Vixiene komentáře u knih

(SPOILER) Skvělý příběh (byť horor to opravdu není), hltala jsem každou stránku. Ikdyž jsme se na konci vlastně nedozvěděli nic bližšího o těch "stvořeních", to mě trošku zklamalo, na druhou stranu si tak kniha uchovala své tajemno. A taky jsem samozřejmě nemohla rozdýchat násilí popsané na psech, ale to je spíš můj osobní problém :-D Ale proboha, ty překlepy a chyby v tomhle vydání, to byla katastrofa. Styděla bych se něco takového vydat. Příběh bych hodnotila 4 hvězdami, ale kvůli zpracování tohoto vydání dávám 3.
(vydání z roku 2016, nakl. Zelený kocúr)

3 08.07.2020

Příliš často se mi nestává, že bych bezprostředně po dočtení prvního dílu série pokračovala v druhém. Hra o dědictví mě ale tak nalákala na pokračování, že jsem hned sáhla po Odkazu Hawthornů. Zcela upřímně jsem čekala úpadek - druhé díly bývají většinou výplňkové, natahované a často skoro až zbytečné, zde zklamání ale nenastalo.

Ačkoli mě čtení bavilo, místy mi trošku přišlo, že autorka ztrácí nápady na hádanky, které jsou gró tohoto příběhu a alespoň jednou tam vyřešení hádanky nebylo dokonce nijak vysvětlené.

Áchání a óchání Avery nad Jamesonem a Graysonem je trošku únavné, stejně jako popisy neustále napjatých svalů, ostře řezaných čelistí, či pronikavých očí, ale mhouřím oči, vzhledem k tomu, do jaké kategorie kniha spadá.

Když to vezmu kolem a kolem - za mě stále spokojenost, stejně jako u prvního dílu jsou krátké a svižné kapitoly, které často končí cliffhangerem do kapitoly druhé a autorce se nemůže upřít čtivost. Snad se kvalita udrží i do třetího dílu :-)

2 21.04.2024

Nutno podotknout, že do knih Darcy Coates se zrovna neženu. Duch domu Ashburnů je druhou knihou autorky, do které jsem se pustila a dostala jsem přesně to, co jsem očekávala. Svižně ubíhající příběh, který nemá moc hluchých míst (na 250 stranách pro ně není ani moc prostoru), a který sice slibuje hororový zážitek, nicméně do hororu to má skutečně daleko. Ačkoli musím přiznat, že husí kůže párkrát nastoupila. Doteď se vlastně nedovedu rozhodnout, zda mi rozuzlení příběhu vyhovovalo nebo ne, ale hádám, že toto je prostě autorčin styl a podobně bude končit mnoho jejích děl. Kniha neurazí, nenadchne, za mě to bylo odpočinkové čtení, ke kterému se nejspíše už ale nevrátím.

2 01.04.2024

Přijde mi, že knihy od S.K. Tremayne nejsou nikde nějak moc vidět a i já jsem na Ledové sestry přišla vyloženě náhodou. Hodnocení zde mě moc nenadchlo, ale snažím se jím moc neřídit a neovlivňovat úsudek.

Ledové sestry mi daly co jsem očekávala - mrazivou temnou atmosféru, kterou fantasticky přikreslovalo divoké skotské podnebí. Hlavní postavy byly názornou ukázkou toxické rodiny, kterou se stali po smrti jedné ze svých dcer, s čímž se nikdy nevyrovnali. Postupně se začínají projevovat divné skutečnosti, přeživší dcera si stojí za tím, že je svou mrtvou sestrou a nikdo neví, co si počít.

Za mě příjemný thriller, určitě sáhnu i po dalších knihách autora.

