Vojslava komentáře u knih

Tak tahle kniha nebyla přečtena, ale prostudována a zařazena do každodenních nutných životních pomůcek. Nemá se líbit nebo nelíbit, ale čtenář se může nechat vést nebo taky ne. A pro ty, komu není tenhle styl dialogu blízký, se v předmluvě aspoň poučí o určitých aspektech ignaciánské spirituality, a to taky není málo. Každopádně jsem ráda, že se titul objevil i v češtině (byť jako pomůcka ho dokáže zastoupit i příbuzná aplikace v mobilu :-) ) - ale tohle je prostě trochu jiný zážitek.

4 01.03.2022

Tak tahle kniha opravdu překvapila, protože jsem čekala krotší boj o vlastní svobodu, ne prakticky téměř psychothriller. Cenila jsem si toho, jak otevřeně Tara popisovala stavy, do kterých ji interakce s jednotlivými členy rodiny přivedla, a kdykoliv velmi nahlas prasklo nějaké mentální pouto, oddychla jsem si. A skutečně velmi moc při konstatování, že knihy (a potažmo myšlenky) nejsou od toho, aby se adorovaly nebo zavrhovaly, ale aby byly podnětem k utváření vlastních postojů a myšlenek. Dobré poučení o tom, jak nutná je svoboda a autenticita, jak je důležité vědět, že můžeme a nutně také někdy nemusíme, že láska se nepodmiňuje loajalitou. Dobré čtení a hluboké ocenění autorce za její svědectví.

9 27.02.2022

Téměř stejně zajímavé jako Tajemství hedvábného vějíře, i když tenhle příběh tolik nestrhoval, možná i kvůli náhledu na americkou část prostřednictvím trochu nesourodých dokumentů. Čajové téma jsem ocenila, i z takového příběhu pár zajímavých informací vyplynulo, takže rozhodně to nebyl ztracený čas - potěšení z příběhu, poučení z reálií - a navíc závěr, který krásně vyplnil úvodní motto Žádná náhoda, žádný příběh...

6 20.02.2022

Je to něco víc než za tři, a musím říci, že mne tenhle titul bavil víc než zhruba čtyři předchozí, ale už je to vývar z vývaru a nepomohou ani některé pěkné a zábavné momenty. Víc jsem rozuměla zápletce, ale ne motivacím, na boj o moc se všechno svést nedá. A ze Zlíchova na Malou Stranu to určitě netrvá hodinu na koni :-) Uvidíme příště...

2 12.02.2022

Tenký svazek nezapírá účelovost, ale kombinace sestavených textů byla víc než vypovídající. Jak životopis, tak výběr dalších textů v intenzivních črtách vypověděly o Pavlu VI. víc než obsáhlá životopisná líčení. Právem tato osobnost v dějinách nezapadne a takovéto knihy pomohou šířit povědomí u širší veřejnosti, nezbývá než hodnotit jako velmi dobrý počin.

1 07.02.2022

Nikdy jsem nebyla autorčinou pilnou čtenářkou, ale ke Stříbrnému jednorožci se vracím asi už podruhé - jednak kvůli stylu, jehož leckteří autoři historických románů nikdy nedosáhnou, jednak kvůli propracovaným postavám (o co jsou najednou životnější kapitoly ze Starých pověstí českých!) i kvůli tématu chrámu svaté Barbory (jehož menší podobu doma máme). Vyprávění plyne, léta v knize ubíhají... a najednou se po virtuálních padesáti letech příběh uzavírá. Tak snad ještě někdy v nějakém jiném příběhu, až se mi bude chtít na 21. století na chvíli zapomenout.

6 03.02.2022

Pomalu... krůček po krůčku... verš po verši... pomalu se v nich hledat a nacházet. Někdy vyjádřena tak pregnantně, jako bychom se s básníkem znali. Neznali, škoda. I tak jsem ráda, že se můžu k těmhle malým upřímným pravdám vracet.

10 02.02.2022

Vzhledem k rozsahu knížky jsem rozhodně nečekala formát vyprávění z tetralogie, ale text mne překvapoval stránku od stránky. Od líné náladovosti s mírně probleskujícími problémy, což mi - nevím proč - připomínalo Mannovu Smrt v Benátkách, přes zamotávající se psychologická klubka hodná kvalitních povídek tohoto žánru k bleskurychlé pointě, která mi, jak už dlouho žádná ne, vyrazila dech. A neviděla jsem tu primárně téma vztahu matek a dcer, i když je kniha na nich vystavěna, ale zase motivy autenticity, neujasněných identit, marných úniků a nechtěných návratů. A Ledina poslední věta mne bude dusit ještě dlouho, protože v jejích ústech je vyústěním do nějakého smíření, ale pro mne... to byla výhrůžka. Myslím, že na mne autorské menší formáty ještě čekají.

2 28.01.2022

Pro beletrii, kde autor "velké" dějiny vypráví v souřadnicích osobních příběhů, mám poměrně slabost, zvlášť pokud je to na takové úrovni, jako tento první díl plánované trilogie. Dostatečné množství "prototypových" postav, které zjednodušeně zastoupí celé spektrum stran, které do historie vstupovaly, je na druhé straně uvěřitelné a lidské; je vidět, že autorka opravdu čerpala z rodinné historie a za užitými jmény vidí konkrétní tváře. Cením si doslovu, kde jsem našla některé epizody ještě dokomentované, i mapek na předsádce. Druhý díl je připravený, jen co se vstřebá tenhle...

