vlkcz komentáře u knih
Když tuhle knížku dočtete, začnete se na sny dívat jinýma očima. A vlastně nejenom na sny, ale na celý svět a vlastní život.
Pokud člověk patří k intuitivním lidem, pak má pro něj tahle kniha vysokou hodnotu. Zjistí, že na světě není sám, a že podobné situace a těžkosti (z pohledu "normálních" lidí prkotiny nebo neexistující věci) řeší ve svém každodenním životě milióny dalších lidí.
Pokud člověk k intuitivním lidem nepatří, pak zřejmě přečte jen pár stránek, protože nebude chápat, o čem je řeč. Ale pokud se otevře, možná pochopí, kde je původ některých reakcí jeho blízkých. Nebo má to "štěstí", že nikoho takového ve svém okolí nemá, a v tom případě je pro něj přínos nulový.
Ve srovnání s prvním dílem už to není tak jednoznačná akce, ale to je jedině dobře. Přesto, že to občas může vypadat, že autorovi místy docházel dech, střídání klidnějších a prudších sekvencí knize pomohlo.
Velice propracované má autor principy kouzlení.
Kdo, tak jako já, viděl nejprve Jirešův film (i když mám takový dojem, že jeho výslednou podobu ovlivnila víc Ester Krumbachová než režisér), bude asi trochu zklamán. Tím nechci říci, že kniha je špatná. Nemůže být, už jenom proto, že film je vcelku věrným přepisem novely. Ale přes nádherný jazyk a nezvyklý příběh prostě nemůže konkurovat vizuální dokonalosti filmu a neskutečné hudbě Luboše Fišera.
"Povinná" četba pro všechny milovníky české krajiny. Václav Cílek s Květou Fialovou jsou milí průvodci, kteří jen tak "mimochodem" sdělí spoustu zajímavostí o horách a vrších České republiky.
Po více než dvou letech jsem se vrátil ke Cottonovi a jeho další dobrodružství mě znovu nadchlo tak, jako kdysi Templářské dědictví. Opět se obrací k americké historii a na pozadí tradičně napínavého a pořádně zamotaného příběhu dává i neamerickým čtenářům možnost dozvědět se spoustu věcí o fungování a občasném nefungování americké politiky. A když si člověk uvědomí, jaké zásadní věci jsou ve Státech "na vodě", musí ho nutně udivit, že ještě existují.
Za mě absolutní spokojenost a řadím zatím k Top 3 této série.
Opět, pro mě, trochu mnohomluvné. Určitě mnohem lepší a víc do hloubky jdoucí než Tajemství a podobná sorta. Ale také mnohem náročnější čtení. A hlavně praxe.
4* víceméně z úcty k autorce.
Prvních 150 stran jsem si říkal, kam se poděla ta skvělá vypravěčka. Nahrubo nahozená mozaika vcelku všedních událostí bez nějakého progresu postav. Dalších 200 stránek zachraňuje celkový dojem, to už je zase stará dobrá Colleen. Jenže pak přijde trochu uspěchaný konec, který zase sráží knihu do průměru.
Tak jestli byla první část divná, druhá už je jenom špatná. Ponechávám stranou úvahy o té skutečné události, podle které byly knihy napsány. Život opravdu umí přinést ty nejnepravděpodobnější situace, takže tomu klidně věřím. Ale ono je to skutečně mizerně napsané. Flashbacky do minulé knihy jsou v počtu větším než malém a aby toho nebylo dost, autor klidně vykrade sám sebe a ocituje celé pasáže z předchozí části. Postavy nikam nesměřují, dělají stále stejně stupidní rozhodnutí, pokud už si uvědomí, že žijí zbytečně, nemá to na jejich nelogické jednání žádný vliv. V textu je zmíněna výborná korektorka, která texty opravovala. Nevím samozřejmě, jak vypadal původní text, ale bezchybnou práci neodvedla, protože chyb tam pořád zůstalo dost.
