Veromika komentáře u knih
Na to, jak je tahle knížka propagována pro mě byla velkým zklamáním. Dvě hvězdičky jsem nedala už dlouho, a mrzí mě, že jsou zrovna u této knihy, na kterou jsem se těšila. Příběh mi v mnoha částí přišel chaotický, ztrácela jsem se v postavách i v ději. Když to srovnám s Mornštajnovou a jejím Listopádem, který taky vypráví alternativní budoucnost je její příběh daleko čtivější a propracovanější.
Hodnotila bych asi 3,5, ale to nejde a na tři hvězdičky to necítím. Příběh to je oddychový, kdy si chcete jenom v klidu někde sednout a rozjímat. Byly tam ale zajímavé pasáže, které budily zvědavost, jak to všechno dopadne.
Za mě krásně napsaná knížka o malém chlapci, který se potýká s různými nástrahami osudu. Knížku jsem si přečetla, protože mi dlouho ležela v knihovně a já si řekla, že je čas dohnat nějaké resty. Jsem moc ráda, že jsem se do čtení pustila. Je to velice napínavé čtení, kdy na konci dojde čtenář velkého odhalení. Určitě doporučuji si ji přečíst.
Příběh podle skutečné události popisuje osud Rosie a její sestry. I když je příběh podle skutečné události, psaná forma mě moc neoslovila, vadilo mi střídání kapitol z dětských let a let z války. Dala bych do první části pouze její dětství, Příběh by tak hezky plynul. Líbil se mi doslov jedné z vnuček Rosie, která je autorkou knihy.
Těžko si představit, že se něco takového opravdu dělo. Příběh byl za mě dobře napsaný, ale první díl se mi líbil, asi pro tu romantickou linku mezi Františkem a Paulou, více. Proto jsem dala o hvězdičku míň. To ovšem nemění nic na kvalitě a sdělení o tom, co se dělo v 50. letech minulého století.
Za mě oddechové čtení, přišlo mi, že tento román by vzali za vděk spíš young adult.
Síla lásky a přátelství je v tomto příběhu krásně vykreslena. I v koncentračním táboře existovala síla a přítelství, dokud lidé měli pro co žít, měli naději. Jak už zde zaznělo z jedné pasáže mi bylo fakt zle, člověk si říká, že toto snad ani nemohla být pravzda, ale bohužel, mohla.
Pěkně napsaný příběh z italského prostředí. Působilo to na mě jako román pro ženy s lehkým náznakem detektivky. Jako odlehčené čtení to nebylo vůbec špatné.
Neurazí, nenadchne. Knihu bych hororem nenazvala, na tohle bych se nebála ani dívat, kdyby to byl film. Působí to na mě spíš jako thriller, nebo drama. Souhlasím s ostatními, že kniha má potenciál, kterého autor nevyužil.
Za mě naprosto krásný příběh. Tenhle žánr bych si normálně asi nevybrala, ale byla jsem zvědavá ohledně těch renesančních slavností. Takže znovu říkám nádhera a dokonce mám chuť si to přečíst znovu.
Příběh popisuje život ostrovanu za druhé světové války, který obsadila německá vojska. Je to o síle přátelství, o odvaze a lásce. Za mě se kniha četla sama.
Za mě velice nádherný a dojemný příběh o dvou lidech, kteří čelili nástrahám té doby. Kniha se jen lehce opírá o dění v koncentračním táboře. Dachau, je zde popisován, jako město, kde žijí lidé, kteří nemají ani tušení, co se kousek od nich odehrává, nebo to vědět nechtějí. Konec je smutný i krásný zároveň, a jsem moc ráda, že jsem na knihu v knihkupectví narazila.
(SPOILER) Celkem smutný příběh o alternativní budoucnosti našeho státu. Kniha se četla hezky, čekala jsem, že se jistě dostane oběma hrdinkám šťastnému konci, bohužel nedostalo. Vzít rodičům dítě je jedna z nejhorších věcí na světě, o to víc, když dítě žije v přesvědčení, že ho rodiče nechtěli. Kniha mi v některých částech připomínala dystopii s prvkem fantasy - Deklarace smrti.
Celkově mi tu přišel pokles kvality příběhů, bylo by dobré napsat kolik let před Velinem se příběh odehrával. Kromě prvního příběhu, kde to bylo poznat jsem se jen domnívala, kdy asi tak děj probíhal. Taktéž mi chyběly mapy pro orientaci, jak tomu bylo ve všech knihách.
Za mě velice pěkně napsaná kniha s emotivním koncem. Sama pocházím z města, odkud byli vyhnáni Němci, a jejich příběhy jsou cítit dodnes. Kolektivní vina je špatná a libí se mi, že v knize je na to poukazano.
Knihu jsem četla na doporučení od známé. Popravdě to není druh četby, který bych si sama zvolila. Mnohdy jsem se knihou spíš prokousávala, jindy jsem hltala stránku po stránce, ale byla jsem odhodlaná ji dočíst do konce. Celkový dojem z knihy nebyl špatný, bylo tam spoustu zajímavých myšlenek.
Z této série je to třetí kniha, co jsem četla a každá měla asi tak 185 stran cca. Což nevadí, ale u jedné mi přišlo, že spoustu informací chybí a tady mi naopak přišlo, že to zbytečně natahují např. detaily obrazů či díly jiných autorů. Mohli sem dát více obrazů od autora, když jich namaloval něco přes 2000, a pokud nejsou všechny k dohledání, tak zbytečně nenatahovat stránky. Co oceňuji je pěkně sepsán životopis umělce.
Knížky od Browna pro mě byly vždy velmi čtivé a stejně tomu je i u Da Vinciho kódu. Bohužel jsem viděla první film a tak jsem věděla, co asi tak přijde v další kapitole. Ovšem jak tomu bývá, kniha nikdy není stejná jako film, takže tam pro mě čekala i nějaká překvapení.
Za mě krásná knížka o Caravaggiovi. Život, popis děl, vše bylo krásně a srozumitelně popsáno.
Knihu jsem přečetla na základě doporučení. Pojednávat o životě v koncentračním táboře. Autor zavrhuje kolektivní vinu, což mě bylo sympatické, protože každý stát má dobré a špatné lidi. A to že převažují vic špatní, neznamená, že takoví jsou všichni. Autor to moc hezky popsal, a každému doporučuji si přečíst.