Vec1980 komentáře u knih
Těžko popsat knihu tohoto obsahu. Nejjednodušší bude asi charakteristika "Příběh 5 postav" - Hamilkar, Narr Havas, Salambo na jedné straně a Matho, Spendius na straně druhé.
Historicky si netroufám posuzovat, takže pouze jako zaujatý čtenář. Flaubert se možná pustil do krajin jemu lehce vzdálených, ale celkový obraz zápasu Kartága a žoldnéřů zprvu domáhajících se svého žoldu dovedl k dokonalosti. Mnohdy jsem se musel vracet a číst některé z pasáží ještě jednou a pomaleji. Popis pokladů, národů, vojáků, zbraní, božstev a obřadů je neskutečně detailní a mnohdy je problém si dané alespoň z malé části přenést do obrazu byť jen ve fantazii.
S označením Romantický příběh jako nosného tématu osobně nesouhlasím. Každý si najde svou linii, pro mne osobně to byl děj bojů, příprav, obětí a intrik s téměř zanedbatelnou milostnou platonickou záletkou.
Mimochodem při srovnání filmu Trója a možnosti jak by mohl být natočen tento román Salambo by Trója zůstala hodně pozadu. Naštěstí pro nás všechny je poslední pokus z roku 1960 (http://www.csfd.cz/film/93219-salambo/) a snad další nebude a zůstane pouze fantazie ...
Citát:
Žoldnéři chtěli vědět, zda neřekl ještě něco jiného, a Libyjec připojil: "Protože jsem zůstal před ním stát, ptal se mě, na co čekám. Odpověděl jsem: Že budu zabit! Tu odvětil: Ne odejdi! Až zítra s ostatními!.
Tato velkomyslnost barbary udivila, některé však poděsila a Matho litoval, že vyslanec nebyl zabit.
Sice jsem první knihu Formánka četl až nakonec po jeho třech následujících, ale alespoň vím jak autor začínal.Je těžké komentovat něco co při čtení sám nechápu a k pasážím se vracím a znovu si je probírám a hledám co bylo předtím. Kniha plná pasáží kde Vás vůbec nepřekvapí že postava Zajíce mluví s bohem nebo je duše mimo tělo a přetahuje se s ďáblem. Vše je jak má být a ani jedinkrát mne nenapadlo, že něco není v pořádku. Od Formánka jako autora jsem nenašel nic co bych nemohl doporučit a co bych jako knihu poslal dál, pěkně zůstane v knihovně s ostatním.
Velmi podnětné čtení. Málokterá kniha Vás donutí přemýšlet nad více ději najednou (5 je opravdu extrém a přídavkem ještě jeden vrcholový příběh bez konce) a snažit se co nejdříve dostat k vrcholu, aby si lidský mozek mohl konečně některý z dějů uzavřít a trošku si oddechnout.
Přiznám se, že jsem knihu nečetl jedním dechem, ale o to to bylo zajímavější to číst po dobových kouskách. Stejně tak při čtení od začátku k polovině jsem ne zcela našel pro všechny přechody to slabé vodítko spojující dané.
Mohu jedině doporučit a jestli se podívám na film? Nevím, parvděpodobně spíše kvůli ztvárnění, ale určitě ne kvůli příběhu, ten patří jinam než na plátno či obrazovku.
Určitě kontroverzní dílo o tom není sporu. Autorem je sice v Belgii odsouzený válečný zločinec Leon Degrelle, ale do určité míry lze osud vypravěče pochopit. Možná je to pouze alibi z pohledu jednoho fanatika, na druhou stranu logicky je člověk schopen pochopit postavení malinkatého národa připojeného k Tisícileté říši, odporu k bolševismu, dohodu západních spojenců se stejným nepřítelem (bolševikem), odpor civilizace proti mongolským hordám drancujícím Evropu. Polemika SS vs. Waffen SS (SS vs. Zbraně SS) je spíše okrajová, ale autor toto striktně odděluje na SS odpovědné za pracovní, vyhlazovací tábory a Zbraně SS jako bojovou jednotku bez konkurence a v první linii. Co se dělo v zázemí, různá komanda a trestné výpravy? To bylo z pohledu bojových jednotek a autora neovlivnitelné. Chytání a popravování partyzánů, v době války pochopitelné a prováděné všemi stranami. Stejně tak postavení ustupující německé armády a skutečnost, že Stalin nedodržoval Ženevskou konvenci, když ji nepodepsal a pak německé vojáky nechal vlát ve vetru bez soudu a zábran. Román o době, kdy odvaha a čest (pokud ji daným přisoudíme) měla ještě cenu a kdy boj za vlast měl odůvodnění a hlavně smysl.
