VeDny komentáře u knih

Nádherné ilustrace, krásné zpracování. Témata zajímavá a hodně různorodá. Jediné mínus - některé seznamy NEJ byly matoucí. Srovnávaly výšky, šířky, délky zároveň. U nejvyšších hor zas byla nějaká 38. nejvyšší hora s výškou do 1500 mnm. Což je blbost. A člověk musel číst dál, aby zjistil, že je to nej hora kontinentu nebo země. Přeci nejde pokračovat v sestupném seznamu a nedat jasně znát, že SKUTEČNÁ NEJ končí a začínají NEJ menších oblastí. Opravdu matoucí. Jablka s hruškami.

25.02.2025

Bydlím v Brně sice dlouho, ale spoustu míst jsem neznala. Po přečtení jsem si vytipovala místa, která mě uhranula, a určitě vyzkouším. Většina míst je vyšší cenová, ale ta, kde jsem byla, nabízela opravdu nadstandardní gastro zážitek. Za sebe doporučím výbornou pekárnu Carlini a Cosmopolis Grill, tam zaplujeme pokaždé, když jdeme okolo.
Zpracování je příjemné, fotky nádherné a popisky velmi krátké, ale k věci.

16.02.2025

Čtverkou vůbec nejezdím a mnohá místa jsem neznala. A musím říct, že to bylo milé představení. Průvodce má nádherné grafické zpracování - ten formát, ilustrace, barvy, vazba! Místa jsou popisována stručně a velmi subjektivně, zní to celé jako cesta s živým průvodcem, možná spíš místním, který faktické skutečnosti a názvy obaluje perličkami a svébytným humorem. Pokud tedy čtete smíření s tím, že je to autorské vyprávění o Brně, pak můžete být spokojení. Pokud čekáte, že vám autor přežvýká wikipedii, tak to tady nenajdete. Určitě můžu doporučit jako příjemné počtení.

16.02.2025

Kresba pěkná, ale přišlo mi to nějaké plytké, povrchní. Jako ve snu. Vše se odehrávalo hrozně rychle, nic nebylo pořádně procítěno, nic nemělo váhu. Vyprávění zkratkovité, jako by třetina, někdy polovina, obsahu chyběla a člověk si příběh musel složit z toho zbytku.

13.02.2025

(SPOILER) Zajímavé. Na jednu stranu to bylo třeskutě neoriginální, na stranu druhou jsem našla řadu originálních prvků. Nejsem ale přesvědčená, že to stačilo k odhlédnutí od faktu, že jde v podstatě o retelling Hunger games v upířím světě. Autorka má očividně skvělou fantazii, ale jako by se bála pustit oblíbených předloh (Hunger games, Armentrout…) a vymyslet si svět zcela svůj.

Velmi oceňuji, že byla kniha vtahující, čtivá, zábavná a často hezky napsaná. Některé pasáže jsem si ukládala pro krásný popis. Dobře jsem se taky vyznala ve jménech, postavách, ději, problémech a příšerkách, což není samozřejmostí. Poměrně předvídatelnou zápletku oživovaly NEčernobílé postavy, které nejednaly zcela stereotypně, ale uměly i překvapit. I ten jejich vztah nebyl tak ultra toxický, jak by mohl být (pokud odhlédneme od naprosto bizarního společného vraždění - nuceného i dobrovolného). Jen teda ten věkový rozdíl mě nikdy nepřesvědčí, že je to ok. Pokud je dvacítka a on prožil stovky let, pak nejsem schopna/ochotna pracovat s verzí, že mu dvacítka může být zcela rovnocenná. To je prostě nesmysl. S takovým rozdílem zkušeností bych nečekala, že démona s tečkou odhalí ona a on ocení její důvtip... ale zároveň nezní překvapeně...? Nevím. Nikdy ho nenapadlo použít zrcadlo, aby viděl východ slunce a nezpůsobil si popáleniny třetího stupně? Ale ji to napadlo jen tak z fleku. Kdyby jim dali rozdíl pár let mnohem lépe by se tomu věřilo a jeho vnitřní motivace by na ta staletí nemusela být napojená. To by šlo i jinak.