2 06.03.2024

Komiks jsem si nekupovala s nějaký přehnaným očekáváním, ba naopak jsem byla připravena na "nejhorší". To nejhorší se sice nedostavilo, nicméně počtení nemohu hodnotit pozitivně. Grafické zpracování nebylo špatné, ale postrádala jsem jakýkoliv náboj, který v sobě mají Lovecraftoviny. Možná to bylo až příliš konkrétním ztvárněním monster, možná právě tím, že se jednalo o zkrácenou variantu. K přečtení tedy nějak extra doporučit nemohu, ale pokud se na ni natrefíte v akci za 29 kč jako já, tak proč do ní nejít a nevyzkoušet, třeba vám sedne více :)

2 05.03.2024

Psí poslání nejspíše už drtivá většina čtenářů zná. Nádherná kniha, ke které jsem dlouho sbírala odvahu. Jelikož jsem viděla film, věděla jsem, že si nejednou pobrečím. Je to knížka pro všechny pejskaře i nepejskaře, napsaná tak krásným způsobem - ze psího pohledu. Co je vlastně posláním každého psa? A co se děje, dokud své poslání nesplní? O tomto vypráví Bruce Cameron a já z celého srdce doporučuji si knihu přečíst.

2 21.01.2024

Erebos mi doma ležel pořádně dlouho a já se k němu ne a ne dostat, tak jsem si ji vzala tam, kde jsem se jí už vyhnout nemohla - na dovolenou :D a upřímně mě chytila od první stránky. Mohu říct, že navzdory lehce nezvyklému (většímu) formátu knihy se četla rychle a neměla jsem pocit "nepohodlí" u čtení. Obecně mě hodně baví, když se reálný sen prolíná s fantastičnem nebo něčím podobným, proto jsem si mohla být téměř jistá, že Erebos nebude krokem vedle. Nemá úplně cenu popisovat děj, myslím že mysteriozně napsaná anotace je zcela dostačující a nedoporučuji si zjišťovat nic navíc. Možná bych ocenila trošku víc brutality (dost by mi to tam sedlo), ale to už by koneckonců nemohla mít štítek "pro děti a mládež" a i tak tam byly některé scény, ze kterých lehce zamrazilo :) Doporučuji všemi deseti

2 07.01.2024

Thrillery už hodně filtruju, protože jestli něčeho vychází přehršel, tak jsou to právě thrillery. Stejně tak štítek "horor" beru u knih s rezervou, protože ač jsem poměrně strašpytel, tak to často bývá hodně nadsazené.

Skrytých obrázků ale rozhodně nelituji. Vše podstatné je řečeno v anotaci, pokud chcete jít vyloženě do neznáma, nečtěte ji :)

Kniha se čte sama a musím přiznat, že mě v mnohých pasážích zamrazilo. Skvělou atmosféru tomu přidávaly i Teddyho obrázky, kterými byla kniha proložena. A ikdyž podstatu rozuzlení tak nějak čicháte už poměrně brzy, tak stejně se dozvíte i něco, co vás překvapí. Rozhodně doporučuji.

2 16.09.2023

Po prvním dílu, který se mi opravdu hooodně líbil jsem citelně zklamaná z tohoto. Ne že by mě vyloženě nebavil, ale trvalo mi to prolouskat, nehledě na to, že je učebnicovým příkladem vycpávkového dílu :D

Asi nemá moc cenu se vyjadřovat k ději jako takovému, pokud jste nečetli první díl. Avšak většina tohoto dílu je o tréninku na závěrečnou zkoušku, o tom jak se hlavní postava z pozice vyvrhele zčistajasna stává globální hrdinkou a o neuvěřitelné repetetivnosti děje. Ani ta chemie mezi hlavní hrdinkou a její "chci-být-víc-než-kámoš" polovičkou mi už nepřijde tak fajnová. Nebýt cliffhangeru na konci, tak snad i uvažuji, že další díl už ne-e, avšak s odstupem díl hodnotím průměrně a ráda se k sérii vrátím, moje očekávání už však budou mnohem nižší, než po prvním dílu.

2 18.03.2023

Po takové době jsem se konečně dostala ke Dvorům. Nebudu lhát, ale tendence S.J.Mass, že každý další díl je tlustší a tlustší mě od čtení neustále odrazovala. Trošku jsem se bála, že mi série nesedne (co si budeme povídat, už úplně nespadám do cílové skupiny čtenářů), ale během čtení prvního dílu mi prostě omládla dušička a byla jsem z toho nadšená. Během pár dnů jsem knížku přelouskala (pracovních dnů, takže toho času moc nebylo, tak je to asi všeříkající :D).

