vlcka komentáře u knih

Reinerovy povídky mi asi trochu zkazilo velké očekávání. Po Básníkovi jsem se na ně těšila, ale žádný úžasný zážitek se nedostavil. Není to špatné čtení, jen takové obyčejné. Některé povídky se spolu v postavách či místech setkávají, ale vždycky jde o toho jednoho z milionu. O lidi, kteří příběhy žijí, o těch, kdo je pozorují i o těch, kdo si je vymýšlejí. Sbírka jako celek se mi líbí víc, než jednotlivé povídky. Ony tři skupiny lidí jsou totiž při bližší úvaze zaměnitelné a „skutečnost“ relativní, z každého úhlu pohledu jinak důležitá, jinak vypadající. Ač jde v příbězích o nejrůznější, často dlouhodobé lidské příběhy, nejvýraznější emoce ve mně vzbudila povídka Jeden den, snad právě pro ten malý časový rámec, atmosféru a lítost. Jinak jsou povídky takové nevýrazné, čtení, které až na výjimky v podobě občasných leknutí a zatrnutí, nepřineslo nic závažnějšího.

1 18.02.2017

Biografie Coco Chanel mě velmi zajímala, navíc se zdála být napsaná ze zajímavého pohledu. Kniha mě však velmi brzy přestala bavit. Působí totiž trochu chaoticky a to jak stylem náznakovitého popisu, tak množstvím jmen a číslíček odkazujících k poznámkám, kterými se stránky jen hemží.
Opravdu pěkné se mi zdály být pasáže popisující práci Chanelové. Ty totiž měly jakýsi spád a kouzlo. Látky měnící se bez návrhů přímo v jejích rukách v nové modely, popisy materiálů, střihů, výšivek i pracovních postupů se mi opravdu líbily. Ve vztazích kolem, rozpitých do koláže bez jasných obrysů jsem se poněkud ztrácela.

1 04.09.2016

Povídky o všedních událostech, které lidé silně a emotivně prožívají. Jsou psané velmi úsporným stylem. Příběh, který by vydal i na román Norsová vměstná do krátké povídky, nic nechybí ani nepřebývá a vy si v krátké chvíli volna přečtete velký příběh.

1 03.02.2016

Zda jsou básně opravdu tím nejlepším, co česká poezie v roce 2015 nabídla, to opravdu těžko posoudit.
Knihu však mohu doporučit každému, kdo by do současné české básnické tvorby rád nahlédl, informoval se o její podobě, poznal autory a vybral si to nejlepší právě pro sebe.
Letošní soubor mě zaujal také způsobem výběru, který editor Tomáš Gabriel zvolil, všechny navržené básně přečetl, sepsal vše, co si z nich zapamatoval a právě ty výjimečné kousky, které dokázaly zaujmout a v paměti uvíznout určily podobu výběru. Oproti minulým ročníkům je sborníček méně rozsáhlý, ale obsahuje navíc také komentáře básníků k vlastním dílům. Proto bych Nejlepší české básně 2015 doporučila i čtenářům začátečníkům, pro něž může být autorův komentář jakousi vysvětlivkou, nahlédnutím do souvislostí vzniku básně.

1 03.02.2016

Kraťoučké povídky plné humoru a ironie, vypointované a čtivé. Nabízí nahlédnutí do všedního života izraelského spisovatele. Edgar se vyrovnává s novou otcovskou rolí, nemocí svého otce, vypráví o zážitcích z cest, spisovatelském životě, svojí rodině, ale třeba i o tom, jak říci ne telefonnímu operátorovi. To vše je ale orámované úplně jinou realitou. Realitou, ve které rodiče řeší budoucí vojenskou kariéru svých dětí už na pískovišti, kde je válka na denním pořádku a v Evropě se židovský spisovatel stále setkává s antisemitismem a nesnášenlivostí. Zajímavá a pozoruhodná kombinace, která dokáže dojmout i pobavit.

1 03.02.2016

Ačkoli se mi u knihy podařilo několikrát usnout, jsem moc ráda, že jsem ji nakonec dočetla. Je sice zdlouhavá, popisná hlavně co do dějů uvnitř různých společenství i jednotlivců, ale má v sobě zvláštní, místy pro mne až melancholickou náladu, něco dojemného. A podává výpověď o křehkých vztazích v Indii v době, kdy byla Anglickou kolonií.

1 18.10.2013

Přečtená jedním dechem. Moc zajímavý motiv písní, píseň rodiny, píseň perly.. tak krásně dotváří atmosféru, bylo mi to moc sympatické, protože i já poslouchám melodie a písně světa a různá místa a různé věci mají své vlastní. Je tam mnoho motivů a mnoho námětů k přemýšlení o běhu života, o tom, co je to vlastně štěstí..

1 19.09.2013

Knížky od Geralda Durrella jsou knížkami mého dětství, přečetla jsem je všechny několikrát. Vždy mě fascinoval barvitý (a barevný) popis zvířat a krajiny. A ještě teď se všemi Durrellovými knihami ráda bavím, jsou odpočinkové, vtipné a plné neuvěřitelných postaviček a živočichů =)

1 08.04.2013

Velmi čtivé, napínavé, konec taky potěšil. Předmluvu jsem naštěstí nepřečetla napřed.

1 26.02.2013

Mám ráda příběhy z prostředí tolik odlišného od našeho. Postavy jsem si zamilovala a atmosféra Káthmandú je popisována krásně barvitě, živě. Romantický příběh osudových setkání obklopují historické i společenské události, které ale nejsou pouze kulisami. Velmi čtivá, krásná kniha, okno do Nepálu.