Nejvíc jsem však oči obracela, když se po osmisté smrtelně zranila. Nakonec už každé zranění ztratilo váhu a bylo mi to jedno, protože jsem věděla, že i s šípem ve střevech zvládne vyběhnout na skálu a povraždit cestou tři démony, jen aby pak v klidu a stojmo vyčkala na návrat ke svému lůžku, kde polkla nějaký extra elixír a vše se v dobré obrátilo. Elixír, o jehož dostupnosti jsem ztratila brzy přehled. Byl, nebyl, dlouho nebude, byl, byl, nebyl...ale pak se použil...takže tak.

Další díl přečtu, opakované čtení mě spíš nečeká.

3 11.02.2025

(SPOILER) Výborné! Autorka zcela vědomě a záměrně vzala generický a už dost unavený příběh – alfa, nucená blízkost, drzá hrdinka – a hravě ho překlopila do něčeho zcela nového, neotřelého a zajímavého.
Na svět upírů a vlkodlaků se díváme spíše z pohledu biologie než magie. Upíři jsou taky dost prdítka, evoluce jim nepřála a kromě jedné schopnosti toho moc neumí. V tomhle směru (biologických odlišností) si autorka vyhrála. Líbilo se mi, že upíři necítí vůně květin, stejně jako lidé necítí nuance vůně krve.

Hlavní postava byla sice trochu drzá, ale tak nějak sympaticky a s rozumem. Asi to bylo tím, že většinu svých drzostí si odbyla v duchu. A musím říct, že byla vážně vtipná – to se u fantasy stává vzácně.

Příběh byl taky ultra svižný a výborně se četl. Žádné obkecávání, žádné zdlouhavé myšlenkové pochody, nezáživné večeře a zírání do prázdna. Autorka často i delší akce podávala jednou větou, krátkým odstavcem... a víc nebylo třeba. Druhá polovina knihy byla sice trochu méně přímočará, ale stejně jsem četla od půlnoci do rána.

Finále mě ale moc neohromilo, neudálo se nic velepřkvapivého. Zápletka a la Edward, kdy jí řekne, že si jejich vztah špatně vyložila, že ji vlastně nechce...achjo... to bylo asi špatný. Chvíli jsem měla naději, protože mu to moc nevěřila a viděla, že se do toho nutí, SAMA VIDĚLA, že s tím vnitřně bojuje a je do toho tlačený. Ale pak to teda spolkne a je překvapená, když se ukáže, že kecal. Líbilo by se mi, kdyby to prokoukla (tak, jak to prokoukla) a spíš ji ranilo, co všechno na ni vytáhl, než aby mu to zbaštila. Případně by to musel líp zahrát on, aby neměla šanci vidět jeho utrpení. To bylo asi jediné místo, kde autorka spadla až po kolena do klišé...

Pokud budou další díly, případně se autorka pustí do dalšího fantasy, určitě si to přečtu.

"Pokud jsem v něčem dobrá, tak je to schopnost racionálně si obhájit opovržení ostatních vůči mně. Trénuju to stejně jako klavírní virtuóz - neúnavně a od útlého dětství."

"Zachytím jeho lítostivý pohled, který říká 'musí být těžký žít s tak silným stupněm paranoie', a jsem v pokušení vyškrábnout z kapsy žmolek tkaniny a říct mu, že je to nejmodernější špionážní software, jen abych měla pro jednou pravdu."

9 02.02.2025

(SPOILER) Jakmile Maas něco vydá, tak si to automaticky přečtu. Světy které tvoří jsou moje krevní skupina - létající koně, moc šlehající z dlaní, zářící oční bulvy atd. Zvládá dobře formovat již mnohokrát ohrané koncepty do nových patvarů, které mě baví. A pokud to neberu moc vážně, ale jen jako oddechovku, pak jsem spokojeným čtenářem a ráda doporučím.

