Willandra komentáře u knih

Oproti jiným knihám tady Scarlett Thomas pluje hooodně po povrchu, k tomu žádná pořádně rozepsaná scéna, jen různé střípky dějů. Postavy pro mě byly ploché a těžko uvěřitelné. Možná už je autorka stará na téma, které se točí kolem patnáctiletých holek. Kdyby příběh postavila na oligarchii a blokchainech a naroubovala ho podobně, jako to udělala v PopCo, asi by to pro mě byl intenzivnější literární i informační zážitek.

1 21.02.2021

Asi bych neřekla, že to byl brilantní román, Anděl temnoty mě přeci jen pohltil více. Co mě na knize nejvíce bavilo, tak pronikání do psychiky vraha a morální otázka, zda lze s někým takovým soucítit, když kromě činů známe i kontext jeho života.

1 08.01.2018

Jak už někdo psal – taky se mi knihy zdály překombinované. Například vrstva s Ivem Andrićem a jeho rodinnými záležitostmi mi přišla naprosto zbytečná, do příběhu mi nepasovala – leda by tam byla vsunuta jako kontrast ztracené děti vs. nalezený příbuzný.
Konec se mi líbil. Nedá čtenáři, co očekává. Když jsem se vzpamatovala ze zklamání, ocenila jsem ho.

1 01.09.2016

Ukájela jsem se páně Witoldovým ukájením. :-)
Pozoruhodný vypravěčský styl, jeden z nejlepších, s jakým jsem se kdy setkala – vše je reflektováno skrz vypravěče-spisovatele, i pocity a záměry jiných lidí, v čemž jsem spatřovala to kouzlo, protože ten druhý člověk si přece může myslet něco naprosto jiného!
Z příběhu mě zaujala hlavně vrstva "Heňa + Karel".

1 10.05.2016

Zajímavě popsaný vývoj vztahu mezi Giorgiem a Ippolitou, nebo spíš proměna Giorgiova vnímaní jeho milenky, která vygraduje až k myšlenkám na – pro něj – jediné východisko ze své bezútěšné situace, kterou popsala už Tétéčko.

1 26.04.2016

Lustigova povídka je něžná, intimní, ale u mě převládal nepříjemný pocit z té patetičnosti. Jasně, ty emoce, které jsou zde popsány, většinou asi všichni známe, ale dialogy mi připadaly až nepřirozené...
„Když se otevřu, abych tě přijala, otevírám ti svou duši,“ řekla.
„Kdo říkal, že nejdůležitější je zasunout?“ připomněl jí její slova.

Bronia se mi líbila více. Kabátová mě vcelku snadno přenesla do malé vypravěčky, kolem které se děje tolik věcí, kterým ještě nerozumí.

1 17.01.2016

Nenadchla, neurazila, jak již bylo zmíněno. Knihy mají stejné schéma, takže u Inferna jsem nebyla tak odvázaná jako u Andělů a démonů, nicméně oceňuji fakta z Danteho života a jeho díla, mně osobně vůbec nevadila.

1 05.01.2016

Já jsem jednou z těch, kterým se komiks líbil, a to možná i proto, že jsem se už dávno odpoutala od snahy mermomocí vše pochopit. Jen jsem se nechala unášet atmosférou a "WTF" momenty. :-) Je to taková třešnička na původním příběhu, kterou jsem si fakt vychutnávala.
Mojí nejoblíbenější replikou je: „Tady je nějaký Zámek?“

1 06.12.2015

Myslela jsem Blevinse. Já vím, že ho měli odkráglovat, ale ono tam vyznělo, jako by ho nechali přežít (kdosi tam řekne, že ten kluk není mrtvý, žel knihu už nemám doma) a přišlo mi to jako otevřené právě, zvlášť když se Grady vrací od seňority do USA s Blevinsovým koněm a zaslechne z rádia právě toho faráře Blevinse a jede za ním, tak jsem čekala, že se tam ještě o něm něco dozvím, že to byl jen takový tah. No tak škoda. Ale dík. :-)

1 24.02.2015

Příjemná kniha ke strašidelnému podvečeru. :-) Zpočátku mi "mysteriózní" scénky přišly laciné, ale rozvinuly se v zajímavou historii osudu jednoho místa, a zároveň se nezvrhly v žádné nesmyslné fantasmagorie, ale v působivý příběh, který doplňovaly i nějaké ty mezilidské vztahy. Závěrečná půlnoční scéna byla brilantní a dokážu si ji představit zfilmovanou.
"Otěže, které měl volně prověšené na krku, vytvořily přímku spojující kroužky udidla s jeho kohoutkem. Třmeny se přestaly volně kývat podél jeho boků a byly drženy před bočnicemi sedla. Ale sedlo bylo prázdné."