A to stálé opakování autora, jak ho všichni, kdo četli první knihu, přesvědčují, že musí napsat i zbytek, jak je to skvělé, to už hraničí s trapností.
Není to ani dobré, natož skvělé. Hodně mi to připomíná knihy Jakuba Trpiše. Spousta práce a snahy, navenek skvěle provedené, ale obsahově amatérské a nedotažené.
Ta jedna * je tedy za snahu a úpornost, s jakou šel autor za vydáním (i když by se vůbec nic nestalo, kdyby tohle terapeutické psaní zůstalo jenom v nějakém šuplíku) a za to, že díky formě e-booku nemusel padnout žádný strom. A taky je to natolik krátké, že člověk času k přečtení tolik nelituje.
"Lepší 30 let o něčem, než 70 let o ničem." S tím se asi dá souhlasit. Jenže v tomhle případě hrdinovi knihy ještě těch 30 let evidentně zbývá. Protože popisovaný život s alkoholovými, drogovými a sexuálními dýchánky, bez obav o finanční krytí všech těch zábav je, aspoň z mého pohledu, o ničem.
Na druhou stranu jsou tam momenty, které za přečtení stojí. Ale zase podané tak divným stylem...
Uvidím, až se mi to trochu rozleží, jestli se dám i do pokračování.
Graficky moc hezké. A vlastně i obsahově, pokud člověk předpokládá, že je kniha určena mladým (zejména dívkám). Alespoň autorky to uvádějí jako jednu z motivací, aby mladé dívky měly nějaké vzory. Jen mi v tom výběru pak přijde nepatřičná Němcová. Se svými milostnými avantýrami a zanedbáváním rodiny mi jako vzor moc vhodná nepřijde. A upřímně, i literárně je strašně přeceňovaná. Naproti tomu, z mého pohledu nepochopitelně, chybí medailón Berty Suttnerové. Chápu, že ten výběr je značně subjektivní, ale přijde mi, že nositelek Nobelovy ceny míru moc na výběr nemáme, takže ve výběru prvních a jedinečných by chybět neměla.
Celkově hodnotím asi tak 3,5*.
Titul mi přijde trochu zavádějící. Občas se sice objeví připomínka toho, že by člověk měl myslet i na sebe, ale celkově jde spíš o příručku spokojeného života. Pro dvacátníky asi zbytečné, ti mají zdravou dávku sebestřednosti většinou nějak přirozeně v sobě, padesátníci už k tomu zase dospějí životními zkušenostmi. Takže asi pro čtenáře někde mezi. A zřejmě spíš pro čtenářky, styl mi připomínal ženské časopisy. Kladně hodnotím, že na konci každé kapitoly je seznam "doporučené četby", pokud by se někdo chtěl dozvědět víc.
Pro někoho možná užitečné, já jsem se ale s knihou moc nepotkal.
Jsem na vážkách mezi 3* a 4*. Napsané je to sakra dobře. Autorka volí volný spád vyprávění, v některých pasážích mi Lily připomínala Balzacova Luciena Chardona. Autorka Domu radovánek ale nezdržuje příběh odbočkami k vedlejším postavám a také popisy jsou sice podány poeticky a přesně, ale bez té balzakovské zdlouhavosti, takže se kniha čte opravdu lehce. Na druhou stranu samotná Lily mi byla vlastně celou dobu protivná a že bych jí nějak přál, to tedy ne. V podstatě jediná postava, která si získala nějaké moje sympatie byl Lawrence a to je asi chyba.
Takže takový lepší průměr, ale druhý díl stejně dám.
Zajímavá knížečka o jedné z nejznámějších a zároveň nejzáhadnějších památek starověku. Na malém prostoru spousta informací. Občas mi trochu vadila přílišná sebejistota autora, že vše je tak, jak předkládá on a místy nesouhlasící odkazy mezi textem a vyobrazeními.
Ale slabší 3*.
