veronika9143 komentáře u knih
Všichni doufáme, že se nám tohle nemůže stát, ale co když zrovna.... Krásně popsané období, kdy nemoc propuká, pocity, zmatení, touha žít normálně. Kniha se dobře četla, občas mi trochu vadilo, jak to pokaždé vypráví někdo jiný, ale určitě jsem se neztrácela. Nedávám plný počet, protože si myslím, že autorka mohla ještě trošičku lépe vystihnout konec, přesto je to kniha, která mi bude dlouho ležet v hlavě.
Babička je klasika, která se čte docela sama. Není co k tomu víc dodávat.
Pěkně zpracovaná kniha o životě vlků. Netušila jsem, jak je všechno určené a propojené. Luke by byl sympaťák, za předpokladu, že by žil jenom pro vlky. Takhle trpěla jeho rodina a on si s tím nedokázal poradit. Líbilo se mi, jak autorka popisuje každou postavu, představuje jejich chyby a nedostatky, pýchu a umíněnost. Dva názory, ani jeden špatný a dokázaly nadělat tolik bolesti. Kniha mě bavila, neměla jsem žádného oblíbence, ale měla jsem jasno, na kterou stranu se chci připojit. Jodi Picoult zpracovává hodně těžká témata a nebojí se ukázat obě strany mince, to se mi líbí. Asi nejvíc jsem obdivovala jeho manželku, nechci si ani představit, kdybych s někým takovým musela žít.
Zajímavě zpracovaná kniha, kde jsem se nemohla rozhodnout jestli je psaná pro děti, nebo pro dospělé. Kdysi jsem ji četla ve škole, ale vůbec jsem nepochopila význam knihy. V dospělosti, tzv. čtu mezi řádky a dává mnohem větší smysl. Přesto si nemyslím, že bych se k ní chtěla vracet. Je to taková pohádka, kdy se princ snaží probudit v dospělém, opět dítě.
Kdysi jsem ji četla jako dítě, dnes s dcerou. Nádherná knížka, která rozhodně patří do knihovničky každé dívky. Dojemný příběh o malém děvčátku, které ztratí rodiče a přestěhuje se do krásných hor, k mrzutému dědečkovi. I ten, nedokáže odolat kouzlu malé holčičky a pomalu roztává a stává se pro něj velmi důležitá. Příběhy, které zaujmou, dobře se čtou a určitě potěší.
Krásná kniha, moc se mi líbilo, jak se příběhy prolínaly. Nádherně zpracované, měla jsem pocit, že pátrám spolu s Lilly. Tajemství, láska, tradice, společenské konvence. Jen trochu škoda, že některé pasáže, jsou docela přehnané, všichni jsou tak nějak dokonale ochotní až bezchybní. Také náhod bylo na můj vkus, až příliš. Proto knize nedávám plný počet bodů, jinak se mi četla hezky a rozhodně jsem se nenudila.
Knihu hodnotím průměrně, hlavně pro její začátek, kde jsem se ztrácela, pod množstvím postav a různého prolínání děje. Námět nebyl špatný, nakonec to do sebe zapadlo, nic co by se nějak nevysvětlilo, ale chyběla mi tam taková ta jiskra. Musela jsem se někdy nutit, abych knihu znovu otevřela a dočetla.
Je to něco jiného, než na co jsem zvyklá. Myslím, že asi nejdůležitější je poselství této knihy. Že mateřství je slepé a dokáže donekonečna odpouštět. Ano, je to až zarážející, co všechno odpustí, ale zase musíme vycházet z toho, že je kniha z jiné doby, kdy slovo rodina, něco znamenalo. Nikdo nechtěl skandály, každý se snažil, aby příkladně žil a zříct se dítěte? Co by na to řeklo okolí... Každá matka se snaží vychovat své děti nejlépe, tady je příkladně vidět, že stejná výchova a přesto čtyři různí lidé. Danny bezpochyby trpěl nějakou poruchou, možná dneska by se dala potlačit a nebo taky, zabil by stejně.
Věty typu já bych se ho zřekla, dávno bych ho vyhodila a tohle bych netrpěla, bych volila opatrně. Protože jako matky, máme tendenci omlouvat své děti, snažit se jim ulehčit život, takzvaně jim zamést cestičku a chyby se snažíme zakrývat. Autorka má pravdu v tom, že mateřské pouto, normální mateřské pouto, je velice silné.
Proto hodnotím knihu velice kladně a myslím si, že rozhodně stojí za přečtení. Není správné, jak jedná, ale dokážu pochopit, proč ho donekonečna omlouvá....
Hodně jsem se těšila a nakonec jsem byla zklamaná... Čekala jsem trochu něco jiného a celkově mi tam chyběla třešinka na dortu. Je to škoda, předchozí knihy jsou pro mě TOP. Není to špatná kniha, ale autorka nasadila vyšší laťku, takže tato kniha je pro mě zatím nejhorší...
Skvělá kniha. Mám ráda záhady a propletené situace, přes několik generací.
