vendulav
komentáře u knih
Poslední kabriolet
Anton Myrer
Jsem naprosto pohlcena každou větou, každou radostí i bolestí! Po emoční stránce to byl zásah přímo do černého, nevzpomínám si, že bych u nějaké knížky tak neskutečně prožívala emoce všech hrdinů. Tolik různých charakterů, kde se od každého můžeme tolik naučit. Z fleku bych tuhle knihu zařadila do povinný četby!
Jana Eyrová
Charlotte Brontë
Zvrat sem, zvrat tam. Čtenář se nenudí ani chviličku a už vůbec nemůže předpokládat, jak to dopadne, protože hádejte co? Přijde další zvrat. Tyhle klasiky se nikdy neomrzí. Paní spisovatelka mě potěšila, až překvapila, podrobným popisem (velice čtivým) pocitů, vnitřních pohnutek hlavní hrdinky, v čemž se já vyžívám, a řekla bych, že v tomhle směru si vedla docela dost možná o trochu lépe než Austenka.
Divočina
Cheryl Strayed
Po zhlédnutí filmu, jsem si hned musela pořídit knihu. Další lidský příběh o hledání sebe sama. O poznávání svých fyzických i psychických dovedností a to ne na nějakém kurzu sebepoznání, ale v divočině. Cheryl musela spoléhat na sebe a to i v případech (často v zoufalých situacích), kdy neměla páru, co dělá, a přesto jí to vyšlo. Poklona.
Stařec a moře
Ernest Hemingway
Po dočtení knihy jsem rozpačitá. Příběh se četl hezky, ale asi jsem od toho čekala něco víc na základě ocenění, které knížka nese. Docela úplně nechápu, proč je tahle kniha v seznamu maturitní četby. Co přesně si má čtenář z knížky odnést? Často uváděnou symboliku (vytrvalost, splynutí člověka s přírodou) této knihy sám pan spisovatel popřel slovy: "There is not any symbolism. All the symbolism that people say is shit."
Norské dřevo
Haruki Murakami
Můj první počin s tímto spisovatelem a rozhodně ne poslední. Kniha mě bavila od začátku do konce. Sebevraždy proložené sexem se zdají být odvážnou kombinací, ale funguje to bezvadně! Líbila se mi různorodost charakterů jednotlivých postav, kde od každé postavy světlo světa spatřilo mnoho skvělých myšlenek.
Žert
Milan Kundera
"Mladí lidé přece za to nemohou, že hrají; jsou nehotoví, ale jsou postaveni do hotového světa a musí v něm jako hotoví jednat."
Walden aneb Život v lesích
Henry David Thoreau
Upřímně jsem tuhle knížku přečetla až napodruhé. Poprvé jsem ji rozečetla před třemi lety a musela jsem ji po chvíli odložit, protože jsem nechápala, o co jde. Asi jsem na to nebyla mentálně připravená. Když jsem dala knížce druhý pokus, nechápala jsem, jak se mi mohl tenhle poklad v knihovničce jen tak povalovat. Jedna skvělá myšlenka za druhou, je pravda, že mě dlouhé popisy toho, co žije v rybníce atd. občas lehce nudily, ale jako celek si mě knížka a autor získali.
Bývali jsme bratři
Ronald H. Balson
Téma holokaust v knihách sama od sebe čas od času vyhledám, abych si připomněla, jakou historii má náš svět za sebou. U této knihy mě oslovilo originální zpracování tématu. Knížku jsem přečetla jedním dechem, babička si ji dávkovala po jednotlivých částech, protože to na ní bylo moc silný. Každý to prožíváme jinak a každý ví své.
Malý život
Hanya Yanagihara
"Hledali útěchu, něco, co by bylo pouze jejich, něco, co by odrazilo tu děsivou rozlehlost a nemožnost světa, úpornou neúnavnost jeho minut, hodin, dní."
Stoprocentní riziko
Jean-Michel Guenassia
Jestli jste už od Guenassia něco četli, tak vám v půlce knížky dojde, že se něco podělá. Otázkou zůstává, co a jak moc se to podělá. Moje hluboko zakořeněná víra z pohádek a sluníčkového vidění reality "a žili spolu šťastně až do smrti" mě držela do posledního okamžiku v naději, že se to povede, ale tak to v životě nechodí, či? Risk je zisk. Ne vždycky. Každopádně tenhle spisovatel za risk stojí.
Stoletý stařík, který vylezl z okna a zmizel
Jonas Jonasson
Vtípek sem, vtípek tam a ono to funguje! Politice se vyhýbám, ale v příběhu Alana bylo toto téma podáno jakýmsi pro mě nedefinovatelným způsobem, že mi to vůbec nevadilo, ba dokonce jsem si to užívala.
Tasmánie
Paolo Giordano
Jelikož jsem si nepřečetla, o čem má kniha být (sáhla jsem po ní jen kvůli Giordanovi, kterému důvěřuju), tak jsem si celou dobu říkala "o co tady vlastně jde?" I když jsem nevěděla, tak mě bavilo promíchání vybraných, "krizových" témat. Zahrnout do jedné knihy tolik odlišných a přeci v kořeni stejných témat by mohlo působit občas zmatečně, ale nestalo se.
Přečíst si jako první poslední větu knihy, asi by se mi to četlo lépe a celá kniha by působila možná až dojemněji.
Netrpělivost srdce
Stefan Zweig
"Pouze těm, kterým osud ukřivdil, pouze odstrkovaným, nejistým, nehezkým, poníženým je možno láskou skutečně pomoci. Kdo jim obětuje život, vynahradí, co jim život vzal. Jen oni vědí, co je láska, a umějí ji přijímat a dávat tak, jak člověk má milovat: vděčně a pokorně."
Čerň a stříbro
Paolo Giordano
"Žijeme v předstihu, v neustálém očekávání něčeho, co nás zbaví naléhavých povinností přítomnosti."
Do ráje
Hanya Yanagihara
"Roky budou dál končit a začínat a končit a začínat, bez ohledu na to, jak se rozhodneš."
Snuff
Chuck Palahniuk
"Co uděláte, když vám někdo v mžiku zničí celou osobnost? Jak se s tím vypořádáte, když se ukáže, že celý váš život je omyl?"
Do vody
Paula Hawkins
Ze začátku jsem byla ztracená, neorientovala jsem se kdo, kdy, kde, proč, jak. Měla jsem dojem, že autorka chtěla poutat pozornost (oddalovat odhalení, "napínat") vkládáním až mnoha nepředvídatelných, zbytečných zápletek. Konečné rozuzlení bylo ovšem překvapující a to se mi líbilo.
Důmyslné umění, jak mít všechno u pr**le
Mark Manson
Čekala jsem od toho asi trochu víc, ale kniha nezklamala. Autorovy myšlenky mi občas přišly chaotické, ale takové myšlenky už bývají. Líbil se mi styl psaní, který na mě působil jako by autor seděl vedle mě a povídali jsme si. Hlavní myšlenkou knihy je rozbít představu o perfektním životě, protože život není tak dokonalý jako na sociálních sítích, život s sebou taky nese selhání, pocity od těch dobrých až po ty nejhorší a učí nás, že hlavním parametrem života jsou správně stanovené hodnoty, které nás dokáží udělat šťastnými.
Prokletí
Chuck Palahniuk
"Jestli něco dělá ze světa peklo, tak naše očekávání, že by to měl být ráj. Svět je svět."
Zápisky o životě, smrti a útěku na Měsíc
William Saroyan
"Procházení je skvělé. Je to skutečný projev svobody. Když se procházíte, víte, že existujete."