Víly, magie, nestvůry - to všechno dostanete. Feyre jde jednoho dne lovit a zabije vlka. Co nevidět si ji najde nestvůra, která ji odvleče do jiného světa, kde Feyre čeká mnoho nebezpečí. Protlouká se dosud neznámým a zjišťuje, že ne vše může být tak, jak vypadá.

Svět je vykreslený opravdu hezky a ač jsem byla připravena na velké množství krutosti a explicitního sexuálního obsahu, tak ani jedno z toho nebylo až tak markantní (nebo mi to tak aspoň nepřišlo), nicméně musím stále brát v potaz to, že je kniha určena i pro mladší čtenáře a tehdy už to je asi trošičku na hraně.

Nedá se říct, že by mi Feyre byla nějak zvlášť sympatická, ale ostatní postavy mám ráda (ehmehm Rhysand :D). Někde tady na DK jsem v komentářích četla o přirovnání Rhysanda k Damonu Salvatorovi a nemůžu nic jiného, než souhlasit :-D

Doporučuji všemi deseti a jsem ráda, že mám před sebou ještě tolik dílů, ikdyž prokousat se těmi stovkami stran bude asi oříšek :-D

2 17.12.2022

2,5/5

Manželé odvedle ve mně zanechali zhruba stejný dojem jako Někdo cizí v domě.

Rodiče nechají své půlroční dítě samotné v domě a odejdou k sousedům na oslavu. Byť chodí kontrolovat své dítě s pravidelností, tak pozdě v noci zjistí, že jim dcerka zmizela. Začíná tedy okamžité vyšetřování a všichni doufají, že se dítě najde a u toho si kladou otázku, proč by chtěl někdo zrovna jim ukrást jejich mimino.

Opět mě u autorky nezklamala čtivost. Typické jednoduché věty, bez složitějších souvětí, krátké kapitoly a poměrně málo postav, ve kterých se člověk neztrácí. Co mi ale opět chybí je propracovanost jednotlivých postav - víceméně o nich nemáme nic moc řečeno a upřímně zrovna v tomto případě mi byli snad všichni tak moc nesympatičtí, že jsem se velice často držela za hlavu :D

Kniha není špatná, ale ničím nepřekvapí ani nenadchne, zápletku odhadnete velice brzy a nějaké velké zvraty bych taky nečekala, nicméně chápu, čím je autorka tak oblíbená v našich čtenářských kruzích. Poslouchala jsem v audioknižní podobě a načtená byla moc hezky a poutavě.

2 17.12.2022

Druhý díl série Drahokamy - Modrá jako safír byl pro mě poměrně zklamáním. Drtivou většinu knihy se vůbec nic nedělo, semtam nějaký rádoby šokující zvrat. Většinu knihy mi přišlo, že autorka zde sází už jen na čtivost knihy, bohužel pro mě byl tento díl typickým výplňovým druhým dílem :-(

Čtení zachraňoval občasný výskyt chrliče Xemeria, který měl celkem vtipné (pro hlavní hrdinku na nervy jdoucí) scény, ale to bylo asi tak vše. Postava Gwendolyn se nikam mentálně neposouvá, mnohdy mi přijde hodně nevyspělá na svůj věk a Gideon mi pomalu ale jistě začíná jít také na nervy.

Od třetího dílu si dám asi odstup, protože na něj díky tomuto nemám náladu, ale budu doufat, že bude lepší.

2 08.09.2022

Druhá kniha od české autorky Katky Šardické se mi konečně dostala do rukou. Nemohu autorce upřít, jak lehkou ruku při psaní má, příběh se čte jedná báseň.

Nelze se také ubránit porovnání se Zmizením Sáry Lindertové, kde si autorka nastavila poměrně vysokou laťku a nemohu popřít, že Sára se mi líbila více.

Noci běsů jsou vystavěny hlavně na mrazivé a plíživé atmosféře slovanské mytologie, což se moc moc povedlo. Atmoška byla mnohdy dosti děsivá a chladná, dodávala knize přesně to, co jsem od ní očekávala, nicméně co se týče samotného příběhu, z toho jsem až tak nadšená nebyla. Bohužel hlavní postavy se často motaly v kruhu a příběh se nikam neubíral, nic moc se nedělo a celé to zachraňovala právě ta atmosféra a "zlo" které se knihou neslo.

