verense
komentáře u knih
Dívka na kusy
Kathleen Glasgow
Takovéhle knihy by si měl člověk číst pravidelně, aby si uvědomil, jak nepodstatné hovadiny kolikrát řeší. Zajímavé čtení, nejen pro mládež, ale i pro dospělé, aby měli oči otevřené a nebáli se podat pomocnou ruku. Ne každý máme na růžích ustláno.
Proč bychom se netopili aneb Vodácký průvodce pro Ofélii
Zdeněk Šmíd
Tuhle knihu jsem četla někdy před dvaceti lety, když jsme na gymplu celá třída jeli na vodu. A tehdy jsem se mohla uřehtat. Teď po letech jsem ji kvůli Čtenářské výzvě vzala do ruky znovu, ale vzhledem k tomu, že se ze mne vodák nestal a ty nejlepší vtipy se mi vybavovaly dřív, než jsem k nim v knize došla, tak už toho řehtání tolik nebylo. Čímž nechci shazovat knihu či autora - jste-li vodák nebo chystáte-li se s partou na vodu, s klidem po téhle příjemné oddychovce sáhněte.
Pohádky pod polštář
Zuzana Pospíšilová
Za mne bohužel tato knížka také ne. Jediné, co oceňuji, je délka pohádek - tak akorát před spaním. Ale náměty mne ani syna (4.5 roku) nezaujaly, dočetla jsem spíše z povinnosti. A na to, že je autorka dětskou psycholožkou, jsou její pohádky plné dost nepěkných manipulativních technik. Nejsem si jistá, jestli je to pro děti ten správný vzor...
Chlapec s kamínky
Sophie Loubière
V momentě, kdy jsem došla ke scéně Elsa+Bastien+čokoládový koláč v parku, tak jsem knihu zaklapla a řekla si, že přece o někom takovém nebudu číst. Ale za pár dní mi to nedalo, a dala jsem knize druhou šanci. Přeci jen Elsa není postava, kterou potkáte v každé druhé knize, má svérázný způsob, jak se vypořádávat s problémy, není lhostejná k okolí, překvapí vás šíří svých zájmů, a až do konce vás nechá pochybovat o své příčetnosti. Stojí to za přečtení, ale letní oddychovku od toho nečekejte.
Dcera
Jane Shemilt
Ono to není špatně napsáno, a věřím, že na západ od nás bude mít kniha lepší hodnocení, než zde. Jednak proto, že v ČR není zaměstnaná matka se třemi dětmi nic výjimečného (a která z nich si může dovolit hospodyni, že...), a jednak proto, že mi ukažte holku, která by dobrovolně utekla k zmíněnému etniku, které v našich končinách má pověst... no však víme. Ale jako zamyšlení pro rodiče to není špatné, takové memento, abychom si nikdy nemysleli, že druhého dokonale známe.
Dracula
Bram Stoker
Ač díky věhlasu románu jsem celou dobu "věděla", neubralo to nic z požitku při čtení. Ta atmosféra! Jako by tam člověk byl s nimi (brrrr). Jsem ráda, že jsem si konečně splnila tento čtecí rest, a vřele doporučuji i těm, kteří hororové literatuře nijak neholdují.
Sama sebou
Jojo Moyes
Tak nějak jsem se nemohla zbavit dojmu, že autorka shlédla tak 10-15 klasických romantických filmů, vybrala si tu a tam něco a smíchala to do třetího dílu o Louise Clarkové. Tohle už je 100% červená knihovna, romantické duše budou nadšeně vzdychat, cynici zvedat oči v sloup. Máte-li chuť na čtení typické oddechové letní "limonády", šup do toho!
Život po tobě
Jojo Moyes
Celkem chápu to všeobecné rozčarování z druhého dílu. Ten první aspoň přinesl člověku nějaký popud k zamyšlení, ale druhý díl je vyloženě nastavovaná kaše. Lou už celkem nemá čím překvapit, a přiznám se, že i mně občas její samaritánství lezlo až na nervy. Ale kdo máte rád nenáročné romanťárny, nenechte se odradit.
Žena v kleci
Jussi Adler-Olsen
Není to špatné. Sice jsem pachatele i motiv odhalila celkem brzy, ale Carl je sympaťák a jeho asistent Asad je prostě zlatíčko (i když poněkud temnější, než by se na první pohled mohlo zdát). Taková odpočinková detektivka, se kterou neztratíte čas. Další díly série mne určitě neminou.
Let do nebezpečí
Arthur Hailey
Arthur Hailey je pro mne prostě Pan Spisovatel. Ten kdyby napsal jídelní lístek, tak u něj stejně budu od začátku do konce tajit dech a třást se, jak to dopadne (obzvlášť, když by byl v menu losos, že...). A jasně, že je na knížce znát její věk, a taky souhlasím, že konec je takový utnutý, ale pokud čtu knihu, kterou nedám z ruky a zuřivě odháním všechny, kteří by mě chtěli od čtení vytrhnout, nemůžu než dát plný počet hvězd.
Jak se Martínek ztratil
Eduard Petiška
Moc hezká knížka, četla jsem svému čtyřleťákovi a bylo vidět, jak ho každá Martínkova příhoda zajímá a napjatě poslouchal. Pro mne je Eduard Petiška jedním z top autorů dětské literatury, jeho knížky jsou takové laskavé...
