Veruci komentáře u knih

Tohle se čte samo. Napínavé od prvních stránek do úplného konce. V noci na chalupě jsem neměla daleko k paranoie. Možná proto, že jsem knihu tak zhltla, mám trochu obavy, že si za nějaký čas nevzpomenu o čem to přesně bylo, že mě splyne s ostatními psychothrillery.
MOŽNÝ SPOILER: Kde vzala Maggie funkční mobil, aby zavolala Tomovi - byl snad vodotěsný? Ten konec mě nepřekvapil. Jen jsem si myslela, že na to Maggie nebo policie přijde.

2 31.07.2019

Nádherná kniha. Nerada čtu knihy, když jsem jako první viděla film. Ale film jsem viděla už hodně dávno a Zelená míle se mi krásně hodila do čtenářské výzvy. Díky za to. Mistrně napsáno. Úplně jsem uvěřila, že se to všechno klidně mohlo stát.

6 29.07.2019

Jsem rozhodně ráda, že jsem si knihu přečetla. Je čtivá, je zajímavá, forma rozhovorů je asi to nejlepší, jak jednotlivé příběhy podat čtenáři. Jen jsem možná čekala něco trochu jiného. Snad více přiblížení praktické stránky života těch lidí, místo rozpitvávání jejich myšlenkových pochodů plných mystiky, ezoteriky a všelijakých bludů. V podstatě všichni (mimo těch dvou žen, které se zdají být nohama pevně na zemi) jsou spojeni vazbou na disent, psaním básní, alkoholovou či drogovou minulostí, pobyty v psychiatrických léčebnách. Nakonec si našli svoji cestu, jsou nezávislí, nikomu nepřekáží, neparazitují na společnosti, ale nejsem si jistá, zda si zaslouží obdiv.

9 29.07.2019

Příjemné čtení na dovolenou. Moc pěkná, vtipná detektivka - Augustin Veliký s Jozífkem si mě zcela získali. Ten jejich humor je prostě úžasný.

4 22.07.2019

Tuhle knihu jsem četla zhruba před rokem. Shodou okolností jsem v krátkém rozestupu četla i knihu Matky od Pavla Rankova. Obě knihy zpracovávají podobné téma - konec války, osvobození a odvlečení československých žen do ruského gulagu. A oba ty příběhy jsou si hodně podobné a velice na mě zapůsobily. Až tak, že jsem ani nenašla dost slov k napsání komentářů.
Nyní, když se rozpoutala kampaň proti paní Sosnarové, mi to ale nedá. Jsem daleka toho, hodnotit, kde je pravda a pokud p. Sosnarová skutečně "pouze" chtěla přijít k penězům za odškodné a vše si proto vymyslela, je to docela hnusné, ale v mých očích to nijak nesráží kvalitu té knihy. Může to mít vliv pouze na posouzení kvality toho člověka. Někdo se možná cítí podveden a tak dává odpad. Kdybyste neměli za to, že se jedná o příběh podle skutečné události, tak by vám ta kniha nic neřekla? Nic by to ve vás nezanechalo? Já své hodnocení měnit nebudu. Na druhou stranu, to, že něčí jméno je nebo není v seznamech, ještě nic neznamená - o tom nakonec, v našem státě s estébáckou minulostí, víme své. Zkusme se na tu knihu dívat jen jako na příběh a nehodnoťme její autentičnost. Já osobně si nemyslím, že popisované události jsou daleko od pravdy.
V této souvislosti mě napadá ještě jedna kniha - Dlouhá cesta od Slawomira Rawicze. V návaznosti na její zfilmování se objevily spekulace, že si S. Rawicz vše vymyslel, případně, že si přivlastnil část vzpomínek někoho jiného. Nikdo se už nedozví, kde je pravda. Ale ty knihy tu zůstanou a měly by se číst dál. Nikdy nesmíme zapomenout na všechny ty hrůzy, co se tenkrát děly a nesmíme dopustit, aby se to opakovalo.

17 19.07.2019

Nečekala jsem, že se mi kniha bude tolik líbit. Název přesně vystihuje obsah. Tři zajímavé propojené příběhy, ve kterých mi ani nevadil faktor náhody, kdy se každý zná s každým. I když je to psáno s nadhledem a s humorem, na několika místech jsem se neubránila slzám. Troufám si tvrdit, že by to mohla být ideální motivační kniha nejen pro boj s nadváhou.

8 26.06.2019

Z počátku jsem to nechápala. Naštěstí Backman píše velice poutavě, takže jsem se nemusela do čtení nutit a záhy jsem porozuměla. Jedná se o jakési střípky - vzpomínky, rozhovory skutečné i imaginární, které dohromady poskládají celou mozaiku. Nakonec moc pěkné čtení a mám pocit, že se k téhle knížce ještě někdy vrátím.

13 12.06.2019

Začátek super, pak se střídají nudnější pasáže s těmi zábavnějšími. Místy jsem se dokonce smála nahlas. Na Nobelovu cenu za literaturu to sice není, ale na odreagování a pobavení to stačí. Nic jiného neočekávejte. Ke konci už jsem měla pocit, že se to hodně opakuje. Potěšilo, že stejné problémy jako my, řeší i matky odjinud.

2 04.06.2019

Kniha mého dětství. Čítávala jsem ji vždy o prázdninách u babičky. Pak jsem ji léta měla za ztracenou a nedávno jsem ji úplně náhodou objevila v knihovně mojí sestry. Měla jsem ohromnou radost a s chutí jsem si ji znovu po mnoha letech přečetla. Nevím, jestli bych hodnotila tak vysoko, kdyby ve mě kniha nevyvolávala všechny ty krásné vzpomínky. Nejspíš ano.
Kniha je stará více než sto let, což je na stylu a hlavně na jazyku hodně znát, přesto se čte snadno, děj má spád a je zasazen do atraktivního prostředí spojeného s koňmi. Ústřední postava je prototypem kladného hrdiny, ale není to nijak násilné. Prostě z hodného chlapce, se kterým se život rozhodně nemazlí, vyrůstá mladý muž se silnými mravními zásadami. Velice slušný a loajální, ale nikterak zakřiknutý.

