vlkodlaq komentáře u knih
Povídku Kočkodlak Xin jsem četl už před řadou let v ikarii a pak ještě mnohokrát a považuji ji za jednu z nejlepších povídek, co jsem kdy četl (a že jsem jich v ikarii, později XB-1 četl!). Když se mi před nedávnem dostala do ruky kniha, kde je tato povídka vlastně první částí, mé srdéčko čtenářské zaplesalo a s chutí jsem se do ní pustil. Celá kniha je pak o něco horší, než samotná povídková část, ale i přes drobné logické nedostatky stojí za přečtení a s chutí se brzy pustím do dalších knih s Xinem.
V podobném stylu jako Kedrigern, jen se děj odehrává ve vesmíru a opět má kniha podobnou stylistiku jako poslední knihy s Kedrigernem, spíše povídková s mnoha subpříběhy, ale i tak je to čtivo oddechové, nedramatické a nenáročné.
Tak posledního Kedrigerna mám za sebou, byla to příjemně relaxační série, žádné drama a napětí, ale pohodová čtivá fantasy.
Spíše povídková kniha, i když povídky na sebe částečně navazují, ale jako vždy se jedná o příjemně relaxační, nenáročnou četbu s jednoduchou linií a velmi dobrou čitelností. Mám přečtenu skoro celou sérii, zbývá už jen čaroděj na roztrhání.
Zatím pouze rozečteno, takže nehodnotím, ale robodruh mě vyloženě vytáčí, doufám, že mu dojdou baterky, nebo ho přeprogramuje nebo tak něco.
První část super, od čtení se jen těžko odpoutávalo a pak přišla nekonečná military část, která byla k uzoufání nudná, nepřehledná a zbytečná. Závěrečná část pak byla zase skvělá a pěkně celou řadu uzavřela. Celou sérii všech bych pak označil za nijak nevyčnívající, ale pěkně (až na zmíněnou military část) kompaktní, děj na sebe pěkně a logicky navazoval, žádné do očí bijící chyby se nekonaly. Zjednodušeně řečeno se to dobře četlo a bavilo mě to.
Opět příjemně relaxační, chvílemi zábavná fantasy, ale přece jen slabší, než díly předchozí. Chybělo mi v knize nějaké základní vlákno, drak Comme il faut byl takový neuspořádaný, trochu nepřehledný a chyběla mu šťáva dílů předchozích. Přesto se rád pouštím do dalšího.
Příjemná hero fantasy se snahou o děj plný zvratů a to je jediné, co příběh trochu kazí a občas nudné rozvláčné popisy bojů, přesto se rád pouštím do druhého dílu.
Přes lehce archaický styl má nejoblíbenější foglarovka a jedna z nejoblíbenějších knih mého dětství. I když se neodehrávala hlubokých lesích koloniálního západu, měla své čestné místo vedle Rolfa zálesáka, Verneovek, U táborového ohně a podobných pokladů. S radostí čtu po cca dvaceti letech znovu a baví mě tak moc, až se tomu sám divím a překvapuje mě, kolik z toho kluka ve mě zůstalo dodnes.
Kedrigern je stále stejně sympatický a kniha stále stejně čtivá jako díly předchozí, jen princezna začíná být čím dál víc otravná a protivná. Navzdory tomu, že jsem šťastně ženatý, se mi o něco více líbily díly před princeznou. S princeznou je vše o poznání.. komplikovanější.
Ani další Kedrigern nezklamal, sice, už to není ta klasická hero fantasy, ale to jde ruku v ruce s tím, jak Kedrigern stárne a získává zkušenosti. Příjemné, přímočaré a oddychové počtení.
Knihu jsem jen pročetl a vím, že ji číst nebudu. Ten divadelní styl není příliš čitelný a u knihy více než děj rozhoduje právě styl psaní.. Ač to říkám poměrně vzácně a trochu se za to stydím, v tomto případě raději zvolím film.
Přes jinak pozitivní hodnocení se ne a ne začíst. Jsem na cca třicáté straně a děj je sice zajímavý, ale ten styl psaní mi nějak nesedí. Mnoho náznaků a nevysvětlených detailů mě dostatečně nemotivuje pro další čtení. Běžně mívám rozečteny dvě knihy současně, ale během "čtení" této jsem už přečetl pět jiných knih a nejsem si jist, jestli se k dočtení dokopu, proto zatím nehodnotím.
Klasická hero fantasy pokračuje, druhý díl byl ještě o kousek lepší než první, jedinou vadu tak vidím v tom, že je tento kousek poněkud krátký, asi nejkratší z celé série. S nadšením se vrhám na zrození mistra.
První ze série kedrigern skvěle dodržuje osnovu hero fantasy a je velmi dobře napsaná, skvěle čitelná, s jednoduchou dějovou linií, ale slušným spádem. Příběh je podáván svěže a vtipně. Už dlouho mě žádná série takhle nechytla. S chutí se pouštím do Pátrání po minulosti.
Sice jsem Kedrigerny četl poněkud nesetřízeně, ale teď jsem začal poctivě prvním dílem a baví mě převelice a než se prokoušu celým Kedrigernovým světem, mám zábavu na dlouhou dobu.
Další dávka relaxačního čtení. Nic moc se toho zase nestane a i to málo proběhne více či méně v poklidu. Přesto je i tento Kedrigern velice dobře čitelný a pouštím se do dalšího dílu.
Hořkosladký příběh, který mi přes svou kvalitu nedělá příjemno. Hodně smutného a málo veselého. Přečteno v rámci povinné četby.
Má první kniha od Vanceho a ačkoli to nebylo zrovna špatné čtení s několika originálními nápady, nebo dokonce odpad, jak tu padlo předemnou, k přečtení dalších jeho knih mě nepřesvědčilo.