Na druhou stranu mi trochu vadí ten tlačený feminismus, který je hnán do trochu neuvěřitelných rovin. Z knihy vychází ženy jako neporazitelné bohyně a chlapi jako namakané podržtašky. Bryce Hunta pořád sekýruje, zatajuje mu plány, ztrácí v něj víru a hází na něj vinu, zatímco on jí vyznává nehynoucí lásku, přicmrndává na každém kroku a málokdy jedná sám za sebe. Ona borka, on trumpetka.
Taky linka s Helem mi přišla malinko naivní a absurdní. Jejich nezištné pomoci a dobrovolnému návratu do Helu jsem do poslední vteřiny nevěřila.
No a klasická Maasovina - nedůvěra v inteligenci čtenáře. Není divu, že mají knihy skoro 1000 stran, když je každá myšlenka pečlivě naznačena ze tří stran a následně ještě přímou řečí vysvětlena. Doslovně. Detailně. Tolik věcí krásně samo plynulo z chování postav, reakcí, postojů a nejasných rozhovorů. Vůbec nebylo třeba to pak čtenáři dovysvětlit. Knize by to ubralo objem a čtenář by o nic nepřišel.

Slyšela jsem, že další na řadě je nový díl dvorů, to jsem ráda. Svět dvorů se mi pro postavy, dynamiku i prostředí líbil o kus víc a ráda se do něj vrátím.

3 31.01.2025

Krásné ilustrace a obsah většinově věku přiměřený - občas citován Darwin bez úprav, jinde zjednodušeno jako pro první třídu. Jednotlivé myšlenky by se také daly lépe propojit, aby teorie působila uceleněji. Ale čtení to bylo milé a určitě bych se nebála a nestyděla knihu doporučit.

11.01.2025

(SPOILER) Jsem docela mile překvapena. Podobné příběhy většinou padají na hloupých postavách a špatné finální drama chvilce. Tady to padlo jen v tom finále, zatímco postavy byly příjemné. Chovaly se přirozeně, lidsky a autorka jim zachovala povahu i ve chvílích, kdy tam mohla hodit zajímavější (ale pro postavu nepřirozenou) reakci. On byl od mala veden k zabíjení čarodějnic a jeho vývoj tomu odpovídal. Ona byal zase drznounka, ale ne hloupě a bezvýznamně. Byla zvyklá posouvat hranice, celou dobu hledá, co jí ještě projde a co už ne. Odhaduje situaci, občas přestřelí, občas se ovládne. A to mi přišlo fajn, spousta hrdinek YA kolem sebe prská a kope a vlasně nevíme proč vlastně. Jen aby byly husté asi.
Start trochu zdlouhavý, střed měl občas hluchá místa, ale vlastně mi to nevadilo. Jen to finále byl dosti průšvih. Cestují k ní celé dny, ale podstatné informace si řeknou v poklusu, až když jsou uvnitř, až jsou v doslechu nepřátel. A taky jsou za to potrestáni obr failem, který ani zdaleka nepovažuji za zdařilou záchrannou akci. Dám ti znamení - jaké? - to poznáš, není čas to vysvětlovat blabla… místo aby řekla třemi slovy, co může čekat. A samozřejmě finální zápolení na PODIU, kdy si to rozdají jeden na jednoho, zatímco na ně hledí PLNÁ MÍSTNOST ČARODĚJNIC. Které samozřejmě nezakročí, protože proč taky. Však v sázce je jen život jejich paní vedoucí a únik jejich veleobětiny, která je má vyvést z útlaku a vrátit je k moci. To šlo vymyslet tak hrozně líp, až jsem musela přeskakovat, abych mi nestoupal tlak.
Navnazení na druhý díl bylo taky dost slabé, přišlo mi to skoro až jako uzavření standalone. Sice nic nebylo vyřešeno, ale žádný cliffhanger se taky nekonal. Číst ale budu dál. EDIT: nebudu :D hodnocení dalších dílů mě vyděsilo, díky za varování
Knihu jsem četla anglicky a ještě byla půjčená, možná to (ušetřený peníz a občasná jazyková bariéra) ohladilo mou kritiku. Berte s rezervou.

