WEIL komentáře u knih
Řada povídek o mezilidských vztazích a to jak dobrých, tak i špatných.
Knihu jsem četl na dvakrát. Poprvé s vírou, že mi přiblíží Holandsko a Skandinávii, nestalo se, podruhé, když už jsem sám ty pobyty v těchto zemích absolvoval a zajímalo mě se jak to vidí K. Čapek, ale bohužel moc mě ty jeho cestopisy zase nenadchly.
Zorka Janů byla nepochybně jednou z obětí své sestry Lídy Baarové. Neunesla psychicky tlak, který byl na jejich rodinu po válce vyvíjen. ...Zajímalo by mě, zda jde o skutečný deník Zorku Janů, nebo spíše fikce autora....
Ve srovnání s tímhle odchodem ze života mě napadá jméno jiné herečky - Jany Rybářové - žila už v jiné době, psala si deník, v němž vyniká její literární talent, tedy schopnost zapsat co cítí, co jí schází, co hledá a zemřela o vlastní vůli.
Humor je třeba taky něčím krmit, neb jak se tohle neděje, tak není ani humoru. Hledání partnerky je úkol složitý, spíše nemožný, neb co vypadá jednoduše, tak je často nejtěžší. A platí to i obráceně.
Román, v němž vesta neúspěšné expedice napříč divokým australským kontinentem představuje zároveň cestu k sebepoznání a lidskosti.
JE to vždy zvláštní u siamských dvojčat, že jak jsou srostlé, tak jsou mentálně tak rozdílné, že těžko spolu vycházejí.
Bohužel ve většině případů se dodneška nedaří zachránit oba životy. Někdy to ani nejde.
Iluzorní román, utopistické družstvo Dřevotrup - ostrov perspektivy ve společnosti zmítané hospodářskými krizemi kapitalismu.
Snaha jedince najít si práci, existenci, ale vždy ztroskotává.
Kličkův epický talent je zde ovlivněný vančurovským rukopisem i typem hrdinů odhodlaných žít mravně, podle mravních přikázání.
Snaha ukázat na tuláckém životě hlavní postavy - Jeronýma - že život má smysl i když člověk žije víc v přírodě než mezi lidmi.
Znám jen film a je to jeden z filmů, proti němuž se rozpoutala přímo štvanice jaký je to kýč.
A přitom je v něm i hodně myšlenek, a činů, kterými se dost lidí řídí.
Někdo si Cukrárnu oblíbi, ale není to lepší než běžná telenovela místní produkce.
Mě se ten seriál vůbec nelíbil. Nevím k čemu měl posloužit, ale nebyl ani zábavný, ani ukázkou vzorku obyvatelstva...Daleko od něj.
Seriál jsem viděl, v jisté náladě ho i vidět mohu znovu, i když v jaké?
Kniha vyšla asi už dříve, zde jde o další vydání.
I lidé jsou mimozemského původu.
Lidé dnešního druhu.
To je jasná věc.
A další mimozemšťané ve Vesmíru?
I kdyby nám předali svoje technologie, tak by nám asi moc nepomohli, protože máme své zákony, pravidla, jimiž jsme podřízení, všichni.
Vzduch, voda, potraviny, určitá teplota...to potřebuje k životu každý člověk.
Je to sice určené hodně malým čtenářům, ale porozumí tomu až budou starší.
Kdysi jsem slyšel, že L. Pirandello je zajímavý autor.
Tak jsem si koupil tuhle knihu, ale nikdy mi k srdci nepřirostla.
Povídky vypovídají víc o jistém úhlu pohledu na dobu, kdy je autor psal. Ale ta základní lidská témata zůstávají ať už žijeme v jakékoli době, v jakémkoli režimu. A právě jimi se autor zabývá.