Většina je jiý napsána v úvodu, ale přesto. Možná jsem danou četl příliš brzo po klasice Shogun. Tenhle příběh je krásná "romantická" legenda, kde snad ani není podstatné zda-li se se opravdu něco podobného stalo. Celý příběh se bohužel odehrává striktně mezi mantinely - reakce daimjóa Asany na základě filozofie samuraje a odplatou věrných vazalů ze stejných důvodů. Moc šancí překvapit mezi začátkem a koncem ani možné nebylo. Snad jenom na jednu lest, která se až tak předpokládat nedala. Jinak ale krásný příběh pro chvíle relxace. Pokud jste četli Shogun tak ani snad nečekejte nic nového, názor na Japonsko a samuraje Vám to nerozšíří. Lépe číst před Shogunem.
Zajímavá kniha. Psané docela čtivě. Jako čtenáře mne překvapilo více vrcholů děje, které se nedají příliš předpokládat. Autor velmi dobře ví jak si pohrát s čtenářem a finální řešení děje je popsáno úplně stejně ve smyslu stoupajících schodů. Naštěstí na ně navazují další v následné knize.
Román neromán, ale to až tak podstatné není, jako povídka by se to otisknout nedalo :-D. Stejně tak není podstatné, že za vznikem stojí sázka. Výsledek jako takový má dle mého názoru určitě smysl a na těch několika stránkách čtení k několika odpoledním kávám je nečekaně více věcí k zamyšlení než v mnohých jiných "románech". Kdybych si pozadí napsání románu přečetl dříve než jako komentář na konci tisku tak si ještě k té kávě koupím ten doutník ... není důvod litovat ani koupě ani přečtení, slon neslon.
Přestože je kniha dost objemná a ze začátku možná trošku zmatená, po začtení Vás přestane zajímat skutečnost jak moc autor používá pouze svou fantazii a jak moc dané odpovídá skutečnosti dané doby a dané země.
Přestože při zpětném pohledu po přečtení vidíte všechny souvislosti a skutečnost že celý příběh je vlastně řízen samotným Toranagou, o tomto v průběhu postupného čtení si až tolik jisti nejste. Celým příběhem se táhne zprvu ne zcela zřetelná linie Toranagova plánu. Nakonec mi nezbylo nic jiného než uznat a přát si aby Andžinsan zůstal ve společnsoti které se plně přizpůsobil a už nikdy neodplul. Určitě napínavé čtení na pro nás neskutečně jiném kulturním a sociálním základě, kde jediný smysl a cenu má čest a povinnost, kde v ostrém kontrastu vnímáme naprostou bezcennost lidského života, který je zcela ovládán "majitelem" dané provincie a navazující vládnoucí strukturou. Určitě příjemné čtení. Wakarimasu?
Opravdu neskutečný exemplář knihy české historie s pohledem řekl bych vlasteneckým. Rozhodně zajímavé čtení. Těžké pouze ve smyslu 2.6kg těžkého vydání.
Absurdita doby, slepé víry, lidského sobectví a sebestřednosti ...
Ještě o kousek drsnější než Mluviti pravdu. Záležitost na čtení na pár dní, ale neskutečných. Druhá kniha ze které člověka bolí hlava a prostě si musí dát na Marana panáka ... Díky autorovi za dokonalost.
Z mého pohledu velice poučné a zajímavé čtení o jihočeské vesnici Putim, kde se autor prostřednictvím Jana Cimbury, sedláka, koňaře, snaží přiblížit nejenom život na vesnici s pohledu vesnické střední vrstvy (sedláka) ale hlavně filozofii prostého českého muže, který je celým svým srdcem sedlákem, člověkem spravedlivých a skromným. Vše získal vlastní prací a dnešní měřítko života - peníze - nebyly pro něj nikdy důležité.
Náročnější čtení, nečekejte děj plný změn, ale klidné čtení u kterého se určitě, Ten kdo v něm bude pokračovat až do konce, bude muset zamyslet a chtě nechtě srovnávat s naši uspěchanou dobou bez cíle a mnohdy užitku.
V mnohém je i poučná. Kdo třeba ví, že meze, ne že pouze oddělovaly jednotlivá pole sedláků, ale byla určena jako místa kde mohla své zvířata pást chudina a bezzemci. V době žní obilí, které zde zasahovalo patřilo také jim.
Kniha o souladu člověka - sedláka - přírody jako takové - pěstovaných plodin - chovaných zvířat - koní a v neposlední řadě také víry.
To WEIL - přátelé i nepřátelé ... Cimbura podle mého nemá nepřátel v pravém slova smyslu
Ze začátku jsem měl sto chutí všechny autorovy úvahy přerušující život Bernarda Marese přeskakovat. Nakonec ale i v nich je spousta věcí k zamyšlení, ikdyž pokud bych si mohl vybrat verzi "Pouze Bernard Mares" tak bych sáhl po ní.
Jinak neskutečný život s neskutečnými kotrmelci ... po přečtení mi jenom chybí jistota,že Mares opravdu žil ......
Bohužel se nejedná o vyvrcholené série, ale spíše o sesbírání mnoha povídek. Chyběla mi časová závislost děje, časté vracení se do různých časů. Tenhle díl mi trvalo přečíst nejdéle a podle mého nejméně čtivý.
Půvadný jazyk v jednoduchém příběhu. Skoro by se hodilo přirovnání "kratochvílné čtení".