vhojta komentáře u knih

Fuks mne strašně baví.

Pan Theodor Mundstock je příběh muže, který jedno konkrétní období života věnuje přípravě na transport do koncentračního tábora. To pro mne nebylo zdaleka tolik důležitý, jako skvělá Fuksova schopnost dostat se do nitra člověka. Mundstock je konfrontován s tehdejší dobou a společností s notnou dávkou ironie a grotesknosti. Závěr knihy je absurdní, ale Mundstock rozhodně neodejde poražen.

Neuvěřitelně po všech stránkách vyzrálej debut.

2 11.10.2012

S Babutou jsem se prostřednictvím této knihy setkal vůbec poprvé. Jak již zde bylo řečeno, kniha mohla mít klidně 60 stran, a troufám si tvrdit, že by v tomto rozsahu byla mnohem užitečnější. Něco jsem si z knihy vzal, nebylo toho ovšem tolik, kolik jsem očekával.

3 04.10.2012

Je naprosto úžasné sledovat, jak se mladý člověk pere za svobodu. Pokud jsem někdy přemýšlel o tom, jak asi může vypadat opravdové dobrodružství, tak mi Henri Charrière ukázal jasný směr. Moc se těším na druhý díl - jsem s tebou Motýlku.

1 04.10.2012

Jak dopadne a jaké bude mít následky případ, když se dvojnásobný otec a advokát Atikus rozhodne zastupovat a hájit černocha Toma Robinsona? Dnes nijak zvláštní situace, jenže autorka Harper Lee popisuje své rané dětství, tudíž 30. léta 20. století a tehdy bylo bohužel všechno jinak.

3 31.07.2012

Dycky mě překvapí, jak se na mě koukaj. Jako kdyby se ráno probudili a nevěděli, jak se dostali tam, kde jsou.

Schválně jsem použil dvě věty z knihy, které ji hodně vystihují. Jsou o starých lidech, jejich životě a jejich fungování v dnešním světě. Autor nás zavede do Mexika - do centra drogového světa, do centra násilí a vražd, do země, která není pro starý. Děj se prolíná s memoáry místního šerifa, který rekapituluje svou životní cestu. Když jsem knihu dočetl, byl jsem dost rozpačitý. Proč je to takhle? Jak ho našel? Proč ho hledá? Kdo je zabil? Nic. Autor se detaily nezabývá a často se mi zdálo, že nejdůležitější části příběhu schválně přeskakuje. Pak mi došlo, že je to vlastně asi jedno. Mnohem důležitější je hloubka, do které se člověk musí s autorem potopit. Do hloubky vašeho života. Jen vy dva. Možná každý sám. Možná ne. Podle mne tato kniha není pro náctileté, a tak se musím vrátit (a určitě vrátím) za několik desítek let, kdy se budu mít kam potápět a budu moct svůj život trochu rekapitulovat a ohlédnout se zpět. Otázkou je, zdali má smysl se ohlížet. Jenže jedině tehdy mohu zjistit, jestli tahle země je, nebo není pro starý.

2 11.07.2012

Mrazivá norská atmosféra, dlouhé chladné večery, drogová čtvrť La Plata, Armáda spásy snažící se primárně pomáhat lidem v nouzi netušíc, že je sama centrem obrovského morálního a korupčního problému. Nájemný vrah má tuto situaci zčásti vyřešit, aniž by to on, nebo kdokoliv další tušil. Přijel pouze s úmyslem zabít. V patách mu stojí celé kriminální oddělení v čele s detektivem Harry Holem, nedostatečně vyléčeným alkoholikem. S přibývajícími stránkami se zápletka odkrývá a křivdy staré několik let se dostávají na povrch.

Mimo jiné oceňuji skvělý Epilog, kde Nesbø nahlíží na korupci z jiné stránky, než jsme zvyklí a celkově ukazuje druhou tvář jedné z nejbohatších zemí světa.

11 03.07.2012

Starší kniha, která nabízí zajímavé efekty pro grafickou tvorbu. Nejedná se úpravu fotografií, spíše různé montáže, tvorbu reklamy, úpravu písma apod.

Podle názvu jsem předpokládal, že se mi do ruky dostala knížka plná humoru a lehká na přemýšlení. Nebylo tomu úplně tak. Není to nějaká humorná bomba a na co se přemýšlení týče, je uplně jinde, než jsem čekal. Je vše, ale snadná rozhodně není. Fulghum předkládá několik desítek krátkých filosofických příběhů z jeho života, a příběhů o životě samém. Na začátku knihy Fulghum jasně stanoví pravidla, které by měl každý člověk ve svém životě respektovat a ctít a když se blíže poznáte, pozve vás k sobě na verandu na malý filosofický večírek. Dýmka a kapka whisky je nutnost. Společně začnete přemýšlet a pozastavíte se nad velkou spoustou obyčejných věcí. K čemu je díte, které se právě narodilo? Je pampeliška skutečně plevel? K čemu Bůh stvořil žirafu? Kdybys mohl svůj život žít znovu, co bys udělal? Žil znovu? Co bys udělal jinak? Oni nejsou - jsme jenom my. Je chyba věřit všemu, co si vymyslíme. K čemu jsou zebry? Můj první, ale rozhodně ne poslední Fulghum.

