Wiedzmin
komentáře u knih

Protáhnutí devíti kruhy pekla v podání Dana Simmonse. Hnilobu, špínu, mráz a nekonečnou temnotu čtenář pociťoval na každé stránce a detaily minulého života námořníků, byly tak precizně popsané, že se děj před člověkem odehrával, jak na filmovém plátně. Simmonsovi se právě preciznost a mistrný um popisu upřít v žádném případě nedá. Občas ho ale (bohužel) bylo tolik, až to jednoho začalo ubíjet, z toho důvodu bych knihu asi trochu zkrátil, upravil. I když se ve mě zároveň dme myšlenka, proč? Vždyť tam má vše svoje místo a postavy jsou tak zeširoka popsány, že jakákoliv informace, co by se odebrala, by mi v závěru chyběla. V tomhle se to ve mě hodně bije. Jinak, opravdu tleskám preciznosti. Po tak dlouhé arktické výpravě sem se obával ukočírovaného finále, ale právě závěr byl perfektní a rozhodně se ke knize vrátim.


Sugestivní cesta jednoho muže, za smyslem života a zvládnutí existenční krize, do které autorka vložila pro mě neznámou kapitolu, jak katolické církve, tak Irska samotného. Keeganová nepotřebuje šokovat, sází na drobné detaily a jejich doznívání v hlavě čtenáře. Asi těžko sem četl něco podobného, ať už stylem psaní, nebo výpovědní hodnotou. Tahle práce mi asi bude delší dobu rezonovat v uších. Doporučuju.


Propad do temnot podle Nesba. Autor rozebírá charakter pedofílie do nepříjemných detailů a Harrymu v tom pořádně vymáchá rypák. Doma mám většinu série, dvojku se mi zrovna číst nechtělo, protože mě tématem nedokázala dost nalákat. Ale v rámci zachování posloupnosti jsem se pustil alespoň do audioknihy, kterou namluvil pan Čermák. Číst to, asi se v spletitém příběhu s mojim tempem ztratím a souvislosti by mi unikaly, protože Nesbo se tu utrhl ze řetězu a v záplavě pedofilních prvků se čtenář zamotává do burzovních akcí a finančních problémů. Sama kniha je poutavá, a Nesbo zvládá svůj vypravěčský um, jak nejlíp umí. Místy je příběh lehce těžkopádný, ale druhá půlka knihy vyrovná počáteční předimenzovanost a s nárůstem mrtvol se obraz krásně vyčistí. Harrymu člověk jako vždy drží palce a jeho kumpáni mi zdatně sekundují. Černý humor dokáže příběh občas nadlehčit, jen se nemůžu zbavit dojmu, že s přibývajícími díly se Harry buď totálně zhroutí nebo se sám stane vrahem s ohledem na démony, kteří s každou knížkou nabívají na počtu.


Čas, který jsem trávil s Prvokem Šampónem, Tečkou a Karlem byl příjemný. Je to moje prvotina od Hartla a zároveň první kniha současné české tvorby a musím říct, že byť mi ne všechno sedlo, tak si mě Hartl svým vyprávěním získal. Mezi čtením sem sice měl delší pauzu, ale když to shrnu, knihu jsem přečetl během pár hodin. Rychle se četla, člověk se během ní od srdce zasmál a zároveň vážně přihlížel situacím, kterým Hartlovi hrdinové čelili. Za mě velmi příjemné, čtivé chlapské povídání o vypořádávání se životem. Na film jsem zvědavý, knihu můžu s čistým štítem doporučit.


Nadčasová a propracovaná záležitost. Moore je Ďábel, který si příběh klidně zakončí kontroverzí a nechá čtenáře s otevřenou pusou sledovat posledních pár stránek. Jeho postavy mu sami diktují, jaký bude jejich další krok, a jakou cestu si zvolí. Strážci jsou rozhodně příběhem, který bude aktuální v každé době a to právě díky množství myšlenek, který rozebírá buď sám Dr. Manhattan nebo jsou obsaženy v osudu jednotlivých postav, ať už těch hlavních nebo vedlejších. Různorodost psychologie jeho "hrdinů" dodává komiksu právě na jeho vyjímečnosti. O jeho závěru a přesahu ani nemluvě.