2 14.11.2024

(SPOILER) Nejsem ohromená. Knihu jsem několikrát odložila, ten start byl vážně podivný a absurdní. Divný zombie pták ti donese vzkaz, že se něco hrozně pokazilo, tak snad jedu dnem i nocí a vymýšlím plán, jak to zahrát... ale oni volným poklusem, techtle mechtle a pak rovnou do pastičky. Achjo.

Autorka navíc používá podobná - občas stejná - schémata, intriky, nástrahy, rozuzlení. Hlavní záporák je Komiszar (nebo jak) číslo dva, stejně se chová, mluví, má o hlavní hrdinku nějaký zvrácený a zištný, krajně milostný, zájem. Ta ho tahá za nos a navzdory opakování, jaká je v tomhle vlastně hvězda, jí to moc dlouho nevydrží. Takový Paxton (nebo jak, ta jména jsou něco) to zahrál mnohem líp. Mladé postavy obecně mají příliš superschopností a zkušeností, zatímco starší a zkušenější (vysoce postavení experti) bezradně lomí rukama a čekají na spásnou mládež. K tomu docela špatný překlad, občas divný slovosled, zdlouhavé popisy, myšlenkové pochody, připomínání všeho, co bylo dávno třikrát řečeno.

Největší bizár asi byl, jak za to všechno vlastně mohla Kazi, ale dělá ukřivděnou a všem se klepe ret z toho, jak jí vlastně ublížili. ONA je chtěla uspat, ONA je chtěla ohrozit a okrást, ONA unesla jejich VŮDCE, ONA ho smýkala divočinou do cizího království, které, z nějakého neuvedeného důvodu, plní roli soudce i kata. ONA ho odvedla z města ve chvílích, kdy ho nejvíc potřebovalo. ONA je všechny oslabila a nepřímo tak stojí za celou tou zkázou. A ON ani nemrkne. Protože je jeho životní láska. :)

Ráda jsem přečetla, ale knihy posílám dál.

3 06.09.2024

(SPOILER) U této autorky zažívám hrozné rozpolcení. Na jednu stranu je její svět moc zajímavý, postavy dělají přirozené chyby, jejich činy mají následky a jejich moc není epických rozměrů. Vztahy jsou vykreslené v něčem uvěřitelně, vedlejší postavy si lehce oblíbím.
Na stranu druhou je fantaskní svět upozaděn neúplnými, nepřesnými, špatnými nebo zbytečně poetickými popisy, takže si nejsem schopna nic pořádně představit a vytvářím si vlastní kulisy, abych každou druhou stránku nemusela řešit frustraci z toho, že vlastně nevím, kde se postavy pohybují, co tam je kolem za lidi a prostory, co mohou přinést atd. Což je zrovna u fantasy nesmírná škoda a dost mě to při čtení rozčilovalo. Mapy snad ani nemusely být, polovina věcí tam chybí, je jinde, než autorka naznačovala nebo neodpovídá podnebí, které je v knize vykresleno.
Vztah hlavních postav mě docela vtáhl, asi tomu pomohlo úvodní spoutání a intenzivní "bonding". Četla jsem o jejich vztahu ráda, rozhodně mě bavil víc než Lia a její trojúhelník, i tak mi ale přišlo, že je to málo popsané a vykreslené, abych uvěřila té finální lásce a nezlomitelné loajalitě. Spíš se mi zdálo, že jsou oba poblouznění novým vztahem a nemyslí hlavou, obzvlášť Jase, jehož činy často odporovaly zdravému rozumu a odpouštěl příliš snadno.
Druhý díl si však určitě přečtu, i když můj komentář zní hodně kriticky, čtení jsem si moc užila a nedostatky (občas řádné) jsem až příliš snadno přecházela, jen abych věděla, co bude dál.

Mimochodem. Všímá si někdo těch paralel se lvím králem? První kapitola z pohledu Jase byla jak monolog Mufasy typu "kam až dohlédneš je naše země" atd atd. A v trilogii se zase utíkalo před buvoly a popis byl jak vystřižený ze LK...

