Vědruna komentáře u knih

Dobře vystavěný příběh, který nechce "jen" zaujmout čtenáře detektivek. Když jsem si přečetla anotaci, říkala jsem si, aby to nebylo, jako když pejsek s kočičkou vařili dort, ale musím před autorem smeknout. Kdyby svoji knihu a její volné pokračování Anděl smrti napsal v angličtině, určitě by se mu zadařilo nejen v českém rybníčku.

1 01.02.2017

Velmi dobře řemeslně napsaná kniha. Nikdy bych neřekla, že si oblíbím zásadového zabijáka Joa, který prostě jen musí dotáhnout do konce vše, co začne. Nelituje při svém konání času ani námahy a je solidní - typické vlastnosti kladných hrdinů. Možná proto ta sympatie. Knihu Ty jsem nečetla. Kniha Skrytá těla mi jako ukázka práce autorky stačila.

1 28.09.2016

Třetí kniha od autora, kterou jsem četla, Mlhy Olandu i Mlýny osudu se mi líbily víc. Ale i tak dobré prázdninové čtení, je pravda, že není zdaleka tak strašidelné, jak bylo na obálce prezentováno. Ale já už se tak nějak nepotřebuju bát... Na autorovi mě fascinuje různorodost psaného textu, jak zaznělo v jednom z předchozích komentářů, jako kdyby knihu psal pokaždé někdo jiný.

1 02.09.2016

Kniha se mi líbila, je čtivá, přesně čtení na dovolenou, nad kterým se člověk i zamyslí. Cirkusy v reálu nemusím, ale tady mě oslovil život v zákulisí. Protože se mi kniha líbila, myslím, že film vynechám. obvykle film vytáhne z knihy jenom "akční" okamžiky a dost často se vytratí to, co
v knize dělalo příběh příběhem - atmosféra a vlastní představivost. .

2 23.08.2016

Celá trilogie se mi celkem líbila. Neuškodilo by mírné pokrácení, některé pasáže byly v knize zbytečné a jen brzdily děj. Autorovi se nedá upřít tvůrčí rozlet, ale provedení občas pokulhávalo za myšlenkou nebo ji zbytečně rozmělnilo. Jako fanynka sci-fi dávám tři hvězdy.

1 12.08.2016

Moje první kniha od autora, čte se dobře. Není to jen dobrodružný příběh, ale člověk se dozví i něco z nedávných dějin severu Evropy a Ruska. Na léto ideální čtení, na rozdíl od jiných detektivek nutí víc k zamyšlení nad tím, jak okolnosti formují lidské charaktery, kam až člověk zajde v touze přežít a jak je v životě kromě lásky stejně dobrým hnacím motorem i nenávist. Rozhodně zkusím další knihy.

2 20.07.2016

Výborně nafocené rostliny, pěkný papír, kvalitní vazba. Vhodné pro lidi, kteří se zajímají o naší běžnou flóru. Podle fotek pana Hroudy rozhodně rostliny na louce bezpečně poznáte.

26.06.2016

Zpracování těžkého tématu čtivým způsobem, nečekala jsem, že se budu těšit, až ke knize znovu sednu. Trochu jiné pojetí tématu holocaustu tím, že na vše Ráchel vzpomíná s velkým časovým odstupem, kdy už se vyrovnala se vším, co jí v životě potkalo. Já jsem celé vyprávění cítila jako těžký životní osud, který dokázala zvládnout a nakonec dokázala i "navyprávět" své zážitky, aby její příběh zůstal pro všechny, co přijdou po ní. Za mě pět hvězdiček.

3 24.06.2016

Kniha je zajímavá, protože se člověk dozví spoustu věcí ze zákulisí. Po přečtení knihy jsem si říkala, jak takový člověk jako Hitler mohl přesvědčit masy, aby se daly do pohybu... Ale byl zřejmě ve správný čas na správném místě... Traudl píše, že měl charisma. No, nevím, asi ano, hlavně jeho myšlenky ve své době musely zapůsobit, ale mě z dobových dokumentů spíš jímá hrůza z jeho řevu na tribunách. Traudl byla tehdy mladá, dostala se "do vyšších kruhů", těžko ji odsuzovat za to, že se nestala antifašistkou, že se jí líbilo pracovat pro významného člověka. Myslím, že nakonec byla zásadovější než někteří nacističtí pohlaváři, kteří opustili loď, jakmile se začala potápět.

1 22.06.2016

Mám ráda knihy Václava Cílka a mám ráda kameny, nejen ty malé, ale i tyhle velké, o kterých je kniha. Mám ráda příběhy s tajemstvím. A pak také jistotu, kterou kámen v sobě má, to, že tu byl za dob našich předků, je tady s námi a bude tu i po nás. Pět hvězdiček pro kamenné řady, kamenné kruhy a pro Václava Cílka.

