welcomeboredom komentáře u knih
jde to z kopce.. nelíbí se mi kam tahle série dospěla a celá ta nosná linka o prokletí Joonovy rodiny a Jurku Walterovi je už čirá fantasy, nejslabší díl celé série
po výborném startu to ztratilo dech a na konci už jsem ztrácel pozornost a dočetl spíš kvůli rozuzlení..
Lars Kepler začíná pokulhávat a série chabnout. Pořád ale velmi čtivé.
Pokud to měl být cestopis tak jsem se toho o dálném východu moc nedozvěděl..
Celé putování působí ze stránek plytce a dá se shrnout do dvou vět: Od vesnice k vesnici. Nechat se nafotit, nakrmit a jít zas dál.
Rozhodně se necítím být nalákán na to se vydat pěšky přes Čínu či Nepála. Závěrečná myšlenka se tak u mě minula účinkem. Za ty pandy dám o hvězdu víc.
zatím nejpovrchnější Puzova kniha.. nezajímavě napsaní protagonisté k nimž si nelze vytvořit žádný vztah, natož se s nimi ztotožnit. A ta romantizace italskoamerické mafie je dovedena do absolutního extrému.
Odtažitě napsané s velmi malým důrazem na hrdiny a jejich vztahy. Celé to tak působí spíše jako bajka o hledání vnitřní rovnováhy se spoustou nicneříkajícího místopisu.
některé povídky vysloveně utrpení - obzvlášť ke konci knihy
Velmi čtivý brak. S ubíhajícími stránkami přibývá berliček a celý systém OASIS přestává dávat jakýkoliv smysl. Funkční dystopii si přestavuji jinak.
Látka je jako připravená na film a z fotek a obsazení to vypadá více než slibně.
všechny postavy od Remarqua snad mají doktorát z filozofie nebo co.. takhle spolu opravdu lidé nemluví.. minimum faktického popisu meziválečného německa, maximum patosu
neohrabaně napsané (myšlenky v závorkách), ale jinak asi není co vytknout - krátké a úderné
Naivní.
Srovnání s Písní ledu a ohně nebo Malazskou knihou je úplně mimo mísu.
Na druhou stranu čtivé a slušně napsané.
barvitě vykreslený svět a strhující příběh jsou bohužel občas rušeny lacinou brakovostí, která hraničí s telenovelou.. poslední věta knihy je pak nejvíc bizar
místní nevkus mě fascinuje. na poměry oddechového fantasy vážně slabé - jednorozměrné charaktery, nulová invence, tisíckrát viděný příběh a nezajímavý lore..
možná je problém v tom, že jsem začal s archivem bouřné záře.. úplně jiná liga než naivní mistborn
lepší než první díl, ale stále dost zdlouhavé a měřit s Keplerem nebo Larssonem se to prostě nemůže
kniha, která všem patnáctiletým hipíkům pomůže ospravedlnit jejich první experimenty s drogami a dát jim tak pocit, že dělají něco víc než dělají..
my přízemní realisté tomuto asi nikdy neporozumíme
část knihy bohužel utrpení.. uvítal bych více Jane, prasečíků a Endera na úkor portugalských kolonizátorů a tamní církve
dost možná ještě lepší a čtivější kniha než samotná Enderova hra
Celá myšlenka se dá shrnout do jedné věty a po padesáti stránkách nemá smysl číst dál.
První zkušenost s military sci-fi a pravděpodobně i poslední. Jak už zmíněno v některých ostatních komentářích - po příběhové stránce chabé a bez konkluze. Po teoretické a názorové stránce výživné. Až jsem byl překvapený jak moc jsem se s danými názory ztotožnit i přes to, že jsem vlastně "hipík".
Srovnávat filmové zpracování je nemožné, protože jde myšlenkově o úplně jiná (možná až opačná) díla. Film je velmi volnou adaptací využívající pouze příběh a společenské uspořádání světa jakožto kulisu.