1 08.07.2024

Prvotní nadšení opadlo. Co jsem na prvním a druhém díle obdivovala (putování zajímavou, i když špatně vykreslenou krajinou), tady šlo do pozadí a kusé popisy už mi dost lezly na nervy. Taky hlavní postavy už mě začaly štvát... vlastně jsem měla nejraději pasáže s těmi vedlejšími. Vztahy mi přišly nucené a s minimální jiskrou, jejich pohnutky nelogické a vycucané z prstu, drama poměrně nešikovně našroubované a obecně vše velmi zdlouhavé.
A HLAVNĚ. Vůbec to neodsýpalo - prostoje, čekání, vata, myšlenkové pochody, PLNO historie a legend, patosu. A ten patos byl vlastně v celé knize. Nejhůř jsem ho snášela, když měla Lia (vlastně ještě puberťačka) epické proslovy, kterými obracela víru, svrhovala vlády a dojímala k slzám davy. O té závěrečné bitvě vůbec nemluvím, to zas byla romantika...
Chyběla tomu špetka reality, alespoň co se týče akce a reakce. Lidé, kterým to nepříslušelo, reagovali hrozně naivně, kamarádsky, podpantoflácky, nekriticky...a to v reakci na holku, jejíž vliv byl mizivý, zkušenosti minimální a vystupování dětinské. Nevím, hrozná škoda, že kvalita ustrnula, takže co bylo prominuto prvnímu dílu, tady už byla otrava.
Mám doma i pokračování, tak se do něj ještě pustím (když už mi tu leží) a budu doufat, že autorka posune svou vlastní laťku o něco výš.

3 08.06.2024

První díl jsem nejspíš hodnotila až příliš nekriticky. Tento byl o něco slabší, ale pořád jsem si to dost užila. Svět, který autorka popisuje je v mnoha směrech originální, zajímavý a svěží. Postavy nejsou černobílé, připisovaná drzost není nervydrásající a nelogická (většinou), ale zároveň spadají do nějakého stereotypu, kvůli kterému to čtu.
Co mi na knize však nejvíc vadí, jsou paradoxně popisy míst. Na jednu stranu cítím, že jsou to skvělá místa, zajímavá a je do nich vloženo hodně neotřelých detailů, na stranu druhou autorka popisu nevěnuje moc prostoru, případně je hodně poetická nebo vágní. Místa si většinou nedokážu dobře představit a pokud by byl popis oknem, pak je na něm plno šmouh a zamlžení, přes které vidím jenom minimum. Hrozná škoda. Doteď nevím, jak si architekturu města (Sanctum) představit.
Druhou vadou na kráse je mapa, která je zaprvé nepřeložená, takže některé názvy občas neodpovídají, zadruhé jsou přes celé země ilustrace hlavních měst, což nepřidává na přehlednosti, zatřetí mi přijde, že je mapa Cam Lanteux nějak naopak, ilustrace míst mi nějak nesedí, začtvrté nejsou vedené hranice, zapáté v Morrighanu nikdy nesněží, popis odpovídal zhruba Spojenému království, zatímco Sanctum je místo zuřivé a kruté zimy, i když jsou města zhruba stejně vysoko a nedaleko pobřeží. A hromada míst tam vůbec není, zatímco jiná, pro nás zatím/uplně nepodstatná ano. Maličkosti, ale mapy jsou moje slabůstka... a tahle je meh.
Taky mi přišlo, že se v mnoha momentech nic moc neděje, což je škoda, určitě by se dalo z tak krásného světa těžit více. Doufám, že další díl tohle všechno překročí a bude skvělý.
Dočetla jsem to každopádně za jediný den, což je jasná známka toho, že je kniha čtivá, nabízí dobrodružství, malinko romantiky a dost zajímavé vedlejší postavy.

3 05.06.2024

Umím si představit, že knihu zadáte studentům na začátku semestru jako úvod do brandu/grafického designu. Kniha je přečtená za večer, nestráví nad ní tedy moc času, takže do další hodiny mají dočteno a můžete to probrat. Je tam pár super bodů, které mohou nasměrovat, jak nad problematikou přemýšlet. Pokud však nemáte brand před sebou poprvé, trochu se orientujete, pak autor nenese nic objevného. Vesměs jde jen o definování brandu, jeho základní teorii, která je uchopena úvahou, takže nenese informace nijak prakticky přežvýkané do konkrétních rad a zkušeností (pár stran k "Takhle ano/takhle ne" tam však je). Osobně jsem uvítala část s kmeny a identitou, jelikož se jedná o cestu, jak téma zprostředkovat i ve školách (střeních/základních), aby bylo dobře uchopitelné.