1 16.02.2013

Krása! Tahle poezie mě v záplavě překonstruovaných metafor, kterými se to teď (dle mého) všude jen hemží, moc potěšila a pohladila duši. Tolik může být řečeno čtyřmi verši a složité sdělení lze vyjádřit tak "jednoduše". A provedení knížky je opravdu povedené!

1 15.02.2013

Vím, že v Číně je to s komunismem drsnější než bylo u nás, ale každý, kdo by jen pomýšlel na to, že bude komunisty volit by si tuto knihu měl přečíst. Moc dobrá kniha, nahlédnutí do (pro mě) úplně cizí kultury, až skoro nepředstavitelné, zajímavé a nakonec dočteno s vděkem, že žiju tam, kde žiju.

1 13.02.2013

Krom faktů děje, které anotace uvádí bych ráda přidala i nějaký vlastní pohled. Myslím, že se tady zapomíná na zdůraznění jazykové stránky knihy. Totiž kontrast toho, že vypravěčem je jedenáctiletý kluk a složitých větných konstrukcí (myslím, že hlavní postava je v příběhu opravdu jen jedna, vypravěč, poznáváme ho pouze jako Nimba) . Jazyk mi nepřišel dětsky dospělý, spíš prostě jen dospělý, bohatý. Jména, jakými nazývá své rodiče a bratra (Motouz, Skála, Bavlnka) mi pořád nejdou z hlavy. Zvlášť matčino jméno Motouz. (Motouz v kuchyni prala salát, to je prostě fascinující =) Kromě toho se v textu najdou opravdové zvláštnosti, totiž co do vyjadřovaných obrazů. Vzkaz na ulitách šneků, ostnatý drát a kočka chromá od narození... konečná narozeninová "oslava".
Ani nevím, zda se dá hovořit o poznávání zla ke kterému se přibližujeme s dětskou naivitou, která by na venek působila jako krutost. Smrt uneseného spolužáka mi totiž jako nehoda ani trochu nepřipadá. Žádný omyl. O nehodě se dá (možná) mluvit v té části knihy, kde tahle malá teroristická buňka vyhazuje do vzduchu auto svého ředitele a přijdou přitom k úrazu nevinní kolemjdoucí. Ale spolužák po dlouhém mučení (tvarování) rozhodně neumírá náhodou. Proto bych řekla spíš Opravdová krutost, ochutnávaná a ohýbaná až k prasknutí, ve snaze vymknout se světu kolem, do kterého by ti tři měli patřit...
Taky němoceda. Jazyk tvořený gesty a pózami, který malí teroristé používají je dost podstatný. Známé pózy z reklam, klipů.. banality přeměněné na vyjádření emocí a signálů. Pro mě byl tento jazyk kontrastem k balení světa do slov, toho všeho pojmenovávání.
Všechno, proti čemu se ti tři snažili jít, tím se sami stali.

1 28.01.2013

Slova, která opravdu nebyla solí do ran. Ale poezie mi neseděla, básně se mi zdály být (až na výjimky) takové nevybroušené, neoriginální co do stylu, jako bych něco podobného už mnohokrát četla jinde.
Přesto za přečtení stála, téma, pojetí i sama kniha, to vše je krásné a ve výsledku pohladí. A moc ráda bych se podívala na autorčinu zahradu.

30.06.2020

Průměrná sci-fi k lehkému počtení. Taková zombie apokalypsa kombinovaná s mimozemšťany. Na můj vkus jsou postavy moc černobílé (a to včetně jmen) a hnané do extrémů. Ale i tak bych si pokračování přečetla, kdyby bylo...

06.05.2019

Knížka na jeden večer, pěkně napsaná, plná tajemství a melancholie. Nic výrazného ani stylem, ani příběhem, ale i přesto, že cílovou skupinu věkem míjím, docela pěkně jsem si početla. Mladším čtenářům bych ji rozhodně doporučila.

01.11.2018

Pěkné, nijak náročné čtení. Ale zkrátila bych to :))... Téma i postavy (i ty psí) jsou sice zajímavé a popisy přírody i zvířat povedené, ovšem na pětistech stránkách se často opakují a jsou zdlouhavé. Pokud je však někdo fanoušek do chovu psů, určitě na to bude mít jiný pohled :).

01.11.2018

Volnými verši jsem, po Výjevech, které mi svou pevností, svázaností a formou sedly, byla trochu zklamaná. Našla jsem verše, které "to" v sobě měly, až mrazilo. Ale bylo jich málo. Z Výjevů jako by se staly výlevy. Zřejmě mi zážitek zkazilo velké očekávání. Za přečtení však sbírka určitě stojí.

16.02.2018

Není to ani tak román, jako spíš dlouhé vyprávění a úvaha o vlastním životě. To cenné, co kniha přináší, je dle mého pohled na vnitřní cestu ženy, kterou autorka předestírá s odstupem a pokorou. Přečtení vás může naučit více naslouchat vlastnímu já a přitom se zbavit egoismu, pocitů ublíženosti a nespokojenosti. Dozvíte se, že je možné vybalancovat a žít svůj vlastní život vedle silných osobností, najít stabilitu v chaosu, pobývat v přítomném okamžiku a užívat si to, co přichází. Myslím, že mnohým by tento (ne)obyčejný příběh (ne)obyčejné ženy mohl pomoci.

18.12.2017

Tuto poezii jsem si moc užila. Pro slovní i obrazové hry a hříčky, které v sobě nesou mrazivé výpovědi. Dadaistický styl, snad experiment, jazyk ve všemožných formách, roztrhaný a zase svázaný k sobě v nových a neobvyklých scénách.
Básně přinášejí vážné a niterné okamžiky i celé příběhy. Těžko napsat něco víc, Probouzení se musí číst, tak neváhejte ;).

19.06.2017