ujira komentáře u knih
Vyprávění jemné, romanticky moravské, provází nás českým rokem, zvyky a tradicemi, vyprávění o ideální rodině a vesnici. Krásné, milé.
Netušila jsem, když jsem knihu začínala číst, jakým vizionářským spisovatelem je Frederick Forsyth. Nebo ho jeho znalost Ruska a její minulosti prostě přivedla k tomuto námětu, který se v současné situaci jeví tak děsivě realistický. Rusko se zmítá v chaosu pseudodemokracie , korupci, kriminalitě a najde s ,,vůdce ,,který ví, jak Rusko zachránit. Jen ten závěr působil trochu moc ala ,,americky triller,,.
Nové, mírně vtipnější, méně depresivní, ale pořád smutné čtení o stáří.
Cením si však toho, jak to přes všechny strasti a nesnadnosti, s vidinou konce, tihle staří lidé nevzdávají a jak jsou vděční za každý nový den.
,,Dánovky,, jak jim říkám, se čtou vždy dobře, i když autor trochu námět přepískne a pustí se do politického trilleru ze Slovenska. Ale možná v reálu je to ještě horší. D. D. umí psát a píše rád a to je poznat.
Milé, tragikomické, opravdové, místy žalostné čtení o staříkovi v domě pro staré, o posledních věcech příjemných a hlavně o těžkostech stáří nepříjemných. Přes všechnu snahu, aby deníkové zápisky Hendrika vyzněly pozitivně, působí kniha depresivně, ale bohužel tak to asi je, stáří je neveselé.
Vyzrálejší dílo, s prvky autobiografickými, zajímavá sonda ze života českého disentu.
Lehce provokativní, ženské zpracování apokryfního příběhu o Ježíši z Nazareta. Dnes už se za takovou literaturu neupaluje ani nevězní, naštěstí.
Byly doby, kdy jsem považovala Lenku Procházkovou za jednu z nejlepších autorek současné české prózy a četla od ní vše, co se dalo. Dnes už si nemohu vzpomenout o čem tato kniha byla, takže asi průměrná četba bez výrazného přesahu.
Neuvěřitelně drsné, psychologicky bohaté vykreslení zla, zločince a zároveň nezvyklé vyústění kriminálního příběhu. Ale i přes napínavost příběhu nemohu říci, že bych byla unesena.
Vzpomínkové vyprávění ze života volyňských Čechů ústy mladé školačky a studentky, zachycuje těžké období mezi válkami, za druhé světové války a krátce po ní. Vyprávění smutné o smutném čase.
Dojemné, hluboké, užitečné čtení, které vede k uvědomění si hodnoty moudrosti stáří a důležitosti mezigeneračních vztahů pro vývoj člověka. Měla jsem také takovou krásnou, laskavou babičku a vděčně na ni vzpomínám.
Absurdně vtipný, absurdně reálný příběh o vině a smyslu pro spravedlnost, o bezcharakternosti a hrdinství v absurdní době. Howard Campbell je zde typickým příkladem netypického amerického hrdiny druhé světové války.
Není špatná Durrellova kniha o dobrodružství mladíka a slonice, ale četla jsem mnohem vtipnější, i krásnější dílka autora, který rozumí zvířatům a lidem a miluje je stejnou láskou.
Vynikající, současné, napínavé, dojemné sci-fi. Především obdivuji technické a jazykové nadání autora.
Gombrich patří mezi špičku mezi popularizátory dějin a umění, ale tahle kniha mne nenadchla.
Překombinované, přecpané zbytečnými efekty, Harry sice nezklame, jak se vyrovnává s odchodem otce, jak manévruje ve zpolitizované situaci mezi oddělením vražd a Kriposem nevyváží to ani nádherný popis laviny a Harryho mozku, který se dokáže koncentrovat pouze na přežití. Zbytek je hodně ujetý, ale hlavní hrdina pije kafe, pokud nechlastá a tak se mi kniha hodila do výzvy.
A také to mávýtvarně povedený obal.
Příběh unesené a uvězněné ženy, která díky třem porodům během 14let vytvoří se svým únoscem a věznitelem velmi kontroverzní a úzce spjatou rodinu a posléze je, po smrti, nahrazena dalšími matkami a je neustále hledána vlastním otcem, který si svou ztracenou dceru idealizuje. Zajímavou linkou příběhu je psychologické vykreslení vlivu takové neobvyklé situaci na vývoj dětí. Občas příběh ztrácí kontinuitu, ale v audioknize a díky způsobu vyprávění z pohledu různých postav to tak nevadí. Asi by se to hůř četlo, leč téma je zajímavé.
Na začátku jsem si říkala, že snad tohle sci-fi nedoposlouchám, přišlo mi to hloupě praštěné, bez nápadu a nebýt kocoura nepokračuji, ale od další kapitoly jsem se zaposlouchala a nechala se do vyprávění vtáhnout a přehodnotila jsem autorovo rozehrané a vtipné cestování v čase za účelem pomsty.