1 01.06.2024

(SPOILER) Knize dám asi nekritických 5 hvězd, protože se jednalo o první relax po třech brutálních měsících. Nebylo to sice bez menších hluchých místeček a občas něco pokulhávalo, ale jinak jsem si to moc užila.
Hlavní hrdinka mi přišla sympatická, její neomalené chování nebylo bezhlavé a hloupé, byla citlivá, ztracená, ale odhodlaná být normální. Nechtěla moc, nechtěla bohatství, nechtěla se pomstít. Hnala ji touha po klidném životě, se kterou tolik souzním.
Zabiják a princ byli příjemní, ale rozhodně jsem četla podmanivěji napsané milostné zájmy hrdinky. Obecně tomu trochu jiskry chybělo. Nějak mi to připomíná trůny, kdy ani jeden z prvních románků nebyl zajímavý, načež přichází Jeřáb (T_T jEřÁb) a konečně to má jiskru. Podobnou jiskru vidím spíše mezi zabijákem a Li, ale tomu ten únos atd snad odpustit nemůže, či? Možná odpustí, uvidím. Že se řeší, kdo je kdo, jsem měla propálené z recenzí, ovšem během čtení mi to vypadlo, takže jsem stejně byla dost překvapená.
Hra s dary se mi také moc líbí. Není naplno řečeno, jak přesně to funguje, že má každý trochu jiný, co za velkoleposti od toho můžeme čekat... takže v logice magie není možné úplně hledat díry. Navíc mě dar intuice vždy nehorázně fascinoval a dlouhodobě ho volím jako preferovanou superschopnost, kdybych si mohla vybrat :D
Dále velmi oceňuji, že se značnou část knihy putovalo. Pokud čtu fantasy, pak mě části na cestách baví násobně více než pletichaření v palácích a pobíhání po jediném městě. Ráda takto zkoumám nová místa, nové kultury, příšery, extrémně se vždy těším, jak to prostředí daná osoba bude vnímat, miluji detailní popisy okouzlení krajinou a je to něco, co je mi vlastní. Možná mohla být místa popsána lépe, ovšem jejich různost mi to vynahradila.
Co bylo zajímavé, tak jakýsi nástin, že se nejedná o fantasy, ale o postapo (což je můj druhý nejoblíbenější žánr, hned po fantasy). Lidé z padlé civilizace, co těžili pevné kovy z hlubin země a kuli z nich křídla, se kterými létali ke hvězdám a zpět, kteří se považovali za bohy, kteří stavěli mohutné a velkolepé chrámy a města. Kteří se upínali k vědění... to jsme my... a přeci je to všechno pryč, v troskách. Určitě příjemné zpestření.
U čeho jsem však nevydržela s vážnou tváří, to byl rozhodně útěk na savaně, který byl jak 1:1 ze lvího krále... :)) dunění, oblaka v dálce, na kopečku jediné bezpečí, stádo buvolů široké jako moře... převracení ztrouchnivělé klády a požírání červů. Ona tam bojuje o život, ale ten popis mi v hlavě spouštěl tóny Hakuna matata...
Další díly určitě dám. Knížka asi člověku nezmění život, ale rozhodně je to napsané svižně, čtivě, často neotřele. Doporučuji.