Tři hvězdičky, ale jenom proto, že je to takové důležité téma. Zpracování knihy, hodně nešťastné. Poznámky autora pod čarou jsou špatně zvolené, uvítala bych, kdyby je autor vměstnal rovnou do textu. Přesto první polovina knihy, byla stále lepší, než ta druhá. Jakmile došlo na samotné deníky, tak číst po patnácté to samé, no to bylo opravdu hrozné. Chápu, že tomu chtěl autor dodat autentičnost, ale stačilo by jich pár a ne všechny. Myslím, že jsou lépe zpracované knihy, které dají čtenáři mnohem víc, když už si chce přečíst, něco o hrůzách v koncentračních táborech....
Nebylo to vůbec špatné, ale po přečtení chyběl takový ten pocit, kdy si řeknu, jo tak tohle byla pecka. Za mě lepší průměr, některé situace byly trochu kostrbaté a celkově v knize bylo málo napětí a překvapení. U většiny knih bývá lepší konec, tady mě bavila spíše první polovina, pak už jsem tak nějak vytušila, kam kniha směřuje a co se stane. Asi nejvíc mi vadil konec, čekala jsem něco jiného....
Neskutečné, autorka píše stále lepší a lepší knihy. Mám pocit, že tato byla prozatím nejlepší.... Dokonale vykreslila, postavy i jejich povahy, chování, uvažování, dokázala jsem se do každé vžít. Nevím jak to dělá, ale její knihy ve mě probouzejí neskutečné emoce, opět se mi stalo, že jsem pro slzy neviděla na řádky.
Bohužel mě kniha lehce zklamala, nebo jsem čekala něco jiného, popřípadě jsem asi náročnější, těžko říct. Spálená obloha se mi moc líbila, proto jsem musela mít i Dokonalou, ale nějak mi tam chybělo pořádné napětí, takový ten zvrat, který nečekáte. Kniha je předvídatelná, tak nějak plyne, moc nevybočuje a od půlky bylo jasné, jak skončí. Škoda, je to průměr, neurazí, nenadchne.
Musím říct, že tohle bylo úplně něco jiného, než na co jsem zvyklá z autorčiny tvorby. Měla jsem pocit, že čtu zároveň cestopis, životopis, společenský román a satyru. Takové čtyři v jednom. :-D Jména jsou pozměněná, ale je jasné, komu se asi tohle všechno přihodilo? :-D Opět lehké, oddechové čtení, kde nechybí humorné situace, přikrášlené nádhernou zemí. Knihu rozhodně můžu doporučit.
Kniha sama o sobě nebyla špatná, ale také to nebylo nic revolučního. Co mi asi vadilo nejvíce, tak titulní strana, kde je napsané, že je to pro fanoušky "Než jsem tě poznala a Hvězdy nám nepřály". Ten kdo četl tyto knihy, tak 100% přijde o moment překvapení, no jak to asi může dopadnout, že? Nehledě na to, že tady to začalo až ke konci, před tím byla kniha dost neosobní. Doporučila bych ji čtenářům, kteří začínají číst a nejsou rozmlsaní náročnější četbou.
Už jsem od autorky četla Poslední nádech, kterou jsem hodnotila kladně. Proto jsem byla zvědavá na novinku, kterou nedávno vydali. Byla skvělá, moc se mi líbila, nikdy nevíme, co se stane. Jak moc je silná láska matky, jak moc je důležitá pravda, uškodí, nebo pomůže? Otázka, která se nedá zodpovědět správně.
Určitě si přečtu i další knihu, která vyšla jako první. Jenom mám takový pocit, že spisovatelka miluje moře, pláže a katastrofy spojené s vodou. Objevuje se to ve všech třech knihách.
Uznávám, že je to zvláštně napsaná kniha. Je to takové vyprávění, životního příběhu. Jak člověka poznamenají události, vztahy, děti, kariéra, cokoli. Jedna žena, dva muži, milostný trojúhelník, který nemá řešení. Všechno je zároveň dobře i špatně. Každý z nich miluje po svém, touží, chce dosáhnout největšího uspokojení.
Knize jsem nedala plný počet hvězd, protože si myslím, že se dala ještě trošičku lépe zpracovat. Také mi do jisté míry vadilo, jakým stylem byla napsaná. Také ve mě nevyvolala pocity, které jsem očekávala. Proto jednu hvězdu ubírám. Přesto si myslím, že ale za přečtení stojí, asi záleží na člověku, jak se s ní dokáže poprat.
Druhá dcera, ta zapomenutá, utajená. Jak už to bývá, dcera o které se nemluví. Námět nebyl špatný, ač samotné zpracování, bylo takové až moc přitažené za vlasy. Rachel se změnila pomalu z minuty na minutu. Proč to, až tolik hrotit? Také byly v knize úseky, které mě zas tak nebavily. Je pravda, že ke konci, se to trochu rozjelo, ale taky to nebylo převratné. Za mě lepší průměr.
Hezká, opravdu pěkná kniha. Vůbec jsem nečekala, že se mi tak dobře bude číst. Líbilo se mi, jak je kniha proložená dopisy, nebo myšlenkami Jacksona. Děj ubíhal rychle, nikde jsem se nenudila. Autorku neznám, je to moje první kniha, ale chci si přečíst další.