Veruci
komentáře u knih

Výborný román. Po dlouhé době jsem se u knížky smála nahlas, místy jsem měla doslova záchvaty smíchu. Poprvé snad už na první stránce. Tento román by skvěle fungoval i bez detektivní zápletky, která je spíš takovým příjemným bonusem pro čtenáře.
Jednu hvězdu musím strhnout za uměle našroubované politické hořekování. To je snad u polistopadových knížek této autorky standard. A také za ten doslov, který jsem nedočetla.

Předchozí díly se mi líbily, toto je však velmi slabé. Boček vaří z vody a těží z popularity předchozích dílů. Přirovnala bych to k filmovému Kameňáku - lidové fórky poskládané do jakéhosi příběhu. Poctivě musím přiznat, že jsem se občas zasmála a sem tam mi některá situace přišla vtipná, většinou to však vyznělo dost trapně a křečovitě. Naštěstí je to kraťoučké.


Seriál mám moc ráda a knížka byla prostě úžasná. Taková zpověď jak se pomocí smyslu pro humor se vším vyrovnat.
"...stejně si myslím, že nejste normální."
"To taky nejsem. Normální člověk by se tady z toho zbláznil."


Zpočátku mě kniha vůbec nebavila, ztrácela jsem se v postavách i v ději. Myslím, že za to může nepříliš zdařilý překlad. Nesoustředila jsem se na četbu, takže jsem se často musela vracet (i vícekrát k jedné části). Nemohla jsem si zvyknout ani na vyprávění v přítomném čase.
MOŽNÝ SPOILER!
Celý příběh trochu sráží fakt, že tam byl jen jediný vyšetřovatel, který tam navíc byl pouze za trest na výpomoc, s jakousi neomylnou intuicí jak interpretovat důkazy a jehož závěry všichni ostatní rezolutně odmítali.
Nakonec to byla celkem dobrá detektivka, dokonce se společenským přesahem - těch dětí mi bylo opravdu moc líto a cítila jsem obrovskou bezmoc. Pachatel mě překvapil, i když část motivu byla celkem záhy jasná. Také oceňuji, že ani jeden z vyšetřovatelů nebyl totální ztroskotanec s nějakou závislostí, jak je tomu nyní v severských krimi zvykem.


Název mě nalákal, bohužel vůbec neodpovídá obsahu.
Čtení šlo rychle, občas jsem si pobrečela. Jenže to samo o sobě nestačí k tomu, abych mohla říct, že je to skvělá kniha.
Příběh nebyl špatný, vadil mi ten prvoplánový útok na city, naprosto klišovitě popsané nepříliš sympatické postavy, stěží uvěřitelné situace, hloupé dialogy a také to, že středobodem všeho jsou cigarety. Kouří se neustále, kouří se všude a kouří všichni.


Tahle série má vzestupnou tendenci. Po přečtení Volání kukačky jsem si říkala, že měla Rowlingová raději zůstat u fantasy pro děti. Díky zdejšímu hodnocení jsem dala šanci dalším dílům, které se mi už líbily o poznání více. Jen mi přijde, že Rowlingová trochu moc tlačí na pilu, aby čtenáře odvedla od správné stopy.


Velmi silný, nádherně zpracovaný příběh. Jedna z nejlepších knih za poslední dobu, během jednoho dne jsem ji měla přečtenou. Úplně jsem cítila vůni heřmánku. V té knize je všechno, život ve své syrové krutosti i nádheře. Přestože popisuje nelehký život (mnohokrát jsem měla slzy na krajíčku), je vlastně velmi optimistická. Je úžasné, jak i v těch nejtěžších chvílích Anna našla důvod k radosti, nikdy nebědovala, brala život takový, jaký byl a vždy byla přesvědčená, že budoucnost bude už jenom lepší.


Milostný román se špetkou dobrodružství odehrávající se v překrásných afrických kulisách. Možná jsem čekala něco malinko jiného, ale zklamaná jsem rozhodně nebyla. Krásně podaný příběh, jen té romantiky bylo zejména ve druhé polovině knihy zbytečně moc.


Hodně dobrá detektivka s nečekaným rozuzlením. Moc se mi líbilo, jak je do toho hrůzného příběhu nenásilně vpašován typický anglický humor.


Tak s tímhle se budu dlouho srovnávat.
Nemůžu jinak než dát 5 hvězdiček, ani vlastně nevím proč. Snad za to poselství? (i když se mi vlastně nechce - divný, co?)
Jak byl začátek pozvolný, poklidný, rozvláčný, místy až poněkud nudící, tak jsem závěrečné kapitoly hltala dlouho do noci. Od té doby nemohu na knihu přestat myslet. Stále se mi to všechno honí hlavou. Vůbec nevím, jak mám své pocity popsat, aniž bych vyzradila to zásadní.
Myslím, že už nikdy nebudu lidi posuzovat stejně jako dřív, protože nikdy nevíme, kdy se sami ocitneme v mezní situaci za hranicemi vlastních schopností. Nejdůležitější ale je, najít zase sebe sama, když krize pomine.