1 06.06.2016

Knihu hodnotím za tři hvězdičky. Dobrá slovní zásoba autorky, některá neotřelá slovní spojení, mírně rozvleklé vyprávění, pokrátila bych ho. Určitě je živel v kladném i záporném slova smyslu.
Knihu jsem přečetla díky tomu, že jsem viděla film Fotograf, který také beru jako uměleckou
nadsázku skutečného stavu věcí. Zrzavá v knize pro mě nepředstavuje vzor ženy, které bych se chtěla podobat, ale to je otázka vkusu. Jak vše bylo a je v reálném životě ví ona, Jan, Samuel a pár dalších lidí kolem ní.

3 06.06.2016

Velmi zajímavé čtení o tom, co všechno jsme schopni dokázat, když víme, že jde o život a že jsme jediní, kdo může pomoci. Knížku mi doporučila kamarádka - lékařka, jsem moc ráda, že jsem si ji přečetla. Klobouk dolů, tohle všecko zvládnout není rozhodně pro každého. Jak vzdálená může být někdy realita od televizních seriálů z nemocničního prostředí...

30.05.2016

Možná až ve třetím dílu jsem pochopila, proč je kategorie žánru sci-fi pro děti a mládež. Nicméně moje očekávání naplnil, bude se mi po podivných dětech stýskat. Velmi dobrý nápad byly černobílé fotografie ve všech dílech trilogie, tak nějak umocnily atmosféru. Celou trilogii doporučuju k přečtení.

2 30.05.2016

Kniha se mi líbila, i když pravda, ze začátku mi trochu vadil řídký text - krátké kapitoly a nevyužité stránky knihy. Kniha je tlustá, nicméně tady naše lesy příliš nešetřili. A když je příběh dobrý, je škoda každé poloprázdné strany - ale chápu, že autor má právo na grafickou úpravu podle svého gusta. Zajímavý námět, oddělené dějové roviny, které se ve finále protnou. A zase si člověk uvědomí, jaké měl štěstí, že do jeho osudu nezasáhla válka.

4 30.04.2016

Kniha na mě nepůsobila depresivně, možná díky tomu, že se odehrává ve vrcholícím létě, kdy jsou noci krátké a dny dlouhé a slunečné. Spíš mi bylo líto Anny, která nenajde cestu k ostatním lidem a bojuje se vším v sobě a kolem sebe sama. Oslovila mě i velká role přírody v jejím životě. Poklona autorce knihy. A moc se mi líbil komentář Makropulos tady na stránce.

5 23.04.2016

Jak se ukázalo, myšky v kuchyni byly kapku větší, byly to krysy. Zrovna tak přijmout fakt, že máte dceru, která se sama nikdy ani neposadí, musí být hodně těžké. Sama si vůbec nejsem jistá, jestli bych to zvládla tak jako Anna a Tobias. Jejich chování se dá pochopit, protože spousta vztahů by neunesla narození těžce postiženého dítěte, stěhování do cizí země, do starého domu, kde nic není tak, jak se původně zdálo. Moc se mi líbila krajina Languedocu, která v knize hrála svoji roli, střídání ročních období a určitá nemilosrdnost přírody, která se nedá zkrotit.

1 20.04.2016

Velmi poučné čtení z destinace, která je pro většinu z nás poměrně exotická. Poměry, ve kterých žijou ženy v Afganistánu, jsou z evropského pohledu ve většině případů nepřijatelné, z mého pohledu mi připadá, že musím být ráda, že jsem se narodila ve střední Evropě, v době, která mi dává osobní svobodu a jaký si to udělám, takový to mám. Kniha mě přinutila znovu se zamyslet nad tím, jaká bude budoucnost Evropy, jaké bude soužití s nově příchozími lidmi a jestli a jak to naše kultura ustojí.

16.04.2016

Čekala jsem, že kniha roku 2015 je Kniha s velkým K. Existují lepší, ale abych byla objektivní, i horší. Hlavní hrdinka alkoholička se mi v thrilleru jeví méně obvyklou figurou než muž alkoholik. Děj knihy plyne tempem příměstského vlaku, když večer přestanete číst a pokračujete až další večer, nic se nestane, odrhla jsem se od knihy celkem snadno a příště pokračovala lehce dál. Od autorky jsem jinou knihu nečetla, chybí mi srovnání, ale zatím o další neuvažuji.

2 11.04.2016

Knihu jsem přečetla za jeden den, stejně jako předchozí přispěvatelka. Díla pana Vondrušky mám ráda, ale dávám za pravdu spolu komentátorům, četla jsem od autora lepší kusy.
Proto jenom ty čtyři hvězdičky, i když autor je moje srdcovka, když je třeba sáhnout k oddechovce, která chytne a nepustí.

1 02.04.2016

Kniha o vztazích matka - dcera a o relativitě času. Doporučuji všem dcerám (i synům), kterým občas komunikace se stárnoucími rodiči úplně "nejde." Někdy si člověk musí přečíst, aby si uvědomil, někdy si musí přečíst i vícekrát, aby přijal. Knihu si koupím, určitě se mi časem bude hodit.

31.03.2016