22 24.01.2022

Příběh mého oblíbeného světce, který autor vyprávěl pro něj typickým stylem: utkal se s ním statečně, i když měl k dispozici jen středověkou legendu, a je vidět, jak je těžké psát příběh mystika. Nemohu říct, že je to nejzdařenější autorovo dílo, možná mu ale hodně ublížil jednoduchý překlad, který neodpovídal tomu, na co jsem byla zvyklá. Nicméně pro seznámení s Heřmanem Josefem určitě skvělá už proto, že jinak by zůstal mimo premonstrátský okruh úplně neznámý.

16.01.2022

Styl vyprávění nejvíc podněcoval k úvahám, na kolik způsobů mohou být roky tiché. Text plyne, je obsažný, musím se do něj jako čtenář ponořit, abych nepřehlédla detail, který je dílkem puzzle, který dotvoří obraz... a přitom každý z hrdinů je svým způsobem němý, mlčenlivý, aniž bychom v závěru došli k tomu, že se hráze prolomí. Možná ano, možná ne. Možná je opravdu potřeba některé věty říct včas.

21 15.01.2022

Na autora jsem byla zvyklá jako na tazatele a partnera k rozhovorům s mnoha zajímavými osobnostmi, a tak jsem byla samozřejmě zvědavá, co poradí Tomu Nejlepšímu. :-) A nezklamala jsem se: s decentním vtipem a smyslem pro jazyk jsem si opět zopakovala, co všechno může svět zhoršit a jak málo stačí i nám - taky jako parťákům - abychom ho vylepšili. Čtení vlastně lehounké, ale hodně k zamyšlení.

4 10.01.2022

Jednoduchý příběh do jednoduchého rámce; nečetla jsem ho skoro jinak než jako vysvětlivku toho, co známe z pozdějších dílů, kdy už je King`s Bridge něčím zcela jiným. Je pravda, že mi chyběly propracovanější charaktery - kdo je kladná postava, není ani v náznaku jiný, a na opačném pólu je to totéž. Nicméně stále velmi přitažlivé čtení do volných vánočních dnů, rozhodně tedy času nelituji!

5 02.01.2022

Ano, mé oblíbené pohádkové knize pro starší školní věk (aspoň v mém případě) pořád hvězdičky sluší a pořád mne některé hlášky, které dodnes používám, baví. Vrátila jsem se k ní kvůli Čtenářské výzvě, ale jsem ráda, že ji v knihovničce mám. Navíc jsem kdysi díky ní podnikla spoustu zajímavých výletů po Poohří, takže nostalgie je na místě...

2 23.12.2021

Patnáct zastavení, patnáct úvah, patnáct úhlů pohledu dává dohromady docela pěkný portrét svatého Dominika, který rozhodně není životopisem, ale zajímavou kombinací nejstarších svědectví. Mám za to, že každý čtenář si tu najde nějakou zajímavou informaci, možná i velmi dobrý podnět.

1 22.12.2021

Největším přínosem pro mne asi byla jistá změna úhlu pohledu na východní spiritualitu - pořád jsem ji vnímala prizmatem starých pouštních otců a tady jsem našla život někoho, kdo takovým otcem byl v dnešní době. Některé pasáže byly trochu odlehlé a méně pochopitelné, v pravoslavné teologii opravdu zběhlá nejsem, ale výbor z autentických textů mne opravdu oslovil. Volba tohoto titulu byla namátková (i když autora osobně znám), ale šťastná.

18.12.2021

Tři a třičtvrtě. ;-) Tento díl byl výrazně lineární a nekomplikovaný, navíc s využitím příliš mnoha motivů z částí předchozích, celá zápletka se dala vyřešit docela lehce a brzo. Nicméně do stresových předvánoc jsem nemohla chtít nic víc relaxačního, takže uvidíme, jestli se ještě nějakého případu dočkáme...

3 16.12.2021

Dočteno, a ano, ačkoliv je styl stále stejný, zběžný a informativní, skoro bych řekla, že víc poznámky ke kronice než kronika jako taková, přece mne četba bavila. Odchody hrdinů a hrdinek na věčnost se daly čekat, ale autorka se mile vypořádala s tématem "věčné rodiny", takže pořád bylo možné se těšit z nových postav a generací. Sice nevím, jestli trilogii budu číst někdy ještě jednou, ale nelituju.

08.12.2021

K četbě bych se asi neodhodlala, kdyby mne nemotivovala Čtenářská výzva - dílo jsem znala samozřejmě z Formanova filmu a přesvědčilo mne, že TOHLE je místo, kde bych opravdu být nechtěla. Nicméně úhel pohledu, který nabízí kniha proti filmu, tedy vidění celého dění prismatem náčelníka Bromdena, dává textu úplně jinou dimenzi. Postupné osvobozování ze zacyklených představ je skoro zajímavější než původce a hybatel McMurphy. A k tomu nepříliš jemně popsaný systém manipulací, které v různých rovinách kolem sebe najde asi každý. A hranice poruchy jsou tak tenké... Nicméně stále klobouk dolů před Formanovou verzí a zejména obsazením jeho filmu, velmi mi to usnadnilo začítání se do textu... ke kterému nevím, jestli se ještě vrátím. Jednou stačilo.

11 30.11.2021

Protentokrát četba ještě plynulejší, atmosféra příběhu houstne a promyšlené vypouštění informací o postavách, které známe od prvního dílu, velmi oceňuji. Snad nejvíc mne "braly" ty krátké pasáže, kdy některé postavy ze svých postojů střízlivějí, některé jsou samy ze sebe zděšené, některé bezmocné... A musím říct, že z návratu toho, o kom jsem si myslela stejně jako Gereon, že už ho neuvidím, jsem byla vyděšená stejně jako on! Takže další díl je naprostou nezbytností...

7 24.11.2021