slintání je tam celkem dost.


Za výtisk knihy k recenzi děkuji Yoli a Knižnímu klubu.

1 18.04.2022

klíčová slova: historická romance, Rokesbys – Bridgertonovi prequel, dobrodružství, plavba na lodi, tajná mise, sexy kapitán, jedna kajuta, Portugalsko

Poppy Bridgertonová se v jednu chvíli prochází po pláži a vychutnává si svobodu, aby se v příštím okamžiku ocitla v nemilost pirátů. Kdo by si jen pomyslel, že průzkum jeskyně může vést k únosu? Ale přesně to se stane. Poppy se ocitá na lodi, která vyplouvá do Portugalska. Svázaná a s roubíkem, se tam setkává s tím nejpohlednějším a nejnaštvanějším mužem, jakého kdy potkala. Jak se blíží k cíli plavby, kapitán Andrew James se jí stává svým způsobem přítelem – vede s ní konverzace se širokou škálu témat a skutečně jí naslouchá. Poppy ale ví, že je v ještě obtížnější situaci než její únosce. Neboť v závislosti na tom, jestli její rodina a společnost ví o jejím únosu, se její život po návratu do Anglie může úplně změnit.

O Trochu jiné slečně Bridgertonové jsem před čtením nevěděla vůbec nic a byla jsem velmi mile překvapena, že se jedná o obrodružství na širém moři. Celé bylo poměrně dost dobrodružné - plavba do Portugalska, tajná mise, nějaké to nebezpečí ke konci. Tahle knížka si mě ihned získala. Je plná vtipu, šarmu a doutnající přitažlivosti. Prostě skvělá.

Poppy je inteligentní, odvážná, zvědavá mladá žena, kterou si nejde nezamilovat. Možná je stále trošku naivní a zranitelná, ale i přesto je silnější, než si sama uvědomuje. Oceňovala jsem, že se nezdráhá nahlas a zřetelně projevit. Třešničkou na dortu byl kapitán Andrew James Rokesby. Je to teď má láska. Jako kapitán lodi je silným, přirozeným vůdcem a dokáže snadno a s rozmyslem – a přesto rychle - činit důležitá rozhodnutí. Jak ho člověk poznává tak zjišťuje, že má i velmi laskavou a romantickou stránku.

Pokud jde o žár a pouto mezi hrdiny… ach, ty jejich rozhovory byly prostě bomba. Strašně mě jejich scény bavily. Řekla bych, že tahle kniha obsahuje vážně prvotřídní žertování a vzájemné dobírání si jeden druhého. Poppy a Andrew se k sobě báječně hodí. Líbilo se mi, jak se jejich vztah postupně vyvíjel. Mimochodem, i jejich znovushledání na konci bylo vážně super.

Jojooo! Prequely Bridgertonových (v originále jako série Rokesbys) vážně stojí za to. Trochu jiná slečna Bridgertonová je teď rozhodně jeden z mých neojblíbenějších dílů ze světa Bridgertonových. A pokud bych měla hodnotit Bridgertonovi vs. prequely jako celek, tak prequely jednoznačně vedou. Stejně jako u ostatních knih Julie Quinnové mi bylo smutno, že na konci musím postavy opustit. Trochu jiná slečna Bridgertonová se ukázala jako neodložitelný příběh, který jistě ocení všichni milovníci historických romancí.


Za výtisk knihy k recenzi děkuji Knižnímu klubu.

4 16.04.2022

klíčová slova: YA/NA fantasy, Itálie (Palermo), pozdní 19. století, čarodějnice, 7 pekelných princů, temná magie a rituály, rodina a sesterství, sexuální napětí, vyšetřrování vražd, enemies to lovers (nucené spojenectví), nebezpečná tajemství, spousta jídla

trigger warnings: krveprolití & zobrazení krve, sebepoškozování (krev ke kouzlení), zármutek (ztráta milovaného), zmínka o nechtěných dotycích, ovládání pomocí magie

Království hříšných od Kerri Maniscalco prostě miluju. Bylo to skvělé i na druhé čtení. Interakce Emilie a Ira/Wratha byly prostě TOP . Líbilo se mi, jak si z něj dělala legraci a on jí většinou neříkal jinak než "čarodějnice". Jejich hašteření bylo úžasné! Zbožňuju je. Vůbec se mi neomrzeli.