Nicméně za mě určitě příjemná oddechovka, kterou doporučuji alespoň k jednorázovému přečtení a uvidíte, jestli vás chytne :)

2 03.09.2022

Remade je kniha, který uspokojil mou touhu po nějakém příběhu se smrtícím virem :-D a řekněme, že zde se jedná o opravdu originální virus, který doslova rozpouští lidi i zvířata. Leon se svou rodinou se snaží stejně jako mnoho dalších lidí přežít a dostat se do bezpečí, sotva se začnou šířit zvěsti o tom, že se virus raketovou rychlostí rozšířil z Afriky do Londýna. Jak už to tak ale bývá, tak úprk začne příliš pozdě a začíná holý boj o život. Zdá se, že virus usmrtí všechny, kdo s ním přijde do styku a možná se zde skrývá něco mnohem většího...

Knížka je určena pro trochu mladší čtenáře, což jde trochu cítit ze stylu vyprávění (ale vůbec mi to nevadilo), nicméně když si představím, že to čtu jako děcko, tak nevím nevím :D popisky rozpouštějících se lidí jsou tam někdy až příliš podrobné :-D . Občas mi sice přišel děj trochu natahovaný, ale nic drastického, co by mě odradilo od čtení dalšího dílu :-)

2 12.03.2022

Tak tohle za mě bohužel. Pokusila jsem se Rozečíst dvakrát a vždy marně, nedovedla jsem se přenést ani přes padesátou stránku. Nečetlo se dobře, velice pomalý děj, až příliš psychologické. Četlas jsem komentáře o šokujícím rozuzlení/zvratu, ale k čemu mi je šokující konec, když se unudím k smrti po celý zbytek knihy.

2 08.02.2022

Veronica a její dcera Elizabella zažívají těžké období. Její manžel/otec dítěte se jednoho dne nevrátí ze služebky a jsou nalezeny trosky letadla, kterým letěl. Dcera Elizabella je přesvědčená, že otec je mrtvý a zdá se, že ví věci, které by rozhodně neměla vědět. A Veronica pomalu začíná bláznit.

Jestli mě něco děsí, tak jsou to strašidelné děti :-D vážně, nemám ráda horory/thrilery, kdy se děcko chová divně, nadpřirozeně, nebo je dokonce samo zloduchem, mám z toho husí kůži :-D Což se ale v případě tohoto příběhu moc nestalo. Co se mi moc nelíbilo a přišlo mi na hlavu padlé bylo to, jak se matka bavila se svou dcerou. Už si upřímně nepamatuji, kolik jí bylo let, tuším že něco kolem 3, nicméně bavit se s děckem jako dospělým a zvlášť když děcko ještě reaguje skoro jako dospělé, to se mi nelíbilo.

Celkově to rozuzlení příběhu se mi moc nelíbilo, nějak jsem si nedovedla promítnout do reality, jak by se vše, co se tam stalo (a jakým způsobem) mohlo stát ve skutečnosti a to mi u thrillerů podobného rázu hodně ubírá na uvěřitelnosti (a celkovém hodnocení).

Pro shrnutí - námět super, čtivost super, zpracování průměrné, uvěřitelnost nulová :-(

2 26.01.2022

Za mě teda určitě lepší, než první svazek. Bavila jsem se víceméně od začátku do konce. Cenzura mě ale nebaví, snižuje mi to zážitek ze čtení. Po grafické stránce se mi komiks také líbí, nicméně stále pro mě vede seriál :-)

2 27.06.2021

1,5/5

Já opravdu netuším, jak tuhle knihu ohodnotit :-D. Čekala jsem porno, to ano. A osobně jsem ráda, že jsem zkusila i nějaký úplně jiný žánr, který vůbec nečtu. ALE asi to už dlouhou dobu zase nebudu opakovat :-D Vzhledem k tomu, že v žánru nemám načteno, berte mé hodnocení s rezervou, nemám s čím porovnávat. Jediné dvě knihy, které jsem četla a daly by se vzít do srovnání jsou Lady Fuckingham a 120 dnů sodomy. Lady Fuckingham si už příliš nevybavuji, ale 120 dnům sodomy nesahá Rudá galerie ani po kotníky :-D

Musím se přiznat, že některé scény jsem přeskakovala, takže jsem knihu od slabé půlky četla tak nějak "letem světem", ať už kvůli tomu, že mě nudila nebo kvůli své repetetivnosti, což jde vlastně ruku v ruce. Na druhou stranu jsem dlouho nečetla nic tak bizarního a nejednou jsem se nahlas zasmála. Ne často člověk čte o gigantickém minoutauřím penisu.