Není to mistrovský Old Man Logan, ale tahle variace na sovětského Supermana mě bavila. Sám o sobě supermanovské komiksy neznám, a po tomhle jsem šáhl právě kvůli originálnímu námětu, a s klidem můžu říct, že mě děj nezklamal. Miller bravurně zvládá míchání postav a zakomponování Supermamana do stalinistického režimu mi sedlo v každém momentu příběhu. Supermanova proměna z nestraníka na politicko/totalitní zvíře byla logická a právě zadrnkání na totalitní vidinu z pohledu právě Supermana mi přijde jako výborný námět ke zpracování. Ať už je to Injustice, nebo právě Rudá hvězda. Superman je prostě nebezpečná osoba, a vždy mi přišel z DC světa jako právě nejlíp zmanipulovatelný charakter.


Brutální a temné čtení. To, co v prvních pár dílech vypadá jako brak, se od trojky šine k shakespearovskému čtení. Miura mistrně pracuje s brakovými tématy a kombinuje to s dokonale promyšlenou psychologií. Kdo je otrlý, užije si rytířský a velmi, velmi procítěný příběh o hodnotách. Ať to zní, jak chce, Berserk mi pomohl pochopit a překonat dost těžké období. Pro mě hodně silný příběh o naději.


Výborná, působivá a sugestivní kresba. Obzvlášť Paříž byla dost LSD zážitek. Nápad spojit Batmana s Jokerem v jeden tým, kde jeden bez druhého umře, byl perfektní a před čtením knihy mě dost nadchnul. Bohužel právě zmíněná Paříž a závěr knihy mě až tak nevzal, spíš mi dobře zamotal hlavu. Potenciání nejasnost závěru mi až tak nevadí, jen mi příběh celkově přišel sepsaný.. jakoby horkou jehlou. Za úhlavního padoucha v Římě si člověk opravdu může dosadit jakýkoliv charakter z Batmanova světa. A to mě zklamalo asi nejvíc. Co nemůžu ale upozadit jsou výborné nápady (Praha), atmosféru (Berlín), a (znovu) kresbu, která byla dokonalá. Evropa je pro mě dost rozporuplný komiks, kdy bych si ho přečetl znovu asi jen kvůli určitým detailům v rámci kresby, jinak bych asi neměl moc důvod se ke knize vrátit.


Moje první Dánovka. Je to už rok, co sem ji naposled držel v ruce, ale pamatuji si ji, jak kdybych ji četl včera. Atmosférické, chytré, svižné a napínavé čtení.


Výborná kniha a v podání Igora Bareše se Urquhart stal ztělesněním hadího doupěte. Za mě by si knihu měla přečíst/poslechnout co největší masa lidí, aby si při volbách dala záležet, komu ten hlas hodí. V knize se snad nedá fandit jediné postavě, vyjma Matiie, teoreticky. Dokonalá přehlídka lidských neřestí a hyenismu. Seriál od Netflixu sem neviděl a nemám v plánu. Časem raději původní verzi od BBC.


Těžko komentovat. Lovecraft je dle mého alibista, který namísto popisu hrůzy, dosadí jednotlivé slova, kterých je během relativně krátké povídky přehršel, tudíž čtenáře, než aby děsil, tak vytáčí do ruda. Jako celek, je příběh v závěru relativně poutavý a mrazivý, a upřímně z poloviny se splnila očekávání, která jsem od tohoto dílka měl. Z té druhé poloviny přišlo menší zklamání v podobě středu povídky, kdy hlavní postava s Dunforthem probádávají Hory. Popis labyrintů je mnohdy zdlouhavý, oproti tomu zas výklad mytologie o Prastarých to vyváží zas na pozitivní stranu. Moje první setkání s Lovecraftem a na nějakou dobu asi taky poslední. Říká se, že Lovecraftovi příběhy člověk buď uznává nebo ho to mine. Já se asi řadím k té druhé polovině. P.S. Ovšem zfilmované V horách šílenství od Mistra Del Tora, bych bral všema deseti.


