Venny345 komentáře u knih

Právě jsem dočetla...a nemám slov. Jodi Picoult postupně rozplétala klubko osudů jednotlivých postav až k závěru, který jsem teda nečekala...A opravdu mě dostal do kolen.
Obdivuji autorku, že se rozhodla zpracovat takový těžký problém. Je dobré, že se na jeden a ten samý problém můžete podívat očima téměř všech postav.
Doporučuji!

6 22.08.2019

Toto byla jedna z nejlepších komedií, co jsem kdy četla! A vlastně i zhlédla... literární provedení je důmyslné a zároveň odpočinkové. Takže pokud chcete na chvíli "vypnout" a přenést se do osvícenské Itálie, respektive do Benátek a prožít s Truffaldinem všechny trampoty a průšvihy, tak potom je tato komedie pro vás. :)

6 20.06.2019

Nikdy bych neřekla, že zrovna tragédii Hamlet, budu hodnotit 4 hvězdami! A právě se nemožné stalo možným. Knihu jsem začala číst, neb ji máme v povinné četbě. Ze začátku jsem si říkala, že tohle v životě nedočtu. Ale! Asi tak po 20 stranách se ve mně něco zlomilo a toto drama mě začalo neuvěřitelně bavit. Do konce jsem to četla jedním dechem. Jednu hvězdičku jsem strhla zato, že jsem si musela často vyhledávat významy různých archaismů, nejsem přeci jazykovědec. :)
P. S. I když je to tragédie, tak ironie a sarkasmu není nikdy dost! :)

6 09.01.2019

K Harrymu se stále vracím a nikdy nepřestanu! Moje nejoblíbenější série ♡

6 08.02.2018

Já nevím, upřímně jsem čekala více, protože jsem od autorky již přečetla všechno a tohle byl slabší kousek.
Příběh je bezpochyby silný a smutný, ale připadal mi povrchně zpracován, i přestože autorka uvádí mnoho zdrojů.
Uběhlo to rychle, jako by to všechno byla jedna epizoda dlouhé série. Byl to záměr?
Přiklonila jsem se ke 4 hvězdám, protože mám autorku velmi ráda a nerada bych od ní odrazovala nové čtenáře.

5 02.03.2023

Před maturitou mi kniha hodně pomohla na relaxaci a odreagování, tato kniha je prostě a jednoduše boží!
Ještě teď slyším v hlavě tóny jazzu…
A Danny… to je moje nová oblíbená literární postava :)

5 28.06.2022

Nostalgie. Tak bych jedním slovem charakterizovala Otu Pavla a jeho vyprávění. Jak jsem potkal ryby mě okouzlilo již podruhé. Smrt krásných srnců má taktéž mé srdce. Pohodová a úsměvná četba, doporučuji.

5 10.03.2022

Říkám to málokdy, ale film se v tomto případě neskutečně povedl! Po přečtení této knihy mi jen spadla brada, když jsem si uvědomila, že v jednom z mála případů nedošlo k naprostému znehodnocení knihy filmem.
Originální, tajemné a děsivé!

5 12.06.2021

Lze se o knize vyjádřit jedním slovem? Ano! NOSTALGIE! Nicméně tak stručná nebudu, trochu se rozepíšu.
Půlnoční slunce jsem si pořídila v angličtině, abych měla autentický zážitek, což se mi opravdu splnilo. Děj odsýpal a kniha se četla skoro sama. Netvrdím, že jde o nějaký literární skvost, který vás dostane do kolen, ale je to opravdu určeno pro všechny, kteří si chtějí nostalgicky zavzpomínat na "mladá léta". Upřímně si mi Slunce líbilo mnohem více, než Stmívání. Edwardův pohled byl poutavější, barvitější a na emoce působící, což se o Bellině pohledu bohužel říct nedalo. Zbožňovala jsem úseky, kdy byl Edward sám se svou rodinou a popisoval jejich vztahy. Číst myšlenky ostatních také nebylo na škodu a navíc jsem konečně nahlédla do Edwardovy hlavy.
Já jsem spokojená, vrátila jsem se o pár let zpět. Nehledejte v tom žádnou světobornou literaturu, hledejte v tom jen obraz minulosti.

5 29.03.2021

Za mě tato kniha slouží k odpočinku. Nečekejte žádný náročný děj, zápletku či podrobné vykreslení postav. Zkrátka jde o jednoduchý detektivní příběh, který rychle plyne i díky velkému písmu a krátkým kapitolám. Použiju na to otřepanou frázi: "Neurazí, nenadchne."

5 23.02.2021

Obávám se, že zde se svým komentářem úplně nezapadnu, ale ráda bych ke knize vyjádřila svůj názor. Chtělo by se říct, že přečíst knihu byl poněkud oříšek. Ne. Pro mě to byl velký ořech, který měl velmi tvrdou skořápku, kterou jsem však na konci knihy u příběhu Barky prolomila.
Do té doby mi přišel příběh plytký, těžkopádný a skoro bez dějových zvratů. Dávala jsem však knize stále šanci, když jsem si četla tolik kladných hodnocení.
Nakonec nelituji, že jsem si knihu přečetla, zase jsem mohla nahlédnout do jiného prostředí. Nicméně další díly raději nechám do daleké budoucnosti, protože nevím, zdali mám sílu na další loupání ořechů.