4 01.06.2024

Opět přečteno přes noc. Mělo to spád, žádné vycpávky, všechno šlo k věci. Jelikož jsem poslední rok věnovala Maas a jejím sériím, jsem úplně v šoku, že to jde vlastně jinak, že se nemusí všechno popisovat, opakovat, nemusí se zmiňovat všednost. Díky tomu byla tato trilogie příjemně krátká, stravitelná a srozumitelná. Ovšem zase mi, ze stejného důvodu, chyběl lépe prokreslený vztah hlavních hrdinů, byla hrozná škoda, že v celé trilogii spolu mají jen pár scén, takže mi ta jejich láska na konci přišla taková nedopečená. Zasloužilo by to pokračování.
Ale nevnímám to vyloženě negativně, styl autorky je senzační, moc dobře se to četlo, zasmála jsem se. A ačkoli jsem se snažila odhadovat jejich kroky, téměř vždycky jsem byla překvapená. A všechny proběhly tak přirozeně, kvůli různým lidem, různým náhodám a plánům, že jsem neměla pocit, že čtu o mary sue.

Pár detailů, u kterých jsem se zarazila, že jsou podivné, neuvěřitelné nebo nekorespondují s předchozími díly, tam samozřejmě bylo. Ale nechávám být, celkový dojem z knihy to naprosto přebíjí.

Další knížky od autorky určitě přečtu a tuhle sérii vřele doporučuji.

1 31.03.2024

Přečetla jsem doslova přes noc, odkládala jsem ve čtyři ráno.
Hrozně oceňuji, že autorka spoléhá na čtenářovu fantazii a inteligenci a nevysvětluje každou myšlenku, každou událost, každý pocit. Mohla jsem tedy hádat, co se za některými poznámkami skrývá, co naznačují. Příjemné.

Hlavním postavám se navíc pořád něco nedaří a já si lebedím. KONEČNĚ YA, která nemá dokonalé hrdiny, i když mají mnoho kvalit, nejsou supermani, svět se netočí kolem nich. Jiní mají své plány, které je nijak nezahrnují, nikdo jim nic nevysvětluje.

Jediné, co mi paradoxně vadí i nevadí, jsou názvy knih. Z nějakého důvodu to jsou poměrně velké spoilery. Podlý král...tak ho tedy korunují. Královna ničeho...tak si ho asi vezme, ale vydrbe to s ní. Kdyby názvy byly trochu jiné, nejspíš bych byla ze zvratů trochu více překvapená (i když je naznačuje i samotný děj). Na stranu druhou jsou ty názvy super a konečně to není těžká nicneříkající YA abstrakce, která jinak v příběhu nehraje žádnou roli, případně minimální, u které si běžně říkám: co tím básník myslel?

Hned začínám třetí díl a doporučuji.

3 30.03.2024

Přečteno jedním dechem. Konečně YA, kde hlavní postavy nejsou dokonalými povahou i schopnostmi, kde mají odvážné činy vážné důsledky, kde se chování blíží realitě. Velmi jsem ocenila, že mě jednání jednotlivých postav překvapovalo, zvykla jsem si u YA předpokládat stereotypní reakce, ale tady to prostě přicházelo jinak. Hlavní postava není hrdinou, není padouchem, je někde mezi tím, což si uvědomuje ona i ostatní. Skvělé.

Svět mi také přišel fascinující, ovšem nedokázala jsem si ho dobře představit - hlavně to, kde žijí všechny ty dvory. Na ostrovech to být nemůže, když dvojčata chodí (podle mapy) do školy z jižního cípu na severní. Možná to tam někde bylo zmíněné a nevšimla jsem si, ale hodně by mi pomohlo, kdyby se to tam někde důkladněji vysvětlilo.

Děj nehorázně letěl kupředu, kniha neměla žádné hluché pasáže, což je příjemná změna. Po prologu v minulém čase jsem se úplně dojala, jak je to skvělé napsané, tenhle styl mi hrozně sedí. Pak se teda přešlo do toho přítomného času, který je mi jako drátem do oka, ale rychle jsem si zvykla a kvalita knihy mé kostrbatější čtení násobně vynahradila.