Po nadpřirozenu je tu na pár dílů vale a z dark fantasy, se stává dark medieval drama. Miura ve své mistrovské práci dokazuje a zachovává ženu ženou, ve všech jejích ohledech a z chlapů zároveň dělá citlivé bytosti, které nemají jen pár mozkových buněk a z toho jednu, která zabírá hned několik pozic. Šestka má dokonalou kresbu, kdy některé ze stránek by byly hodné zarámování. Prohlubuje vztahy mezi postavami a dává divákovi naznat, že Guts má v Jestřábech rodinu. O to víc jsou pak ty vtipné "rodinné" momenty intenzivnější. Tady se na pár dílů s hodnocením asi udržím hodně vysoko. Můžu říct, že Berserk by neměl minout žádného fandu temných středověkých fantasy příběhů.


Po dočtení jsem si vzpomněl na Volání netvora. Tahle povídka bylo moje první setkání s panem Murakamim, a musím říct, že atmosféru starych knih a hororového podzemí vystihl výborně. Příběh s pohlcující atmosférou, poutavými kresbami a dějem, který člověk kopne k tomu, aby zas použil mozek. Originální čtení. P.S. Někde sem tu četl, že tahle kniha byla objevena v dětské sekci. Dotyčný, ktery knihu zařadil má buď hodně cynický smysl pro humor nebo nemá v knihovně co dělat.


U téhle série budu mít asi v chronologii pořádný bordel, ale paradoxně, Dobré úmysly byly mým prvním komiksovým setkáním s Johnem a víceméně i s Azarellovou tvorbou. Pokud nepočítám různorodou autorskou Evropu s Batmanem. Na úvod bych chtěl asi napsat, že jsem vyrůstal na Reevsově Constantinovi, který je plný magie, andělů, démonů, a jiných pochodujících relikvií. Pak přišel seriál, který byl víc syrovější a míň magičtější. A v třetí řadě přišel komiks, který mi dal tak přes držku, že jsem po přečtení uvažoval, jestli neexistuje úplně jiný John Constantine, než kterého jsem doposavaď znal z hraných příběhů. Dobré úmysly byly jediné ze série, co byly tehdy v knihovně volné a mě bylo relativně jedno, odkud začnu, byl sem natěšený, komiksového Johna tahajícího jedno cigáro za druhým. Co jsem, ale dostal, byl pořádný šok. Minimum nadpřirozeného, a koňskou dávku lidské špíny. Když nad tím tak přemýšlím, tak Hellblazer je spíš sonda do temnoty člověka a syrový žalozpěv nad lidskostí a hodnotami společnosti. Předpokládám, že Johna s Azarellem čeká ještě dlouhá cesta, kde pro slabé není místo. 6/10


Loeb se Salem po Halloweenu dotahují svůj gangsterský masakr do zdárného konce. Tam kde jiné příběhy gradují a končí, tam Temné vítězství nabírá dech, aby děj mohl vygradovat a vzít dech čtenáři.


Po váhavém prvním svazku si autoři přestávají brát servítky a masakrují batmanovský charakter ze všech možných stran. Atmosféru má příběh hustou a hluché místa oproti první části jsou minimální. Závěr knihy je působivé zahloubání nad Waynovou minulostí a originy, každého jednoho temného rytíře šikovně vymyšlené. Občas se člověk v zěch X zemích ztrácel, ale celkový dojem to nijak zvlášť nenabourávalo. No, a slyšel sem, že v třetím svazku se snad objeví Sandman. Mininálně v první knize, ve výčtu postav, byl zmíněný Sen. Že by se čtenáři ukázal vztyčený prostředníček po gaimanovsku a celé to byla "jen" Batmanova noční můra?


Působivá, místy utahaná a nasírací detektivka, kdy Nesbo s Harrym vymele kdejaký hnus, a když už to vypadá, že hůř být nemůže, tak řádky nových kapitol čtenáře přesvědčí o opaku. Jako úvod do Harryho světa, se jedná o solidní, naturalistickou detektivku.


Perfektní atmosféra, první polovina výborně vtáhne, uvede do děje (víc textu vůbec v ničem neškodí) a zbytek je už jen krvavý masakr, kde, byť vystupují v zásadě jen dva druhy monster, tak stojí za to a jde z nich respekt. Za mě kvalitní béčkové fantasy, kde se vnitřnostmi, drsnou, tajemnou atmosférou, a charakterní hlavní postavou nešetří.