Miluji mysteriózní zápletky… a zatímco prvně jsem chtěla získat všechny odpovědi, což mě nutilo číst a číst a číst, tak teď jsem to pro změnu hltala, protože jsem se chtěla dostat k oblíbeným scénám a pátrala jsem po důkazech a nejmenších detailech - i k věcem, které se dozvíme až ve druhém díle. Prostě jsem se toho stále nemohla nabažit. Autorka to má pořádně zamotané a vlastně tu nedostanete všechny odpovědi. Spíš budete mít po dočtení tak tisíc otázek.

Takže se připravte na čarodějnice, kletby, vyvolávací kruhy, 7 princů ze 7 pekelných království, kteří jsou pojmenováni podle 7 smrtelných hříchů, ďábla, který hledá nevěstu, vyšetřování vraždy a spoustu jídla. Vřele doporučuji si před čtením vygooglit italské restaurace ve vašem okolí, které mají dlouhou otevírací dobu a rozváží jídlo až domů. Jednoduše budete mít hlad a navíc pozor… touhu ihned jet do Itálie. Vážně to funguje, protože vím o slečně, která si během čtení koupila letenky.

Můžu si teď prosím vyvolat jednoho z princů pekel a učinit z něj svého manžela? Jsem si velmi dobře vědoma toho, že to mají být odporná a zlá stvoření, ale… prostě mě od začátku fascinovali.

PS: Království hříšných by mohlo chytnout třeba fandy Holubice a hada, knížek Sarah J. Maas, Krutého prince apod. Pokud jedete na této vlně tak jí dete šanci. Mohla by se vám vážně líbit.


Za knihu k recenzi děkuji Knihy Dobrovský.

1 29.03.2022

3,5 ⭐

klíčová slova: Ya thriller. heavy contempo prvky. šest postav. jeden úhel pohledu. tajemství. konfrontace. popkulturní odkazy, filmová hudba, dvě časové linie

trigger warnings: šikana, vydírání, sebevražda, deprese, drogy, domácí násilí, tlak rodičů na úspěch, tématika zbraní a střílení ve školách

S knihami, kde je parta lidí pozvaná na nějaké (ideálně) odlehlé místo se tak trochu roztrhl pytel. Minulý rok jsem na toto téma četla Hodný holky umírají první - recenze zde.

Příběhy jsou to v něčem podobné a v mnohém úplně, ale úplně jiné. Zatímco kniha Hodný holky umírají první mi přišla díky paranormálním prvkům spíše trochu jako horror, Pokřivená zrcadla mi dala přesně to, co jsem kdysi čekala, tedy drama s partou teenagerů zavřených na místě bez možnosti komunikace se světem. Jednoduše YA thriller s heavy contemporary prvky.

Zatímco Hodné holky umírají pomalu mají 10 postav ve kterých jsem se ztrácela, tady jsem našich 6 hrdinů neměla nejmenší problém od sebe rozlišit. Raz dva jsem si pamatovala, kdo je kdo, což oceňuji. Představení postav se tedy povedlo, stejně tak vykreslení jejich povah v průběhu. Sympaťáci to ale úplně nejsou, bohužel. Plus jsou to postavy celkem stereotypní. Díky tomuto na mě konec neměl žádný emoční efekt. Nepřekvapil. Nešokoval. Nezasáhl. Nerozbrečel. Nic. Nothing. Nada.

Mimochodem, příběh má jednu vypravěčku a je napsán v první osobě. Dále je třeba zmínit, že se střídají kapitoly odehrávající se v současnosti s dějem v minulosti. Tedy během měsíců předcházejících akci v knize, čímž se postupně skládá obrázek o vztazích všech zúčastněných postav. Autorka se nevyhýbá ani řade vážných témat, která jsou uvedena nahoře u TW.