5 19.02.2021

Já snad už napíšu na tuto autorku oslavnou píseň! Je obdivuhodné, že každá kniha od Picoult si mě dokáže získat svým způsobem. Vlk samotář nebyl výjimkou.
Tak jako existuje smečka vlků, kde má každý svou roli, tak i v knize byla každá postava důležitá a v případě absence jedné z nich by se smečka rozpadla a příběh by jednoduše nefungoval.
Až do samého konce jsem byla napnutá jak struna... Málem jsem samou zvědavostí otočila na konec, ale s veškerou silou vůle jsem to vydržela. :)

Zapálím sirku a vyšlehne intenzivní, jasný plamen. Pak se trochu ustálí a následně začne pomalinku ukousávat z dřeva sirky a postupně slábne a slábne.
Nepíše se mi to moc dobře, ale z mého pohledu to je takto i s celou aristokratickou sérií. Na počátku ve mně převládalo nadšení, ale opravdu teď už skoro vyprchalo.
Plus je, že je to čtení stále odlehčené a zasmějete se občas také...

5 21.12.2020

Tato kniha mi připomínala tradiční britský vánoční pudink. A proč? Jak pudink, tak tato kniha obsahují prostě všechno a občas i něco, co se do nich úplně nehodí. Nechci teď hanit britskou pochoutku, pouze mi to přišlo jako správný příměr ke knize.
Musím tedy konstatovat, že kniha byla překombinovaná a průměrná. Autorka nešetřila ani sprostými slovy, čímž knize na atraktivitě nepřidala.

5 27.10.2020

To jsem si tak šla do knihovny a zcela spontánně jsem si půjčila tuto knihu. I přestože jsem měla zkušenost s dílem prvním a říkala jsem si, že do druhého nejdu, si mě kniha svou obálkou omotala kolem prstu.
Jelikož léto začalo, tak to chce něco oddechového, takže bod pro knihu, to bylo splněno. Na druhou stranu, detektivka by měla být napínavá a akční, což jsem z knihy necítila. Kdyby celá kniha měla takový spád, jako měl konec, byla bych spokojená a hodnotila bych mnohem výše. Tak si říkám, že třetí díl už asi vynechám, ale jak se znám, tak si ho stejně půjčím a přečtu.

5 03.07.2020

Velice interesantní námět, nic podobného jsem snad ještě nečetla!
Dej odsýpal, gradoval a bavil mě. Zkrátka thriller se vším všudy a ještě s přidanou hodnotou v podobě nezvyklých vražd. Originalita je zde opravdu stěžejní!
Jednu hvězdu jsem ale umazat musela, a to proto, že jsem měla pocit, že děj je vykreslen podle jakési osvědčené šablony, která je trošku předvídatelná.
Knihu ale mohu doporučit jako "oddechovou četbu".

5 15.06.2020

Moje první kniha od Betty MacDonaldové. Vybrala jsem si ji na doporučení, sama bych si ji pravděpodobně nevybrala. Kniha mě nezklamala, ovšem ani nenadchla. Asi nespadám do cílové skupiny čtenářů, což není chyba knihy ani autorky.
Naopak, příběh Betty je vyprávěn s humorem jí vlastním a také s nadhledem. Občas se mi cukaly koutky nad některými slovními hříčkami.
Knihu mohu doporučit dál jako odpočinkové a nenáročné čtení.

5 20.05.2020

Škoda, pověst předešla knihu a já jsem myslela, že jsem sáhla po díle, které mi vyrazí dech. To se nestalo.
Ano kniha se četla relativně dobře a skvěle odsýpala, ale co mi opravdu neuvěřitelně vadilo, byla sprostá slova, kterými autorka nešetřila. Vím, že to mělo podtrhnout autenticitu prostředí, ale i tak to nebylo nutné a k kniha u mě klesla.

5 15.01.2020

Po prvních dvou dílech jsem se nemohla dočkat dílu třetího, doslova jsem si poskakovala, když jsem si nesla Teorii vraždy v síťovce z knihovny.
Celá kniha mi už pak připomínala jeden proces, jenž doprovází každého z nás, a to tlukot srdce. Ze začátku byla kniha jednou velkou diastolou a tak, jako srdce vypuzuje krev, slova měla nutkání vypudit mě. Kolem strany 150 přišla náhlá systola a náhlé vytažení do děje mé maličkosti. Stále častěji se začala opakovat systola a diastola... až najednou přišel "exitus" ve formě otevřeného a nejasného konce.

5 22.12.2019

Je mi to líto, ale tohle bylo to pravé ořechové pro mě. Ano, Kovy exceluje výbornou slovní zásobou a stylistickými schponostmi, nicméně jsem nepochytila celkový smysl knihy.

5 27.11.2019