x-lee-x
komentáře u knih
Gump – pes, který naučil lidi žít
Filip Rožek
Velmi jednoduše tu autor ukazuje základní fakt a to, že pes není věc. Je to živý tvor. A jako každý živý tvor má určité potřeby a mezi nimi je i láska, kterou dokáže v nezměrné míře vrátit. Jejich osobnosti jsou rozmanité asi jako u lidí. Takže nemůžeme přistupovat ke všem stejně a ani očekávat, že se budou nějak chovat jen proto, že ten minulý to dělal.
Je důležité pozorovat a poznávat každého jedince tak jako bychom se setkali se psem poprvé. Jen to nám umožní najít společnou řeč.
Dle mého názoru je moc dobře, že je to napsáno takto jednoduše, protože to tím pádem můžou číst i děti u kterých je toto sdělení bude provázet životem. Řekněme si na rovinu, kterej dospělej člověk, který věří, že pes patří na řetěz půjde a koupí si knížku Gump?
Příběh Arthura Truluva
Elizabeth Berg
Nádherný příběh. Nádherné myšlenky. Cítím, že mi tato kniha, postava Arthura, hrozně moc dala. Ale co vlastně?
Rozhodla jsem se pohlédnout na svůj dnešní den jeho očima a byla jsem překvapená, jak úžasně jsem se měla. Co všechno beru jako samozřejmost ačkoliv to samozřejmost není.
Svět jeho očima je nádherný. A autorka ho vykreslila tak, že mám problém ho brát jen jako knižní postavu.
Člověk si říká, kéž by měl takového pana Truluva za souseda. Jenže víte co? Kdybychom tuto postavu osekali od všech myšlenkových pochodů a zůstali nám jenom verbální rozhovory, poznali bychom skutečně koho vlastně máte před sebou? Poznali bychom jedinečný charakter této osoby? Myslím, že ne.
Jsem vděčná autorce, že mě s panem Truluvem seznámila. Jeho přátelství si ponesu v srdci a moc ráda se ke knížce budu vracet.
Harry Potter a relikvie smrti
J. K. Rowling (p)
Po dlouhých 16ti letech jsem vzala tento díl opět do ruky.
A po dočtení posledního řádku, mě stejně jako tehdy prostoupil smutek z loučení. Jako by s knížkou skončil i kousek mého života. Je to zvláštní jak mě autorka dokázala tehdy a i dnes naprosto vtáhnout do děje.
Na závěr si dovolím citovat, menší úryvek z knížky, který vyjadřuje vše.
„Po takové době?
„Navždycky, ujistil ho Snape.
Vánoční prasátko
J. K. Rowling (p)
J.K.Rowling opět předvedla, jak je její fantasie bohatá a jedinečná, alespoň z mého úhlu pohledu.
Díky ní jsem na krátké okamžiky měla pocit, jako bych i já byla tím dítětem. Obdivuji jakým způsobem dokáže pracovat s pohledem dítěte na dospělácký svět. Jakoby nás za ruku vedla do dětského světa a ukazovala, že to co nám někdy přijde jako malichernost, může pro dítě znamenat "celý svět".
A to vše formou pohádky, ze které si každá generace odnese něco jiného.
Přemýšlím co bych ji vytkla... snad jen tu mírnou zdlouhavost uprostřed příběhu. I když myslím, že to bylo způsobeno spíše nedočkavostí s jakou jsem chtěla prasátko Pašíka zachránit.
Historie včel
Maja Lunde
Tato knížka si mě zavolala v knihkupectví. Třikrát jsem kolem ní prošla a řekla si "má pěkný obal, ale proč bych měla chtít číst o historii včel?"
Doma na mě čekalo překvapení a na konci jsem byla ráda, že jsem dala na svůj "instinkt". Autorka spojila tři silné příběhy spolu s jistým poselstvím a vytvořila tuto krásnou knížku, která se četla téměř jedním dechem.
Krámek se starožitnostmi
Paula Brackston
Knížka mě nejprve zaujala obalem, následně jsem přečetla pár vět a pak už jsem věděla, že si ji prostě musím koupit.
Po přečtení musím ocenit, že autorka krásně a věrohodně popsala prostředí sedmnáctého století, takže jste se zvládli přenést časem spolu s hlavní postavou. Děj plynul svižně a nejraději bych knížku přečetla jedním dechem.
Možná první kapitoly byly trošku zdlouhavé, ale to vše bylo později odpuštěno a zapomenuto.
Meč osudu
Andrzej Sapkowski
Dlouho sem odkládala tuhle knížku a jsem moc ráda, že sem se k ní nakonec dostala. Čtivé, skvěle napsané. Jeden z malá autorů, který mě dokáže přenášet časem a prostorem.
Nedotýkej se mě
Laura Kneidl
Hodnocení začnu od konce. Ještě, že jsem si koupila druhý díl. První díl jsem totiž přečetla skoro na jeden zátah a ten konec by mě prostě a jednoduše zabil.
Ten den, kdy sem dočetla první knížku jsem stihla přečíst ještě 1/3 druhého dílu. Je to úžasně napsané a myslím, že dál už je zbytečné cokoliv psát. Za mě plný počet hvězd.
Zimní lidé
Jennifer McMahon
Tuto knihu jsem si vybrala čistě jen podle obálky a pár vět, které jsem v knihkupectví přečetla. Nejsem fanda hororů, ale podle stylu psaní sem vytušila, že je to jen příjemné napsaný strašidelný příběh. Autorka mě však dokázala strhnout příběhem natolik, že jsem měla pocit jako bych mohla (co by pozorovatel) stát přímo v místech, kde se děj odehrával.