1 04.10.2014

Mně přišel zajímavý vývoj hlavní hrdinky. Zpočátku, jak je psáno níže, neprůbojná zbožná holka, která se za rozjímání nad přírodou potrestá, protože je to příliš pohanské (tuhle scénu snad nikdy nezapomenu, a to jsem knihu četla snad před třemi lety). Pokud se dobře pamatuji, tak hrdinka neutekla, ale ztratila paměť a probudila se kdovíkde. A tam byla nucena se o sebe postarat bez ohledu na Boha.

1 30.07.2014

Prolínání nereálného s reálnem a vyprávění ve vyprávění mě stále udržovalo v nejistotě a lehce zmatenou, což je stav, ve kterém si při čtení libuji. :-D Můj první Ajvaz, který tak trochu smrdí Kafkou, mě přesvědčil, abych po něm brzy sáhla znova.

1 23.04.2014

"Autor, nakladatel, držitelé autorských práv ani překladatelka nejsou odpovědni za jakékoli zhoršení zdravotního stavu či škody způsobené použitím některých z metod uvedených v této knize. Postupy zde uvedené nenahrazují odbornou konzultaci s lékařem."
Pěkný tah na čtenáře. :-)
Kniha ve skutečnosti neobsahuje žádné podrobné návody, jak se ubránit černé magii, nýbrž obecné informace o ochranných rostlinách, meditaci, Satanské církvi...
Nicméně zajímavé ilustrace zde skutečně jsou.

1 24.07.2013

Přestože nejsem velkým konzumentem titulů o historii, tímto mi Tichák ukázal, že vždy nutně nemusí jít o sled událostí jednoho místa nebo doby, ale že existují i takové knihy, které mě dokážou vtáhnout do děje. Líbil se mi jazyk – srozumitelný, živý, ne jen strohý popis faktů. Autor mě doslova provedl starou Olomoucí a docela vtipně komentoval nejen velké množství fotografií.
Kniha není napsána "po časové ose", což chvílemi vyvolává dojem chaotičnosti, ale autor čtenáře na začátku každé kapitoly, která se zabývá jedním tématem (radnicí, školami, náboženstvím atd.), uvede do děje a připomene historické souvislosti.

1 18.07.2013

Vážně originální povídky. Dost jsem se bavila a pak to musela strkat všem známým k přečtení. :-D Líbily se mi povídky o plivníkovi, vikýřníkovi a živé/mrtvé kočce.

1 18.07.2013

Četla jsem do semináře o sci-fi. Kniha vznikala v době velkých objevů a údajně ji Běhounek několikrát přepisoval, ale nevím, co je na tom pravdy. Trochu mi byl proti srsti ten ideální svět budoucnosti, ale ubránila jsem se dívat se na knihu jako na ideologickou. Samotná akce Luna s cílem roztočit měsíc, aby se dal kolonizovat, je ale zlatá.

1 18.07.2013

Sice souhlasím, ale ten samý komentář k více knihám sis mohla odpustit a bodíky oželet...

1 25.06.2012

Pan Borovička je mistr ve svém oboru. Tohle je skvělá kniha s velmi zajímavým tématem. Četla se mi dobře, ale skutečně občas krev v žilách vaří, zvlášť když si čtenář připomene, že jde o autentické případy, v nichž hlavní roli hrají "samospasitelé."

"Kromě otázky, proč lidé snadno podlehnou svodům falešných proroků, je třeba si položit ještě jednu zásadní otázku. Proč policie a soudy v těchto případech často jen bezmocně přihlížejí a zasáhnou teprve tehdy, až dojde k nejhoršímu?"

1 01.06.2012

Tuhle knihu musím jen chválit. Perfektně se čte, je v ní spousta užitečných informací, jsou v ní příklady, zvýrazněné to podstatné... Je užitečnou příručkou.

1 26.05.2012

Dokonalý napínový příběh s A. C. Doylem, Houdinim a Lovecraftem v hlavních rolích. :-) Doporučuji těm, kteří odrostli Upířím deníkům apod., ale stále mají chuť na "nadpřirozeno." ;-)

1 26.04.2012