Verunka926
komentáře u knih

Velmi originální kniha ze žánru young adult, plná nabitá emocemi. Bylo pro mě zajímavé nahlédnout do problematiky sebevraždy a důvodů, které k ní vedou. Také musím ocenit grafické zpracování, kdy každá z hl. postav měla trochu jiný styl kapitol.


Škoda, že ve vztahu mezi Laurie a Samem bylo to lhaní ze strany ženské postavy, protože já vždy při čtení doufám a prosím danou postavu, aby už to tajemství prozradila a není mi úplně příjemné, když to odkládá. Moc mě ale bavilo prostředí medicíny, ačkoli bych určitě ocenila, kdyby bylo více rozepsané.


Jako jo, bylo to roztomilé čtení, ale já už nyní dávám přednost romantickým knihám s vážnějšími tématy.


Pokračování se mi nelíbilo tolik jako první díl, protože mi přišlo, že se v knize nic moc nedělo. Navíc autorka úplně změnila charakter mé oblíbené postavy.
Do třetího dílu se pustím jen proto, že už ho mám doma.


Četla jsem už hodně fantasy sérií, a proto mě tato konkrétní moc neoslovila - možná kdybych ji četla dříve. Další díly si přečtu jen proto, že už je mám doma a také mě zajímá, s kým nakonec Meira skončí.

Zajímavé zpestření příběhu. Moc ráda jsem opět četla o starých známých postavách z Měsíčních kronik a dozvěděla se něco víc o IKO. Těším se na druhý díl.


Miluju knihy od této autorky, a proto jsem se na pokračování série Dvory opravdu těšila. Nestu jsem od začátku moc ráda neměla, a i tady mi docela vadilo její chování k Vnitřnímu kruhu. Oproti tomu postavu Cassiana jsem měla vážně ráda. Ačkoli jsem tedy velmi uvítala návrat do světa víl, příběh Rhysanda a Feyre mě bavil o něco více.


Kdybych knihu četla dříve, byla bych z ní určitě nadšenější. Takhle jsem bohužel hodně věcí shledávala klišoidních a předvídatelných. Příběh byl ale jinak zajímavý a moc se mi líbila hlavní postava, Hazel.


Četla jsem jenom kvůli škole a vůbec se mi to nelíbilo.


Kdybych byla mladší - tak 10/11 let - myslím, že by se mi kniha moc líbila, ale nyní bohužel musím konstatovat, že jsem ráda, že ji mám konečně za sebou, protože jsem ji četla jen kvůli čtenářské výzvě.


Bohužel mě tento typ literatury moc nebere, takže za mě taková normální průměrná kniha.


Ze začátku se mi moc nedařilo se začíst, což mě dost mrzelo. Po zhruba 100 stranách se to zlepšilo, nicméně úplně jsem se do příběhu ponořila až přibližně v poslední třetině. S tím, že jsem se nemohla začíst také možná souvisely poměrně dlouhé kapitoly, které mně zkrátka moc nevyhovují a postupně u nich ztrácím pozornost... Světem mi kniha hodně připomínala Lovce stínů od C. Clare ovšem méně propracovaný. Ale pokud bych od tohoto odhlédla, příběh jako takový se mi moc líbil, jelikož svět lovců stínů mě fascinuje. Roxy, jakožto hlavní hrdinku, jsem si celkem oblíbila a hodně jsem na ní oceňovala, že se jen tak nevzdávala. Jejího spolubojovníka Finna jsem si také oblíbila a stejně tak i Shawa s jeho vtipnými průpovídkami. Z vedlejších postav se mi zalíbil i Ripley a docela mrzí mě, že se tam neobjevoval více.
I já musím pochválit Glosář a popis osob, protože mi dost věcí dovysvětlil, a je škoda, že není na začátku.
Ačkoli tedy knihy Strmý pád i Nedotýkej se byly lepší, tato fantasy série si myslím také zaslouží vaši pozornost.


Rozhodně nedoporučuji! Příběh byl hrozně jednoduchý, hlavní hrdinka na ránu a těch narážek na filmy/knihy/známé osobnosti? To už bylo prostě moc. Za mě tedy ne.


Kniha byla opravdu čtivá a příběh mě bavil. Ovšem z konce jsem bohužel byla docela zklamaná, protože jsem jednoduše čekala nějaké velké odhalení, jak to vrah udělal. Nicméně pro léto ideální a oddechové čtení.


Další skvělá kniha od Marissy Meyer. Čtení bylo takové pohodové a ačkoli se tam nic moc nedělo, moc mě bavilo. Konec jsem si bohužel vyspoilerovala, proto jsem nebyla tak překvapená. Jako pohodovější čtení tedy velmi doporučuji.


Z prvního dílu jsem nebyla prakticky vůbec nadšená a převažovalo zklamání. Potom jsem si ale řekla, že bych si mohla přečíst i druhou knihu, ale očekávání snížit úplně na 0. No a vyplatilo se! Tento díl mě bavil rozhodně více než ten první. Pokud se vám tedy nelíbil první díl, zkuste dát šanci tomu druhému, protože je rozhodně lepší.


Moc se mi kniha líbila. Mohlo to být sice o trošičku kratší, nicméně Brigid Kemmerer umí psát velmi čtivě, takže čtení odsýpalo. Konec byl překvapivý a do dalších dílů bych se ráda pustila.


Ačkoli jsem na knihu neviděla moc pozitivní recenze, mně se celkem líbila. Autorka má samozřejmě mnohem lepší knihy, ale nebylo to tak moc strašné, jak někteří popisovali.


Kniha se mi líbila a číst o hrůzách, které se děly v minulém století v koncentračních táborech, nebylo úplně příjemné. Přesto mě ale příběh bohužel nezasáhl tolik, jako například Tatér z Osvětimi nebo Cilčina cesta.