Tohle je pravděpodobně první kniha, kterou jsem nedočetla. Trvalo mi celé čtyři měsíce, než jsem se prokousala alespoň do poloviny, stále však odhodlaná to dočíst. Další čtyři měsíce se mi na knihu už jen prášilo, aniž bych jí otevřela. Než tento román, spíše bych dokázala přečíst samotný vyšetřovací spis. A snad i s mnohem menším úsilím.

Zkrátka jednohubky. Sezobnout jich pár na ochutnání je fajn, za oběd ale nevydají.


Co všechno dokáže osud na jednoho člověka navršit. A je vůbec možné se s něčím takovým vyrovnat? Není to jednoduché čtení, nejen kvůli obsahu.
Pro mě to bylo hlavně ze začátku velmi náročné na soustředění. Krátké věty, příliš mnoho jinotajů a metafor, přeskakování v ději a mezi vyprávěním v ich formě a v er formě. Nakonec jsem se tak nějak naučila orientovat a chápat a musím uznat, že styl psaní celému příběhu vcelku dobře posloužil.


Čtení pro holky, u kterého nemusíte moc přemýšlet.
Autorka použila snad všechna myslitelná klišé a nějak je navzájem poslepovala, až se jí nakonec podařilo poskládat docela dobře fungující příběh.
Moc by se mi líbilo mít nějakou takovou kavárnu na pláži.


Samotný příběh bych hodnotila 5*, je pěkně vystavěný, charaktery postav skvěle vykreslené, dobře jsou rozebrané i jejich myšlenkové pochody. Jen kdyby to nekazily ty politické řeči okolo. Je mi jasné, že úplně bez politiky by ten příběh nefungoval, jenže tohle mi připadalo jako neskutečná agitka. Je tu plno zevšeobecňování podle pár jednotlivců, podsouvání správného politického názoru snad na každé stránce. Je zde patrná snaha vyvolat dojem, že pouze prostitucí se dalo uživit, že žádná jiná práce nešla sehnat - chudinky holky... Má ta kniha snad vzbudit pocit, že každý druhý byl mafiánem a zbytek byl mafií ovládaná lůza? Nedělám si iluze o čistotě politiky tehdy ani dnes, ale stejně... Hajzl hajzlem zůstane nezávisle na režimu. Tihle lidé tady byli napříč dějinami a navzdory politickému zřízení. Co mi ještě vadilo? Všechny ženy jsou zde vykresleny buď jako bezpáteřní vypočítavé mrchy nebo jako úplné blbky. Totálně mě rozčiloval věčně omílaný pojem Vítězný listopad.


Najdeme zde povídky duchařské, drobné krimi příběhy a také povídky úplně "obyčejné".
Některé jsou celkem povedené, jiné méně, bohužel těch skvělých je jako šafránu. Jako e-kniha v telefonu k ukrácení cesty v MHD je to však dostačující.


Jeden hlavní příběh a několik příběhů vedlejších, všechny moc zajímavé. Není to příliš přeslazené, je to svižné, místy drnká na city, místy je to velice vtipné. Strašně moc mě bavila konverzace pomocí lístků.
Díky za takové knihy - jednoduché (nikoli plytké), milé, pozitivní. Kniha mi pomohla vypnout na chvíli mozek, což momentálně fakt potřebuji.


Klobouk dolů před všemi, kteří se na Pacifickou hřebenovku vydají. Moc zajímavé čtení, i když Divočina se mi líbila více a zajímavější mi přišel i blog Lucie Kutrové Holka s bucket listem (151 dní Pacifickou hřebenovkou - Dobrodružství Holky s bucket listem - knihu si také za čas určitě přečtu).


V 70 letech to musela být bomba. Dnes mi to připadá trošku vyčpělé, nicméně stále ještě dost poutavé a místy nutící k přemýšlení. Nakonec, mám docela ráda konspirační teorie, i když je beru spíš jako pohádky pro dospělé. Kdyby nic jiného, kniha ve mně probudila touhu ta tajemná místa navštívit, nebo si o nich alespoň něco dalšího přečíst.


Román z lékařského prostředí, detektivka, vztahovka, trochu psychologický román - vše pěkně propojeno, jak to Frýbová prostě umí. Zase mi jednou bylo líto, že už je knížka u konce.