Jak se tak říká... na zadek si z této knihy nesednu, ale nedá se jí upřít neskutečná čtivost. Ač jsem měla svá podezření a jeho konec (i přes prvotní obavy, aby to neskočilo jinak... totálně klišovitě) rozklíčovala, příběh mě nutil urychleně otáčet stránky. Za to má u mě plus. Jen to tak trochu pohřbil ten neoslňující a předvídatelný závěr, u kterého si nejsem jistá, jestli vlastně vůbec dává smysl. Na to bych si musela knihu přečíst znovu a hledat důležitá vodítka, což se mi zas ale nechce. Stačí mi, že si to můj mozek někde na pozadí poskládal sám.

Pokud se vám tedy líbí knihy či seriály, kde je parta různorodých teenagerů s někdy pěkně temnými tajemstvími (Hodné holky umírají první, 13 Reasons Why/Třináckrát proto, Jeden z nás lže), zkuste dát této šanci. Snad se vám bude líbit.

PS: Super bylo, že hlavní hrdinka miluje hudbu z filmů. Objevuje se tam... sem tam nějaká ta popkultura. Podle mě nenásilně vložená.


Za výtisk knihy k recenzi děkuji Knihy Dobrovský.

1 05.03.2022

klíčová slova: YA, urban fantasy, duchové, LGBTQ+, latinx, Dia de Muertos, záhada, temná magie, Paní smrti, domácí mazlíčci

Na Kluky ze hřbitova od Aidena Thomase jsem se strašně moc těšila . Kolikrát jsem i zvažovala jejich přečtení v AJ, ale díky nabitému TBR jsem vydržela a dostala se k nim až společně s českým vydáním . Z toho, že se mi to četlo opravdu svižně a podle porovnání první stránky si myslím, že se překlad povedl. Přišel mi vážně fajn .

Co na knize vážně oceňuji je to, že je to prostě příběh kluka, který je shodou okolností transgender a netočí se vše jen kolem toho, byť je všechno (LGBTQ+ ️‍ linka a ta nadpřirozená) úzce propojené. Yadriel touží po tom být uznán svojí brujx komunitou jako brujo a proto tedy sám podstoupí rituál, aby získal požehnání Paní smrti, a následně vyvolá jiného ducha než by chtěl. Poněkud hyperaktivního ducha bad boye jménem Julian.

Postavy jsou tam prostě super. Romanci mezi kluky vidím jako skvěle podanou - takovou nenápadnou. Naprosto úžasná byla i Yadrielova sestřenka Maritza, která si mě ohromně získala, a vůbec by mi nevadilo, kdyby dostala vlastní spin-off knihu. Jestě se asi nestalo, abych neměla ráda postavu s barevnými vlasy. No a pak nesmím zapomenout na kočku Mňaucaso ️ (v originále Purrcasso) a psi Donatella a Michelangelo .

Nutné je také vypíchnout naprosto dokonalou atmosféru svátku Dne mrtvých (Dia de Muertos) . Fanoučci filmu Coco by mohli být z tohoto prvku vážně nadšení. Já byla a jsem. Sedlo mi to celé neskutečně. Už se těším na další autorovu knihu. Teď bych prosila, aby někdo natočil film .

Trigger Warnings: misgendering a deadnaming trans postavy, zmínky o krvi, LGBTQ+ problematika (řešení homofobie, transfobie), smrt, týrání/zneužívání postavy (mimo stránky)


Za výtisk knihy k recenzi děkuji Yoli a Knižnímu klubu.

05.03.2022

klíčová slova: NA romance, New York, dopisy, americká válka za nezávislost, předstírané manželství, ošetřování, sex

Falešná manželka mě hodně bavila! Cecilii zemře otec a tak před slizkým bratrancem, který si ji chce vzít, uteče přes Atlantik. V Americe chce totiž najít svého zraněného bratra, přičemž místo toho najde jeho přítele a kterým si prostřednicvím bratrových dopisů psali. Edward je v bezvědomí v nemocnici, a aby se k němu dostala a mohla ho ošetřovat, prohlásí, že je jeho manželkou. Veškerá sranda pak začíná, když se Edward probere a byť se diví, protože si nepamatuje posledních pár měsíců, tak mu to vlastně vůbec nevadí.