Tulák po hvězdách
Jack London
Dlouho jsem se této knížce odolávala i když jsem ze všech stran slyšela jak je nádherná.
Čas dozrál a jsem ráda, že jsem ji nezavrhla. Je to napsáno čtivě a natolik působivě, že jsem při četbě zapomínala kdo jsem a kde jsem. Tato knížka bude patřit k těm několika málo knihám, ke kterým se ráda vracím
Chyť mě, jestli to dokážeš
Frank W. Abagnale
Naprostá pecka. Bála jsem se, že když jsem viděla film, bude nuda číst to stejné znovu, ale chtěla jsem znát více podrobností o Abagnelově případu. A nejenom, že se zklamání nedostavilo, ale naprosto předčil moje očekávání. Prožívala jsem smutek, strach, obdiv, radost i beznaděj. A to až do chvíle, než sem dočetla poslední stránku a musela zavřít knihu. Pak jsem ještě dobrých pár minut jen ležela a vstřebávala celý tento podivuhodný životní příběh Franka W. Abagnala
Otec musí zemřít
Sandrone Dazieri
Uff! To byly nervy. Napínavý od začátku do konce.
Knížka mě vtáhla do děje natolik, že sem si přála mít možnost, přečíst ji jedním dechem. Ve chvíli kdy už očekáváte konec, se teprve celý tento příběhový kolos dá pořádně do pohybu a vy si přejete jediné - aby už vás nikdo nerušil a vy jste mohli přečíst zbylou část knihy jedním dechem.
Raději zešílet v divočině. Setkání s šumavskými samotáři
Aleš Palán
Během četby jsem musela tuto knihu několikrát odložit. Některé osudy lidi pro mě bylo těžké sledovat. Miluji vyprávění i když někdy se to neposlouchá/nečte snadno. Avšak každý z těchto příběhů mi otevřel bránu poznání do "jiných světů". Bylo pro mě fascinující sledovat tak odlišné způsoby života od toho mého. A zároveň mě fascinoval způsob přijetí všech nástrah a těžkostí, které tento způsob žití přináší. Kniha mi ukázala, jak těžké by pro mě bylo vzdát se všeho toho pohodlí, které mám k dispozici a které jsem se naučila brát jako samozřejmost. A proto i když se mi knížka nečetla úplně snadno a není to žánr, který bych vyhledávala, má u mě tato knížka pět hvězd.
Poslední přání
Andrzej Sapkowski
Je to skvělá knížka i když některé části mi přišli zdlouhavé a kvůli tomu sem četla knížku na etapy. Jsem zvědavá na další díly
Nejšťastnější muž na Zemi
Eddie Jaku (p)
Knihy tohoto tématu fakt nemám ráda. Jsem cíťa a příběhy o tom, jak se lidé dokázali zachovat vůči sobě, jsou na mě silný kafé a stejně jako autor si pokládám otázku „PROČ? .
Tohle je ale jiné. Autor vypráví příběh, jakoby každý čtenář byl jeho přítelem, kterému se chce svěřit. Ale ne, že by si stěžoval.
Naopak! vyzdvihuje tolik krásných momentů, které v této hrůzné době (a i po ní) prožil a které ho udržely naživu.
Namísto abych se cítila v depresi, měla jsem dojem, že mě to naplňuje takovou zvláštní vděčností.
Neznám krásnější vyprávění/příběh z této doby.
Příběh lvice Elsy
Joy Adamson
Tuhle knížku jsem si chtěla přečíst z nostalgie, protože jako malá jsem ji milovala a nikdy nedočetla. Teď v dospělosti jsem ji konečně zvládla přečíst celou a je to vskutku nádherný příběh. Rozhodně zapátrám jestli neseženu ještě starý výtisk, který jsme měli doma. Tahle knížka už má u mě rezervované místo v knihovně.
Harry Potter a prokleté dítě: Část první a druhá
Jack Thorne
V této knížce jsou scény, které se tak strašně liší od tvorby J.K.Rowling, že to až bije do očí. Jakoby do její tvorby chtěl někdo vnést trochu "marvelovské akčnosti". A upřímně to nejde moc dohromady.
Na závěr, ale musím uznat, že jsem knížku přečetla jedním dechem a hltala každou stránku. Získala si svoje místo v knihovně a ráda si ji přečtu znovu.
Na Větrné hůrce
Emily Brontë
Tato knížka mi dala docela zabrat. Četla jsem ji na etapy snad půl roku.
Nikdy jsem neměla potřebu ji zavrhnout, pouze charakterové vlastnosti osob, které jsou hlavními postavami, jsem stěží rozdýchávala. Shrnula bych je asi do 4 slov a to: hodný blbec a sobecký manipulátor.
Nemohla jsem se dočkat poslední stránky až celý tenhle nešťastný příběh skončí.
Až mě samotnou překvapilo, že už hodinu po dočtení knížky jsem měla chuť, začít číst od začátku.
Středa nám chutná
Iva Procházková
Ke knížečce jsem se dostala jen díky čtenářské výzvě. A jsem za to moc ráda. Přináší zajímavé moudro, které mě oslovilo víc než bych čekala. Jako bych se měla možnost vrátit do dětství, kdy největší radosti mi bylo lezeni po stromech, brodit se potokem nebo hrát schovku ve vysoké trávě. Opravdu moc pěkná knížka