Violetti komentáře u knih

Na první pohled vás možná ohromí rozsah čítající 580 stránek. Nicméně ať je Garp dlouhý jak chce, je neuvěřitelně čtivý. Zpočátku mi přinášel Garpův styl života jakési uklidnění a pozitivní myšlení, poslední třetina zas byla neuvěřitelně silná. Vlastně nedokážu slovy popsat, jak moc skvělá tahle knížka je :)

4 27.01.2012

Opět nezklamal. Tentokrát Murakami vsadil na vztahy a předvedl nevěru v trochu jiném světle, než je obvykle známá. A vlastně by se nedalo mluvit o nevěře jako takové...
Pokaždé obdivuji rozmanitost jeho postav, tentokrát mě nejvíc zaujala Jukiko, skutečně statečná žena.
A taky je v tomto díle silněji cítit Kafka v podobě nevysvětlených záhad kolem Šimamoto.

4 17.01.2012

Naprosto výjimečná záležitost. V Murakamim vidím typického houževnatého Japonce a docela jeho vůli obdivuji. Zároveň nabývám dojmu, že snad nenapsal knihu, která by mne nenadchla :)

4 07.01.2012

Milé prázdninové oddychové čtení plné laskavého humoru. Místy bohužel trošinku ukecané, jinak paráda.

4 01.09.2011

Knížka, co se musí vstřebat. A ten výsledný dojem není vůbec špatný, ba naopak! Naděje na konci má být vždycky :))

4 23.04.2011

Nadějný začátek plný sarkasmu, vtipu a napětí, zhruba od třetiny lehký pokles, autorovi začal docházet dech. Ke konci jsem se v ději přestala orientovat. Nicméně plus za čtivost.

4 11.02.2011

...A jediné co mě vlastně rozčiluje je to, že Kafka svá veledíla nedopsal.

4 30.11.-0001

Zatím nejlepší Kafkova, kterou jsem četla. Velmi mne mrzí, že není dopsána...

4 30.11.-0001

Jiná, ale přesto stejná. Druhá Čarozem je o něco méně hravá a bezstarostná,samotná hrdinka September je dospělejší. Nedostatky , jako absence starých známých ve skutečné podobě, vyvážily nesporné klady - především se mi tenhle díl četl lépe, byl plynulejší. Je to prostě skvělá knížka, už aby vyšla a byla doma! :-)

3 11.08.2013

Měla jsem to štěstí přečíst si Mrazivé ticho ještě před vydáním, v listopadu. Je to rozhodně zajímavá detektivka s poměrně originálním prostředím, nicméně na můj vkus je napsaná příliš obyčejně, takže asi snadno zapadne. Navíc samotná zápletka působí po trochu tajemnějším začátku až příliš banálně. Hodně se mi ale líbilo, že autor zhruba v polovině navodil čtenáři představu o pachateli, aby jej ve strhujícím závěru uvedl v omyl. Pěkné, no.

Kniha by byla skvělá, kdyby byla lépe přeložená. Obsahové stránce mohu vytknout jen lehký chaos v postavách, bezejmenný hlavní hrdina se v tom někdy trochu ztrácel. Co se ale překladu týče, nebyla jsem spokojená. Pan překladatel nevychytal změnu osob či časů v jedné větě a co mi vadilo nejvíc, to byl překlad jmen. Přídomky Číňanů byly přeložené do češtiny, stejně jako německá a francouzská jména, což dodalo knize trošku buranský nádech. Naproti tomu velký vůdce Mao Ce-tung se zde objevil v mezinárodním překladu Mao Zedong a stejně tak i jeho náměstek, Teng Siao-pching (zde Deng Xiaoping).

3 06.01.2013

Špatně, špatně a do třetice špatně napsané. Bez dějové linky či výrazných charakterů... Jen hloupý pokus o satiru americké konzumní společnosti. Obsahově naprostý chaos, který vás ani nenutí otáčet stránku za stránkou, spíš se ptáte, proč číst dál.Je to ale škoda, protože zásadní myšlenka, že stejně všichni radši budeme v Pekle, totálně vyzněla do ztracena a zanikla v okolních přebytečných slovech.