Ano, můžete mít během čtení pocit, že chcete hrdinku nakopat a řvát na ni, aby řekla pravdu, protože i když má pro lhaní dobrý důvod - chce najít bratra – tak to od ní fakt není hezké. Příležitostí na to má v příběhu dost. Navím si myslím, že Edward by jí pomohl tak jako tak. Dost možná by to hrál s ní. Je to fakt sympaťák a pan správňák. Nu což, bez toho by to nebyla zábava, že? Proč? Protože jsem pořád čekala, kdy to praskne a co můj miláček kapitán Edward Rokesby udělá. Naštve se a zmizne to někam vydýchat? Naštve se a bude trvat na tom, že se okamžitě vezmou? S verzí bez naštvání sem ani na chvilku nepočítala, protože i když to je chlap na svém místě, tak kdo by tohle lhaní přešel bez pocitu zrady a vzteku, že ho podvedla, místo aby věřila v jeho dobré srdce, že?

No, jedno vím po dočtení jistě… zatím mě prequely baví víc jak některé díly Bridgertonových – ten s Eloise (celkem katastrofa) či s Penelope (čekala jsem asi víc). Vážně doufám, že i Rokesbyovi se dočkají seriálového zpracování. Zasloužili by si to! Je to fajn oddechovka a přesně to, co jsem teď potřebovala. Kdy už vyjde další???


Za výtisk knihy k recenzi děkuji Knižnímu klubu.

4 05.03.2022

4,5 ⭐

klíčová slova: YA, LGBTQ+, transgender hrdina, prázdniny, přátelství, sourozenecké vztahy, rodina, slackline, Kit & Daniel, seznam menších či větších šíleností a srandiček

Vlastně ani nevím, co jsem od Seznamu supertajných věcí čekala, ale dostala jsem přesně to, co jsem zrovna potřebovala .

Knížka mi utekla neskutečně rychle. Hlavní hrdina byl sympaťák, ale tak to už jsme vlastně tak jako věděli z Muffinu a čaje a Koláčků a spiklenců. Navíc má fakt boží koníček . Slackline mi přijde děsně cool a po vygooglení jsem fakt čuměla, co s tím lidi dokážou. Zdaleka to totiž není jen o přecházení jakéhosi popruhu ve výšce, ale taky o působivé triky .

Mimochodem, bylo skvělé zase vidět Kita a Daniela, teď už jako nejdospělejší dospěláky, s kterými je ovšem stále velká sranda. Jela bych k nim o prázdninách na převýchovu hned . I všechny postavy jsem si oblíbila ️.

A jinak teda děsně lituju, že jsem si v šesti letech taky nenapsala takovej seznam . Třeba bych u toho sem tam trpěla jako hlavní hrdina a přemýšlela, jak to udělat, ale zase by to mohla být vážně zábava. Stejná jako je v knížce .

Jednoduše to je super milý a zábavý příběh kluka, který je shodou okolností trans. Smála jsem se nahlas, culila jsem se, zaslzela si, a nni na chvilku se nenudila. Po dočtení mám takový pocit, že to bylo ještě lepší a vtipnější než předchozí autorovi knihy ze světa K & D. Pokud hledáte miloučkou a bezvadně napsanou jednohubku, u které vypnete, tak tohle by mohlo být přesně pro vás. Já si to moc užila .

Trigger warnings: genderová dysfotie, deadnaming, misgendering


Za výtisk knihy k recenzi děkuji společnosti Euromedia.