Hvězdičku dávám za to, že mě kniha nejednou rozesmála a půl druhé dávám za originální zápletku (dá se to tak vůbec říct? :D) a za konec.

Kniha ve mně zanechala pocit, že v dnešní době už může knihu napsat opravdu každý.

2 13.03.2021

Zprvu vysoká očekávání, která jsem vůči Měsíčním kronikám měla jsem raději snížila. Nicméně, ačkoli je děj hodně předvídatelný a řekla bych že skoro nic vás tam nemůže překvapit nebo vyrazit dech, čtení jsem si užila a můžu říct, že chápu vysoké hodnocení knihy.

Hlavní hrdinka Cinder, která je kyborg a zároveň vyhlášená mechanička se setkává s princem Kaiem, který potřebuje opravit svého androida. Celou zemi zároveň trápí smrtelný mor a královští vědci se snaží najít lék na tuto nemoc. Na povrch ale začnou vyplouvat věci, které pro celou zemi nevěstí nic dobrého.

Celou anotaci knihy bych si úplně nečetla, řekla bych, že je v ní řečeno až moc :-)

Cinder je napsána velice čtivě a díky formátu knihy (velké mezery mezi řádky a velká písmena) čtení doslova fičí. :-) Líbí se mi zakomponování robotů do příběhu i lidstvo sužované nevyléčitelnou nemocí. Galantní princ Kai a zároveň utlačovaná a macechou nenáviděná Cinder je právě to, co dodává příběhu pohádkovost.

Nečekala jsem kdovíjaký dechberoucí čtenářský zážitek, i vzhledem k tomu, že je tato série cílená na mladší čtenáře, tak jsem se bála, aby mi to sedlo, nicméně se mi dostalo oddechového a originálního převyprávění Popelky, kdy děj nestagnoval a já byla i přes předvídatelnost a klišoidní scény vcelku spokojená :-) Na další díly se po čase určitě vrhnu a obzvláště se těším na Scarlet, protože Červenou Karkulku mám opravdu ráda! :-D

Poslechnuto jako audiokniha.

Občas si prostě ráda přečtu nějakou tu knihu z mého mládí a zavzpomínám si na staré časy, kdy jsem jako malá tyto knihy zbožňovala. :-D A když jsem viděla, že Vadí nevadí je v členském katalogu Audiotéky a má jen tři hoďky, tak jsem si ji musela poslechnout :-).

Příběh vypráví o Tracy Bakerové, kterou opustila maminka a je v dětském domově. Sama Tracy má maminku za hvězdu, celebritu, která je bohatá, hodně cestuje a z toho důvod nemá na Tracy čas a věří tomu, že jednou se pro ni maminka vrátí a odejdou spolu bydlet. A tak se Tracy protlouká strastmi dětského domova.

Kniha je prvním dílem z pětidílné série a buď zůstanu u tohoto prvního dílu anebo mě někdy cesty zavedou i k těm ostatním, uvidíme :-). Obecně je to milá knížka, načtená je Lucií Pernetovou, která se pro Tracy hodila naprosto skvěle. Rozhodně to není kdovíjaký literární zázrak a z tohoto žánru jsou knihy, které jsem měla radši, a to i od této autorky. Možná je to i tím, jak mi nesedla hlavní postava Tracy, která byla někdy šíleně protivná. No co někdy... většinu času :-D Ale i tak bylo moc fajn si to dát znovu, po tolika letech. Asi bych po knize nesáhla, kdybych ji měla vyloženě číst, ale takto na poslech jsem moc dlouho neváhala :-)

Hodnotím jako průměrné čtení pro mladé čtenáře a mohu klidně i doporučit k přečtení, či k poslechu :-)