1 29.03.2024

(SPOILER) Začátek ve vyhlazovacím táboře je takový podivný. Na jednu stranu autorka čerpá ze skutečných událostí, na stranu druhou tomu nepřiznává tolik hrůzy, kolik by tábor zasluhoval. Představení neznámé postavy v táboře začíná tím, že si jde pro snídani, což bez detailů nezní nijak hrozně. Stejně jako u minulého dílu mohla vzor v reálném světě lépe zaobalit a přetvořit. Taky jsem ještě nezažila nudnější prolog - postavu nikdo nezná, nemáme důvod k zájmu, na konci prologu postava umírá a to vše na ubíjejícím počtu stran, které popisují zbytečně mnoho a zbytečně detailně. Autor si prolog samozřejmě může psát podle sebe, ovšem jsou to první stránky, kterými by měl zaujmout a vtáhnout. Já jsem třikrát odložila, než jsem se dostala k první kapitole. Myslím, že by bylo daleko údernější, kdyby to bylo o kus kratší a bez toho brutálního infodumpingu formou popisných oznamovacích vět.

Jak jsem první díl pochválila, že je to napsané lépe jak série trůnu, tohle zase provázela nálož chyb, podivných a odporujících si popisů, slovosled byl občas dost mimo a samozřejmě skloňování jmen... bez komentáře.

Co se týče erotického obsahu, tak nejsem žádná květinka, ale tohle bylo trochu nechutné. Nejhorší bylo asi oblizování každého zpoceného záhybu těla, čím zpocenější, tím dle autorky více sexy. A pak stojí za zatracení některá sledování typu: „když sledovala, jak svaly jeho mohutné silné šíje pracují, zatímco polyká."

Pohled Thariona mě neskutečně nudil, příběh nijak neposouval (případně minimálně), jeho scény byly dlouhé a nezáživné, brzdily děj. Navíc většinou přicházely po nějakém cliffhangeru, což mu nijak nepomohlo.

„myslela jsem, že Kladivo má být nějakej sadisticekj drsnolín" - vtipné momenty - ale na to navazuje nelogické drzé chování v napjatých situacích

PŘEKOMBINOVANOST - jde o vteřiny, ona se teleportuje ven, aby našla bránu, u které nikdo není (tj. se několikrát teleportovala, i když se celou dobu hraje na to, jak je ten počet omezený), aby ji použila jako rozhlas, kterým by přilákala jejich druhořadé nepřátele k pomoci...ale nebyla hloupá, použila aplikaci na změnu hlasu a pohybovala se u toho tak rychle, že bude na kameře jenom šmouha...to nedává smysl. Jak tam můžou mít tak špatné kamery, když se většina obyvatel pohybuje rychlostí šmouhy, k čemu jim to pak je? A jak to udělala, když u bran kamery jsou. Jak to stihla přehrát. A hlavně, kdyby to aspoň v největší akci nevysvětlovala (T_T)

Nic nezůstane nevysvětleno, Baxian jim ukáže tajnou chodbu a místo toho, aby se tam nechal prostor pro čtenářovu fantazii, tak se dozvídáme celou backstory k tomu, jak to vlastně zjistil.

Poslední třetina byla peklo, mega se to táhlo, absolutně mě to nezajímalo a modlila jsem se, ať už je konec. Překombinované, neuvěřitelné, natahované, opakování scén, rozhovorů, vnitřních uvědomění a obav.

Finální akce mě však bavila, nebyla bez chyby, ale dobrý, četla jsem s chutí. Finální FINÁLNÍ odhalení mě potěšilo, jelikož mám dvory ráda a tak nějak jsem doufala, že se prozkoumají jiné světy už od toho, kdy se odhalilo, že je Amren prastará a z jiného světa. Maas tohle prostě umí - knížky zbytečně natahuje, až to člověka otráví, ale finále je vždycky brutální, takže nezbývá, než číst dál.

6 24.03.2024

Četla jsem kapesní vydání z roku 2015 v angličtině. Rozhodně doporučuji, toto vydání má 150 principů, vždy se jedná o dvoustranu - krátké a jasné vysvětlení a vedle obrázek s popisem, co na něm pozorujeme, jak se na něm popisovaný jev ukazuje. Kapesní vydání bylo velmi stručné, ale úplně postačovalo. Jediné, co se mi nezdálo je rozměr - 12x12 cm a 2cm lepený hřbet, takže se to hroznou silou zavíralo, že bych si to položila na stůl, to neexistovalo. Obsahově však výborné. A novější vydání určitě designově lepší.

1 23.03.2024