1 17.01.2022

klíčová slova: YA, contemporary, Česká republika, povídková sbírka, LGBTQ+, láska, vztahy, přátelství, rodina, společnost

Povídky v LGBTQ+ ️‍ sbírce Všechny barvy duhy, do které přispělo 11 českých autorů, byly všechny svým způsobem zajímavé. Je moc fajn, že u nás vychází více knížek zabývající se jinak moc nezastoupenými tématy. Zde najdete příběhy nejen řešící kromě homosexualitu také například bisexualitu, trangender identitu, nebinaritu, a asexualitu. Vedle identity a sexuality, o kterých je třeba psát a mluvit, a vztahovmi problémy se zabývají i rodinnými vztahy, přátelstvím, reakcí společnosti, atd. Bonusem je opravdu krásné zpracování a boží ilustrace. Jak to tak bývá, nesedlo mi všechno, ale tak to je naprosto v pořádku.

Nejvíce se mi líbily povídky:

Žába od Alžbety Bílkové, která přesně zabrnkala moje pocity a obavy ohledně nezapadání do skupiny přátel.

Nacpěte ji do škatulky od Lucie Zelinkové, která mi přišla svižně napsaná a už ten název mluví za vše. Jako lidstvo máme potřebu nacpat všechny do škatulek přitom si myslím, že v tomhle případě by nám bez nich bylo líp. A navíc je normální, že se ty škatulky mohou během života změnit tím, jak se lidé mění a člověk poznává nejen sám sebe, ale i ostatní.

Jak jsem šla na záchod od Martiny D. Antonín, kde se odrazilo nejen to, že autorka jako transgender žena promítá do příběhu své vlastní zkušenosti, ale že toho má pisatelsky dost za sebou. Příběh je síla a bohužel smutná realita i ve 21. století.

Šťastně nezamilovanej od Radka Blažka mi také ohromně sedlo a společně s Pozdní léto, sobota odpoledne od E&K Pospíšilových mě přiměla povídka zatoužit po létě. Víte… po koupačkách, táborácích, letním ovoci atd.

Kde jsem měla trochu problém bylo Vezmi si mě, když to dokážeš od Hugo Hartmana a Čokoláda na dně kornoutku od Karolíny Skácelové. Nesedla mi snaha vložit do příběhu delší časový úsek a styl vyprávění či psaní. Střídání přítomného a minulého času nebylo jednoduše pro mě. Za nejvíc meh bych z mého pohledu označila Bez šance od Sam Xabyssus, kde mi celá ta, hádám, metafora, nakonec lezla na nervy. Absolutně mi to nesedlo. Bohužel. No a zbytek byl prostě… v pohodě.

trigger warnings: lgbtq+ problematika - homofobie & transfobie, sexuální útok, násilí, misgendering


Za recenzní výtisk děkuji společnosti Euromedia.

2 11.01.2022

klíčová slova: middle grade, léto, Jamaica, přátelství, komunita, ztráta paměti, hurikán, trauma

Kniha Mango nepadá daleko od stromu od Kereen Getten je fajn jednohubkou vhodnout pro mladší čtenáře. Ti si myslím, že by mohli být vážně nadšení. Však se také řadí do middle grade. Tudíž je příběh psaný spíše jednoduše a členěný do krátkých kapitol. Odsýpá to. Máme tu tropické prostředí, dvanáctiletou hrdinku se ztrátou paměti, poměrně uzavřenou komunitu kde se všichni znají, místní dětské hry, podivínského strýčka, nově příchozí děvče, a postupné odkrývání minulosti se zajímavým odhalením na konci.

Začátek se pro mě na začátku trochu táhl, ale s příchodem strýčka Eldoratha mě to začalo celkem zajímat. Jednoduše mě jeho charakter zaujal. Ke Claře jsem si cestu hledala hůře. Byla mi zpočátku vlastně dost protivná, ale to také může dobře souviset s tím, že mi již dávno není dvanáct. Holt je to ještě dítě. Zážitek mi to nakonec ale moc nepokazilo. V druhé polovině jsem se docela bavila. Nebyla jsem z toho sice nějak odvařená, ale četlo se to rychle a rozuzlení mi přišlo zajímavé. Líbilo se mi, jak autorka pracuje se sílou přátelství a vztahy mezi lidmi v komunitě, kde se všichni znají a pomáhají si. Pokud jeden přijde o dům, je to jako kdyby o něc přišli všichni. Byla to fajn čtivá oddechovka.