1 03.06.2019

Mám moc ráda povídky Oty Pavla a mám moc ráda Berounku a Křivoklátsko. Ani nevím, kolikrát už mám tuhle knížku přečtenou, ale vím, že se k ní za čas zase vrátím.

9 03.06.2019

Vyložená oddechovka, nenáročné a odpočinkové čtení. Hodně brzo jsem tušila, kdo je vrah. Nechtělo se mi věřit, že by to bylo tak jednoduché. Bylo! Je zde spousta náhod a naprosto nelogicky jednajících postav, ale jak jinak vyřešit tu záhadu, že... Příběh je jemně okořeněný vcelku příjemným humorem a úplně nejlepší z celé knihy jsou babiččiny rady. Kdyby pro nic jiného, pro ně stojí za to, si knihu přečíst.

9 06.05.2019

Při čtení téhle knížky mi bylo strašně moc smutno. Tolik hořkosti a bolesti předávané z generace na generaci bez možnosti nebo snahy cokoliv změnit. Vůbec si nedovedu představit, že bych měla takhle žít.

5 24.04.2019

Nuda, nuda, nuda. Na čtyřech stech stránkách nuda. Hlavní hrdinka od začátku do konce strašně nesympatická. Neustálé několikanásobné odbočování od děje. Na začátku a na konci kapitoly po jednom odstavci, který je pro děj nějak důležitý a mezi tím spousta stránek vaty.
Celé je to takové sterilní a monotónní. I když je vyprávění v ich formě, je to, jako když nezúčastněný, netečný pozorovatel přeříkává, co se odehrává, ovšem placený je od slova a tak plácá a plácá a pořád dokola opakuje mnohokrát řečené. Ono mu ani nic jiného nezbývá, protože se vlastně neodehrává vůbec nic.
Poledních 40 stránek knihy (tedy 10%) je vcelku čtivých. A nelze než souhlasit s větou z posledního odstavce závěrečné kapitoly (před epilogem) "...Je to všechno jen prázdný žalozpěv..."
Tohle evidentně nebyla kniha pro mě a musím přiznat, že konec jsem nepochopila. Budu ráda, když mi to někdo vysvětlí.

4 15.04.2019

Velmi sugestivní.

3 09.04.2019

"V zemi, kde ženy nesmí na veřejnost bez mužského doprovodu, jsme na stránkách svých knih cestovaly široko daleko. V zemi, kde si mnoho žen neumí přečíst cenovky na tržišti, jsme se učily násobilku. …"
"Je dobré být druhá,..., protože se naučíš, že když můžeš vyhrát, můžeš i prohrát...."
"Když uvízneš mezi vojáky a ozbrojenci, není v tom nic dobrého"
"Terorismus je něco jiného než válka - při ní vojáci čelí jeden druhému v bitvě. Terorismus ale znamená strach všude kolem. Znamená to v noci spát a nevědět, jaké hrůzy přinese další den. Znamená to choulit se s rodinou v místnosti uprostřed vašeho domu, protože vám všem připadá, že to tam je nejbezpečnější. Znamená to jít po své ulici a nevědět, komu můžete věřit. Terorismus je strach, že když váš otec ráno vyjde ze dveří, už se večer nevrátí."
"Jedna osoba se mě snažila umlčet. A miliony promluvily."
"Říkám si: Jaká zvláštní země, že tu některé dívky mají svobodu svoje těla zakrývat a jiné nezakrývat."
"...ptají se mě, jestli mě moje tažení za práva dětí neokrádá o dětství.
Řeknu jim, ať si představí dívku, kterou provdají v jedenácti letech. Nebo malého chlapce, který se musí prohrabávat hromadou odpadků, aby obstaral peníze pro svou rodinu. Nebo děti, které byly zabity bombami či kulkami. To ti jsou okrádání o dětství."

3 01.04.2019

Nejohmatanější kuchařka v naší domácnosti. Srozumitelné návody, doplněné fotografiemi.

2 27.03.2019

Příjemné pohlazení po duši, příběh prodchnutý lidskostí. Každý máme nějakého toho kostlivce ve skříni a radši se snažíme páchat dobro na druhých, než bychom pomohli sami sobě, nebo to dovolili našim přátelům.

3 20.03.2019

Příběh bezpodmínečné lásky, naděje a beznaděje.

7 20.03.2019

S klidným svědomím mohu doporučit. Kniha je čtivá, přesto mě příběh nechával poměrně dlouhou dobu v klidu. Pak přišlo období okupace. Shodou okolností jsem kapitoly o okupaci četla 15.března, o to více mě to asi dostalo. Autor, ač cizinec výborně vystihuje reálie doby i místa. Chtěla jsem si to přečíst, než půjdu na film, ale po přečtení knihy jsem o filmové zpracování, zčásti i díky recenzím a komentářům k filmu, ztratila zájem. Zato jsem si vyhledala spoustu informací o vile a o původních majitelích. Škoda, že to mám do Brna docela z ruky a že vstupenky na prohlídku vily jsou dlouho dopředu vyprodané.

10 19.03.2019

Jedna z knih, která vás na prvních stránkách chytí a už nepustí a vy musíte číst dál a dál a nechce se vám přestat. Pokračujete, až se vám klíží oči a vy víte, že ráno musíte brzy vstávat, ale nemůžete jinak.

17 13.03.2019