Vědruna komentáře u knih
Kniha je zajímavá, protože se člověk dozví spoustu věcí ze zákulisí. Po přečtení knihy jsem si říkala, jak takový člověk jako Hitler mohl přesvědčit masy, aby se daly do pohybu... Ale byl zřejmě ve správný čas na správném místě... Traudl píše, že měl charisma. No, nevím, asi ano, hlavně jeho myšlenky ve své době musely zapůsobit, ale mě z dobových dokumentů spíš jímá hrůza z jeho řevu na tribunách. Traudl byla tehdy mladá, dostala se "do vyšších kruhů", těžko ji odsuzovat za to, že se nestala antifašistkou, že se jí líbilo pracovat pro významného člověka. Myslím, že nakonec byla zásadovější než někteří nacističtí pohlaváři, kteří opustili loď, jakmile se začala potápět.
Mám ráda knihy Václava Cílka a mám ráda kameny, nejen ty malé, ale i tyhle velké, o kterých je kniha. Mám ráda příběhy s tajemstvím. A pak také jistotu, kterou kámen v sobě má, to, že tu byl za dob našich předků, je tady s námi a bude tu i po nás. Pět hvězdiček pro kamenné řady, kamenné kruhy a pro Václava Cílka.
Jak se ukázalo, myšky v kuchyni byly kapku větší, byly to krysy. Zrovna tak přijmout fakt, že máte dceru, která se sama nikdy ani neposadí, musí být hodně těžké. Sama si vůbec nejsem jistá, jestli bych to zvládla tak jako Anna a Tobias. Jejich chování se dá pochopit, protože spousta vztahů by neunesla narození těžce postiženého dítěte, stěhování do cizí země, do starého domu, kde nic není tak, jak se původně zdálo. Moc se mi líbila krajina Languedocu, která v knize hrála svoji roli, střídání ročních období a určitá nemilosrdnost přírody, která se nedá zkrotit.
Knihu jsem přečetla za jeden den, stejně jako předchozí přispěvatelka. Díla pana Vondrušky mám ráda, ale dávám za pravdu spolu komentátorům, četla jsem od autora lepší kusy.
Proto jenom ty čtyři hvězdičky, i když autor je moje srdcovka, když je třeba sáhnout k oddechovce, která chytne a nepustí.
Příběh o tom, že není jednoduché dospívat. Příběh o hledání vlastní identity, o hledání spřáteleného dospěláka, když to doma není úplně ok. Smůla je, že hlavní hrdina spřáteleného dospěláka našel v homosexuálním knězi, který řešil svoje problémy a potřeby na úkor mladých kluků. Příběh o iluzích a jejich ztrátě. O reakcích dospělých, kteří nechtěli slyšet pravdu o tom sympatickém knězi a nechtěli narušit své poklidné maloměstské existence. Příběh, který by se mohl odehrát kdekoliv a který zanechá v člověku víc než jen příjemně strávený čas vyplněný čtením.
Pěkné ženské čtení. Bavily mě dvě roviny příběhu, historie i současnost. Nejsem úplně zarytá fanynka Jane Austenové, knihu jsem si přečetla spíš proto, že jsem četla už před časem knihu Dobrodružství milovníka knih, které se mi líbilo. Při četbě jsem si vzpomněla na titul Město šťastných lásek od Františka Kožíka, který využil stejný princip dvou dějových rovin, historické a současné - pravda současné před čtyřiceti lety. Pro lidi, kterým se líbily První dojmy a mají rádi město Telč, zkuste Město šťastných lásek.
Výborně nafocené rostliny, pěkný papír, kvalitní vazba. Vhodné pro lidi, kteří se zajímají o naší běžnou flóru. Podle fotek pana Hroudy rozhodně rostliny na louce bezpečně poznáte.
Velmi zajímavé čtení o tom, co všechno jsme schopni dokázat, když víme, že jde o život a že jsme jediní, kdo může pomoci. Knížku mi doporučila kamarádka - lékařka, jsem moc ráda, že jsem si ji přečetla. Klobouk dolů, tohle všecko zvládnout není rozhodně pro každého. Jak vzdálená může být někdy realita od televizních seriálů z nemocničního prostředí...
Velmi poučné čtení z destinace, která je pro většinu z nás poměrně exotická. Poměry, ve kterých žijou ženy v Afganistánu, jsou z evropského pohledu ve většině případů nepřijatelné, z mého pohledu mi připadá, že musím být ráda, že jsem se narodila ve střední Evropě, v době, která mi dává osobní svobodu a jaký si to udělám, takový to mám. Kniha mě přinutila znovu se zamyslet nad tím, jaká bude budoucnost Evropy, jaké bude soužití s nově příchozími lidmi a jestli a jak to naše kultura ustojí.
Kniha o vztazích matka - dcera a o relativitě času. Doporučuji všem dcerám (i synům), kterým občas komunikace se stárnoucími rodiči úplně "nejde." Někdy si člověk musí přečíst, aby si uvědomil, někdy si musí přečíst i vícekrát, aby přijal. Knihu si koupím, určitě se mi časem bude hodit.
Zajímavý "ženský" námět, proto jsem po knize sáhla. Zpočátku mírně nepřehledná množina různých žen, matka, dcera, ženy z kruhu, švagrová, uprostřed knihy trochu děj ztrácí dech, ale ke konci opět získá spád a závěr už měl ty správné detektivkové grády. Na českou detektivku slušná práce. Určitě zkusím od autorky ještě jinou knihu.
Název prodává, ale autorka naštěstí nesklouzla jenom po povrchu. Knihu jsem v knihovně našla mezi vrácenými, a protože tematicky pěkně navazovala na právě přečtenou knihu, vzala jsem ji
"na zkoušku." Kdo čeká pikantní obsah, nemusí knihu ani otevírat. Pro toho, kdo se chce dozvědět víc o Boženině životě a o tom, kdo byli muži jejího života a jak plynuly jejich životy před Boženou, s Boženou a po Boženě, je útlá kniha ideální - má necelých 200 stran, písmo a řádkování větší.