Doporučuji číst díky atmosféře spíše v létě a ne v prosinci jako já, a brát v potaz cílovou skupinu čtenářů. Věřím, že pak si příběh užijete.

Za poskytnutí knihy děkuji společnosti Euromedia.

2 06.01.2022

klíčová slova & TW: romance, georgiánská Anglie (éra Jane Austen), ztráta, zármutek, sexy scény, od přátel k milencům

Po, alespoň pro mě trochu slabších dvou dílech (4 & 5), přišla Nečekaná láska . Tu jsem tentokrát opět přečetla za jedinou noc, jelikož jsem se od příběhu nemohla odlepit . Téměř jsem ji zhltla. Postavy v tomto dílěmě neskutečně bavily. Francesca si mě získala asi vís jak Penelope a Eloise dohromady . Je to temperamentní a bystrá mladá dáma, která miluje svého manžela. Zatímco život jí zasazuje jednu ránu za druhou, Francesca se nevzdává. Michael byl rozhodně lepší než ten od Eloise - ano, stihla jsem zapomenout jeho jméno, což o něčem vypovídá. Léta letoucí miluje Francescu, ale miloval i jejího manžela, svého bratrance a nejlepšího přítele. Má tendence utíkat před svými city a pravděpodobně ho budete chtít několikrát nakopat, ale jeho oddanost si nelze nezamilovat .

Také musím říct, že i když jsem si na začátku knihy povzdechla, že mi chybí lady Whistledownová , protože její komentování společnosti je prostě prvotřídní… tak nakonec jsem si na ni během čtení vlastně ani nevzpomněla. Vlastně mi ani tolik nechyběla, protože Francesca a Michael mě zabavili dokonale . Ano, někdy mě štvali. Ano, jejich charaktery mají mezery – třeba nikdy nevidíme jaký je či byl Michael vlastně hejsek, spíš se o tom mluví. Ale bavili mě moc . Chemie mezi postavami byla skvělá. Jsou to dva lidé, kteří se snaží se překonat svůj smutek a snaží se ignorovat vzájemnou přitažlivost. Oba musí zjistit, že jejich láska není zradou Johna a vzpomínek na něj. Chápala jsem je.

Pokud vás tedy Colinům a Eloisin díl tolik neoslnili, doufám, že Nečekaná láska se vám bude líbit mnohem víc, stejně jako mě. Šestý díl prostě nezklamal. Už se těším na ty dva další .

Za výtisk knihy k recenzi děkuji společnosti Euromedia (Knižní Klub).

5 03.01.2022

Sexuální výchova: návod na život je vážně fajn knížka . Grafické zpracování, které zaujme na první pohled, má vážně eňo ňůňo ️. No, a navíc je obsahově velmi prospěšná. Považovala bych jí za takový super informační můstek pro všechny, kteří vstupují do puberty. Je to super základní přehled informací a klíďo píďo bych ho dala do ruky každému třeba 12+ . Jak se tak říká… „better safe than sorry“. Kdysi dávno hltali puberťáci Bravíčko a ti dnešní mohou popadnout do rukou právě třeba tuto knížku, která je mimojiné nasměruje i dále – na další důležité zdroje informací a pomoci. Je dobrý mít i ty informace, které jsou potřeba od 15+ dřív . Navíc jsou v knížce i věci okolo přátelství, identity atd. Jsou tam důležité myšlenky. No a některé věci není nikdy pozdě… ať si je uvědomit, nebo si je připomenout. A i když to není příběh, tudíž to asi nezhltnete za 1 večer, tak to v této formě není úplně nuda .

