Whobey komentáře u knih

Svěrákův styl mám ráda, je to takový návrat ke kořenům krásné češtiny. Povídky jsou milé, občas smutné, občas veselé. Každopádně se čtou pěkně, pro deštivé odpoledne je tato kniha jako dělaná :))

2 05.04.2018

Temné kouty jsou mou první přečtenou knihou od autorky. Úmyslně jsem se vyvarovala Zmizelé, protože jsem již viděla film, a asi jsem potřebovala trochu jiný příběh než ten, který už znám. :)

Temné kouty jsou zajímavou knihou. Děj je psaný relativně čtivě, kapitoly jsou napínavé a střídaní jednotlivých pohledů a retrospektivy dodává knize na napětí. Osobně jsem nemohla přijít na chuť většině postav a celkové vyústění děje mi taky moc nesedělo, nicméně kniha je čtivá a napínavá, byť celkem průměrná, asi to není kniha, ke které bych se podruhé vrátila.

2 28.02.2018

Ačkoliv jsem dost frustrovaná vývojem událostí (respektive vývojem událostí u jedné z postav), tak jsem v podstatě ráda, že se příběh udál tak, jak se udál. Dashner vyšperkoval poslední díl o napětí, které bylo místy až lehce nesnesitelné, kolikrát jsem musela přestat číst, abych nezačala v autobuse hlasitě křičet. :))

Hodnotím to jako dobré zakončení zajímavého postapokalyptického příběhu a celou sérii mohu pro její čtivost jen doporučit. :)

2 12.12.2017

Příjemná oddechovka. K moři jako dělaná, nenutí vás přemýšlet nad smyslem života, ale docela pěkně se u ní pobavíte. Není to žádné tajuplné čtení, děj je vcelku předvídatelný (alespoň u hlavních témat knihy), a snad mi i trochu vadily ty vzpomínky cizích lidí, které prokládaly příběh, ale jinak príma kniha se zajímavým námětem.

Byla to má první kniha od autorky, ale určitě sáhnu i po jiných jejich knihách.

2 15.08.2017

Lang pro mě byl postavou naprosto sociopatickou, která naprosto nechápala emoce. Snad jen proto dokázal plnit všechny hrůzostrašné rozkazy s tak klidnou a technickou odevzdaností.
Co se týče literatury druhé světové války, mnohem děsivější pro mě byla kniha "Utekl jsem z Osvětimi", kde jsou hrůzy koncentračních táborů popsány mnohem více. V této knize můžeme pozorovat vznik těchto táborů z první ruky, postupy SS i jejich praktiky.

K přečtení doporučuji, i když to není na tak dobré úrovni (a upřímně to není ani natolik lákavé), abych se k tomu kdy vracela. Nicméně za přečtení stojí.

2 27.07.2017

Mně se kniha líbila, i když není ani tak příběhová jako vzpomínková. Ale vzhledem k tomu, že jsem skoro stejně stará jako autorka, tak mi to přišlo milé vzpomínání na devadesátková léta. :)

1 23.11.2023

Tahle kniha je taková naivní a dětská, spíš bych řekla pohádková než fantasy. Nečetla se špatně, ale stylem se hodila opravdu spíše pro mladší dívky. Ale četla jsem i mnohem lepší dětské fantasy, tohle bylo takové "nedodělané", postavy a charaktery neměly pořádnou hloubku a všichni byly vlastně pořád dost v pohodě, když se ocitli ve 21. nebo v 16. století. No, zkrátka jako jednoduché knihy pro děti.

1 21.07.2023

Děníček moderního páru jsem měla přečtený raz dva, královsky jsem se u této knihy bavila. Opravdu jsem si uměla představit pana Landsmana jako Nadsamce Jindřicha, příležitostně jsem litovala Natašu (ale i Nadsamce Jindřicha) a hlavně jsem se velmi často hlasitě smála. Zejména teda návštěva nemocnice mě doháněla k slzám.

Není to žádná klasická literatura, je to oddechovka na zasmání. Svůj účel splnila, já se bavila, rozhodně dporučuji. :)

1 05.03.2018

Tak jestli jsem první díl Labyrintu přečetla rychle, dvojku jsem odkládala jen v případech nouze (chápejte - v pracovní době a během spánku).

Začíná se vyjasňovat, ale pořád to není ono, pořád je tady spousta nevyřešených otazníků. Dashner i zde napíná čtenáře k prasknutí. Navíc míra nechutných smrtí je tady podstatně vyšší, stejně tak se stupňuje napětí, přibývají postavy a člověk si nemůže být jistý už ničím.

Skvělá druhá kniha, už teď jsem zvědavá na poslední díl z této trilogie. :)

1 06.12.2017

Opravdu zvláštní kniha. Satirický příběh, podivné ilustrace, zajímavé vpády autora do příběhu.

Asi to nebude zrovna kniha, ke které bych se vracela, ačkoliv jsem se místy i zasmála, tak celkově mě kniha spíše nebavila. Neustále jsem čekala na to, jak se celý příběh semele, ale výsledek nebyl tak šokující, jako bylo celé pojetí knihy, takže mi přišlo, že to vyznělo do ztracena.

1 08.10.2017

Ačkoliv povídkovou formu příběhů moc ráda nemám, tahle kniha mě nesmírně bavila. Léčba neklidem je naplněna suchým anglickým humorem, který mám ráda.

Samozřejmě, jsou lepší a horší povídky. Celkově však je tahle knížka zábavná a já se k některým povídkám budu určitě ráda vracet. :)

1 16.09.2017

Kniha se nečetla špatně, měla jsem ji přečtenou velmi rychle. Děj ubíhal, kapitoly jsou krátké a jak se střídají vztahové a pracovní kapitoly, tak bylo čtení fajn. Vztahová linka mi přišla trochu mdlá, ale některé vztahy takové jsou. Celkově byla kniha hodně realistická, žádné velké drámo, ale hodně syrový život, jak ho občas vídáme kolem sebe. A práce s autistickými lidmi popsaná ve své pravé podstatě, to je na knize to nejcennější. Podruhé se k ní asi nevrátím, ale jsem ráda, že jsem ji četla. :)

23.11.2023

Kniha mého dětství, ke které se moc ráda vracím i v dospělosti. Pohádková fantasy, kde jsou charaktery milé a dějové linky jednoduché. Celkově je příběh krásný, kouzelný a milý, je to takové pohlazení na duši. :)

14.08.2018

Tento příběh mi ze všeho nejvíce připomínal seriál The Walking dead. Taková apokalypsa a všichni utíkají od někoho, utíkají někam.
Je to o poznání slabší příběh, nicméně dokresluje celkovou podstatu Labyrintu. Pro fanoušky Labyrintu to bude takový základní kámen k celému příběhu. :)

26.04.2018