Velice potřebná kniha, která bourá některá zažitá klišé, která žijí v naší společnosti. Třeba to, jaká byla první republika skvělá nebo jak byl "tatíček" Masaryk čestný. A i když Edvarda Beneše do svých medailónků autor nezařadil, z toho, jak se podepsal na osudech mnoha dalších "hrdinů" této knihy, je vidět, že to byl zakomplexovaný neřád. Ale zasloužil se o stát :-(
Bohužel styl, kterým jsou jednotlivé osudy vyprávěny, je otřesný. Autor za sebe řadí nahodile střípky důležité i ty bulvární. Navíc si vůbec nedělá starosti s chronologií, takže člověk se mnohdy ztratí v tom, jestli je vyprávěná historka z právě popisovaného mládí, nebo se vrací do dětství, nebo se odehrála těsně před smrtí hrdiny. Prostě guláš na úrovni průměrného slohu žáka základní školy.
Obsah dobrý, ale forma hrozná.
Asi 3,5*.
Příběh dojemný, ale grafické zpracování mu nepomohlo. Časová posloupnost rozkreslená do jednoho obrázku, budiž. Ale u dialogů není zřejmé, kdo mluví, totéž při identifikaci vojáků v detailech. Francouz, Němec? V celkovém pohledu to vyřeší přilba, ale v detailu taková pomoc není. Pokud to bylo úmyslné jako znázornění toho, že všichni vojáci jsou zaměnitelní, řekněme, ale mě to nesedlo.
Nevím, témata určitě zajímavá, dá se to číst klidně jako detektivka, ale vůbec mi nesedl styl. Strohá fakta prokládaná rekonstrukcemi událostí z pohledu různých účastníků, přičemž se ta svědectví mnohdy dost podstatně liší, takže k jednoznačným závěrům dojít nelze. Navíc často s dost promíchanou chronologií vyprávění, což na přehlednosti nepřidá.
Určitě bych knihu úplně nezatratil, ale asi jsem čekal víc. Takže asi je chyba na mé straně.
Jak už bylo řečeno, s vikingy to má společného jenom to, že se jedná o příběhy převážně z Islandu a částečně Dánska a Norska, které Vikingové kolonizovali. Jinak se často objevují odkazy na křesťanství a jeho svaté. Možná kvůli tomu působí, ve srovnání se severskou mytologií z Edd, dost suchopárně a nudně. Navíc autor se ani nesnažil příběhy vyprávět, ale spíš jen napsal stručný děj.
Zaujalo mě, že řada motivů má své protějšky i v legendách irských, germánských i francouzských. Druhá * je za to, že knížečka je útlá, takže se dá prolétnout rychle.
Já si tedy pod pojmem strhující představuji něco jiného. Ale to by autorům nedalo přes 500 stran, ale nejvýš polovinu. Prvních zhruba 80 stránek může člověk s klidným svědomím přeskočit, protože jde víceméně jen o rekapitulaci předchozího děje. Pokud se tam něco nového objeví, autoři to skoro jistě ještě zopakují. Jestliže v minulém díle působily návraty k předchozímu ději rušivě, tady už snad nebyla stránka, na které by se nevysvětlovalo, proč je dotyčný tam, kde je, proč dělá to, co dělá apod. A jako kdyby to nestačilo, naprostá většina postav se, jak píše stilgar1, chová jako mentálové. (MINISPOILER) Korunu všemu nasadí přeměna téměř mentatky Anny, i když s poškozeným mozkem, v čistou slepici. A mám pocit, že jedna ze zlikvidovaných postav se objevuje ještě někde v závěru Duny, už si nepamatuji jestli v Kapitule, Lovcích, nejspíš v Písečných červech. (KONEC MINISPOILERU)
Naproti tomu závěrečných 50 stran je uspěchaných a působí spíš jen jako náčrt dalších dějin.
Tohle se opravdu nepovedlo. Už dlouho jsem u knížky tak netrpěl, a ta jedna hvězda je hlavně z úcty k předchozím dílůma a proto, že odpad vypadá přeci jen ještě hůř.