Goldingova prvotina. Golding popisuje život dětí, které ztroskotaly na opuštěném ostrově. Pomalu, kousek po kousku, odkrývá psychologii postav mladých chlapců a „kouzlo" davové psychózy. Vše skvěle zasazeno do mrazivé atmosféry horkých dnů tropické oblasti. V tomto románu se vyskytuje několik témat, se kterými se v průběhu života setká každý - například vyčlenění slabšího jedince ze společnosti. Ještě, že na ostrově nebyla žádná děvčata.

22.06.2012

Bylo to krásný. Velmi vzdělaný člověk nám předkládá román, který pravdivě popisuje událost atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. Kniha má 480 stran, což je relativně dost, ale při čtení tomu vůbec nevěnujete pozornost. Po celou dobu čtení procházíte mnoha dialogy, které se navzájem prolínají, tématicky na sebe navazují, ale pokaždé se dostaneme do jiného prostředí. Je to jako film: střih, klapka, akce. Při poslední scéně, kdy gestapo útočí na Pravoslavný chrám svatých Cyrila a Metoděje v Resslově ulici - to si pamatuji velmi přesně, můžeme například vidět dialogy Kubiše a Opálky, kteří statečně bojují s přesilou z balkonu kostela, na druhé straně poradu Gabčíka a Valčíka, kteří jsou ukryti v kryptě a odsouzeni na smrt, a v poslední řadě několik stovek členů Gestapa, kteří vymýšlí, jak přemoci necelou desítku podlidí. Nikdo samozřejmě nemůže nikdy zjistit, co si asi Gabčík s Kubišem při atentátu říkali, ale autor to vystihl velmi čtivě a důvěryhodně - zkrátka výborně. Doporučuji každému, kdo chce získat větší přehled o období Protektorátu, zjistit jak probíhaly výslechy, kdo byl statečný nebo kdo naopak zradil. Nutno připomenout, že se v žádném případě nejednalo pouze o Gabčíka s Kubišem - jejichž jména jsou známá a často skloňovaná. V knize se objevuje mnoho dalších skutečných a statečných postav.

16 15.06.2012

Moje prvotina od Kinga splnila to, co jsem očekával a nesmazatelně se mi vryla pod kůži. King bravurně popsal atmosféru doby, věznice, dokonale využil psychologii postav a v neposlední řadě se dotkl pro mě velmi citlivého tématu - trestu smrti. Zastávám názor, že pokud pošleme vraha na elektrické křeslo, sami jsme vrahy a naše myšlení se následně spojuje v nesmyslném bodě: vražda za vraždu?

King na konci knihy žádá své čtenáře, aby mu poslali vzkaz. „Až se potkáme, Štěpáne, zvu tě na pivo. Kafe si nedám, protože ani nevím, jak chutná."

2 01.06.2012

Krásný psychologický thriller, který jsem přečetl za pár nocí. Psychologie postav byla úžasná: chytrá, učenlivá a odvážná Clarice, zkušený agent Crawford, který mi místy připomínal C. Eastwooda z filmu Gran Torino a především několikanásobný psychopatický vrah Dr. Lecter, jehož smýšlení a vystupování jsem si oblíbil nejvíc. Je to prosté: po přečtení knihy nedokážu říct, jestli bych Hannibala poslal na elektrické křeslo - kde by ho rády viděly americké úřady -, či nikoliv. A má vůbec elektrické křeslo smysl?

1 29.04.2012

Na město, jemuž Oidipus vládne, udeřila morová rána. Kreon přináší poselství, že město bude očištěno poté, co odejde vrah předchozího krále Laia. Oidipus ho hledá a postupně přijde na to, že tím vrahem je on sám. Skvělé antické drama.

3 22.04.2012

Jedna z mých velmi oblíbených knih. Pan Otčenášek velmi poutavě popsal dobu protektorátu a milostný vztah hlavní dvojice dodal knize na potřebném spádu. Filmové zpracování mne bohužel vůbec nenadchlo.

2 22.04.2012

Nádherný, krátký, výstižný, dechberoucí a v neposlední řadě velmi čtivý román. George Orwell byl známý svým negativním postojem ke komunismu a dalším režimům, které jsou demokracii na kilometry vzdálené. Svého času s tím měl také mnoho problémů. V tomto románu s přesností sobě vlastní popisuje na příkladech ideologie komunismu, které začlení do života zvířat na farmě. Kdo by si nepamatoval: „Všechna zvířata jsou si rovna, ale některá jsou si rovnější.“

7 22.04.2012

Především bych vyzdvihl metodu ledovce, kterou zde Hemingway hojně využívá. Nikdo Vás netlačí jasně daným příběhem tam, kam byste třeba ani nechtěli, jen si prostě sednete, začtete se a představujete si to, co Vám mysl a duše předhodí. Na podobné dílo musí člověk dozrát, proto se těším, až si knihu přečtu opět za několik let.

1 22.04.2012

Vynikajici a predevsim autenticke svedectvi cloveka, ktery si prozil rwandske peklo. Knihu jsem prelouskal jednim dechem a mohu ji doporucit opravdu kazdemu, kdo se alespon trosku zajima o deni na Cernem kontinentu.

2 21.04.2012