Žena v bílém
Wilkie Collins
Tohle číst, když mi bylo "náct", tak budu u vytržení! Ale jelikož už mi "náct" dlouho není, je pro mne Žena v bílém "jen" velmi milou a poetickou četbou, s trochou té detektivky (ale co si budem povídat, řada z nás jistě vytuší, kam děj směřuje). Líbila se mi poctivá práce autora se slovy, barvitost vyprávění, jaký to rozdíl oproti některým dnešním knižním rychlokvaškám! Doporučuji všem romantickým duším.
3x vraždy
Agatha Christie
Co jiného dát královně detektivek za její majstrštyky, než plný počet hvězd? I když je fakt, že s přibývajícími lety a čtenářskými zkušenostmi je člověk kritičtější, pořád Agatha Christie patří k sázce na jistotu, když je člověk přesycen soudobými vyšetřovateli, kteří evokují buď superhrdiny, anebo adepty do léčebny závislostí...
Všechny tři příběhy jen dokazují, že autorka byla znalkyní lidských povah a svá díla vypracovala s pečlivostí od začátku do konce.
Netopýr
Jo Nesbø
Inu, každá série nějak začíná, někdy je začátek bombastický a pak to postupně uvadá, někdy je tomu naopak. Netopýr nijak extrémně nevybočuje z plejády severských detektivek (byť se odehrává ve slunné Austrálii), ale bylo by chybou hodnotit Nesbøho podle jedné jediné knihy. Dejte mu šanci (a připravte se, že s oběťmi rozhodně nejedná v rukavičkách).
Skleněný les
Cynthia Swanson
Tuto knihu řadím mezi takové "dovolenkové" - ideální čtení na upršený víkend, kdy nechcete nic extra náročného, ale zase ne úplnou pitominu. Souhlasím s komentáři přede mnou, že označení thriler je nadnesené, spíš je to drama jedné rodiny, které se nám odkrývá očima naivní Angie, zasmušilé Ruby a nešťastné Siljy. A i když autorka vynaložila námahu na nejrůznější rešerše a podklady, kniha mi přijde taková "klouzající po povrchu". Není to ani detektivka, ani psychologický román, ani červená knihovna, ani historická sonda společnosti - prostě si ode všeho jen tak něco lízne, a výsledek je sice celkem čtivý, ale obávám se, že za měsíc si sotva vzpomenu, o čem byl.
Denik Ostravaka 1
Ostravak Ostravski
Vzpomínám si, když Ostravak začal, jak jsme hromadně v kanceláři čekali na každý jeho nový výplod, a pak už se jen vzduchem neslo kolektivní pochechtávání. Po letech už to část svého kouzla pochopitelně ztratilo. Ono obecně vzato, každý blog převedený do knižní podoby má jeden zásadní neduh: dříve nebo později objevíte opakující se schémata, kterých si všimnete až právě v té knize, kdy zhltnete několik příběhů za sebou (místo pěkně dávkovaných v časovém odstupu). A tím pochopitelně i klesá vtipnost jednotlivých příspěvků, protože jak známo, opakovaný vtip přestává být vtipem.
Za mě tři hvězdy - jednak z nostalgie, a jednak, že některé příměry byly fakt trefné.
Případ jantarové komnaty
Ludvík Souček
Tohle pro mě nebylo šťastné setkání, budiž mi pro příště výstrahou, že nemám číst série od prostředka... Unikaly mi tak souvislosti s předchozími díly, na které se odkazovalo, o samotné Jantarové komnatě tam toho zas tolik nebylo, leč oceňuji autorovu invenci při míchání fikce a historických faktů. Ráda bych Součkovi dala ještě šanci, přeci jen u českých spisovatelů mám velký rest, ale tak nějak váhám, po čem sahnout, abych nedopadla stejně jako s Jantarovou komnatou...
Volání Kukačky
Robert Galbraith (p)
Mně se to překvapivě docela líbilo, a to jsem poměrně náročný detektivkový čtenář. Ono se Rowlingové nedá upřít, že umí psát čtivě, a i když se knize nevyhnula současná populární klišé tohoto žánru, pořád je to pěkná oddychová detektivka, která má celkem hlavu i patu. Jako začátek série dobrý.
Děti půlnoci
Salman Rushdie
Ufff, tohle nebylo jednoduché čtení, knížku jsem louskala na své poměry nezvykle dlouho. Je hodně podrobná, barvitá, mnohovrstevná, místy nezvykle fantastická a vřele doporučuji si oživit nějaké ty historické znalosti Indie (i když si myslím, že Středoevropan nikdy neodhalí a nedocení všechny narážky a souvislosti). Není to čtení pro každého, ale jsem nakonec ráda, že jsem to zvládla. Stále ve mně totiž přetrvává mlhavý pocit, jako by mne to posunulo o nějaký ten čtenářský stupínek výš. Jo a mám strašnou chuť na nějaké čatní!
Tyrolské elegie
Karel Havlíček Borovský
Ironický a sarkastický humor je přesně můj šálek kávy! Od středoškolských dob mne čtení poezie vůbec nelákalo, nicméně Karel Havlíček Borovský mne přesvědčil, že minimálně v jeho případě dělám chybu. Nu, bude napravena. Škoda, že je autor již dávno v prach obrácen, moc ráda bych si přečetla jeho postřehy k době dnešní...
