whiolet komentáře u knih
Po přečtení knihy Než jsem tě poznala jsem neočekávala druhý díl,ale když vyšel přepadla mě zvědavost. Zvědavost tak silná, že jsem si knihu koupila (knihy si většinou půjčuji z knihovny). Ze začátku jsem se musela smířit s tím, že se Louise změnila a Will, který po ní chtěl,aby svůj život chytila za pačesy a žila ho, by byl nejspíš z jejího stavu naštvaný, ALE postupem času jsem si uvědomila, že to beru jako velké plus, protože, kdybych já ztratila milovanou osobu dopadla bych úplně stejně (rozhodně bych si vesele necestovala po zemi). Když začnete brát knihu takovou jaká je nesrovnávat jí s Než jsem tě poznala ,konečně se začnete usmívat nad ztřeštěnou rodinou Clarkových a fandit Samovi. Jen ten konec mě trochu zamrzel....
Konečně mám dočteno! Prvních 150 stránek jsem se nemohla začíst,ale potom,když se mi to konečně podařilo byla jsem zase okouzlena říší trpaslíků a jejich vytrvalé tvrdohlavosti, s velkou dávkou humoru. Přiznávám, že z návratu Tungdila jsem byla velmi rozpačitá,ale jsem mile překvapena. Kniha na mě působila o dost lépe než 4 díl.
Kniha mě bavila,ale něco mi v ní nepatrně vadilo, bohužel už si nevzpomenu co to bylo, dávám tedy 4 hvězdičky
Jsem nadšená. Jako první jsem viděl film, musím říct, že se mi líbil,ale přišlo mi tam všechno strašně zrychlené. První díl knížky jsem brala tedy do ruky trochu skepticky, a ejhle kniha mě mile překvapila. Co se fotek týče,tak ty krásně podtrhly moje pocity z knížky. Za mě tedy pět hvězdiček
Čekala jsem více akce, bude to znít asi blbě,ale od každého severského autora očekávám krev, více násilí a zamotaný děj (myslím, že za to může hlavně Nesbo). Každopádně ačkoliv kniha plynula pomalu, líbila se mi a nakonec mi to vůbec nevadilo. Je to takové nenásilné víkendové čtení
Nechápu jak autorka tak výborných knih jako je Ps. Miluji tě a S láskou Rosie, mohla napsat něco tak nudného. Jediné kdy jsem se bavila bylo při rozhovorech sester a otce. Jinak kniha byla plná nudných klišé a já měla co dělat,abych jí dočetla do konce
Potřebovala jsem si přečíst nějakou "oddychovku" to se mi splnilo, kniha je nenáročná, lehce depresivní a přitom ze života. Z knihy jsem,ale rozpačitá. Nemůžu si pomoct,ale hlavní hrdinka Hanka mi nepřišla moc sympatická, více než jí jsem to štěstí přála Hubertovi. Občas jsem si připadala, že čtu dívčí román od Lenky Lanczové a Román pro ženy zároveň....
Ráda čtu knihy, které se odehrávají v koncentračním táboře. Musím přiznat, že žádná kniha, která byla z tohoto prostředí mě nezklamala. Každá výpověď člověka co zažil takovou hrůzu ve mně nemůže zanechat dojem, že kniha je špatně napsaná. Přesto k této knize mám pár výhrad. 1. Kniha by se měla jmenovat " věčně nadržený penis v pekle"
2. Vadily mi slova typu č...ku, k..da atd.... proč překlad nezvolil jiná slova?
3. Konec- opravdu se voják podivuje nad jménem Jakub,ale žádná emoce, že se mu narodil syn...
Můj problém byl, že jsem se nemohla začíst, jinak kniha byla našlapaná akcí od začátku až do konce. Postavy byly sympatické a popichování Logana a Rytlocka mě bavilo, hru jsem nehrála tudíž nemohu posoudit na kolik je to v knize jinak
Srovnávat příběhy potulného rytíře s Hrou o trůny je hloupost,přesto musím,ale jinak příběhy rytíře ze sedmi království se čtou velmi dobře. Děj odsýpá, postavy jsou sympatické a o legrační rozhovory není nouze
Výborná detektivka, vždy,když jsem myslela, že je evidentní kdo je vrah,tak se to zase více zkomplikovalo, to nemluvě o počtu mrtvol v této knize. Opravdu mě mrzelo, že Ellen skončila tak jak skončila a doufám, že až to Holeovi dojde dá tomu sráčovi co proto!
Byla jsem zklamaná, opět nechápu proč se kolem knihy dělal takový humbuk....Knížku jsem brala do ruky s nadšením,které rychle opadlo...
Prvních cca 200 stránek se nic nedělo, pořád se jen mluvilo o psech (mám ráda psy,ale fakt mě to štvalo) pak se to celkem zajímavým způsobem rozjelo (Prasátko neboli Naději jsem si oblíbila) no,ale co ten děsný konec?! To jako vážně?! Připadalo mi to, že čtu nauku o psech, thriller a pohádku zároveň, kniha mi přišla zvláštní........
Opět jsem se utvrdila v tom, že knihy, které jsou doporučovány a uváděny jako bestseller většinou stojí za nic a knihy, které bych prošla bez povšimnutí, chytí člověka za srdce. Příběh se mi líbil, cítila jsem Mikovu bolest i Maxovu rozpolcenost. Několikrát, když Max putoval Sibiří jsem si uvědomila, že karma vždy vrátí člověku co do ní vložil. Kniha ve mně zanechala silný dojem, děkuji.
Nuda. Děj byl předvídatelný, postavy mi byly nesympatické. Celý příběh se táhl jak smrad z ponožek, do čtení jsem se musela nutit, velké zklamání pro mě
Třetí díl mě moc nebavil, dočítala jsem ho se zaťatými zuby a ten sladký konec mi neseděl....
tento díl mi přišel slabší, jinak mám serii o Malin ráda a její příběhy se staly mojí závislostí