vkontextu komentáře u knih
Že by životopisná kniha jednoho amerického “blázna”, který se pouští do velkolepých projektů, kterým vlastně ani moc nerozumím byla muj cup of tea, to jsem si nikdy nemyslel. Nelituji jediné stránky, tenhle pán (a jeho konání) mě opravdu začíná zajímat. Palec nahoru.
Backman mnohdy výstižně a vtipně řeže surovým humorem jednu myšlenku ta druhou, ikdyž někdy trochu na sílu. Každopádne bavil jsem se moc...
Přestože odkazováni na prvotinu Slib mlčení bylo v této knize trochu uměle šroubované, děj probíhal dle podobného vzorce a vrah byl předvídatelný od druhé třetiny příbehu, nic to nemění na tom, že je to pro mě další z nejlepších neseverských detektivek. Jsem zvědav jestli se s Kate Burkholder ještě uvidíme, to už by bylo v Painters Mill krapet nebezpečno...
Zajímavý příběh o životě neživotě s Jobsem z té temné stránky. Nutí mě přemýšlet, zda se jedná o vykalkulovanou a trochu mstivou satisfakci v době, kdy se nemůže Jobs bránit nebo naopak o logickou spravedlivou výpověď jednoho bezbranného života, který byl válcován silným komplikovaným egem s armádou právníků a poradců za zády. Faktem zůstává, že po této knize (vedle životopisu Waltera Isaacsona) koukám na tohoto muže a pár osobních věcí zase trochu jinak...
Bohatý kultivovaný a poetický jazyk často zabíjený naprosto překombinovanými a těžkými pasážemi - silný magický příběh prošpikován zmatečnýni od pozornosti odvádějícími momenty - radost ze čtení, mísící se s nebývalým čtenářským utrpením - pocit jisté naděje, že se jedná o vyjímečnou knihu, která ve mě zůstane doufám stejně tak dlouho, jak dlouho jsem se ji nutil dočíst..
Více rozporuplných pocitů jsem po přečteni knihy snad nezažil, nezbývá než doufat, že silné myšlenky a libá slova po čase v úsudku zvítězí nad celkovou formou, která mi naprosto nesedla a ja jednou decetně poupravím svůj komentář..
Po pár veletrefných vtipných zamyšlení jsem se těšil na parádní verbální žranici, šéfkuchař Steve však v průběhu vaření začal klimbat až ke konci krapet usnul... Za mě zajimavé ale poněkud překombinované menu.
Nenáročná kanonáda velevtipných momentů vedoucí k občasným výbuchům smíchu. Vše končí v pravou chvíli, situace se už začínají trochu opakovat. Povedené čtení pro šedivěj čas.
Není třeba velkých věcí k tomu, aby byl člověk dokonale šťastnej. Je dobré si to uvědomit a za tyto prožitky pak řádně zaplatit.. Nedivil bych se, kdybych za přelouskání tohoto tutilu obdržel fakturu na tučnou sumičku, protože jsem si čtení náramně užíval.
Brilantní. Nic víc k tomu nemám..
Příjemná čtivá oddychovka, na prvotinu dobrá kniha. Rozuzlení na mě bylo příliš rychlé a polopatické, stále jsem čekal jistou dějovou komplikaci, která by to čtenáři nedala zadarmo... Pro mne další z titulů, který na pár dní zabaví ale postupně z hlavy beze stopy zmizí...
Byla jednou jedna kniha... Sršela místy vtipnými a trefnými momenty avšak přišly jejich filmové adaptace, které vykradly vše vtipné, obrousily je na dřeň. Není to vůči skriptu košer ale bohužel je to tak. Její výpovední hodnota poněkud ztratila na síle.. Byla to vlastně hloupost ale čekal jsem víc.
Vtipný kreativní jazyk a excelentní překlad předpovídal silný zážitek, kupodivu se tak nestalo.. Kniha mě vůbec nesedla, množství vtipných obratů jsem vnímal na úkor příběhu a stránky se táhly jak čerstvě ušlehanej med. Přestože mám po přečtení chuť si pořídit řádný pěstěný knír, s Bonfigliolim si dám raději pauzu.
Dojemný, hluboký příběh. Zajímavý a místy velmi zábavný způsob psaní na který jsem si první polovinu zvykal ale postupně se stal návykovým. Při famózním konci mě příjemně potěšil, dojal a zároveň rozmrzel, že je náhle po všem..
Pěkný a velmi poutavý příběh. Působivě popsaná atmosféra architektury domu a doby, jen střední část příběhu braná trochu z rychlíku, kniha se mi ale líbila. Velkou kaňkou je vykalkulovaná participace na známé vile nejdříve bez vědomí a poté za nesouhlasu pozůstalé rodiny Tugendhatových. Vedle brilantního příběhu působí mix smyšlených a reálných historických souvislostí jako nepochopitelný koktejl a'la vařila kočička dort aby ho co nejlépe prodala.. Aby toho nebylo málo, přichází Mošova divadelní dramatizace a Hřebejkovy plány na filmovou adaptaci, Mawer kasíruje, rodiny se už podruhé v zásadní životní situaci nikdo neptá a ta se jen diví. Osobně ji přeji pevné nervy a ujišťuji ji, že jsem vilu dvakrát navštívil i bez knihy a že po jejím přečtení jsem si zjistil v čem zásadním se kniha odklonila.
Falešný autospop - jedna z nejlepších českých povídek vůbec..
Osvěžující, oddechová a zábavná kniha, v tu chvíli prostě sedla. Příjemné překvapení.
Radůza to se mnou umí stejně dobře jako s harmonikou a s mojí nostalgií a vzpomínkami na dětství si pohrávala jako kočka s myší. Milá kniha, která předčila moje očekávání..
Výborné téma, moc jsem se na to těšil. V knize však spatřuji promarněný nápad, který volal po zajímavějším zpracování. Chápal jsem nadsázku ale Hitlerova postava zde působila krkolomně a nedůvěryhodně, jeho myšlenky a dialogy byly zezačátku vtipné, časem monotónní. Čekal jsem gradaci příběhu ale k té bohužel nedošlo. Na druhou stranu jsem uvítal pár zajímavých postřehů a myšlenek vztahujících se ke stavu současné společnosti.
Zkrátka krásně vonící, vypadající avšak nemastná, neslaná delikatesa, kterou se už od půlky nutím dojíst. Kuchaři přesto děkuji.