3 07.11.2012

Tohle byl ale príma díl! Za mě osobně zatím TOP celé série, přestože jsem se nejprve bála plytkosti děje, nevěděla jsem, zda se autor popasuje s krátkým časovým horizontem, aby se kniha nestala roztahanější, než je předchozí díl. Ale opak je pravdou, děj odsýpá a tentokrát jsem se i občas smála. Kniha přečtená asi za hodinku, no prostě milá záležitost.

3 25.06.2012

Zprvu jsem byla opravdu nadšená - kafkovsky temný děj, prostředí Prahy i Týnce, tajemství ohledně Krakatitu a hledání Jiřího Tomše. Jakmile se ale Prokop dostal k princezně, začalo mi činit velké problémy se na text soustředit, možná i proto, že princezna mi byla extrémně nesympatická.
Ačkoliv je celé dílo laděno do Kafky (z mého pohledu), Čapkovi prostě více sedí hry a dějovější věci, se stejným problém se dle mého potýká Továrna na Absolutno.

3 13.06.2012

Zábava, oddech a čtivost. To jsou tři zásadní věci, které od knížek Terry Pratchetta, potažmo Zeměplochy, prostě očekávám a vyžaduji. Ano, Čaroprávnost JE čtivá, to bezesporu. A je to vcelku i oddechové dílo, nicméně posléze, když už takovouhle knížku čtete několikátý den (a očekávali jste záležitost na pár hodin) a co hůř, místy máte problém s usínáním... Asi je něco špatně. Vtip jsem tolik nepostrádala, tu a tam jsem se dokonce pousmála. Nicméně na 280 stránek bych skutečně nečekala tak plytký a roztahaný děj, tedy alespoň na Terry Pratchetta. Škoda no, čekala jsem víc.

3 21.05.2012

Pohodové oddechové počtení. Kundera má svůj vlastní styl, trochu drzý a svérázný, ale v podstatě neodradí. Asi nejvíc se mi líbila povídka "Já truchlivý bůh". Obecně mi u Kundery spíše vyhovuje ich forma, takže mě logicky nejvíc zaujal první sešit. Třetí mi naopak přišel nejslabší. Přesto to je kniha, po které klidně sáhnu i podruhé.

3 29.04.2012

Tak nevím, jsem poněkud rozpačitá. Celá hra mi přijde trochu moc ukecaná a roztahaná, zápletka trochu vyznívá do ztracena. Postavy nejsou nijak extra sympatické, nejvíc se mi líbili vodníci. Zas ta jednostrannost osob byla v té době normální a běžná a aspoň vidím na některých osobách (Kněžna) snahu o více stran osobnosti.
Jo a má to promyšlenou nádhernou výpravu!

3 25.04.2012

Stejně jako ostatní Gaarderovy knihy je i tahle neuvěřitelně čtivá. Vždycky obdivuji jeho ucelené příběhy s originálním námětem, tady tím víc. A mimochodem, dost mi to osvětlilo pár mých starých představ a fantazií :)

3 17.02.2012

V zásadě se mi líbil námět a psychologie jednotlivých postav. Přesto mi však vyvrcholení přišlo jakési prázdné a výsledný dojem je tak velice velice rozporuplný. Čekala jsem tak nějak víc, větší bombu.

3 04.02.2012

Jak už zde bylo řečeno, jakožto Evropané (navíc v tektonicky klidné oblasti) sotva pochopíme dopad zemětřesení na lidi. Díky této sbírce povídek ale můžeme alespoň tušit. V každé povídce bylo jasně známo, že je takovou katastrofou každý ovlivněn.
Murakamiho styl psaní je jedinečný, přestože jsou jeho povídky spíš příjemnou oddychovou výplní mezi jeho romány a myslím, že si zde každý najde to své.
Jo a také škoda, že některé z povídek nemají delší pokračování (za mě Medovníky, Ufo v Kuširu a Thailand).

3 22.01.2012