POZOR: Pokud chcete na seriál koukat, je lepší číst knihu až po 3. sérii. Kniha ji spoileruje ‼️

SEZNAM ZÁKLADNÍCH KAPITOL
přátelství a proč je důležité
porozumění identitě
všechna těla, velká a malá
láska a vztahy
konec hanby, zůstává jen rozkoš
vstupte do světa bezpečného sexu
odvrácená strana pohlavních chorob (buď připraven)
láska v digitálním věku (a neníto jen o pornu)
vážné věci
hluboký ponor do duševního zdraví
krátký průvodce ke štěstí (neb alespoň k cestě za ním)

Za výtisk knihy k recenzi děkuji společnosti Euromedia (Knižní Klub, Yoli).

08.12.2021

klíčová slova: romance, georgiánská Anglie (éra Jane Austen), od (ne)přátel k milencům

Co jen bych vám k S láskou, Eloise řekla. Problém vidím v tom, že se nám v hlavě míchá představa knižní Eloise s tou seriálovou. V knihách byla do teď v pozadí a po letech se ji dostává prostoru jako hlavní hrdince , ale i tak se mi k ní tato dějová linka úplně nehodila. K siru Phillipovi můžu říct, že vlastně nevím, co si o něm pořádně myslet . Narozdíl od přechozích mužských postav mě nějak neokouzlil. No, ptám se sama sebe, proč si po 6 odmítnutých nabídkách k sňatku vybrala Eloise zrovna jeho. V jednu chvíli Phillip komentuje, že jsou Eloisiny bratři, kteří tu jsou opět třešničkou na dortu připraveni ho vykleštit. No, u toho jsem si říkala, že pokud to neudělají oni tak ho brzy vykleštím sama . Pokud jde o zápletku, vastně by se mi k Eloise mnohem více hodilo, kdyby se na všechno prostě tzv vykašlala, cestovala (třeba ve společnosti přítelkyně Penelope a zcestovalého Colina) a někde na cestách potkala stejně svobodomyslného partnera jako je ona . Takovou knihu by se mi vážně líbilo číst. U S láskou, Eloise jsem si odpočinula, ale v mém srdci stále zůstávají hlavně první tři knihy (u první pokud ji nebudu srovnávat s promakanějším seriálem). A chybí mi Lady Whistledown!!!

Za výtisk knihy k recenzi děkuji společnosti Euromedia.

23.11.2021

Bridgertonovi jsou všeobecně strašně fajn, byť u tohoto páru jsem měla poněkud větší očekávání a nakonec nebyla tak nadšená. Stále platí, že mám Penelope Featheringtonovou a Colina Bridgertona ráda. Baví mě. A i když se to četlo jedna báseň, nějak jsem měla celou dobu pocit, že jejich příběhu něco chybí. Bohužel jsem stále nějak nepřišla na to, co přesně. Možná mi tam chyběla pořádná dávka... chemie. Možná mohl být Colin zábavnější a důvtipnější (Přišel mi jiný. Ale faktem je, že se série odehrává cca 10 let po předchozích knihách) a Penelope o něco ráznější. Je zábavná a důvtipná, jen od... a sledující seriálu vědí... (view spoiler) Doufám, že seriálové z této dvojky tzv. vytřískají víc. Zasloužili by si to.

Roli v pocitu, že tu něco schází, určitě hrál i fakt, že jsem velmi nedávno přečetla prequel Bridgertonových - Rokesbys #4: Skandál na spadnutí. Ne že bych během čtení mezi sebou knihy porovnávala, ale po skončení Čekanky jsem si uvědomila, že mají obě docela podobnou premisu. V obou jde totiž o páry, které se narozdíl od těch ostatních (jako Daphne a Simon, Anthony a Kate, Benedict a Sophie) znají dlouho a až po letech k sobě najdou cestu romanticky. Jde tedy vlastně o linku... od přátel k milencům. Jednak nejsem její skalní fanoušek a také mi ve Skandálu na spadnutí přišla o něco lépe provedená.

Jednoznačnou oblíbenkyní se zde pro mě stala lady Danburyová, která si zde vážně krade scény pro sebe. Asi tak jako to dřív dělali bratři Bridgertonovi v čele se zábavým (a možná trochu ztřeštěným) Colinem.

Za výtisk knihy k recenzi děkuji společnosti Euromedia.

6 27.10.2021